Jakou cestou se bude ubírat prevence BSE?  
Budeme knokautovat geny a vytvářet gmo zvířata a nebo ponecháme zvířata „normální“ a aplikujeme na ně gmo vakcínu?

 

 

Jednou z cest, jak vyzrát nad priony, je knokautovat příslušný gen a zahájit chov gmo zvířat.

Když se u skotu vyskytne nemoc šílených krav, tak jako je tomu právě teď v Kanadě, už se o tom ani nepíše. Pro media to je vyšumělá záležitost. Prionové choroby totiž nejsou jen u skotu, jsou rozšířené i u dalších druhů zvířat a případů je po světě hodně.  Otřepanou záležitostí je toto téma i proto, že všechny články musí končit naprosto stejně: Proč se stále objevují nové případy BSE? Nevíme! Umíme poznat nemoc už v jejím raném stádiu? Neumíme! Víme jak ji léčit? Ne!  Jakoby to nestačilo, tak se nedávno ukázalo, že priony u skotu mají více kmenů. Zda všechny jsou pro nás rizikem, jak jinak, taky nevíme. Jde tedy o typicky „negativní“ zprávu, na jaké by komerční vydavatel brzo „dojel“.

 

 

Na vědeckém poli je situace jiná. Zájem o priony tu je stále větší. Ukazuje se totiž, že priony a prionový protein mají prsty v celé škále degenerativních procesů. Ze všeho nejvíc nás ale trápí fakt, že infekční priony může obsahovat i tělo na první pohled zdravých zvířat. Testy nám nemocné zvíře odhalí až tehdy, když už je zvíře nemocí prakticky prolezlé.


Když se nám už tři desetiletí nedaří najít test, který by byl schopen odhalit nemoc v samém počátku, je na snadě, že je potřeba vzít věc z opačného konce. Tím by mohla být prevence. Z posledních výsledků bádání zaměřeného na to, abychom prionovou chorobu konzumací hovězího „nechytli“, vypadají nadějně dvě věci. Tou první je skot „BSE free“ a tou druhou je očkování. Oba přístupy se od sebe značně liší a to jak svým pojetím, tak svými možnostmi.

 

 

Co to je, když se řekne „BSE free“
V překladu to znamená že zvíře je bez BSE, to je jasné. Ale tvrdit, že je něco zcela bez BSE, je velmi odvážné. Proč? Jednoduše proto, že odhalování prionů, tedy těch zašmodrchaných infekčních částic ze kterých jde strach, má své meze. Jak jsme si už řekli, žádný z testů není tak citlivý, aby odhalil počátky choroby, kdy je prionů v organismu ještě málo.

 

 

Zvětšit obrázek
Býkům na obrázku prionový protein zcela chybí. A jakje vidět, nijak jim to nevadí. Tato cesta je „stoprocentně“ účinná ale je technicky náročná. Uplatní se u skotu, který bude využíván jako živé bioreaktory pro výrobu léčiv. (Foto Hematech, Inc.)

Z toho plyne jen jedno - že dikci označení „BSE free“ mohou naplnit jen zvířata, kterým prionový protein zcela chybí. Dlouho se myslelo, že to je slepá cesta a že zvíře bez tohoto proteinu nemůže existovat. Už proto, že prionový protein je přítomen v mnoha typech buněk. Nejvíce ho je v buňkách mozku. Proti všem předpokladům zdravého rozumu se ukázalo, že tomu tak není. S tuctem takových zvířat, která ve svých nervových buňkách nemají ani špetku prionového proteinu, dělá nyní pokusy americko japonský tým.

 

 

Zvířata, která měla teoreticky trpět všemožnými neduhy,  bez problémů dospěla, jsou plodná, klidná a na nic si nestěžují.  Je to doslova k nevíře, ale žádným testem (a dělalo se jich zhruba stovka) se nepodařilo odhalit, že by jim v nějakém směru prionový protein chyběl. O podrobnostech přípravy těchto zvířat a vše co se na nich testovalo, jsme již psali v článku "Šílenost krav překonána". 

 

 


Očkování
Očkování, neboli imunizace proti infekčním prionům, tak to je ten druhý směr, kterým se ochrana před BSE bude ubírat. Jde sice o jednoduchou metodu, ale ani ta není bez problémů. Zádrhelem tu je příprava vakcíny. Molekuly prionu a normálního prionového proteinu, si jsou natolik podobné, že imunitní systém proti nim boj nezahájí. Přesto se dvěma týmům podařilo tuto bariéru nečinnosti imunitního systému překonat. A to dokonce hned dvěma způsoby. Shodou okolností jsou oba týmy z New Yorku a oba pracovali na myších. Jednomu z týmů se to podařilo pomocí navázání části prionu na virus. Druhý využil geneticky modifikované baktérie (salmonelly). O podrobnostech těchto pokusů jsme již na Oslu také psali. Bylo to v článku „Vakcíny proti prionům“.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Lovci zvěře si nemohou být jisti, který z kusů je zdravý a který je infikovaný. Je to proto, že inkubační doba CWD trvá až 30 měsíců. Gumové rukavice až po loket jsou pro americké lovce stejně samozřejmé jako puška.

Znovu se o těchto metodách zmiňujeme proto, protože se ukazuje, že vakcína na principu salmonelly (baktérie) se jeví jako perspektivnější. Geneticky pozměněnou baktérií imunizované myši se dožívají vyššího věku. Skupina myší s vysokým titrem protilátek přežívá i poté, co jsou nakaženy infekčními priony, celých 400 dní. Po celou tuto dobu se u nich nevyskytly žádné příznaky onemocnění. Vzhledem k délce života myší to znamená, že se staly k infekci zcela odolné.

 

 


To nejdůležitější, proč jsme tento příspěvek zařadili, je sdělení, které objevitelé očkovací látky  zveřejnili na výroční konferenci Americké akademie neurologů, která právě skončila v Bostonu. Tím sdělením je oznámení, že vakcínu začali aplikovat na skot. Budou-li výsledky stejně úspěšné jako byly ty u myší, dostanou chovatelé skotu do ruky nástroj, kterým se budou moci vypořádat s rizikem vzniku nemoci ve svých stádech. Že by se tím minimalizovalo riziko přenosu choroby na člověka, tak to snad ani není třeba rozvádět. 

 

 

Neurolog Thomas Wisniewski z New York University School of Medicine je autorem metody vakcinace. Tato cesta eliminace rizika BSE se zdá být pro běžnou praxi (chovatele a myslivce) vhodnější. I když výsledek v tomto případě není stoprocentní, výhodou je, že se metoda dá aplikovat na zvířata běžně chovaná ve stájích. Zvýšenou odolnost proti onemocnění by měla navodit gmo vakcína (geneticky upravená bakterie salmonelly).

 



Z případného úspěchu by se ale neradovali jen chovatelé dobytka.  Stejný, ne-li větší problém, je obdoba této nemoci u divoce se vyskytující spárkaté zvěře. Obdobou BSE u skotu je CWD u jelenů, jelenců, losů. Výsledky vakcinace s napětím tedy očekávají i myslivci. A jak je tomu u humánních lékařů? Pro ně byl referát přednesený Wisniewskim jedním z hlavních příspěvků, které na konferenci v Bostonu zazněly. I to je logické. Pokud totiž BSE choroba u člověka propukne, mohou lékaři tak akorát předepsat vitamíny a začít připravovat příbuzné na to nejhorší.

 


 


Pokud by se ukázalo, že imunizace u skotu funguje podobně jako u myší, nemuselo by jít jen o prevenci přenosu BSE ze zvířat na člověka. Při troše štěstí by se možná obdobná imunizace provedená na lidech, mohla stát metlou na degenerativní choroby, které nám v souvislosti s ukládáním prionového proteinu v mozkových buňkách znepříjemňují naše stáří. Ale to už teď porcujeme medvěda, který ještě běhá po lese. Na začátek by úplně stačilo, kdyby se podařilo vyléčit skot. Už to by byl obrovský počin. 

 



Pramen:
American Academy of Neurology




 

 

 

 

 

Datum: 08.05.2007 02:09
Tisk článku

Botanicum - Broomová Jenny
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 384 Kč
Botanicum
Broomová Jenny
Související články:

Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Případ „šílené krávy“     Autor: Jaroslav Petr (10.03.2009)
Priony lze přenést tukovou tkání     Autor: Josef Pazdera (09.12.2008)
Infekční priony s novými vlastnostmi lze snadno vytvořit ve zkumavce     Autor: Josef Pazdera (06.09.2008)
Nová příčina odumírání neuronů     Autor: Josef Pazdera (29.10.2007)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace