Tajemství královny Hatšepsut: Proč byly v Egyptě zničeny její sochy?  
Po smrti úspěšné egyptské královny Hatšepsut ničili její sochy. Podle nového výzkumu nebyla přinejmenším část z nich zničena ve snaze vymazat její památku, ale spíše rituálně deaktivována. Egypťané považovali sochy vladařů za mocné, možná i živoucí entity, s nimiž se bylo nutné rituálně vvypořádat.
Hlava sochy Hatšepsut z Dér el-Bahrí. Kredit: Metropolitan Museum of Art, Rogers Fund, 1931.
Hlava sochy Hatšepsut z Dér el-Bahrí. Kredit: Metropolitan Museum of Art, Rogers Fund, 1931.

Hatšepsut byla královnou 18. dynastie, která vládla v letech 1479 až 1458 před naším letopočtem. K moci se dostala jako regentka budoucího faraona Thutmose III., jehož byla nevlastní matkou. Po šesti letech si přisvojila titul (spolu)faraona a velmi úspěšně vládla až do své smrti. V roce 2007 byla identifikována její mumie. Ukázalo se, že Hatšepsut byla mírně obézní žena, která trpěla cukrovkou a zemřela na rakovinu kostí, což poněkud mění pohled na „civilizační choroby.“

 

Jun Yi Wong. Kredit: J. Y. Wong.
Jun Yi Wong. Kredit: J. Y. Wong.

S královnou Hatšepsut se pojí pozoruhodný osud jejích soch. Zanechala jich po sobě spoustu. Mnoho z nich ale bylo brzy po její smrti zničeno. Odborníci si dlouho mysleli, že se Thutmose III. své spoluvládkyni mstil a snažil se vymazat její sochy z historie. Podobné případy se stávaly a zřejmě k tomu z nějakých důvodů přikročil i Thutmose III., ve skutečnosti jeden z nejvíce úspěšných faraonů historie, ambiciózní, cílevědomý a přezdívaný „egyptský Napoleon.“ Zřejmě to ale nebylo stoprocentní.

 

Jun Yi Wong z University of Toronto ve své nové studii tvrdí, že ačkoliv bylo mnoho soch královny Hatšepsut doopravdy zničeno, v některých případech nebyla důvodem nějaká rodinná msta nebo damnatio memorae. Wong totiž zjistil, že některé zničené sochy Hatšepsut nemají rozbité obličeje, ani zničené nápisy, které na nich byly vyryty – což by bylo možné očekávat v případě „msty.“

 

Chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Kredit: Ian Lloyd, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Kredit: Ian Lloyd, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Ve skutečnosti byly zlomené v oblasti krku, pasu a nohou, podobně jako u některých dalších egyptských vládců. Takové zacházení podle Wonga odpovídá procesu „rituální deaktivace.“ Jde o to, že starověcí Egypťané považovali sochy vladařů za velmi mocné, možná dokonce za živoucí, nadpřirozené bytosti. Když vládce Egypta zemřel, docházelo v některých případech k deaktivaci, odbožštění těchto soch. Na kterých místech se našlo značné množství deaktivovaných soch, které byly všechny poničené podobným způsobem.

 

Pokud jde o Hatšepsut, fakt, že některé její sochy, například ty nalezené v Dér el-Bahrí poblíž Luxoru, kde vybudovali své chrámy Hatšepsut i Thutmose III., byly deaktivované a jiné zničené ofenzivnějším způsobem, svědčí podle Wonga o tom, že jednání Thutmose III. nebylo motivováno nějakou záštiplnou mstou, ale spíše nějakými rituálními nebo pragmatickými faktory.

 

Video: The Greatest Female Pharaoh | Hatshepsut | Ancient Egypt Documentary

Literatura

Live Science 24. 6. 2025.

Antiquity online 24. 6. 2025.

Datum: 27.06.2025
Tisk článku

Související články:

Na tureckém pobřeží vykopali oběť starověké tsunami po erupci Théry     Autor: Stanislav Mihulka (30.12.2021)
Nekropole v Sakkáře vydala archeologům další staroegyptské hrobky     Autor: Dagmar Gregorová (20.03.2022)
Je vývoj výtvarných stylů zákonitý?     Autor: Zdeněk Kratochvíl (08.12.2024)
Kosti z Británie rané doby bronzové odhalují nečekané násilí a kanibalismus     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2024)
Archeologové s dronem zmapovali megapevnost doby bronzové Dmanisi Gora     Autor: Stanislav Mihulka (12.01.2025)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz