Válka pohlaví o potomstvo dostala nový rozměr  
Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

 

 


Promiskuita a válka pohlaví

Zvětšit obrázek
Prase je člověku po fyziologické stránce velmi blízký obratlovec. Ve vejcovodech prasnic vědci prokázali přítomnost systému, jež rozhoduje o bytí a nebytí samčích spermií.

Na světě je to už tak zařízeno, že většina druhů má tendenci k samičí promiskuitě. Samci se proti nevěře svých partnerek pojišťují řadou fíglů. Nedávno jsme na Oslovi psali o tom, jak si hlodavci vypomáhají sestavováním spermií do jakýchsi vláčků. Takový rychlík ze spermií má větší šanci dosáhnou cíle dříve. Ve válce o potomstvo obratlovci využívají také kopulační zátky. Takový ztuhlý špunt na konci dávky spermií, má nevěrnici zabránit v plození levobočků. Jenže, stejně jako ve středověku nebylo na pásy cudnosti spolehnutí, tak ani zde zmíněné zátky nefungují stoprocentně. Některé samice si je dokonce před tím, než se spáří s dalším samcem, samy vyjímají.  Nejde tu vlastně o nic jiného než o střet zájmů. Samec si chce zajistit co nejvíce svých potomků a samice si zase z dostupného výběru vybírá toho nejlepšího otce pro své dcery a syny. Toto soupeření dostalo přezdívku „válka pohlaví“.

 

V této válce pohlaví nyní vědci přichází s novinkou. Přišli na to, čím se řídí postkoitální selekce. Jde vysvětlení úkazu jak reprodukční samičí pohlavní aparát dokáže vnímat přítomnost sperma a reagovat na něj změnou prostředí ve vejcovodu a děloze. Jde o poznání mechanismu, kterým si samice, pářící se s vícero samci, dokáží prosadit po kterém z použitých nápadníků budou mít potomstvo

 

Alireza Fazeli z University of Sheffield je vedoucím týmu, který odhalil molekulární základ mašinérie, kterou si samičí pohlaví dokáže po koitu provádět dodatečný vlastní, nebo chcete-li definitivní, výběr partnera, respektive jeho „vody živé“.
Jde o mechanismus se kterým se nyní budou muset popasovat evoluční biologové a nejen oni. Objev přináší nový pohled i na některé neúspěšné pokusy v in vitro fertilizaci (IVF). Stranou nezůstává ani klonování a inseminace hospodářských zvířat.
To, že tady existuje mechanismus, kterým jsou samice schopny selekce sperma i po koitu, by dokonce mohlo změnit náš náhled na promiskuitu a její úlohu v evoluci. Jedná-li se o funkční fenomén, který příroda úspěšně využívá po miliony let a který zůstává zachován od bezobratlých po obratlovce, měli bychom být při jeho odsuzování shovívavější.

 

Fazeliho tým je prvním týmem, který referuje o chemických změnách ve vejcovodech, které jsou navozeny přítomností spermií. Jeho výsledky jsou považovány za důkaz toho, že vejcovodech dochází k rozpoznávání spermií. Podobně, jako když imunitní systém poznává, zda jde o zabiječský lymfocyt, bílou krvinku tvořící protilátky a nebo jen tzv. pomocníka.  

 

Alireza Fazeli: „Úloha samice na aktu početí je větší, než jsme si mysleli“.

Kdo řídí oplození?


V tradičním pojetí procesu oplození jsme si představovali, že spermie mezi sebou o vajíčko soupeří. Takové pojetí dělá z početí výhradně „mužskou“ záležitost, neboť vítězem se stává některá ze spermií, které jsou v plaveckém maratónu nejrychlejší. 


Teorie to je hezká. Jenže všechno je jinak a jak se dál dočtete, mužská ješitnost dostane pěkně na frak. Pokopulační selekce totiž staví do pozice řídícího orgánu samici. Ta si rozhoduje o konečném vítězi. Přesto, že i k dalším samcům projevila tolik náklonnosti, že s nimi kopulovala, ze závěrečné soutěže o otcovství dokáže snadno vyloučit ty, jež se jí z nějakého, nám dosud neznámého důvodu, nějak nezdají.


 

Úloha vejcovodů

Anglicko španělský tým to vysvětluje tak, že „příchod“ spermií do vejcovodu spouští v reprodukčním traktu kaskádu změn, jež nastartují změny v tvorbě proteinů, které sliznice vejcovodů tvoří a tím dojde ke změně tamního prostředí. Původně se mělo zato, že ve vejcovodu dochází ke změnám především z důvodu „podstrojování“ spermiím, aby zůstaly dlouho životaschopné. Nyní vyplynulo na povrch, že tento mechanismus má i další funkce. Například tu, že rozpozná spermie od různých samců. Různé vazby různých proteinů na spermie tak nalinkují jejich další osud.

 

O tom, že k jakýmsi pokopulačním selekcím v přírodě někdy dochází, se již nějakou dobu ví. Týká se to především promiskuitních druhů (tedy většiny). Příkladem požitkářského přístupu k sexu, kdy se samice páří s několika samci současně, jsou bonobové. Během jednoho reprodukčního cyklu, i když v populaci panuje Sodoma Gomora, je většina potomstva narozeného v příslušném čase (podle DNA analýzy) jen po jediném samci. Fazeli si ke svému výzkumu zvolil živá zvířata a to prasata. Šetrnou chirurgickou technikou získával z prasnic vzorky tekutiny z vejcovodů. Složení se lišilo a souviselo s přítomností  spermií v reprodukčním traktu. Přítomnost spermií ovlivňovala změny v proteinové skladbě tekutiny vejcovodů.   


IVF, klonování, reprodukce

Nové poznatky budou mít zcela jistě dopad v praktikách uplatňovaných v asistované reprodukci (IVF technice) a v klonování. Obě tyto techniky se za posledních 25 let závratně rozvíjely a úspěšnost obou směrů úzce souvisí s úspěšností oplození, které se provádí v in vitro podmínkách.

 

Zvětšit obrázek
Samice většiny druhů jsou rády promiskuitní. Kopulují s vícero samci současně. Aparát, který mají ve vejcovodu je schopen po proběhlých orgiích ze změti spermií pečlivě vybírat. Privilegium dát vznik nové generaci dostávají jen spermie od partnera, o němž matka rozhodne, že je pro její potomky ten nejlepší.

Odhalení dalších tajů samičího reprodukčního traktu, který je vysoce organizovaným a regulovaným systémem, by mělo přispět ke zlepšení výsledků techniky IVF (oplození ve zkumavce). Současně se tu ale otvírají dveře do dalších komnat plných otázek. I když se podaří zlepšit parametry dosahované při IVF technikách a bude více úspěšných porodů, otázkou zůstane, zda nastavujeme parametry vznikajícímu životu na správné hodnoty. Přítomnost proteinů v tekutině, kde dochází ke vzniku života svědčí o tom, že zde prostřednictvím epigenetických mechanismů (metylace a demetylace DNA) dochází k jemnému dolaďování genů.  Stále více indicií svědčí spíše o tom, že tyto děje nemáme pod kontrolou a že se v tomto směru musíme od přírody ještě hodně učit.   
Autoři studie si myslí, že jejich poznatky bude možno využít jak u lidí, tak i u hospodářských zvířat a že přispějí ke zlepšení zhoršujících se parametrů plodnosti.

 

 

Úloha genů
O jak složitých mechanismech zde mluvíme, vyplyne až když si uvědomíme, že u člověka zůstávají spermie v pohlavních cestách ženy životaschopné pět dnů, ale u jiných savců (netopýrů) přežívají až šest měsíců. Přežívání spermií se děje v nepřátelském prostředí. Jak jinak nazvat místo, kde náš imunitní systém neustále slídí po vetřelcích. Všude jinde by spermie jako cizorodý materiál imunitní systém okamžitě zničil. Samičí pohlavní trakt ale dokáže spermie zakamuflovat a armádu lymfocytů uchlácholí, že se jedná o přátele. 
Není to dlouho, co jsme si mysleli, že spermie se dokáží střetům s imunitním systémem nějak vyhýbat. Skutečnost je jiná. Imunitní systém není tak hloupý aby se mu spermie mohly vyhýbat. Bezpečně je rozezná. Boj proti nim přesto nezahájí. Je to proto, že proteiny spermiím riziková rozeznatelná místa zakryjí. Fazeli tvrdí, že údaje, které se jim podařilo získat, svědčí o tom, že pohlavní aparát samic je vybaven systémem senzorů, jež řídí konečný osud spermií. Systém spočívá na ovlivňování exprese genů. Týká se to genů v buňkách vejcovodů. Tato exprese genů se mění v závislosti na tom, zda se v daném místě spermie ukáží, nebo nikoli. Pokud se spermie ve vejcovodu objeví, dojde k zapnutí některých genů v tkáni vejcovodu a to způsobí, že se změní složení tekutiny ve vejcovodech. Především jde o změny v zastoupení proteinů. Právě těch proteinů, které se z tekutiny navazují na přítomné spermie a ovlivňují jejich transport, dozrávání,... Tvorba zmíněných proteinů stojí za efektem, který ve finále nazýváme onou „pokopulační selekcí spermií“. Jde o systém, který má co do činění s imunitním systémem a umí rozlišit spermie různých samců, stejně jako rozliší spermie od patogenů. Elementy, které se matka rozhodne považovat za nežádoucí, pak tento systém nekompromisně likviduje.


Pramen: American Chemical Society

 

Datum: 22.11.2007 13:05
Tisk článku

Řezárna - Welshová Louise
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 198 Kč
cena: 176 Kč
Řezárna
Welshová Louise
Související články:

Sex ve městě     Autor: Josef Pazdera (16.07.2016)
Počet sexuálních partnerů během života závisí na tělesné výšce a hmotnosti     Autor: Vladimír Blažek (25.09.2015)
Geny se míchají rychleji nežli příběhy     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2013)
Nevěra vede k rychlejším spermiím     Autor: Josef Pazdera (26.01.2009)
Genová odchylka nese problémy ve vztazích     Autor: Anna Marcinková (07.09.2008)



Diskuze:

Tak už je to jasný

Golux Zwierzinski,2009-05-20 16:33:06

Takže ti "ze zkumavek" by byli v normálních přírodních podmínkách eliminováni moudrou přírodou ,no uvidíme první generace je nyní na vrcholu... aspoň další odvětví konspiračních teorií...

Odpovědět

Pazdero,

Bob,2008-02-28 11:39:39

pasy cudnosti nikdy neexistovaly, není pro ně jediný seriózní důkaz.

Odpovědět

tak proc tu teda tak blbnem

mikjs,2007-12-25 11:07:17

vzdyt polovicka lidskeho chovani se toci kolem namlouvacich ritualu, sexu apod. - zbytecny vydej energie
Damy, nedelejte s tim caviky, dejte co nejvice chlapum a imunitni system si za vas vybere toho nejvhodnejsiho.

Nebo je cely ten clanek blbost.

Odpovědět

Preference

Prdola,2007-11-23 11:16:05

Nedavno jsem cetl clanek (nevzpominam si na autorku), ktery jsem bral jako hoax, v tuto chvili uz takovy pocit nemam. Autorka, mela to byt lekarka nebo sexuolozka doporucovala zenam oralni sex, ze pry se imunitni system lepe "naladi" na partnera. Zaroven s timhle mi to zacina pripadat zajimave ... i kdyz mi v tom stale spousta veci chybi ;o)) Zkusim najit link a v blizke dobe ho sem vlozit.

Odpovědět

Vždy jsem byl toho názoru,

Saša,2007-11-23 08:17:48

že důvodem svatby má být těhotenství
a že místo oplodnění in vitro je třeba změnit partnera/ku.

Odpovědět

není to nové

divák,2007-11-22 22:06:09

Již před několika lety bylo uvedeno v televizním seriálu BBC snad "válka pohlaví", že lidské samice upředňostňují spermie jen některých samců, jen se tehdy nevědělo jaký je mechanismus této preference spermií určitých kvalitních samců

Odpovědět

neni mi to jasne

mephisto,2007-11-22 20:29:52

Ten clanek je sice dost dlouhy, ale znacne nejasny a zanechava spousty otazek. Ani neni jasne, jaky presne mechanismus je vlastne popisovat.
Je to tak, ze samice si vedome zvoli nejakeho partnera, ktery se ji libi, a pak jeji telo uprednostnuje jeho spermie? Pokud ano, tak jaky je presne mechanismus tohoto jevu? Jak samici pohlavni aparat vubec pozna, ze se jedna o spermie prave toho samce a ne jineho? Ano, antigeny, imunitni system atd. - ale jak vi, ktere antigeny patri kteremu partnerovi?
Cela ta teorie se mi zda dost podezrela a neverohodna. Chapal bych, ze pri urcite nekompatibilite imunitni system samice znevyhodni urciteho samce, ale nedovedu si predstavit, jak by to mohlo fungovat tak, aby samice uprednostnila samce, ktery je ji tzv. sympaticky

Odpovědět


pozor

Jirka Kodert,2007-11-22 20:52:22

Tady nejde o vědomí. V celém článku slovo vědomí ani sympatický nepadlo. Jedná se o výběr, který zajišťují fysiologické mechanismy autonomně. S myšlením a mozkem to nemá nic společného.

Odpovědět


sex

Junek,2007-11-22 21:00:10

Podezřelé? Možná, ale jak jinak teda vysvětlíš to, že ze směsi spermií si samice dokáže vybrat jen jednoho a po něm má vrh třeba osmi selat. A všechny jen poněm? Tady opravdu musí fungovat nějaký fyziologický mechanismus. Samice jsou holt samice. Vyzkouší si nás víc a pak za ně jejich tělo rozhodne a zvolí toho nejlepšího. Na tom se její vědomí nepodílí. To na čem se podílí bude možná snaha vyhledávat při ovulaci co nejvíce sexu.

Odpovědět


Chybí tomu startér, aby se to logicky uzavřelo

Pavel Brož,2007-11-22 22:23:38

Ono už je delší dobu známo, že např. orgasmus ženy funguje jako výrazný mechanismus ovlivňující úspěšnost oplodnění, a to tím, že po orgasmu je cesta spermií k vajíčkům mnohem snažší v důsledku změn v prostředí uvnitř ženských pohlavních orgánů. Jenže tento mechanismus by zároveň usnadnil cestu k vajíčků i konkurenčním spermiím, zvláště těm, které se tam dostaly dříve. Pokud existuje mechanismus, jak selektivně vyřazovat některé spermie na základě jejich specifických antigenů, tak by bylo logické očekávat, že tam bude existovat nějaký startér celé té chemické kaskády, a že tímto startérem bude interakce spermií s ženskými pohlavními orgány už na začátku jejich cesty. Tak třeba orgasmus samice by mohl spouštět tvorbu proteinů kompatibilních s právě vniknuvšími spermiemi - tyto proteiny by byly pre-kódovány antigeny právě těchto spermií. Takto vyrobené proteiny by pak právě tyto spermie natrvalo chránily, zatímco jiné spermie by byly chráněny jen "zběžně". Vlastně by se pak jednalo o jakýsi imunitní systém naruby, tj. místo protilátek identifikujících vetřelce by se tvořily protilátky chránící vetřelce a současně by se spustila imunitní kaskáda, která zlikviduje všechno ostatní.

Ovšem jak je tomu ve skutečnosti je v tuto chvíli ve hvězdách :-)

Odpovědět

Mimo článek...

Špajda,2007-11-22 16:41:45

...Chválím osla, za novou kolonku audio/video

Odpovědět


pripojuji se

Jana Volejniková,2007-11-22 20:46:28

Pripojuji se. Je to super. Ale je to zrout casu! Máte průšvih u mýho Petra. Jako výmluvu to nevzal :(

Odpovědět

A jak to tělo pozná

Vašek,2007-11-22 14:04:22

Mě by zajímalo, jakým způsobem se přenáší informace o tom, který samec je preferovaný. U jednodušších živočichů možná záleží na barvě, pachu apod., ale jak je to třeba u člověka. Řekněme, že žena má více partnerů a o jednom si myslí, že je ten pravý k zplození potomka. Jak se informace o jeho vzhledu, peněžence, autě a domu dostane až tam, kde ovlivní to, že bude potomek jeho.

Odpovědět


Presne tak,

Jirka,2007-11-22 14:42:26

tohle by me taky zajimalo. Jak pozna, ze je to ten pravy?

Odpovědět


asi to nefunguje na 100%

agáta,2007-11-23 15:52:45

jinak by nedocházelo k otěhotnění při znásilnění, nebo při sexu "ze zvyku" s partnerem který už dávno ztratil perspektivu. Nebo to funguje jen u sviní?

Odpovědět


Pozor

josef,2007-11-23 16:48:26

Při znásilnění jdoucity stranou, nicméně příroda se neřídí city. Pokud fyziologie ženy vyhodnotí násilníka jako biologicky vhodný objekt k produkci životného potomstva...

Odpovědět

Asi je to predcasna otazka

Jirka,2007-11-22 13:13:14

ale jak tedy imunitni system pozna, ci spermie je ci?

Odpovědět


antigeny

Jindra Vanek,2007-11-22 13:30:16

Spermie nese celou radu antigenu, ktere imunitni system je schopen rozpoznat. Jedna z teorii dokonce pripousti, ze neplodnost u nekterych zen je zpusobena imunizaci a tvorbou protilatek proti spermiim partnera se kterym mela dlouhodobe nechraneny styk.

Odpovědět


je to tak

Nina,2007-11-23 22:52:01

a uz toto tusili nasi predkove.Kdyz manzelsky par cekal dlouho na otehotneni,doporucovalo se jim na nejakou dobu se odloucit a sexualne abstinovat. A po te pak manzelka otehotnela temer okamzite,tedy v pripade ze oba byli zdravi. Metoda pravidelneho odlucovani partneru by urcite prospela i po psychicke strance...zensky organismus ma jeste jednu zahadu zavislou na psychice.Uz se vicekrat prihodilo,ze manzele cekali i 10 let na potomka,pak to vzdali a adoptovali si dite. Temer okamzite po adopci-zena otehotnela.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace