Na nádory jako na infekci  
U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein College of Medicine přišel s nápadem léčit tyto nádory podobně jako virovou infekci. Výsledky jsou překvapivě dobré.

 

Arturo Casadevall M.D., Ph,D., Albert Einstein College of Medicine, Yeshiva University

 

Buňky nádoru se od zdravých buněk těla v mnoha ohledech zásadně liší. Přesto jsou to stále buňky pacientova těla a to z nich děla při léčbě obtížný cíl. Nádorové buňky musí být zasaženy velmi tvrdě. Lék cílený na nádorové buňky se ale může snadno „zmýlit“ a udeřit i na zdravé buňky. Proto má léčba rakoviny často celou řadu závažných nežádoucích vedlejších účinků.

 

Ekaterina Dadachova, Ph.D., Department of Microbiology & Immunology, Albert Einstein College of Medicine, Yeshiva University

 


Nádory vyvolané virem obsahují molekuly virového původu, jež se ve zdravých buňkách nenacházejí. Jsou proto ideálním cílem pro léčbu. Možnost „omylu“ léčebného preparátu je minimální. Lék proto může působit s velkou razancí a riziko nežádoucích vedlejších účinků je přesto malé. Lékaři dlouho předpokládali, že se většina molekul virového původu skrývá v nitru nádorových buněk a jsou tak před lékem dokonale skryty.

 

 

Vědci z Albert Einstein College of Medicine vsadili na to, že i v rychle rostoucím  nádoru je celá řada buněk poškozena a hyne. Přitom se z nich uvolní virové molekuly a uvíznou v prostorech mezi živými buňkami nádoru. Tam už nejsou ničím maskovány.

 

 

Casadewall, Dadachová a jejich kolegové použili pro experimenty laboratorní myši, kterým voperovali lidské nádory jater a děložního krčku. Potom připravili lék složený z radioaktivního atomu rhenia a protilátky proti virové molekule. Pro nádory děložního krčku vybrali protilátky proti molekule E6 pocházející z papilomového viru. Na nádory jater útočili protilátkou, jež reaguje v molekulou žloutenkových virů HBx.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Laboratorní myši s ložisky lidských nádorových buněk. Vlevo kontrola, vpravo myš léčená protilátkou namířenou proti viru s navázaným radioaktivním atomem rhenia. Po 18 dnech se nádorová tkáň rozpadá a mizí. Kredit: Albert Einstein College of Medicine

Myším s nádorem podali radioaktivní protilátku a lék nezklamal. S krví se dostal k nádoru, který rychle roste a potřebuje proto bohaté zásobení živinami a kyslíkem. Virové molekuly roztroušené mezi rakovinnými buňkami protilátku zachytily. Lék se v nádoru  hromadil a jeho radioaktivní záření začalo rychle zabíjet okolní živé rakovinné buňky. Růst nádoru v těle myší se po podání protilátky výrazně zpomalil. U myší nakažených nádorem děložního krčku došlo dokonce ke zmenšení nádoru.

 

 

„Léčba nejen že zasáhla nádory, ale navíc se radioaktivní protilátka hromadila přednostně jen v nádoru a nepoškozovala zdravou tkáň,“ komentuje Jekatěrina Dadachová výsledky studie zveřejněné v předním vědeckém časopisu PLoS ONE. Dodává, že stejnou terapii by bylo možné nasadit i u lidí, kteří jsou dlouhodobě nakažení viry schopnými vyvolat nádorové bujení. Tak by se z těla odstranily virem infikované buňky, u nichž hrozí, že v budoucnu propadnou nádorovému bujení.

 

 

Pramen:  PLoS ONE

 

 

 

 

 

Datum: 23.11.2007 20:50
Tisk článku

Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy - Mikulčák J.
 
 
cena původní: 216 Kč
cena: 216 Kč
Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy
Mikulčák J.
Související články:

Imunoterapia nádorov - začiatok novej éry v onkológii     Autor: Matej Čiernik (10.09.2018)
Nahradí mamografii pilulka?     Autor: Josef Pazdera (04.05.2018)
15 cigaret = 1 mutace kuřákovy DNA     Autor: Jaroslav Petr (17.12.2009)
Hormonální léčba klimakteria přispívá k recidivě rakoviny     Autor: Anna Marcinková (29.03.2008)
Nádory ovárií imitují diferenciaci buněk vejcovodu     Autor: Jaroslav Petr (13.03.2007)



Diskuze:

ale

mikjs,2007-12-25 11:38:48

ja sem uz cet o tolika spusobech leceni rakoviny ze by na
ni uz nemel umirat skoro nikdo.
On ale ten ptroblem nneni najit metodu jak lecit ale najit metodu dostatecne univerzalni a dostatecne lacinou aby se dala pouzit v masovem meritku - protoze jaksi neni v silach zdravotnickych zazirezeni (a u nas uz vubec ne) mit desitky lekaru a tisece medikamentu a pristroju jen kvuli jedne nemoci (i kdyz je smrtonosna)

A vubec s rozvojem lekarske vedy bude "socialni eutanazie" stale castejsi a bude cim dal min platit ze zdravy si za penize nekoupis.

Odpovědět

Velmi zajímavý článek + chybička

Jan Havlík,2007-11-23 22:30:26

Je to dobrý nápad. Zajímalo by mě, jak je přesně ono rhenium uchyceno. Snad to někde najdu.
Jinak izotop rhenia určitě nebyl 18. Myslím že spíš byl 188 nebo nějaký podobný...

Odpovědět


PLoS

ONE,2007-11-24 00:59:54

Biodistribution results which was 10:1 for 188Re-C1P5 versus 3:1 for 188Re-18B7.
Zkráceně: Re-18

Odpovědět


OK

Jan Havlík,2007-11-25 14:58:08

Aha takhle. To mě nenapadlo. V článku mě to trochu zmátlo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace