Centrum galaxie NGC 4945 v oblasti milimetrových vln (křížek) a Punctum (ve čtverci). Kredit: Shablovinskaia et al. (2025), arXiv.

Milimetrová observatoř v poušti Atacama ALMA se tentokrát doopravdy blýskla. Vystopovala nesmírně energetický a zcela záhadný astrofyzikální objekt, jaký tady zřejmě ještě nebyl. Elena Shablovinskaia z Instituto de Estudios Astrofísicos na chilské Universidad Diego Portales a její kolegové mu říkají Punctum čili latinsky Bod nebo Tečka. Latina tomu dává příchuť osudovosti a v tomto případě je zcela na místě.

Elena Shablovinskaia. Kredit: E. Shablovinskaia.

Nic podobného jsme ještě neviděli. Shablovinskaia a spol. objevili Punctum v blízké, velmi zajímavé a slušně prozkoumané galaxii NGC 4945 (též známé jako Caldwell 83). Nachází se ve vzdálenosti jen asi 12,9 (± 2) milionů světelných let, v souhvězdí Kentaura. Je to spirální galaxie, vlastně hodně podobná Mléčné dráze, tedy až na horečnatě aktivní galaktické jádro, které z ní dělá aktivní Seyfertovu galaxii 2. typu.

Punctum je jako blesk z čistého nebe. Je to zřejmě velmi kompaktní objekt, má překvapivě strukturované magnetické pole a disponuje ohromujícím zdrojem energie. Podle toho mála, co víme, je Punctum výjimečně jasné, tedy v oblasti milimetrových vln. Typické magnetary přezáří 10 až 100 tisíckrát. Mikrokvasary asi 100krát a je asi 10 až 100krát jasnější než téměř každá známá supernova. V Mléčné dráze je Punctum přezářeno ze všech hvězdných zdrojů energie jedině Krabí mlhovinou. O pozůstatek supernovy ale určitě nejde, ty bývají mnohem větší než Punctum.

Spirální galaxie NGC 4945. Kredit: ESO, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Záhada objektu Punctum spočívá mimo jiné v tom, že se projevuje výhradně na milimetrových vlnách, kde Punctum našla ALMA. Navzdory úsilí vědců nebyl nalezený žádný optický nebo rentgenový protějšek. To je vážně divné, zvlášť u takto blízké galaxie jako je NGC 4945. Na druhou stranu, ještě se tam nedíval Webb. Bude velmi zajímavé sledovat, co tam najde v oblasti infračerveného záření. Nejspíš to bude brzy, tohle zní jako priorita.

Co je Punctum zač? V tuhle chvíli netušíme. Jeho intenzivní jas vydržel přes několik pozorování, takže nejde o krátkodobý jev, jako nějaká erupce či výtrysk. Záření v oblasti milimetrových vln obvykle odpovídá chladným objektům, jako jsou mladé protoplanetární disky nebo molekulární mračna. Také ale může vznikat na vysoce energetických objektech, jako jsou kvasary nebo pulsary, kde tento typ záření generují astrofyzikální synchrotrony.

Současně je patrné, že milimetrové záření objektu Punctum je vysoce polarizované. To znamená velmi strukturované magnetické pole a současně hodně kompaktní objekt. Větší objekty totiž mívají spíše chaotická magnetická pole, která by vymazala veškerou polarizaci záření. Badatelé přemýšleli o magnetaru, jenomže magnetary a obecně pulsary září v oblasti milimetrových vln typicky mnohem slaběji než Punctum. Stručně řečeno, Punctum neodpovídá žádnému známému objektu spojovanému se synchrotronovým zářením.

Pozorování soustavy ALMA se vlastně původně soustředila na aktivní jádro galaxie NGC 4945, které září na milimetrových vlnách asi 100krát jasněji než Punctum, ale to je supermasivní černá díra, tedy jiná liga. Punctum se přitom nachází ve vzdálenosti asi 200 světelných let od zmíněné supermasivní černé díry. Příliš daleko na to, aby šlo o požíranou hvězdu či něco podobného, ale dost blízko na to, aby se vešlo do pozorování soustavy ALMA a získalo si pozornost.

Video: Bizarre Bright Object That Currently Cannot Be Explained

Literatura

Live Science 23. 8. 2025.

arXiv:2507.13014.