Utopí se Tuvalu? Aneb hrátky s hladinou moře  
Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

 

Zvětšit obrázek
Tuvalu. Ostrovní sen na hraně moře. Kredit: Celý Svět.

Potápění pod a nad hladinu moře je docela rozpustilý zážitek. Podobně rozverné jsou i tahanice o pohyb hladiny moří.  Jistý nejmenovaný trhák roku 2006 předvedl jako jeden ze svých majstrštyků v práci s fakty hrozbu vzestupem hladiny moří až 6 metrů, což je hodnota řádově převyšující většinové odhady odborníků i prohlášení všemožných panelů a náležející tudíž do světa baronů Prášilů a držitelů Nobelových cen.

 

Zvětšit obrázek
Maledivy. To samé v bleděmodrém. Kredit: Robin Tosch.

 

Pokud to celé nebyl politováníhodný omyl s desetinnou čárkou, pak to je jistě zcela učebnicová manipulace ze zlatého fondu historie filmového dokumentu. Šanghaj nebo Frisko pod vodou, to už je docela silná káva, to si zapamatuje skoro každý. A jak lidé od své přirozenosti rádi rozvíjejí katastrofické představy, tak se mnoha případech jistě semínko strachu úspěšně uchytilo. Výsledkem je typická strašidelná historka oteplovacích aktivistů hrozící pohybem miliónů klimatických běženců, smutným osudem ostrovních státečků a vůbec celosvětovou zkázou globální Atlantidy.

 

 

Současný pohled na vědu kolem vzestupu oceánu je ale přitom vcelku složitý, nejednoznačný a je vidět že vědci hladiny moře patří spíš k těm, co tolik nesázejí na lacinou popularitu a jednoduchá panikářská prohlášení. Obstojný vhled do vzestupu oceánu lze získat na slušně odborně podložených wikipedických heslech „sea level“ a „current sea level rise.“ Nezaujatý čtenář si odnese dojem, že 1. je to hustě komplikovaná a stále nejasná záležitost, 2. moře se hýbe neustále, oběma směry a to i ve zcela nedávné době, zároveň hladina moře dlouhodobě roste od konce zatím poslední doby ledové, 3. neexistují přímé doklady škod způsobených vzestupem moře na ostrovních státech.

 

Zvětšit obrázek
Nils-Axel Mörner. Kredit: Google.

 

Zajímavou postavou ve věci hladiny moře je švédský geolog a fyzik Nils-Axel Mörner. Svého času vedl oddělení paleogeofyziky a geodynamiky na Stockholm University, v letech 1981-1989 šéfoval komisi INQUA (International Union for Quaternary Research) pro neotektoniku.

 

 

Zvětšit obrázek
Mornerův strom na Maledivách. Kredit: Nils-Axel Mörner.

Je typické, že se jako badatel starší generace se zkušeností s vývojem planety a přírody ve čtvrtohorách nakonec dostal do křížku s IPCC a světovým oteplovacím názorem. Stal se jedním z oficiálně neexistujících odborníků, kteří nesouhlasí s konceptem lidmi vyvolaného globálního oteplování.

 

 

Rovněž velmi typické je, že se jako nezpochybnitelný odborník stal terčem nevybíravých útoků vedených především ad hominem, včetně velmi oblíbených obvinění spojení s démonickou průmyslovou lobby. Nutno přiznat, že svým kritikům svérázný Mörner velmi usnadnil práci coby obhájce proutkaření, ke kterému má jako geolog profesionálně blízko a díky němuž je držitelem švédské obdoby Bludného balvanu za rok 1995 udělené místními skeptickými ranaři.

 

 

Mörner prohlašuje tolik medializovaný vzestup hladiny světového oceánu za podvod století. Podle něj hladina moří prakticky nestoupá a její pohyby jsou na samé hranici rozlišitelnosti od náhodného šumu.

Zvětšit obrázek
Většinový pohled na pohyb hladiny oceánů za století. I kdyby to byla pravda, oxid uhličitý to příliš nekopíruje. Kredit: Wikimedia Commons.

Současný vzestup moří je podle něj jenom zbožným přáním aktivistů a vychází takřka výhradně z počítačových modelů bez větší vazby na reálný svět. Mörner má přitom četné terénní zkušenosti s pohyby moře a dobře zná například Tuvalu či Maledivy. Z Malediv popisuje i slavný strom poblíž moře, podle něhož dokládal, že hladina moře na Maledivách ve skutečnosti klesá.

Zvětšit obrázek
Pohyb moře za pár posledních tisíciletí. Kam se hrabou nějaké centimetry. Kredit: Wikimedia Commons.

Podle Mörnerových slov pak tento strom, skoro jako v nějaké šílené orwellovské vizi, záměrně zlikvidovala skupina australských aktivistických vědců.

 

Švédský rebel je zároveň i tvrdým kritikem IPCC, jemuž dělal odborného hodnotitele posledních dvou Zpráv. Obviňuje mezinárodní panel ze záměrné manipulace s daty a přehlížení odborných stanovisek ve snaze co nejvíc vystrašit veřejnost.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Můžeme se s Gorem těšit na podvodní Londýn? Kredit: Mail Online.

Utopí se tedy Tuvalu? To se uvidí. Život na hladině moře je sice romantický, ale stejně tak odsouzený k zániku, i kdyby všechen oxid uhličitý šel do sebe a odletěl na Mars. Moře se prostě hýbe a Tuvalané by měli mít za všech okolností neustále sbalený evakuační balíček. Na druhou stranu, podle dostupných informací má kupodivu zatím na přílivy na Tuvalu rozhodující vliv nikoliv rostoucí hladina světového oceánu, ale Jižní oscilace El Niño a pak také velké cyklony z konce devadesátých let.

 

Prameny:  Daily Teleragrah 28.3. 2009. Wikipedia

 

 


 

Datum: 06.04.2009 11:48
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)



Diskuze:

Tip

Adolf Balík,2009-04-10 20:35:57

Kdyby někdo chtěl zdroj porovnání vědeckého klimatilogického helicentrismu s antropogeocentrickým tmářským katechismem CO2 alarmistů:

http://www.ac.wwu.edu/~dbunny/research/global/index.htm

Odpovědět

růst hladiny moře

Michal Koblížek,2009-04-10 16:27:25

Hladina moře stoupla za posledních 100 let přibližně o 25cm. Tento fakt je podložen dlouhodobými pozorováními v přístavech po celém světě, kde se hladina moře sleduje dlouhodobě, stále na stejném místě a podle stejného metru (doslovně).
Předpokládá se, že hlavním důvodem tohoto nárůstu je především tepelná expanze vody (teplejší voda má větší objem), tání ledovců je zatím pouze druhotné.
Pokud v diskuzi zazněly zmínky o guyotech tak tam nejde o růst mořské hladiny, ale o pohyb oceánské kůry. Právě potápění vulkanických ostrovů v Tichém oceánu (ale i jinde) je klasickým důkazem deskové tektoniky. Tyto ostrovy jsou unášeny spolu s oceánskou kůrou mírně "z kopce" a proto se tyto ostrovy postupně zanořují. U korálových ostrovů je tento geologický pokles obvykle vyrovnáván (pokud není příliš rychlý) přirůstáním korálů, proto korálové ostrovy zůstávají stále na úrovni hladiny, přestože se původní vulkán již potopil.
S pozdravem
Michal Koblížek

Odpovědět

proč by měla hladina kopírovat hodnoty CO2

Stanislav Jirovec,2009-04-07 00:03:44

Především v atmosféře je málo vody- tak na 20 cm hladiny oceánu sotva. Hladina oceánu je odvislá od množství pevninského ledu a sněhu. V centrální Antarktidě ( na jižním pól je průměrná teplota -50°C) malým zvýšením teploty těžko bude tát. Tání ledu závisí na množství dodaného tepla, to je úměrné teplotě, teplota je úměrná čtvrté odmocnině vyzařování ( ve W/m2), vyzařování je úměrné poměru přirozených logaritmů koncentrací CO2. Proč by lineárnímu nárůstu hladiny neměl odpovídat exponenciální nárůst CO? A co se jako vyvozuje z toho, že závislost mezi teplotou a koncentarcí CO2 není lineární?

Odpovědět

Bluemoon Moon,2009-04-06 13:42:54

myslim, ze autor pritvrdil sve nazory vuci GO a stava se z nej militantni fanatik a je uplne stejny, ne-li horsi nez ti, ktery nedavno kritizoval uz ze svych vyrazu. Dovolim si uvest myslenku, ktera vyvraci tvrzeni Mornera, nebot jesli vznika otepleni v oblasti ledovcu, ktere rapidne taji(a coz je i fakt) a voda takto chladna bodu mrazu se misi se zbytkem oceanu, musi se i podle fyzikalnich zakonu(pri kterych Morner asi ve skole chybel) zbytek oceanu celkove ochladit(zalezi na proudeni), coz potvrdil i vas nedavny clanek ladeny ve stylu, ze kdyz ocean chladne navzdory lokalnim hodnotam CO2, zadne otepleni neni a rozhodne neni zpusobeno clovekem. Proudeni vod muze takto ochlazeny vzduch take dostavat do konfliktu s hodnotami CO2 a zkreslovat miru pravdivosti "nebezpecnosti". Dle fyzikalnich zakonu dochazi presne k tomu, co bych i cekal. To ze se hladina bude zvedat nepatrne, zpocatku mirne linearne s ochlazovanim oceanu radove o setinky stupne rocne, dokud budou ledovce tat, dokud bude pomer ledovcu znacny a pak teprve zacne dochazet i k rapidnejsimu narustu teploty oceanu. Pokud by teplota stagnovala, byl by to teprve vetsi problem, nebot by oteplovani planety uz nebylo linearni. Celkovy objem ledovcu je opravdu takovy, ze by plosne hladinu zvedl nezavisle na pocitacovych modelech, tohle jde s trochou usilovne prace spocitat i na kalkulacce. 2biliony tun ledu za 5let, ktere nedavno "zmizelo" zvedne o 0,5cm a to jeste neni vsechno, co prispiva na zvysovani hladiny more. Nazory oznacuji jen jako manipulaci s daty ve prospech napr. tezarskym spol. na Aljasce. Kazdopadne jak uz jsem uvedl, mista kdy budou tyto hodnoty reflektovat hodnoty CO2 budou jen pomerne malo lokalni a budou CO2 lokalne kopirovat cim dal vice, cim bude mene ledovce a pak uz rozhodne bude pozde na nejake konstatovani. Pokud ma byt v teto dobe v souvislosti s oceany, kdy zatim ledovce taji, neco objektivni, zahrnul bych i vice faktoru.

Odpovědět


Proboha zase kalkulačkový výpočet!

Adolf Balík,2009-04-10 20:26:28

Před nedávnem se tu rozpoutala diskuse o oteplování, protože jakýsi vyznavač oteplovacího náboženství hodil pár primitivních školských vzorečků a tvrdil tím, že vědecky dokázal hypotézu o CO2 příčině oteplování a vyvrátil hypotézu o rozhodujícím vlivu Slunce. Je tyhle jednoduché zkratky jsou pro tu jejich oteplovací "vědu" příznačné. Jsem vždy dost fascinován, když se někdo snaží nějakou kalkulačkovou, pokud možno lineární úvahou rozštípnout tyhle problémy.

Hladina moře není hladina vany. Např. na Maledivách je jasně prokázáno, že hladina moře v posledních desetiletích výrazně klesá. Je to vůbec trend Indického oceánu. Ovšem je to důsledek globálního oteplování. To oteplování totiž způsobuje, že z Indického oceánu více vody odtéká jinam. To oteplení totiž znamená, že se nějak složitě dynamicky budou vody v oceáně za neustálých místních oscilací přeskupovat - nikdo pořádně zatím neumí modelovat jak. Co se stane s nějakým Tuvalu a do jaké míry nedávné oscilace způsobilo oteplení, to nikdy zatím nenamodeluje ani na paralelním supercomputeru s tisícovkami uzlů.

Kalkulačkové zkratky jsou ideologické argumenty - ne věda.

Odpovědět

2km

Bluemoon Moon,2009-04-06 13:26:25

Odpovědět

Martin Smatana,2009-04-06 12:31:17

Odpovědět

guyoty

Martin Smatana,2009-04-06 12:31:00

V Tichom oceáne sa dá nájsť niečo ako guyoty, čiže potopené ostrovy, ktoré sa vlastnou váhou zaborili hlbšie do oceánskej zemskej kôry a ich vrcholy so zvyškami koralových útesov plytkovodného pôvodu sa v súčasnosti často nachádzajú aj 2 km pod hladinou. Alebo niekto chce tvrdiť, že hladina oceánu stúpla o 2 km?

Odpovědět


vyska hladiny

Bluemoon Moon,2009-04-06 13:58:54

vzhledem k tomu, ze prumerna hladina oceanu je nejakych 3790m a ledovce obsahuji 1,7% celkovych vod, tak pokud by se voda nerozlevala do brehu a sla do sloupce dalo by to na 64metru navic, coz uz je znatelne cislo a pro Tuvalu rizikove. Navic pokud vim, tak nikdy se neprokazalo, ze Tuvalu se propada.

Odpovědět


Ja som písal viac-menej všeobecne,

Martin Smatana,2009-04-06 17:39:39

v mojom komentári som nespomínal konkrétne Tuvalu, ale treba vziať do úvahy, že tieto procesy prebiehajú v geologickom čase tak pomaly,že sa možno nedajú odmerať ani najpresnejšími prístrojmi.

Odpovědět


re: vyska hladiny

Michal Lichvar,2009-04-06 20:34:33

netreba zabudat, ze iste (pravdepodobne nie nevyznamne) percento ladu je z 8/9 ponorene vo morskej vode. Hoci to asi spravi len par metrov. Kazdopadne bavime sa o roztopeni vsetkych ladovcov, teda kompletne celej Antarktidy a Himalaji.

Mimochodom, zaujimave by bolo zistit, kolko horniny pribudne rocne do oceanov (vo forme vyvretej na strete lytosferickych dosiek a vo forme sedimentov doplavenych riekami!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace