:: OSEL.CZ :: - Vymírání na konci křídy: Dekkán dotahuje Chicxulub
Vymírání na konci křídy: Dekkán dotahuje Chicxulub  
Nové datování dekkánských trapů závažně zpochybňuje klíčovou roli chicxulubského meteoritu ve vymírání na konci křídy.

 

 

Zvětšit obrázek
Fiktivní erupce yellowstonského supervulkánu podle BBC. Dekkánu by to nesahalo ani po kotníky.

Protivit se módní většině ve vědě je snad ještě horší než na tentýž přístup přehlídkových molech. Gangy vzájemně se citujících autorů dotyčného v lepším případě blahosklonně označují za blázna, který není hoden odpovědi, ale jenom politování. V tom horším případě nositelé alternativních názorů údajně vůbec neexistují. Přitom bývá docela zajímavé si je alespoň vyslechnout.

 


Paleontoložka Gerta Keller z Princeton University ví, co to obnáší postavit se módní vlně nesené zájmem médií. Svým výzkumem jde odvážně po krku všeobecně přijímané představě, že zatím poslední velkolepé masové vymírání způsobil meteorit, který po sobě zanechal chicxulubský kráter.

 

Zvětšit obrázek
Erupce filipínského stratovulkánu Pinatubo v roce 1991 otřásla globálním klimatem. Proti Dekkánu to ale nebylo vůbec nic. Kredit: NASA.


Veliká rána meteoritem jistě nenechá nikoho chladným. Představivost pracuje na plné obrátky, poslední ohořelí dinosauři se plouží temnou chladnou krajinou a v tajných skrýších se na svoji příležitost třesou lační savci. Jenže podle Keller to mohlo být jinak. Již dlouho se ví, že zhruba v době zániku druhohorního světa vyvřelo na území dnešní Indie, která tehdy byla součástí Gondwany, gigantické množství lávy. Vznikly tak slavné bazaltové Dekkánské trapy, které původně pokrývaly ve vrstvě až několik tisíc metrů území o rozloze 1,5 miliónů kilometrů čtverečních. To dělá zhruba polovinu Indie. Ještě dnes, po 65 miliónech let eroze a kontinentálního driftu, jsou k vidění na 500 tisících kilometrů čtverečních. Studené lávy je tolik, že Dekkán je momentálně jedním z geologicky nejklidnějších míst na Zemi.

 


Takové soptění vpravdě kosmických rozměrů jistě muselo zanechat významnou stopu v historii života na Zemi. Otázkou je kdy a jak intenzivní. Pokud se dekkánská láva vylévala postupně desítky až stovky tisíc let, nemuselo to být až tak děsivé. Jestli se ale dekkánské soptění z větší části odehrálo v relativně krátkém časovém úseku, pak to mohla být blesková globální katastrofa. Když by se navíc ještě ukázalo, že se hlavní vulkanická epizoda v Dekkánu přesně kryje s vymíráním na konci křídy, byla by dosud neotřesitelná pozice chicxulubského meteoritu vážně ohrožena. Přesné datování událostí v době před 65 milióny let je přitom ale pochopitelně problém.

 

Zvětšit obrázek
Dekkánské trapy. Pompézní zbytky šíleného soptění. Kredit: Nature


Keller to podle všeho dokázala. V lomu poblíž Rajahmundry v indickém státě Andrapradéš u pobřeží Bengálského zálivu našla jistý typ fosilních mořských dírkonožců (Foraminifera), kteří podle všeho přesně indikují dobu těsně po vymírání na konci křídy. V Rajahmundry jsou dva trapy, každý ze 4 vrstev lávy. Mezi nimi je 9 metrů mořských sedimentů. Spodní trap je právě ten, o němž se vulkanologové domnívají, že je pozůstatkem hlavní epizody dekkánského vulkanismu. A ve vrstvičkách mořských sedimentů těsně nad ním byli dírkonožci datující křídové vymírání.

 

Zvětšit obrázek
Děkanská náhorní plošina. Svět na kilometrech vychladlé lávy.


Předešlé práce založené na pozemském paleomagnetismu svedly datovat dekkánské události s přesností jenom na 800 tisíc let, práce využívající radioaktivní argon a draslík s přesností na 300 tisíc let. Mořské mikrofosílie jsou ještě výrazně přesnější.
Vrstvy v Rajahmundry působí velmi přesvědčivě. Velké plus mají v tom, že na rozdíl od chicxulubského meteoritu vysvětlují, proč trvalo mořskému planktonu nějakých 300 tisíc let, než se vzpamatoval z vymírání. Řešení nabízí druhý, svrchní trap v Rajahmundry, který je o 300 tisíc let mladší. Ten totiž dokládá další, sice slabší, ale přesto gigantické erupce z té doby.
Samotný mechanismus vymírání v důsledku velkolepých sopečných erupcí není kupodivu příliš jasný, v dnešní době se do toho příliš motají jednostranně zaujaté oteplovací řeči a hlavně nám schází přímá zkušenost s jevy podobného rozsahu.

 


Dekkan se tímto stává důstojným soupeřem chixlubského meteoritu. Nikdo netvrdí, že by jeden koncept vylučoval druhý, je klidně možné, že právě souhra obou událostí vedla k tak významnému vymírání. Jestli ale dekkánské soptění proběhlo tak, jak naznačuje Keller, tak podle toho, co o vulkanismu a meteoritech víme, byl dopad chicxulubského meteoritu jenom takový sociálně slabší kamarád vulkanického armageddonu.


Pramen: ScienceDaily 30.10.2007, Wikipedia


 

Datum: 07.11.2007 00:28
Tisk článku

Šesté vymírání - Kolbertová Elizabeth
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 345 Kč
cena: 289 Kč
Šesté vymírání
Kolbertová Elizabeth
Související články:

Druhohorní čínské Pompeje     Autor: Vladimír Socha (23.05.2016)
Jak plankton přežíval masová vymírání?     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2009)
Přežili dinosauři vymírání na konci křídy?     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2009)
„Velká pětka“ se smrskla na „trojku“     Autor: Ota Beran (16.07.2008)



Diskuze:

pravopis

mikjs,2007-12-30 00:13:47

Tak to vyzerá že po česky (detto slovensky) sa už nebude
môcť komunikovať nikde. Keller je v češtine chlap. Neskúmal som pohlavie tejto osoby ale pokiaľ to je žena tak jej meno znie Kellerová. Ak bude text napísaný po anglicky tak nech si tam dajú tvar aký chcú.

To by malo platiť v každom oficiálnom jednaní a doma (v neoficiálnom styku) nech na seba cudzinci u nás žijúci aj pískajú to je ich vec.

Odpovědět

draslikoargonová metoda: hrají geologové v kostky?

Jadranka,2007-12-15 14:49:59

Měří se radioaktivní rozpad nestabilního (radioaktivního) izotopu draslíku 40, resp. Při tom vznikající argon 40 během chladnutí vulkanické horniny. Aby byl výsledek měření přesný, musel by z minerálů uniknout všechen argon který tam je, aby byl počáteční stav na nule. To je pádný přepoklad!!! Ježe my nevíme kolik ho tam bylo na začátku tuhnutí a kolik se ho tam dostalo z atmosféry! Horniny mají totiž tu vlastnost, že argon pohlcují. V důsledku toho se naměří větší množství argonu, než jaké by se mělo vyskytovat, kdyby veškerý argon pocházel z radioaktivního rozpadu draslíku. Nakolik je pak motoda chybná?

V 1992 dr Steven Austin poslal do Geochron laboratorium v Cambridge,Ma ke zkoumání vzorky Dacitu z nového lávového dómu svaté Heleny, předem je rozemlel na 4 koncentráty minerálů. Nezmínil se že se jedná jen o 10 let starou horninu.
A takový byl vysledek radiometrického datovani:
Horninový prášek 350 000 +-50 000
Směs živců 340 000
Smě amfibolů 900 000
Směs pyroxenu2 22 800 000 +- 600 000

Odpovědět

Nejsem si úplně jist

QEntity,2007-11-26 23:46:51

Nejsem si úplně jist, ale podle mne ten komentář obsahuje velký zkrat...

Je totiž nesmysl srovnávat explozivní magmatickou událost (výbuch supervulkánu) s efuzivní (rozsáhlé plošné výlevy)...

Odpovědět

stratovulkán

kája,2007-11-16 12:30:37

já bych řekl, že spíš než šíleně soptící superstratovulkány, jak se podbízí ilustrační fotky komentující možný vznik "Děkanské" plošiny,to byly štítové sopky něco jako na havaji. Ale to je jen můj nepodložený typ, neznám ty horniny a nejsem geolog.

Odpovědět

Prechylovani

Igor Turecek,2007-11-12 12:04:59

Zahranicni autori docela souhlasne pomlaskavaji, kdyz se dozvidaji o prechylovni ve slovanskych jazycich. Duvod je ten, ze se pohodlne dozvi zda jde o autora nebo autorku. Ostatne o prechylovani vi jiz cela desetileti a prillis je to nevzrusuje. Alespon ti, kteri jiz desetileti ctou mezinarodni literaturu.

Odpovědět

:-)

kája,2007-11-08 08:23:15

chachá... :-))

Odpovědět

Skoda, ze je v tomto

mp,2007-11-07 19:41:17

jinak peknem clanku ignorovano (patrne kvuli alergii autora na slovo "oxid uhlicity") vysvetleni, jak sopecna cinnost muze zpusobit vymirani, a clovek aby si to dohledaval sam. Na jednom miste clanku stoji, ze "...dekkánské soptění v krátkém časovém úseku (mohlo zpusobit) bleskovou globální katastrofu". Fajn, a vysvetleni? "Samotný mechanismus vymírání v důsledku velkolepých sopečných erupcí není kupodivu příliš jasný, v dnešní době se do toho příliš motají jednostranně zaujaté oteplovací řeči a hlavně nám schází přímá zkušenost s jevy podobného rozsahu."

Odpovědět

A nemohl příslušný impakt

Ccecil,2007-11-07 16:09:14

A nemohl příslušný impakt inicializovat zmíněnou sopečnou činnost?

Odpovědět


mohl

čtenář zdrojů,2007-11-07 21:52:19

on pan Mihulka patří mezi autory, kteří se snaží dělat z prdu zeměkoluli. O dekánských sopečných vrstvách se totiž mluví už mnoho desítek let. A také se tvrdí, že přispěly k vymíráni na konci křídy. Samozřejmě, že dopad asteroidu mohl vyvolat popraskání některých pozemských ker a vyvolat dekánské výlevy. Vědci se o vztahu asteroidu a sopečné aktivitz přou užmnoho let. Pan Mihulka to zaregistroval až letos.

Odpovědět


panu "mohl"

Jana Kolářová,2007-11-08 06:22:17

Víte jaký je rozdíl mezi Váma a panem Mihulkou? On tu zeměkouli udělat umí, zatímco Vy zůstáváte jen u toho prdu. Protože od pana "mohl" jsme tady ještě nic nečetli. Ale mohl byste něco napsat. Rádi si to přečteme.
Jana

Odpovědět


Jano

Ccecil,2007-11-08 19:56:53

a čo takého si predstavujeťě pod pojmom "on tu zeměkouli udělat umí". On snad z vás udělal někdy kouli?

PS: Jistě že o té souvislosti vím, jen jsem chtěl na ni upozornit, když už v článku není zmíněna.

Odpovědět


Přesně tak

QEntity,2007-11-26 23:48:55

Dekkanské trapy jsou notoricky známá záležitost...

Odpovědět

Čeština

Karel,2007-11-07 13:42:23

V češtině přechylujeme a skloňujeme. Napsat "Keller dokázala" - to svědčí o mimořádné neúctě k rodnému (?) jazyku.

Odpovědět


Gerta Keller

Mulén,2007-11-07 14:25:44

Gerta Keller se nejmenuje Gerta Kellerová !!
Proč mršíme lidem jména mi není jasný. Třeba u Japonek ty přípony zní obzvláště legračně.

Odpovědět


Páni komisaři

Jindra Hosek,2007-11-07 14:49:40

Přechylujeme, stále ještě přechylujeme. Ale už ne vždy, a bude hůře. Stále více zahraničních pracovníků,kteřítu jsou, si nepřeje mršit jejich jména. Vyžadují aby byli nazýváni tak jak se jmenují ve své zemi v EU. Takže je tu nějaké nařízení komise jazyka českého proti právu osobnosti. Co je víc?
Jsem náhodou tak trochu z branže a pokud čerpám ze zahraničních periodik, stále více se setkávám také s požadavkem abych jména nekomolil. Důvod je jasný - autor chce aby zjistil kdo kde o něm píše, je to jeho vizitka a ve vyhledávačích mu to pomůže. Můžete mi pánové bdící nad dodržováním usnesení nějaké komise - kdo těm komisařům dal právo mršitjména autorům. A ještě k tomu, když chceme čerpat z jejich prací. Zaplatit jim nemůžeme, tak pročjim alespoň neprospět tím, že jim nezkomolíme jméno a přspějeme tak k jejich povědomí ve sféře internetu.
Jeden dotaz - z jakých zdrojů čerpáte vy? Kam sami píšete? Psali jste si někdy s nějakým zahraničním autorem? Jaký byl jeho názor?

Odpovědět


Taky si myslím, že je to dnes tocela BLBOST...

AL,2007-11-07 17:30:16

Otrocky dodržovat - vyžadovat "nařízení" několika badatelů jazyka českého z ústavu může jen blázen.
Speciálně mršení jmen autorů považuji taky za blbost - a má to jak vidno i docela praktické souvislosti.

Onoová, Nšo-čiová.... to je šílené, nemyslíte?

A ještě poznámka: jazyk je živá a velmi proměnlivá věc...

Odpovědět


mršenie mien

Martin,2007-11-07 19:15:24

"Stále více zahraničních pracovníků,kteřítu jsou, si nepřeje mršit jejich jména. Vyžadují aby byli nazýváni tak jak se jmenují ve své zemi v EU."

V tom prípade by sme mali žiadať, aby sa oni všetci tam v tej onej superultravyspelej demokratickej EÚ naučili správne VYSLOVOVAŤ naše mená a neprzniť ich svojou (predovšetkým anglickou) výslovnosťou.

Odpovědět


Jenže podle Keller to mohlo být jinak.

Saša,2007-11-08 11:19:41

Kdyby to vymyslel Gerd Keller, zněla by věta v titulku (zkopírovaná beze změny z článku): "Jenže podle Kellera to mohlo být jinak." Pochybuje snad někdo, že by autor článku neužil tvar "Kellera"? Směšné, viďte.
A proč by nemělo být směšné, že užil tvar "Keller" jen proto, že to napsala Gerta Keller(ová)?

Odpovědět

Gangy vzájemně se citujících autorů? ...

Roman,2007-11-07 12:25:32

Jednostranné oteplovací řeči? Mihulko, Mihulko, stává se tady z toho politická žvanírna..

Odpovědět


Děkuji pane Mihulko

Jana Kolářová,2007-11-07 14:29:45

Romane, Romane,
vy ubožáku. Jestli dokážete napsat jen tohle... Tak jste to přesně vystihnul - jste žvanil a chápu, že se nepodepisujete.

Teď redakci: Ubožáků si nevšímejte a na množství nehleďte. Nejraději by Vám Osla zprotivili a sami nemají co nabídnout, tak jsou pěkně skrytýv ulitě a vylezou akorát tak kopnout, bez odkazu na svojí práci. A zase honem do ulity. Na to jsou kabrňáci.
jana

Odpovědět


jj mne sa ten clanok pacil ..

laoce,2007-11-07 22:09:18

aj ked mohol byt podrobnejsi ale aspon navodil zaujimavu temu o ktorej som nevedel. to ze si o nej pocul a mas ju v malicku mne osobne vobec nepomoze takze porovnanie informacnej hlbky tvojho prispevku voci autorovi clanku sa limitne blizi k nule. Ak si taky sikovny pis aj ty clanky a vedz ze ich budem citat ;o) ked to nevies neodradzuj inych svojim bohorovnym postojom ktory ma nulovu vypovedaciu hodnotu :o) mne sa osel paci a mam rad clanky vsetkych autorov uz len preto ze pisu. Ked bude vysoka konkurencia a budem si moct vyberat potom mozem porovnavat aj hlbku zaberu a obsahovu roznamitost ale zatial sa na osel nic o com viem nechyta ;o)

Odpovědět

Vymirani

JIrka,2007-11-07 09:10:08

Ono si nejspis nejde predstavovat vymirani jako pri nejake nuklearni zime. Mozna bylo spis pro soucasniky temer nepatrne a trvalo pekne dlouho - nejspis by v takove chvili ani cloveku nedochazelo, ze vymira (a urcite by existovali alarmiste a antialarmiste a antiantialarmiste a dalsi vcetne MS).

Sice jsou spory o datovani nalezu, ale je dost mozne, ze minimalne nekteri dinosauri prezili az do tretihor. A kdyz nekteri, tak neni vylouceno ani to, ze jich prezilo dost, jen jich zilo mene a mene, a tak z te doby mame malo nalezu. Takove vymirani ale nekoresponduje s nejakou nahlou zmenou klimatu, ktera by s dinosaury zatocila jednou provzdy. Ta byla spis postupnejsi a dinosauri vyhynuli podobne jako mamuti. Diky zmene klimatu (nebo z jineho duvodu, ale z jakeho?) postupne ztraceli prevahu nad svymi konkurenty a predatory, stali se zivoricimi a vymreli proste na to, ze jich bylo malo, nikoli na to, ze by je neco sezehlo, zmrazilo, nebo otravilo. Mozna by tu prevahu ztratili jen docasne, kdyby se savci nestihli namnozit tak, ze navrat dinosauru na vysluni uz nebyl mozny. I kdyz by opet nastaly podminky vyhodnejsi pro ne, savci by jim misto uz neuvolnili.

Dlouhodobejsi sopteni do tohoto scenare zapada mnohem lepe nez jeden uder meteoritu. Ten asi nadelal peknou paseku a s planetou zacvicil pekne, mozna by s dinosaury dokazal taky pekne zamavat, ale pokud dopad dinosauri prezili, co by jim branilo dostat se znovu na vysluni? Samotna doba tesne po dopadu byla jiste tezka pro vsechny, vcetne savcu. Ani savci by asi nedokazali za kratkou dobu dinosaury vyrazne precislit. O tom, jak by dopad meteoritu zmenil podnebi na dlouhe statisice let mame take jen povrchni predstavu. Stejne jako v pripade vulkanu nemame s podobnym dopadem nastesti zadnou zkusenost.

Zkratka "jednodenni" ("jednostoletni") vymirani neni nejspis spravna predstava. Tech kousku do tohoto puzzle mame porad dost malo.

Mimochodem, da se v genomech zvirat (a rostlin) vypozorovat hrdlo lahve, kterym vsechna zvirata (a rostliny) v teto dobe musela projit? Nebo je to uz prilis davno a geneticke stopy po katastrofe se uz nedaji najit? Co treba u ptaku, exdinosauru?

Odpovědět


RE: Vymirani

hikite,2007-11-07 10:33:58

Souhlas, ba bych k tomu jejich vymírání ani nehledal vnější katastrofické mašiny. Přiroda začala být podivně atrakována savci a zbytek už je matematika :-).

Odpovědět

ruku v ruce

PiláT,2007-11-07 08:28:05

Ten nápad že Dekánské trapy jdou ruku v ruce s meteoritem, už dostal docela dávno někdo jiný. Navíc to dává smysl v tom, že pokud praštíme do kuličky s měkkým vnitřkem a tužší slupkou (Země), tak rázové vlny to můžou pomuchlat i jinde než v místě dopadu.

Odpovědět


Dve veci

Jirka,2007-11-07 08:39:08

Za prve, clanek se zminuje o novejsim presnejsim datovani tech vylevu. (I kdyz to mezi tim balastem zapada.)

Za druhe, ze tomu tak nejspis neni, se vi uz celkem dlouho, nebot meteorit podle mereni uderil az behem tech indickych vylevu.

Odpovědět


To není až tak jasné

Ccecil,2007-11-08 19:59:48

příčinná souvislost je pravděpodobnější.

Odpovědět


hm

Kája,2007-11-16 12:16:41

výlevy začaly dávno před tím, než meteorit dopadl a probíhaly ještě dlouho potom. Ty výlevy začaly u když se Indie vytrhla z původního kontinentu? Asi jo, když je část těch trapů i na Madagaskaru. Zajímavější iformace asi je, že indická deska má poloviční tloušťku než ostatní, přišla o kořen, než se vytrhla...
Sibiřské trapy byly ještě větší.

Odpovědět


vymírání

Kája,2007-11-16 12:20:35

vymírání v souvislosti s těmito výlevy je dáváno do souvislosti už desítky let a je jim ve většině přikládán větší význam a podíl. I SM to musel dávno vědět, ale příležitost kopnout si byla asi silnější..

Odpovědět

Fantastické...

Al,2007-11-07 08:12:13

Včera jsem koukal na hraný dokument o Krakatoa. Když jsem koukal na pyroklastický výbuch, který sežehl lidi až ve vzdálenosti kolem 100 km, tak jsem si konečně uvědomil tu sílu stratovulkánu...

Nikdy mě ale nepřestane fascinovat, že na nesmysly typů Kjótó dokažou zvolení politici vyházet stovky miliard EUR - zatímco ty peníze fatálně chybí jinde. Třeba právě na mnohem širší znalosti o silách přírody nebo o pokroku v technologii (např. solárních článků) :(

Odpovědět


Muzes zustat v klidu

Jirka,2007-11-07 08:39:38

Ty penize by jinde chybely tak jako tak.

Odpovědět


Spálit zásoby fosilních paliv....

ZEPHIR,2007-11-07 10:50:44

..a pak o zbytky jejich nálezišť vést atomovou válku mi nepřijde o moc úspornější. Jen konzumní blbec vyžere svý zásoby a pak hladoví. Alarmismus je pokus, jak lidstvo přeorientovat na nový zdroje, a nevyvolat paniku a spekulace, čili oteplování tu vidím spíš jako zástupnej problém. Zdroje fosilních paliv nejspíš skutečně nejsou nevyčerpatelný a jsou už dnes ohnisky napětí.

Odpovědět


Alarmisté? !!!

Bikkhu,2007-11-07 12:49:58

Alarmisté blokují i atomovou energii která JE řešením pro snížení produkce CO2 a zároveň se úspěšně vzhýbají ještě zásadnějšímu řešení problémů (nejen s oteplováním ale prakticky všech dalších) a to je snížení populace na únosnou úroveň. Lidé se nijak neliší od zvířat, řídí je rozmnožovací pud místo rozumu.
Takže se dá říct že alarmisté blokují jakékoliv možné řešení a prosazují řešení nemožná a tím zbytečná (za prvé nic neřeší, za druhé jsou drahá a za třetí jsou škodlivá)
Tím jak alarmisté rozdmýchávají emoce tak potlačují rozum. Tím každý kdo je ještě schopný v dané oblasti myslet místo panikařit se stává automaticky antialarmistou.

Odpovědět


Bikkhu

Martin,2007-11-07 19:05:52

"... a to je snížení populace na únosnou úroveň"

Môžete začať od seba. S ďalšími časťami Vášho príspevku súhlasím.

Odpovědět

dobré

pepa,2007-11-07 08:10:24

ohořelí dinosauři pobavili

Odpovědět


Taky jsem se zasmál - DÍKY!

Al,2007-11-07 08:13:31

Taky jsem se zasmál - DÍKY!

Odpovědět

první větě nerozumím

jája,2007-11-07 07:44:20

půlka článku jsou jen tendenční bláboly

Odpovědět


Je těžké psát pro

Gender,2007-11-07 08:16:47

Z toho sinic nedělejte, možná to má souvislost s tím, že nechápete ani tu zbylou půlku.

Odpovědět


no právě

Kája,2007-11-16 12:12:43

a kdo to neumí, neměl by psát

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace