Chyť padající hvězdu  
Padající hvězdy jsou jednou z nejkrásnějších ozdob noční oblohy. Nejčastěji si jich běžní lidé všimnou v srpnu, kdy je v činnosti meteorický roj Perseidy. Někdy se objeví meteor tak jasný, že přesvítí měsíc a občas dokonce zazáří tak jasně, že jej náhodní svědci nepřehlédnou ani na denní obloze ve společnosti slunce. Světelná stopa, která vzniká při vniknutí tělesa z vesmíru do zemské atmosféry se označuje jako meteor. V případě velmi jasného meteoru mluvíme o bolidu. Někdy se dokonce stane, že v případě velmi jasného bolidu dopadnou zbytky vesmírného tělesa až na zemský povrch. Těmto kamenům se říká meteority.

Meteory vždy byly vděčným objektem i pro amatérskou astronomii. Vyhlížení záblesků způsobených zrníčky prachu, drobnými kamínky a někdy i většími kameny, které k nám přilétají z dálav vesmíru, má v sobě kus poezie. Vzpomínám si, jak jsme se jako středoškolští studenti dohodli s našim kamarádem z Olomouce, že budeme společně pozorovat týden o prázdninách meteory ze dvou míst, z Havířova a Olomouce. Chtěli jsme pozorováním ze dvou míst určovat přesné dráhy meteorů. Bylo to akorát v srpnu v době činnosti už zmíněného meteorického roje Perseid. Hvězdné noci byly nádherné a mezi stovkami meteorů jsme našli i několik, které společnými být mohly. Pokud si dobře pamatuji, tak s výpočty drah už to příliš slavně nedopadlo. I když jsem se později více věnoval proměnným hvězdám a pak přešel od astronomie jinam, mám pro meteory stále slabost.

Zvětšit obrázek
Kamery pro sledování bolidů na střeše budovy kosmické laboratoře v Astronomickém ústavu na Ondřejově
Zdroj: Wikimedia Commons

Bolidová síť


Studium meteorů má u nás dlouhou tradici a již v polovině minulého století se objevila snaha studovat systematicky právě velmi jasné meteory. V roce 1951 tak začalo pravidelného fotografování bolidů v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Pokud chceme určit dráhu vyfotografovaného meteoru, je potřeba mít, jak jsem už zmínil, záznam jeho dráhy ze dvou dostatečně od sebe vzdálených míst. Lze pak provést triangulaci a spočítat přesnou dráhu. Proto se začala budovat síť stanic, které by z různých míst bolidy fotografovaly. Byly vybaveny kamerami, které pořizovaly snímky s velmi dlouhou expozicí. Některé byly vybaveny rotující závěrkou, kterou ji postupně zatmívaly, takže délka zobrazené dráhy mezi přerušeními pomáhala určit rychlost meteoru. Duší projektu byl Zdeněk Ceplecha, který se později stal jedním z nejvýznamnějších odborníků na meteory nejen u nás. Velmi brzy se dočkala světového úspěchu, kterým bylo nalezení zbytku vyfotografovaného bolidu. Postupně také docházelo k rozšiřování počtu stanic i vylepšování vybavení. Proběhlo několik reorganizací a modernizací. Bolidová síť u nás se stala inspirací dalších bolidových sítí ve světě.

Zvětšit obrázek
Hvězdná obloha v Churáňově. Rotace Země způsobuje při dlouhodobé expozici nepohyblivou kamerou, že se hvězdy zobrazí jako čáry.

 

Bolidová síť byla postupně rozšířena i do dalších částí Evropy, takže v současnosti se tato Evropská bolidová síť rozkládá na území Česka, Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska. Pokrývá zhruba jeden milion kilometrů čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběrů s celkovou dobou pozorování zhruba tisíc dvě stě hodin a kamery uloví přibližně padesát extrémně jasných meteorů. Česká část je však stále tou nejkomplexnější a technologicky nevybavenější. Skládá se z deseti autonomních observatoří, které jsou položeny na Churáňově, Červené hoře, v Kunžaku, na Lysé hoře, Růžové, Polomu, Přimdě, Svratouchu, ve Veselí nad Moravou a v Ondřejově. Každá observatoř obsahuje jednoduchou meteorologickou stanici, která pozná, když je nad stanicí počasí vhodné k pozorování. Kromě pevných kamer obsahují některé stanice i speciální vybavení. Například spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů, kamery pointované na hvězdy, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor i senzory zvuku (některé průlety bolidů jsou doprovázeny zvukovými efekty). Stanice prostřednictvím internetu komunikují s ústředím v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnů. Poté se musí vyměnit zásobníky s exponovanými filmy.
 

Česká část Evropské bolidové sítě je však i ve světovém měřítku unikátní hlavně tím, že funguje bez přestávky už zhruba půl století. To je velice důležité nejen jako jediná možnost pro sledování jednotlivých velmi jasných bolidů, ale hlavě pro získání dlouhodobých statistických dat o meteorech a jevech, které je doprovázejí. Umožňuje tak spolu s dalšími zařízeními, jako je například radarové sledování meteorů (v Ondřejově probíhá už od roku 1958), studovat krátkodobé a dlouhodobé změny množství hmoty, která na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, její složení a další charakteristiky. A k tomu je velmi důležité právě dlouhodobé nepřerušené sledování.

Zvětšit obrázek
Jedna z nejznámějších fotografií bolidu Příbram

Meteorit Příbram


Už zmíněná hvězdná chvíle pro Českou bolidovou síť nastala již velmi brzy po jejím vzniku. Dne 7. dubna 1959 zazářil nad územím Čech velice jasný bolid. V té době měla bolidová síť jen tři skupiny kamer a dvě místa byla vzdálena od sebe zhruba čtyřicet kilometrů (v Ondřejově a v Prčicích). Kamer bylo dohromady třicet a deset z nich, které mířily správným směrem, zaznamenalo průlet tohoto velice jasného meteoru. Je třeba říci, že zachycení Příbramského meteoritu, od kterého letos uplynulo půl století, bylo obrovským štěstím. Kamery byly v tom dni spuštěny pouhých dvacet minut před jeho průletem

 

Zvětšit obrázek
Zdeňek Ceplecha se čtyřmi úlomky meteoritu Příbram
Zdroj: AU AVČR

Zachycení dráhy ze dvou vzdálených míst umožnilo spočítat fyzikální charakteristiky objektu i jeho dráhy. Před srážkou s atmosférou Země měl meteorit hmotnost něco málo přes tunu a letěl rychlostí bezmála 21 kilometrů za vteřinu. Třením o atmosféru se rozžhavil na teplotu více než dva tisíce stupňů a ve stokilometrové výšce začal jasně zářit. V té chvíli se nacházel nad Jihlavou a prudce klesal. Přitom se současně rozpadal, jeho rychlost klesala a svit slábl. Zhasl ve výšce 20 kilometrů nad obcí Luhy. Snímky kamer ukazují, že před vychladnutím letělo atmosférou sedmnáct úlomků. Mohly se dál drolit, ale skoro určitě se už nevypařovaly. Po vyhodnocení snímků začali astronomové ve středním Povltaví hledat meteority, které dopadly až na zem. Díky pomoci místních občanů se podařilo najít čtyři kusy meziplanetární hmoty, které podle míst nálezů dostaly jména Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov. Největší z nich vážil 4,5 kilogramu. Kosmického kamení zřejmě ve středním Povltaví dodnes někde leží ještě víc, ale už splynulo s okolním terénem. Zjistilo se, že šlo o chondrit a těleso obíhalo v hlavním pásu planetek.


Meteorit Příbram se tak stal prvním případem, kdy se vědcům dostal meteorický materiál, o kterém přesně věděli, po jaké dráze ve Sluneční soustavě pohyboval. Stal se světoznámou událostí a naši vědu i samotného Zdeňka Ceplechu katapultoval na přední místa ve výzkumu meziplanetární hmoty. Na nové takové případy se pak muselo čekat více než desetiletí.


 

Zvětšit obrázek
Snímek meteoru Lost City, pořízený jednou z kamer Americké prérijní bolidové sítě

Meteority Lost City a Innisfree


Další meteority zachycené nejdříve bolidovou sítí se podařilo získat až v sedmdesátých letech. Tentokrát se to povedlo Americké „prérijní“ bolidové síti. Ta byl postupně zřizovaná od roku 1969 na území Spojených států. Její zřízení bylo inspirováno v té době fungující síti českou a vycházela z jejích zkušeností. V současné době už je však bohužel zrušená. Té se 3. ledna 1970 podařilo několika kamerami zachytit dráhu meteoru pocházejícího opět z hlavního pásu planetek. Zároveň se podařilo rychle najít jeho fragmenty o celkové váze 17 kg, které dopadly až na zem. Největší měl hmotnost deset kilogramů. Meteorit byl nazván jako Lost City podle městečka v Oklahomě (USA), v jehož blízkosti dopadl. Jednalo se opět o chondrit, který patří mezi nejběžnější typy meteoritů.

Zvětšit obrázek
Meteorit Innisfree na sněhu Zdroj: National Research Council of Canada

 

Třetí pak byl zaznamenán opět bolidovou sítí v Severní Americe dne 5. února 1977. Tentokrát však šlo o síť vybudovanou v Kanadě, podle vzoru té československé a americké prérijní. Spadl 13 km od městečka Innisfree a po něm také nese název. Prvním, kdo o jasném bolidu informoval, byla posádka letounu Air Canada. Informace o dráze bolidu se podařilo získat ze dvou snímků bolidové sítě a ukazovaly na to, že by mohly jeho zbytky dopadnout až na zemský povrch. Hledání usnadnil i kontrast v barvě meteoritu a zasněžené krajiny, do které dopadl. I to byl důvod, proč se první kusy našly relativně brzo. Celkově bylo nalezeno 3,79 kg úlomků meteoritu. Jednalo se opět o chondrit. Bohužel i síť kanadská stejně jako americká prérijní už není v činnosti.

 

Zvětšit obrázek
Snímek bolidu Neuschwanstein

 

Meteorit Neuschwanstein


Čtvrtý bolid, který byl zaznamenán bolidovou sítí a poté nalezen byl zachycen až po více než dvaceti letech. Stalo se tak opět v Evropě. Dne 6. dubna 2002 ozářil téměř celé území střední Evropy velmi jasný bolid. Podařilo se jej zachytit na osmi německých stanicích Evropské bolidové sítě. Kromě německých snímků se nakonec bolid podařilo nalézt též na české nejzápadnější stanici Přimda, kde byl bolid velmi nízko nad oborem a navíc z velké části skrytý za stromy. Jak se ale později ukázalo, pro vlastní výpočet polohy atmosférické dráhy to byl snímek vlastně nejdůležitější. Poslední snímek získali v rakouské stanice Gahberg. Celkově tak byl bolid vyfotografován z deseti stanic bolidové sítě. V Česku navíc jeho svit zaznamenaly na dvou stanicích, kde byl pro kamery příliš nízko nad obzorem. Detekovaly světelný záblesk a určily jeho přesný čas. Již brzy po výpočtu jeho dráhy vyslovil pracovníka Astronomického ústavu AVČR Pavel Spurný, který je vůdčí osobností naší meteorické astronomie a celé Evropské bolidové sítě, domněnku, že by se mohlo jednat o druhou „Příbram“. Ukázalo se totiž, že tento meteorit k nám nejen přiletěl v téměř stejný den v roce jako meteorit Příbram, ale jeho dráha ve Sluneční soustavě je navíc téměř stejná, jako byla u tohoto meteoritu. Meteorit měl na počátku hmotnost zhruba 300 kg. Průchod atmosférou přežilo zhruba 20 kg tohoto objektu v podobě řady fragmentů. Z nich se nakonec našel pouze jediný o hmotnosti 1,75 kg.

Zvětšit obrázek
Meteorit Neuschwanstein
Zdroj IAN/Pavel Spurný

Ukázalo se, že jde o jiný typ chondritu, než byl meteorit Příbram. Také doba, po kterou byla tělesa vystavena expozici kosmického záření, byla značně různá. U meteoritu Příbram to bylo 12 milionů let a u meteoritu Neuschwanstein pak 48 milionů let. Z těchto důvodů se zdá, že shoda drah byla spíše náhodná a tyto meteority nemají společný původ.
 

Pochopitelně se můžeme ptát, proč je meteoritů nalezených pomocí drah vypočtených z fotografií bolidové sítě není více. Jedním z důvodů je, že dostatečně velké zbytky meteoru dopadnou až na zem jen v případě velmi jasných bolidů. Navíc je pravděpodobnost přežití části tělesa silně závislé na materiálu, ze kterého je složeno. A ten je často velice křehký. Přesto však bylo nalezeno několik velmi nadějných případů, u kterých se dalo předpokládat, že na zem dopadlo několik kilogramů meteoritického materiálu. Problémem je, že přesnost v určení místa dopadu je v nejlepším případě v řádu stovek metrů. Pokud je místo dopadu v členité hodně zarostlé krajině, tak je hledání meteoritů velice náročné. Navíc musí proběhnout jeho nalezení relativně rychle, protože následky dopadu postupně splývají s okolním terénem. Takovým případem byl například jasný bolid Šumava (někdy také označován jako Vimperk), který byl zaznamenán 1. září 2000. Vesmírné těleso vstoupilo do atmosféry rychlostí 15 km/s. Meteor se rozzářil nad Rožmitálem pod Třemšínem ve výšce zhruba 86 km nad Zemí. Při svém letu k jihu zhasl 22 km nad zemí. Celý jev trval zhruba pět sekund. Podle odhadů se mohlo na povrch dostat asi 10 kg. Podle vypočtené dráhy měl meteorit dopadnout na území Šumavského národního parku u hory Stožec. Uskutečnilo se několik expedic hledajících tyto meteority, ale bohužel žádné zbytky dopadu nalezeny nebyly. Hlavním důvodem byla velká členitost a komplikovanost terénu s bažinami a hustým porostem.


Úspěch v Austrálii


Od roku 2001 se začala na základě českých zkušeností a se s intenzivní českou účastí budovat bolidová síť v Austrálii. Dalšími účastníky projektu jsou kromě Australanů i Angličané. Nová bolidová síť je budována na jihozápadě Austrálie v Nullarborské poušti. Za duši jak Evropské tak i Australské bolidové sítě lze označit už zmíněného Pavla Spurného, který se podílel i na nedávném obrovském úspěchu v Austrálii. Velkou výhodou umístění bolidové sítě v pouštní oblasti je menší komplikovanost terénu. Daleko lépe se v něm meteority po dopadu hledají. A i to bylo asi zdrojem konečného úspěchu, který se však nerodil lehce. Když čeští astronomové zkoumali fotografie zachycující velmi jasný bolid, který prolétal nad pouští v časných ranních hodinách 21. července 2007, zjistili, že se pohyboval relativně pomalu, zářil dlouho, jeho dráha byla rovná, bez výkyvů jasnosti a na konci pomalu pohasínala. To byly známky, že by mohlo jít o těleso, jehož zbytky dopadly až na zemský povrch.


Vhodné kandidáty pro hledání měla sice v dané době Australská bolidová síť tři. Ovšem hledání tohoto meteoritu se stalo prioritou po určení jeho původní dráhy ve Sluneční soustavě. Zjistilo se totiž, že mateřské těleso patřilo mezi planetky typu Aten, které obíhají z větší části uvnitř dráhy Země a mají oběžnou dobu kratší než jeden rok. Tato skupina je pojmenována po planetce 2062 Aten, objevené roku 1976. V současnosti sice čítá již několik set objektů, ale jde o velmi vzácné objekty. Za celou dobu, co funguje bolidová síť nad střední Evropou, bylo zachyceno více než tisíc těles, ale jen čtyři z nich měla podobnou dráhu.

 

Zvětšit obrázek
Jedna z hlavních osobností nejen české meteorické astronomie – Pavel Spurný

Výpočet místa dopadu byl velmi komplikovaný. Bolid přestal zářit ve výšce zhruba 30 km a bylo nutné dopočítat poměrně velkou část dráhy. Obvykle bolidy, od kterých se hledají meteority, pohasínají teprve ve výšce kolem 20 km a jejich takzvaná temná dráha je tak výrazně kratší. Navíc nad pouští zrovna v době průletu meteoru vanul prudký vítr, který dosahoval rychlosti až 180 kilometrů za hodinu. Pavel Spurný stanovil pravděpodobné místo dopadu a na podzim roku 2008 se zúčastnil spolu s kolegy z Austrálie a Británie výpravy, která měla za úkol oblast prozkoumat a meteority najít.


Nakonec se podařilo najít tři kousky o hmotnosti 150 až 180 g, které se nacházely v různých místech, ovšem ne dále než sto metrů od předpověděného místa dopadu. Meteorit nazvali Bunbura Rockhole - černá perla. Je to dosud teprve pátý meteorit ulovený bolidovou sítí na světě. Navíc se jedná svým složením o velmi vzácný meteorit. Jde o achondrit, kterých je mezi nalezenými meteority jen okolo 4,5 %. A to jediný mezi těmi pěti meteority, které mají určenou původní dráhu. Jak ukázala další podrobná analýza, meteorit je naprosto unikátní. Jedná se o takový typ, jaký nebyl dosud zaznamenán. Na celém světě byly zatím nalezeny jen čtyři meteority, které se nedají zařadit do žádné známé skupiny a tento nález patří mezi ně. A dokonce i od těchto těles se Bunbura Rockhole liší. Podobá se jen jednomu z nich. Nalezené meteority jsou prostě opravdové unikáty a jejich podrobné studium nám přinese určitě nejednu zajímavost.


Meteority Peekskill a Morávka


Pokud chceme znát všechny meteority „s rodokmenem“, tedy známou původní dráhou ve Sluneční soustavě, musíme si odskočit od meteoritů ulovených pomocí bolidové sítě k meteoritům, jejichž dráha byla zachycena víceméně náhodně. Koncem minulého století začala být běžnou součástí domácností kamera. Zvýšila se tak pravděpodobnost, že bolid, který poletí ve dne nebo v místě, kde neexistuje bolidová síť, bude zachycen náhodnými diváky, kteří mají po ruce kameru. Takové události, při kterých byly zároveň nalezeny kusy z tělesa, které bylo za bolid zodpovědné, se zatím udály dvě. V těchto případech však dokonce nalezení meteoritů nemuselo čekat na propočtení dráhy, protože meteority dopadly v blízkosti lidí a byly tak díky projevům při dopadu nalezeny rychleji.

 

Zvětšit obrázek
Snímek vyříznutý z videozáznamu natočeného panem Jiřím Fabigem v Jindřichově. Zachycuje bolid ve fázi před rozpadem, ve výšce 40 km nad zemí.
Digitalizace a úprava: J. Boček a J. Borovička

Prvním z nich je meteorit Peekskill, který dopadl na zemský povrch 9. října 1992. Let bolidu sledovalo tísíce Američanů po celém východním pobřeží USA a řadě z nich se jej podařilo natočit na video. Právě pečlivou analýzou pořízených záběrů se podařilo zjistit dráhu původního objektu ve Sluneční soustavě. Meteorit pak nebylo třeba hledat, protože se strefil přímo do kufru auta zaparkovaného v městečku Peekskill, které mu tak dalo jméno.

 
Další takový meteorit je zase spojen s Českou republikou. Jednalo se dokonce o denní bolid, který letěl krátce před druhou hodinou odpoledne 6. května 2000. I tentokrát se jej podařilo zachytit pomocí videokamer. V tomto případě se jednalo o tři náhodné diváky. Jedno z videí bylo velice zajímavé i z toho hlediska, že je na něm velice dobře patrná fragmentace bolidu na velké množství objektů. Projevy doprovázející průlet bolidu byly zaznamenány šestnácti seismografickými stanicemi v Česku a Polsku. V těchto státech a na Slovensku byl bolid pozorován velkým množstvím náhodných diváků až do vzdálenosti 400 km od jeho dráhy. Světlo bolidu zaznamenaly i družice na oběžné dráze okolo Země.


Pro určení jeho dráhy bylo potřeba udělat velice přesný rozbor všech tří videozáznamů. Pomocí zachycených pozemních objektů se určila přesná poloha kameramanů. Podařilo se tak relativně velice přesně určit dráhu původního tělesa ve Sluneční soustavě a řadu charakteristik o jeho fragmentaci při průletu atmosférou. Původní dráha tělesa jej řadila do klasického pásu planetek a jeho rychlost při vstupu do atmosféry Země byla relativně vysoká – okolo 22,5 km/s.

 

Zvětšit obrázek
Meteorit Morávka
Foto: Jan Špiloch

Jak při hledání svědků průletu bolidu, konzultacích s nimi, hledání a kontaktování nálezců jednotlivých částí meteoritu se významně podílela řada profesionálních i amatérských astronomů. Výhodou pro hlavního koordinátora, kterým byl Jiří Borovička, určitě byla i zmiňovaná rozsáhlá tradice amatérské astronomie u nás. Vše skončilo velkým úspěchem, když jeden meteorit byl získán bezprostředně po dopadu a pět dalších bylo postupně nalezeno později. Celková jejich hmotnost byla 1,4 kg. Jedná se o běžný chondrit a bylo možné provést jeho podrobnou mineralogickou, chemickou a radiochemickou analýzu.


Pokud máme informace o složení meteoritu a jeho struktuře a zároveň fotografie jeho dráhy, můžeme si ověřit naše modely vzniku světelné stopy meteoru a průběhu fragmentace v závislosti na jeho složení. Tím se zvyšuje i množství informací, které můžeme získat studiem světelných stop meteorů, jejichž zbytky se na zemský povrch nedostanou nebo je nenajdeme. Získané výsledky u bolidu a meteoritu Morávka byly obrovským úspěchem a bylo jim věnováno jedno celé číslo časopisu „Meteoritics & Planetary Science“.

 

Meteorit Almahata Sitta


Jako poslední bych ještě zmínil opravdu unikátní případ, kdy bylo původní těleso pozorováno několik hodin před tím, než vstoupilo do atmosféry Země. Dne 6. října 2008 pozorovali na observatoři Mt. Lemmon v Arizoně maličkou planetku 2008 TC3, která za pouhých 19 hodin vstoupila do atmosféry Země a ve výšce 37 km explodovala nad Nubijskou pouští v severním Sudánu. Z analýzy záběrů z družic i svědectví náhodných diváků se zjistilo, že planetka byla z velmi křehkého materiálu. Přesto Peter Jenniskens z NASA věřil, že aspoň část materiálu mohla dopadnout až na povrch. Díky obrovskému úsilí vědců, studentů a řady dalších lidí se podařilo nakonec najít 280 kusů o celkové hmotnosti 5 kg. Jedná se o velmi vzácný druh meteoritů se skupiny ureilitů s velkým obsahem uhlíku. Článek od Pavla Kotena o této události už na Oslovi vyšel, jen proto se o něm nerozepisuji podrobněji.


Jak zkoumat chemické i izotopové složení meteoritů?


U meteoritů se dělá mineralogický i chemický rozbor. Důležité je i zkoumání radioizotopů, které nám můžou často říci, jak dlouho byl materiál původního tělesa vystaven kosmickému záření. Metody jaderné fyziky mohou být při zkoumání složení meteoritu velmi užitečné i z toho hlediska, že umožňují zkoumat i velmi malé vzorky, některé jsou i úplně nedestruktivní. Šetří se tak velice vzácný materiál. Naši odborníci, z nichž bych zmínil Miloslava Vobeckého a Zdeňka Řandu, analyzovali již meteorit Příbram. Studovali i řadu dalších meteoritů, nejen těch s rodokmenem. Ukažme si, čím mohou metody jaderné spektroskopie při zkoumání složení meteoritu přispět.


Existují dvě možnosti využití spektroskopie rentgenovského nebo gama záření. V prvním případě dochází k tomu, že se vyrazí elektron z elektronového obalu atomu (často se k tomu využívá záření rentgenky). Prázdné místo po něm zaplní elektron, který přeskočí z vyšších hladin. Při tomto přeskoku se uvolňuje energie, která se vyzáří v podobě fotonu rentgenovského záření. Energie takto vyzářeného rentgenovského záření je přesně určena tím, o jaký prvek se jedná. Každý chemický prvek vyzařuje charakteristické záření. V tomto případě jde o metodu atomovou a označujeme ji jako rentgenovskou fluorescenční analýzu.


Při zkoumání meteoritů se mnohem více využívají přímo jaderné procesy. V tomto druhém případě musíme přeměnit stabilní jádra v materiálu na radioaktivní izotopy. Ty se pak přeměňují rozpadem beta. Při tomto procesu však většinou vzniká jádro s přebytkem energie, kterého se zbavuje vyzářením fotonů záření gama. Stejně jako v předchozím případě má toto záření přesně danou energii a podle ní můžeme identifikovat jádro, které je vyzářilo. Určíme tak nejen, o který jde chemický prvek, ale i o jaký se jedná izotop.


Pro detekci záření gama se využívají buď polovodičové detektory z velmi čistého germania (výhodné pro vyšší energie) nebo křemíku (pro nižší energie). Tyto detektory totiž mají velmi dobré energetické rozlišení, což je pro identifikaci jader pomocí energie vyzařovaného záření gama velmi důležité. I naše oddělení využívající metody jaderné spektroskopie je vybaveno řadou polovodičových detektorů. Detektory jsou velmi citlivé a pro přesnou analýzu stačí přeměna jen velmi malého počtu jader na radioaktivní izotopy.


Pro tuto přeměnu stabilních jader na radioaktivní se využívají neutrony různých energií. Náš Ústav jaderné fyziky AVČR má tu výhodu, že může použít neutronového zdroje na našem cyklotronu. Tak se dají radioaktivní jádra produkovat pomocí neutronů s vysokou energií. Ještě více se však pro neutronovou aktivační analýzu využívají neutrony produkované reaktorem, který mají kolegové z Ústavu jaderného výzkumu a.s., sídlícím ve stejném areálu. Pro potřeby ozařování vzorků pro aktivační analýzu a jejich rychlý přesun byla na reaktoru vybudována potrubní pošta. A ta je mými kolegy pro tuto metodu, která se označuje jako neutronová aktivační analýza, velice intenzivně využívána.


Další možností pro přeměnu jader jsou fotojaderné reakce, při kterých foton záření gama o velmi vysoké energii vyrazí z jádra jeden nebo více nukleonů a vznikne radioaktivní izotop. Náš ústav využívá pro tyto účely mikrotron. To je urychlovač elektronů, které při zajištění specifických podmínek mohou produkovat velmi energetické brzdné záření gama.


Může vzniknout otázka, proč tolik metod, tolik přístrojů? Důvodem je, že každá z použitých metod (i různé energie neutronů či fotonů způsobujících jaderné reakce produkující radioizotopy) je citlivá na jiné prvky či izotopy. Využitím kombinace různých postupů pak dosáhneme vysoké citlivosti ve velice široké oblasti prvků a jejich izotopů. A citlivost je opravdu velmi vysoká, proto se mluví o zkoumání i stopových obsahů prvků. Tak třeba při analýze meteoritu Morávka se určovaly množství i těch prvků, kterých bylo řádově i jen desítky nanogramů na jeden gram materiálu (tedy miliontina procenta). Navíc, jak už jsem psal, stačí těmto metodám k analýze jen velmi malé množství látky. To je velmi užitečné právě u tak vzácných materiálů, jako jsou meteority. Další jejich široké uplatnění je v oblasti archeologie a zkoumání i ochrany kulturního dědictví lidstva, ale o tom jsem už na Oslovi psal.


Závěr


Na závěr jsem si nechal exkluzivní novinku. Dne 9. dubna letošního roku zachytily kamery české části Evropské bolidové sítě jasný bolid, který letěl směrem přes Rakousko na Slovinsko. Tedy opět skoro ve stejný den jako Příbram. Pro české stanice byl hodně nízko nad obzorem a daleko od nich, takže výpočet dráhy byl velmi náročný, ale přesto bylo možné určit jeho dráhu ve Sluneční soustavě. A ta je od dráhy meteoritů Příbram a Neuschwanstein odlišná. Určení dráhy bylo možné jen díky novým automatickým kamerám. Hlavně česká část bolidové sítě je díky nim kompletně přestavěná a modernizovaná a na nich je založena i australská síť. Jde o ryze český výrobek a v současné době absolutně nejlepší zařízení na pozorování bolidů na světě.


I u tohoto bolidu se podařilo najít zbytky, které dopadly až na zemský povrch. Zatím byl ve Slovinsku nalezen jeden kus o hmotnosti zhruba 2,3 kg, který se po dopadu roztříštil na spoustu různě těžkých kousků. V současnosti se jedná o možnosti, že by se malý vzorek tohoto meteoritu zkoumal pomocí zmiňovaných metod jaderné spektroskopie v našem ústavu. Můžeme se tak těšit na další velmi zajímavé informace o poutnících naší Sluneční soustavou, kteří nám po miliony let trvající pouti zazáří nad hlavami.


Česká bolidová síť i celá naše meteorická astronomie je ukázkou, že dlouhodobá a systematická práce je tou pravou cestou k dosažení výsledků světové úrovně. Takové příklady je třeba zdůrazňovat právě v době, kdy probíhá obrovský tlak na rychlé krátkodobé cíle. Významnou měrou se na úspěších českého zkoumání meteorů i meteoritů podílí právě Akademie věd. A doufejme, že i v dalších desetiletích budou českým vědcům padající hvězdy plnit jejich přání a nosit štěstí.

 

Tento článek je druhý ze série o zajímavých výzkumech, které se provádějí v ústavech Akademie věd České republiky. Rád bych jej věnoval Zdeňku Ceplechovi, který byl jedním z těch, kteří ve mně v klukovských letech vzbudili lásku k astronomii. Dále kamarádovi Jirkovi Borovičkovi, se kterým jsme jako studenti pozorovali na Petříně zákrytové proměnné hvězdy, a kolegovi i kamarádovi Zdeňku Řandovi, jednomu z nestorů české jaderné spektroskopie a jejího využití pro studium nejen meziplanetární hmoty.

Datum: 30.07.2009 17:35
Tisk článku

Honba za meteorem - Verne Jules
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 211 Kč
Honba za meteorem
Verne Jules
Související články:

Černý oblázek ze Sahary důkazem dávného zásahu Země kometou     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2013)
Posel z vesmíru zasáhl Ural a zranil stovky lidí     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2013)
Meteory na Marsu     Autor: Pavel Koten (10.12.2005)



Diskuze:

diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu

Karel Lisycký,2015-03-24 15:01:24

Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 3 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 5 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 4 uživatelé na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus. A kdo si myslí, že je rtuť jedovatá, je směšný.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 6 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 7 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 8 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.

U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze jen pro rozumné lidi

Odpovědět

diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu

Karel Lisycký,2015-03-24 15:01:24

Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 3 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 5 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 5 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 4 uživatelé na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus. A kdo si myslí, že je rtuť jedovatá, je směšný.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 6 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 7 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 8 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.

U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze jen pro rozumné lidi

Odpovědět

Jaroslav Stencl,2012-03-11 09:37:23

Odpovědět

Vzorek meteoritu ze slovinské Jesenice

Vladimír Wagner,2009-08-18 13:13:45

Vzorek meteoritu, který dopadl ve Slovinsku a popisuju jej v závěru článku, už do Ústavu jaderné fyziky AVČR dorazil. Zhruba gramový vzorek meteoritu Jesenice (název dostal podle místa dopadu) se začne zkoumat pomocí jaderně-chemických metod. Jde o další vzorek dubnových meteoritů, který máme v ruce a bude moc zajímavé vědět, jestli se jeho složení podobá těm předchozím.

Odpovědět

Wagner má asi poruchu osobnosti

Igor Turecek,2009-08-10 11:32:17

Pan Wágner se mi prozatím jeví jako člověk s pravděpodobnou poruchou osobnosti. Přestože, jsem mu ukázal, že jeho poznámky ke studiím pana Becka nejsou věcné, stále a opakovaně šíří v diskusi nevěcné poznámky, které s popularizací vědy nemají nic společného. A to již déle jak půl roku.
Jedná se o osobní výpady na jednoho autora, který se tématikou klimatu zabývá již velmi dlouho. Pan Wagner jednou pomlouvá, pak se omlouvá, pak zase pomlouvá, atd. Jaksi mě to přestalo bavit a proto jsem se rozhodl, že na jeho poruchu osobnosti upozorním veřejně.

“Vychutnejte” si následující:

Ad typický profil odpůrce oteplování
Vladimír Wagner 08.08.2009 v 23:35
Nechtěl jsem se zapojovat do diskuzí pod tímto článkem, ale Pavel Táborský došel k názoru, že Igor Tureček je typický profil odpůrce oteplování. Tady by mohlo dojít k nedorozumění. Igor Tureček není typickým představitelem lidí, kteří jsou skeptičtí k oteplování a jeho civilizačního původu. Je typickým představitelem lidí, kteří se objevují na obou stranách a které nezajímá, jak to ve skutečnosti je, ale pouze hlásají předem definované dogma. Vždy si vybírají jen to, co jejich názor podporuje, ať už je to jakkoliv relevantní či úplně chybné. Neznají související přírodní zákonitosti (v našem případě fyzikální) a ani se je nesnaží poznat. Diskuzi neberou jako možnost pro férovou konfrontaci názorů a možnost, jak se poučit od ostatních. Člověk se mýlí často, zvláště u tak komplikovaného problému, jako je vývoj klimatu, a právě v diskuzi může své omyly korigovat a příště se alespoň některých z nich vyvarovat. V předchozích diskuzích na mě reagoval Igor Tureček velmi popuzeně. Doufal jsem, že se jedná jen o osobní averzi a v diskuzi s ostatními se chytne za nos. Bohužel se však i k ostatním chová úplně stejně. V takovém případě je diskuze asi zbytečná. Přesto všem diskutujícím děkuji, ať už jsou k oteplování a jeho civilizačnímu původu skeptičtí nebo naopak. Dost jsem se od nich dozvěděl. Naposled třeba o té vyzařovací kalkulačce na stránkách LBL. Na tyto stránky se docela často dostanu a dokonce i na stránky toho synchrotronového světelného zdroje, ale kalkulačku jsem přehlédl. Planckovu vyzařovací funkci jsem sice často zadával a kreslil v různých programech, ale vědět, že ji mám na internetu po ruce, se může hodit. Takže nashledanou při dalších diskuzích a děkuji předem, když se ozvete při každém mém omylu či nejasnosti, kterou v mých článcích naleznete.
(http://www.osel.cz/index.php?clanek=4534&akce=show2&dev=1#diskuze)
-----------

A zde slíbená analýza jednoho článku o klimatu pana Wagnera. Skoro co věta, to chyba.
Wagner studie Becka nečetl poněvadž zřejmě neumí německy. Pouze snad některé webové prezentace. To je ovšem velmi málo. Velmi bych mu doporučil, aby zanechal nevěcných výpadů vuči mně a pokud se zajímá o klimatologii a nechce číst popularizační články na Oslovi, nechť se začte do originálů.


Vážení čtenáři a přispěvatelé
Igor Turecek 31.12.2008 v 17:38

Jistě si kladete otázku, proč analyzuji článek pana Vladimíra Wagnera po větách. V diskuzi k článku Havaj, sopky a klima se Wagner k tomutu článku vyjádřil, že je to “samoúčelné a nesmyslné plivnutí” (Viz Nějak nechápu smysl článku Vladimír Wagner 18.12.2008 v 18:32 http://www.osel.cz/index.php?clanek=4143&akce=show2&dev=1#diskuze)
Na provakativní a opovrhující poznámku Wagnera jsem nereagoval. Na další výpady v článku Wagnera “Jak se měří množství oxidu uhličitého v atmosféře a jaké jsou výsledky” (http://www.osel.cz/index.php?clanek=4150) již ale reaguji. V článku Wagner tvrdí, že výroky Turečka mají s vědou pramálo případně nic společného. Navíc tuto znehodnocující poznámku rozšířil i na a Ernsta-Georga Becka, jehož práce vůbec nečetl. Viz: "... experimentálním úsilím klade přírodě pokornou otázku a je pouze na ní, jak odpoví. On tu odpověď příjme, ať je jakákoliv. Mám dojem, že Ernst-Georg Beck a Igor Tureček už jsou hodně za hranicemi této pokorné otázky" (tj. vědy).

Rozhodl jsem se proto, že článek Wagnera prověřím, abych zjistil, zda má jeho hodnocení nějakou přírodovědně relevantní substanci.

Odpovedět

Zhodnocení článku po větách
Igor Turecek 28.12.2008 v 20:01

První dvě věty v upoutávce jsou uvedením do tématu. Podle názoru Vladimíra Wagnera obsahuje článek Havaj, klima a sopky od Igora Turečka (http://www.osel.cz/index.php?clanek=4143) nejasnosti a nekorektnosti. Podívejme se na ně tedy větu po větě.

Dodatek po analýze prvních 12. vět:
Již první věta v upoutávce je nesmysl. Článek Turečka se netýkal měření. Popis měření byl dán extra do rámečku (v článku mezi čarami a psáno kurzivou), aby si to čtenáři nepletli. Článek se týkal popisu PROSTŘEDÍ a INTERPRETACE. V žádném případě měření. Jak si postupně ukážeme, neadekvátní vnímání obsahu článku, ne-li záměrná manipulace, nás bude provázet celým článkem Wagnera. Rámeček o měření byl nutný, aby si čtenář učinil představu jak se v prostředí měřilo. Pokud článek obsahuje nějaké údajné "nejasnosti" nebo "nekorektnosti", tak jsou vysvětlitelné nechápavostí nebo záměrným zkreslováním článku Turečka Wagnerem. Tak se to alespoň jeví po analýze prvního tuctu vět.

Odpovedět
3. a 4. věta "Pokud jsem článek...
Igor Turecek 28.12.2008 v 20:09

...dobře pochopil, chtěl v něm autor vyjádřit asi toto: „Měření probíhají v blízkosti sopek"
Z první věty je zřejmé, že autor kritiky skutečně článek kritizovaného Turečka nepochopil nebo je sám nekorektní. Měření probíhají přímo na sopce a nikoliv v její blízkosti. Stanice Mauna Loa observatory skutečně stojí na aktivní sopce. O tom svědčí zpráva amerických geologů, kteří hovoří o tom, že
“Mauna Loa nesoptí. Pod vrcholem se zaznamenaly tři zemětřesení. Pokračující roztahování mezi místy obepínající vrchol naznačuje pomalé nafukování sopky. (Mauna Loa is not erupting. Three earthquakes were located beneath the summit. Continuing extension between locations spanning the summit indicates slow inflation of the volcano.)”
http://hvo.wr.usgs.gov/volcanowatch/2008/08_06_05.html
Další nekorektnost spočívá v tom, že se Mauna Loa nepředstavuje jako činná sopka. Naposledy vybuchla 25.března 1984, což je z hlediska geologie velmi nedávno (http://hvo.wr.usgs.gov/maunaloa/history/historytable.html).
Jak to tehdy na Mauna Loa vypadalo si čtenář může přečíst na http://hvo.wr.usgs.gov/maunaloa/history/1984.html
Chtěl bych nepozorné čtenáře upozornit na to, že v těchto větách mě pan Wagner necituje, ačkoli dal dvě věty do uvozovek. Od "Měření" až po "uhličitého" jsou výroky pana Wagnera, nikoliv citace Turečka.

5. a 6. věta “Druhá část jeho námitky...
Igor Tureček 28.12.2008 v 21:15

... je dána čistě nechopením podstaty měření panem Turečkem. Měření nejsou určená pro měření lokálního zvýšení oxidu uhličitého, ale kladou si za cíl zjistit globální změny jeho množství v celé atmosféře.”
Asi jsem skutečně nepochopil, co vlastně na MLO měří. Podle jejich vlastního sdělení měří toto:
"Proč je tento výzkum důležitý? Naše měření obsahují nejdelší a nejvíce detailní souvislé měření emisí sopečného CO2." (Why is this research important? Our measurements comprise the world's longest and most detailed continuous record of volcanic CO2 emissions.
http://www.mlo.noaa.gov/programs/esrl/volcanicco2/volcanicco2.html
Pro nepozorné čtenáře opakuji: sopečného CO2 a nikoliv atmosférického a již vůbec ne globálního atmosférického CO2.

7. věta “Proto je snaha umístit stanice...
Igor Turecek 28.12.2008 v 21:54

...ne na frekventovanou křižovatku velkoměsta, ale naopak na místa vzdálená od všech možných zdrojů oxidu uhličitého (tedy v místech bez civilizace).”
Také nevěříte vlastním očím? Přečtěme si to ještě jednou “... naopak na místa vzdálená od všech MOŽNÝCH zdrojů oxidu uhličitého” To je logika jen co je pravda. A proto se měřící stanice umístila na ostrov, který se skládá z pěti sopek a navíc ještě na sopku, která je aktivní. Naposledy vybuchla 25. března 1984. To je věda jako řemen. Naprosto logická a racionální.
Ale abychom se drželi faktů, tak se podívejte na tabulku výbuchů na Mauna Loa http://hvo.wr.usgs.gov/maunaloa/history/historytable.html. Od počátku měření CO2 v roce 1958 sopka jako z udělání již dvakrát vybuchla. Přečtěte si celou stránku
http://www.mlo.noaa.gov/programs/esrl/volcanicco2/volcanicco2.html
Tam se dočtete, že množství sopečného CO2 emitovaného v roce 1984 dosáhlo velikosti 40.000 města. Na detaily je odkázáno v přiložených výzkumech. Pokud si ale dobře vzpomínám, jinde jsem se dozvěděl, že na MLO se měří “bezpříkladný vliv lidí”. A pokud si také dobře vzpomínám, tak ve 4. zprávě IPCC se tato křivka z MLO prezentovala jako vzor vlivu lidi na růst množství CO2. Ale možná, že se mýlím a něco jsem nepochopil.

8.+11.+12. věta “Potřebujeme místo...
Igor Turecek 28.12.2008 v 23:22

... kde lze určit globální situaci po důkladném promíchání s co nejmenším vlivem lokálních zdrojů.”
souvisí s 11. větou
“Pochopitelně by nejkorektnější postup experimentálního fyzika byl spojen s přeměřením množství oxidu uhličitého v lépe vybraném místě, které neobsahuje civilizační zdroje oxidu uhličitého, ale ani přírodní včetně sopek.” Konec citátu.
Když pan Wagner vyloučí všechny lokální zdroje, všechny civilizační zdroje a také všechny přírodní včetně sopek, tak asi nebude co měřit. To je logika vědeckého výzkumu v jeho nejčistší podobě. Měření globálního množství CO2 po důkladném promíchání – pochopitelně nejkorektněji bez zdrojů CO2.
12. věta “Ovšem..
...na takto náročnou akci nemám čas ani prostředky,” Konec citátu.
Ovšem. Na odstranění všech oceánů, svrchních vrstech zemské kůry včetně atmosféry a eventuelně všech forem civilizačních zdrojů CO2 pan Wagner skromně tvrdí, že nemá čas. Ale třeba by namísto psaní pseudokritických článků pro Osla nějaký ten čas ušetřil a mohl se do takového projektu pustit? Lidstvo mu zato bude vděčné. Konečně bude moci žít bez toho zločince CO2 a zbaví nás atmosféry a všech oceánů, svrchních vrstech zemské kůry a konečně také všech sopek, které byly zdrojem takového nesmyslu jako voda.
Věty 8 – 12 jsou absurdní a člověk se jenom diví o čem se v České akademii věd také uvažuje.
Pokud mohu skromně dodat něco z kritizovaného článku “Havaj, sopky a klima”, tak v něm byla hlavně zpochybněna jedna interpretace. A sice, že zdrojem CO2 je bezpříkladný vliv činnosti lidí.

13. věta “Chtěl jsem...
Igor Turecek 28.12.2008 v 23:34

...si tak udělat alespoň částečný obraz o současném i minulém stavu měření množství oxidu uhličitého a představu o tom, jak lze měřením důvěřovat.”
To je chvályhodný záměr. Ale kupodivu něco takového provedl již zmiňovaný pan Beck. No, jsem zvědavý co zjistil pan Wagner. Velmi by mě zklamal, kdyby nezjistil, že chemické metody měření CO2 se používají dodnes a že je také používá NASA. Miláček pana Wagnera.

10. Věta “V diskuzi pod článkem...
Igor Turecek 30.12.2008 v 01:13

se pak s odkazem na práce E-G. Becka označuje dokonce měření oxidu uhličitého na Mauno Loa za podvod.” V této větě není pan Wagner precizní. Stačí jednoduché porovnání s uvedenou diskuzí. O měření nebyla vůbec řeč, nýbrž o selekci dat.
“V roce 2005 sopka Kilauea emitovala 25000 tun C02, Igor Turecek 19.12.2008 v 21:33
... zjistil, že Keeling selektoval data. Beck to JEDNOZNAČNĚ označil za podvod.” A to proto, že Keeling systematicky vylučoval CO2 biologického původu a výron CO2 z půdy. Ale i z jiných důvodů. V 10. větě svého článku si Wagner plete kvantitu s kvalitou. Nebo jak se lidově říká: "Já o voze, on o koze."

9. + 14. věta "První námitka...
Igor Turecek 30.12.2008 v 20:45

Wagner slibuje rozbor, ale k velkému zklamání se jej čtenář nedočká. Ve větě 128 pouze autoritativně napíše, že “Přítomnost okolních sopek nemá vliv na spolehlivost měření.” Kde je důkaz? Nikde se tím v článku nezabýval, pouze to hodil do závěru a basta fidli. A není to poprvé, kdy něco slibuje, ale neplní. Ve větách 133-135 (zejména “Mně osobně se teorie o civilizačním původu...”) vám sdělí, že co říkal v úvodu neplatí. Věty 9 a 14 jsou pouze floskule (bezobsažné věty), které mají vyvolat zdání objektivnosti.
Ve větě 69 odkazuje na přehledy získaných dat. Jenže stejně jako Keeling porovnává pouze výsledky. Nikoliv už metody, prostředí atd. Pouze shodné výsledky nic nezaručují. Naopak, je to možný zdroj systematické chyby. Například výsledky z Point Barrow nemohou vůbec zaručit, že sopky na Havaji neovlivňují měření na MLO. Věta 70: Ǔvaha, že Point Barrow zaručuje, že sopky na Havaji neovlivňují měření na MLO je absurdní.

15.+16. věta “Nebude se...
Igor Turecek 30.12.2008 v 21:06

Skutečně to neřeší, ale v závěru (věta 135) autoritativně (tj. bez důkazu) sdělí svoji “velmi pravděpodobnou” hypotézu, že nárust CO2 je “civilizačního původu”. Tuto svoji “velmi pravděpodobnou” hypotézu v následující 136 větě vymezuje proti teorii o antropogenním původu globálního oteplování. Viz “ to nic neříká o existenci globálního oteplování, jeho případného původu”.

Věty 17 – 22 “Stejně jako...
Igor Turecek 31.12.2008 v 00:44

...experimentální práci.” prozatím vynechám.

Věty 23+24
Igor Turecek 31.12.2008 v 01:03

S největší pravděpodobností zde Wagner hovoří o reliabilitě (spolehlivosti). Pod “systematickou chybou měření” si asi představuje systematický rozptyl měření. A pod označením “statistická chyba” asi náhodný rozptyl.

26. věta "Statistickou...
Igor Turecek 31.12.2008 v 01:50

Vzhledem k tomu, že se jedná o zjednodušení, tak pana Wagnera nebudu kvůli této větě peskovat. Čtenáři by měli halt vzít na vědomí, že je to o něco složitější a nemá cenu to zde dále vykládat. Obecně lze říci, že přidáním položek stejného druhu a kvality lze zvýšit spolehlivost a předpověditelnost měření.

31. věta “V našem případě...
Igor Turecek 31.12.2008 v 02:10

Sopka jednak ovlivňuje systematický rozptyl, jednak se může jednat o úplně jiné měření, než se zamýšlelo. Je možné zkoumat spolehlivost (reliabilitu), aniž se ptáme, jaký je význam proměnných, tj. validita. Ještě předtím je ale důležité ptát se na povahu a význam proměnných. Jaká je platnost (validita) výzkumu? Jaký je skutečný význam měření na MLO? Američtí geologové například zjistili, že místa na Mauna Loa se od sebe pomalu vzdalují. Interpretují to jako nafukování sopky (Continuing extension between locations spanning the summit indicates slow inflation of the volcano. http://hvo.wr.usgs.gov/volcanowatch/2008/08_06_05.html). Charles Keeling se domníval, že měřil jím postulovaný globální atmosférický CO2. Neměřil ale třeba náhodou nepřímo 50 let nafukování sopky? Jak reprezentativní jsou výsledky z MLO?

32.+33.věta "Rozbor systematických...
Igor Turecek 31.12.2008 v 02:12

Reliabilita je nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou výzkumných výsledků a jejich interpretace. Vysoká reliabilita není zárukou dobrých vědeckých výsledků, nemohou však být dobré vědecké výsledky bez realibility. Rozbor systematického rozptylu je důležitý, ale jistě ne nejdůležitější, jak mylně píše pan Wagner. Plete si tak podmínku nutnou s podmínkou postačující? Kdyby ano, byla by to velmi závažná metodologická chyba.

40+41+42. věta “Míra absorbce...
Igor Turecek 31.12.2008 v 10:05

...infračerveného záření je pak úměrná množství oxidu uhličitého ve vzorku."
Rozumí někdo této větě? Byl by někdo schopen po takovém sdělení naměřené výsledky interpretovat? Já tedy ne. Jaká je ta úměra? Když oxid uhličitý absorbuje více infračerveného záření (viz věta 37), je míra absorpce oxidu uhličitého přímo nebo nepřímo úměrná množství oxidu uhličitého? Wagnerovi v článku chybí informace, že čím více oxidu uhličitého, tím více infračerveného záření se pohlcuje. To je nedostatek. Při tom má ale tu drzost o článku “Havaj, sopky a klima” tvrdit, že je nejasný. Tuto důležitou informaci lze v “Havaji” nalézt v druhé větě rámečku “Metoda měření CO2 na MLO”: "Větší množství CO2 absorbuje větší množství infračerveného světla." Věty 37 a 40 patří logicky k sobě a lze je shrnout do jedné kratičké věty. Jeden francouzský spisovatel, tuším Alexander Dumas, se prý bavil tím, že čtenáři narafičil nějakou dramatickou situaci, např. žralok se blíží k plavci, a uprostřed dramatu jej náhle přerušil tím, že začal popisovat žraloka, prostředí atd. Připadá mi to podobné. Do popisu interpretace ve větách 37 a 40 Wagner najednou vloží věty 38 a 39 s popisem infračerveného analyzátoru. Možná se Wagner baví stejně jako Dumas.

Ve větě 41 "Ze změny intenzity infračerveného záření, měřeného pomocí detektoru a v současné době převáděné na elektrický signál, pak určujeme uměru množství oxidu uhličitého."
Wagner hovoří o "převádění na elektrický signál" - rozumí tomu někdo? Já tedy ne. Správně by mělo být "převáděné na elektrické napětí". Pokud jsem se dobře díval na grafy, tak tam jsou výchylky uváděné ve voltech. Samotný graf (bez popisu os) je ikón, který reprezentuje stav CO2 v přírodě. Jiným příkladem ikónu je stoupající kouř ze stavení v poledne s charakteristickou vůní oběda. Ikón (řec.= obraz, portrét) Co je ikón? Ikónou je například fotografie, návrch sochy, kompozice obrazu, architektonický plán, část dekorace, čára tužkou, reprezentuje-li geometrickou přímku, úhel na papíře, reprezentuje-li nějaký úhel v přírodě nebo stavby.
Samotná vůně oběda je indexem oběda. Kouř z lesa je indexem požáru. U přístroje zobrazujícím elektrické napětí graficky je výchylka v grafu indexem elektrického napětí.
Index (lat. = ukazovatel, udavač) Například klátící se člověk je asi námořník nebo opilec - klácení je indexem. Člověk s nohama do O v rajtkách, kamaších a saku je asi žokej, sluneční nebo jiné hodiny ukazují (indikují) čas, nízký tlak barometru je indexem deště, korouhvička je indexem směru větru, hvězda Polárka je indexem ("prstem") severu, vodováha a olovnice jsou indexem vodorovného nebo svislého směru, označování útesů, hejn ryb, bóje, majáky v Námořnjím bulletinu jsou indexy, ťukání na dveře je indexem, že za nimi někdo je. Souhrně - cokoliv co usměrňuje pozornost (také např. cokoliv nás poleká) je indexem.

Signály jsou vždy smluvené. Všechna slova, věty nebo knihy jsou symboly. Výstražný oheň je symbolem, tj. smluveným signálem, morseova abeceda, Brailovo písmo pro slepé. Smluvenými kouřovými signály (symboly) bylo možné oznamovat nebezpečí - jako např. nájezd Turků. Symboly jsou dále prapor, vlajka, heslo, odznak, lístek do divadla, jakýkoliv lístek nebo známka, žeton opravňující k vyzvednutí určitého množství peněz a peníze vůbec byly kdysi symboly množství zlata nebo stříbra. Složkou symbolu může být jak index, tak ikón. "Támhle je balón." "Co je to balón?" "Balón je taková koule ... atd." "Támhle" je selektivní index a "je balón" je symbol. Indexem je např. také "támhle" s vykřičníkem "Támhle!" "Co" je partikulární selektivní index, "je to balón" symbol. "Balón", "je" jsou symboly. "taková" partikulární selektivní index, "koule" symbol.
Symbol (řec=znamení, odznak, známka)

Věta 42 "Díky srovnání s kalibračním vzorkem se známým obsahem oxidu pak můžeme dostat i absolutní hodnotu tohoto množství."
Teprve od této věty by bylo možné hovořit o smluvené elektrické signalizaci.
Věty 40 a 41 obsahují nejasnosti v popisu a větám nelze rozumět.

46. věta “Výsledek se udává...
Igor Turecek 31.12.2008 v 10:48

Rozumí někdo ze čtenářů této větě? Jestliže ano, prosím o vysvětlení. Zejména obratu “na milión molekul a atomů”.

48. věta “Ještě předtím...
Igor Turecek 31.12.2008 v 10:53

Zde schází vysvětlení, zda se vymražením ze vzorku odstraňuje část CO2 nebo ne. CO2 se totiž ve vodě, a potažmo i v atmosférické páře, exotermicky rozpouští. Vznikala by tak systematická chyba. Naměřeného CO2 by bylo méně než v nevymražené vzorku atmosféry.

51. věta “Tam se každou...
Igor Turecek 31.12.2008 v 10:57

V popisu měření na MLO schází Wagnerovi zmínka, že vzorky se berou ze dvou různých výšek nad povrchem. A samozřejmě také zmínka proč se to dělá.

53. věta “To znamená...
Igor Turecek 31.12.2008 v 11:12

Co znamená obrat “statistická chyba měření”? Má to znamenat standardní chyba průměru (alias výběrová chyba průměru) nebo standardní chyba měření (výběrová chyba měření)? Věta je nejasná.
Pojem "statistická chyba" má asi znamenat náhodnuý rozptyl. Nejasná terminologie.

věty 53+54
Igor Turecek 31.12.2008 v 12:47

- komentář přijde později

57. věta “Úkol, který leží...
Igor Turecek 31.12.2008 v 13:39

Vědci na MLO se domnívají ledaco. Někteří z nich že asi měří sopečný oxid uhličitý. Viz 5. a 6. věta “Druhá část jeho námitky... Pan Wagner to asi ví nejlépe.

59.+60. věta "Nejde o určování...
Igor Turecek 05.01.2009 v 11:40

lokálních, krátkodobých změn, daných místními zdroji oxidu uhličitého. Proto je snaha stavět..."
Obě věty spolu logicky nesouvisí. Existují sice izotopy molekuly CO2, neexistuje ale "lokální CO2", "civilizační CO2", "údolní CO2", "dobrý oxid uhličitý", "zlý oxid uhličitý". Stále je to jedna a táž molekula CO2, která má své stálé chemické vlastnosti. Vyjadřování je nevědecké.

61. věta "Zároveň je snaha...
Igor Turecek 05.01.2009 v 11:45

...lokální fluktuace ... vyloučit."
To je jasná selekce dat, která je ve vědě nepřípustná. Dizertant z biologie musí na experimentálním pozemku určit všechny rostliny, které tam rostou. Někteří "šikovní" disertanti vytrhají všechny rostlinky, které neznají, aby nebyli přistiženi z neznalosti botaniky. Vyloučení fluktuace z měření je "vytrhávání květinek" z experimentálního pole a tedy podvod.

63-69 věty "Lze pak zjistit...
Igor Turecek 05.01.2009 v 12:03

...ve vývojových trendech."
Shoda v absolutních hodnotách i ve vývojových trendech ještě nezaručuje shodu. Například nafukování Mauna Loa, které zjistili američtí geologové podle vzdalování se měřících míst na sopce od sebe, nasvědčuje tomu, že CH.Keeling na Mauna Loa observatoři neměřil "background CO2", ale nepřímo nafukování sopky. Tedy úplně něco jiného. Reliabilita je důležitá, ale ještě důležitější je validita naměřených dat. Totiž skromná otázka "Měřím svými přístroji opravdu to, co chci měřit?" Myslím, že Vladimír Wagner je již za hranicemi této skromné otázky.

70. věta "Z těchto srovnání vyplývá...
Igor Turecek 05.01.2009 v 12:16

Ze srovnání měření s jinými stanicemi sice vždy něco vyplývá, ale na prvním místě stojí vždy validita. A jestliže si měřící přístroj postavím na sopku, která chrlí CO2, který navíc zcela jistě uniká z půdy v okolí samotné stanice, tak nemohu tvrdit, že měřím nějaké abstraktní "background" CO2 nezávislé na činnosti sopky pod nohami. Pokud něco takového někdo tvrdí, jedná se o "chronickou maunaloatiditu".

Neznámou skutečností je, že od Neapole až po Sicilií umístila italská vláda varovné cedule před výrony CO2 z půdy. Tato místa jsou životu nebezpečná. Balkánská deska se totiž podsouvá pod Italii a při tření desek vzniká CO2, který se dere na povrch. Takových míst je na zeměkouli tolik, kolik je styčných míst mezi kontinentálními deskami. Nejsou to tedy jenom terestriální nebo oceánské nebo bahenní sopky, ale také pohyby kontinentů. Jenom v Itálii se výron CO2 mezi Neapolí a Sicilí odhaduje na 40 mil. tun CO2 ročně. Takjé si všimněte, že v Itálii se nacházejí také tři aktivní sopky - Etna, Vesuv a Stromboli.

72+73 věty "Dlouhodobá měření
Igor Turecek 05.01.2009 v 13:12

na stejném místě a stejnou metodikou ... Snižují ... možnosti systematických chyb, které v tomto případě často zůstávají stejné a do relativních změn v čase se nepromítají."
Tyto dvě věty skutečně nechápu. Namísto "systematických změn" by asi mělo být "náhodných chyb". To bych chápal.
Zmatek ve vyjadřování?

74. věta "Navíc jsou měření v pozdějším
Igor Turecek 05.01.2009 v 23:28

období potvrzována řadou nezávislých měření na jiných místech, takže jejich spolehlivost a vhodnost výběru místa je tak potvrzena.”
Ad spolehlivost měření (reliabilita) - K měření spolehlivosti nepotřebuji jiná místa. Na to stačí laboratoř.
Ad validita
Obsahová validita je dána absorpcí infračerveného záření o určité vlnové délce, poněvadž takovou frekvenci absorbuje pouze CO2. Kde je ale predikční, souběžná a konstruktová validita?
Souběžná validita – na začátku měření Keeling svoji metodu neporovnal s jinými metodami měření. Podle Becka převzal systematické chyby Callendera a podhodnotil množství CO2.
Konstruktová validita
Ad jiná místa – musela by to být místa ve stejné nadmořské výšce a na vulkanicky neaktivní hoře. Nebo měření balonem ve výšce 3500 metrů. Jestliže jiná místa získala stejné hodnoty s různými vlastnostmi (jiné nadmořské výšky, jiná zeměpisná šířka a délka, jiné okolí apod., jestliže obdržela tutéž křivku jak v absolutních hodnotách tak v trendu, pak je to nějaké divné. Pak se musím ptát jak tyto laboratoře ke shodným výsledkům došly, co tedy opravdu měřili (validita).
Ad jiná místa ohledně výšky: CO2 je totiž nejtěžší molekulou ve vzduchu (44 g) a není možné, aby ho bylo stejně jak u hladiny moře (např. Aljaška Point Barrow 3 metry/mořem) tak v 3,5 km (Mauna Loa). Podíváme-li se na koncentrace, tak v Point Barrow v roce 1980 byla průměrná koncentrace 340,15 ppm a na Mauna Loa ve stejném roce také 339,47 ppm, ale ve výšce 3500 m/mořem! To jsou prakticky identické hodnoty.
http://cdiac.ornl.gov/trends/co2/cmdl-flask/cmdl-flask.html
Z běžné praxe všichni víme, že CO2 se hromadí ve studních, že lidé přišli o život, když se neopatrně do studně nechali spustit, ale nikoliv tehdy,když se do studny dívali shora. A to je prosím někdy rozdíl pouhých pěti metrů. Pravda, ve studni není vítr. Ale získat stejné průměrné hodnoty s rozdílem výšek 3500 metrů? Ať se na mně nikdo nezlobí, ale to je skutečně divné a spíše bych předpokládal nějakou systematickou chybu nebo manipulaci s daty nebo manipulaci s CO2 než vzájemné potvrzení. A k manipulaci s CO2 dochází – nejprve se suší. Neměří se tak reálné množství CO2 ve vzduchu, ale něco jiného.

77. věta "...od začátku měření
Igor Turecek 06.01.2009 v 11:43

...množství oxidu v atmosféře neustále roste."
ad "oxidu" zřejmě má být "oxidu uhličitého"
Nelze hodnotit pouze data a metodu jen podle spolehlivosti (reliability) jako například kalibraci. Je nutné hodnotit také validitu měření (pněvadž je důležitější jak reliabilita), místo samotné, porovnat metodu s jinými metodami, což na začátku měření Keeling neprovedl. Do měření se mu tak dostala systematická chyba, poněvadž začal s nižšími hodnotami než odpovídalo skutečnosti. Toto vše Wagner ve svém článku nezohledňuje. Jeho příspěvek je značně povrchní.

82. věta "Velice komplexní bibliografii...
Igor Turecek 07.01.2009 v 09:10

Například - ale ne jenom - na stránce
http://wwww.biokurs.de/treibhaus/180CO2/Bad_Honnef/bhonnef4e.htm

83. věta "Problémem těchto dat je,
Igor Turecek 07.01.2009 v 09:28

že tato chemická měření byla mnohem náročnější a daleko méně přesná než současná infračervená měření."
Ad "daleko méně přesná" - příspěvek Wagnera trpí značnou povrchností. Proč ony nepřesnosti neuvádí, aby si to čtenář mohl porovnat? Beck uvádí 0,33 - 3 %.
(www.biokurs.de/treibhaus/180CO2/bayreuth2e.htm)
Například Scholander v Point Barrow na Aljašce používal tzv. Micro Scholander, který dosud používá NASA (http://ston.jsc.nasa.gov/collections/TRS/_techrep/TM-1998-104826.pdf)
Scholander Měřil v letech 1947-48 během své vojenské služby a naměřil v těch letech 420 ppm. Takové hodnoty nejsou tedy omezeny jenom na měření Kreutzera v Giessenu. I když se čtenářům prezentují údaje doslova pod nos, tak je, jako např. Wagner, nečtou.

Je tomu právě naopak. Data z chemických měření CO2 nejsou daleko méně přesná, nýbrž velmi přesná. Díky jim máme dnes celou řadu poznatků a zákonů ve fyzice, chemii a biologii.

84. věta "V té době
Igor Turecek 07.01.2009 v 09:29

také byly nesrovnatelně větší problémy s kalibrací, takže se pravidelně a na dostatečné úrovni prováděla zřídka."
Může to pan Wagner doložit?

85-86. Věty "Navíc se jedná
Igor Turecek 07.01.2009 v 09:51

o soubor místně i metodicky velice různorodých měření, prováděných v ne vždy úplně vhodných podmínkách. Často blízko velkých měst a blízko významných civilizačních zdrojů oxidu uhličitého."
Nelogické - na jedné straně doporučuje Wagner různá místa, na straně druhé ale různé metody odmítá. Různé metody jsou naopak vítány, poněvadž data jsou tak získávána nezávisle na metodě.
Rúzné metody nemá rád pouze ten, kdo se na vědu dívá ideologicky a politicky.
Ad "nevhodná místa": Nevhodnými zdroji jsou pro pana Wagnera všechny přírodní zdroje CO2. Vhodnost nebo nevhodnost místa hodnotí Wagner podle ideologického hlediska. Ve vědě ale měřím vše! - pokud to jde. Měřím právě všechny zdroje CO2, abych si mohl udělat celkový obrázek. Wagner mi připadá jako kdyby chtěl zavádět nějakou paralelní přírodovědu se svými bizarními ideologicko-politickými hledisky.

95. věta "Dosahovanou přesnost měření...
Igor Turecek 07.01.2009 v 10:01

Vysoká maxima se objevila nejen u Kreutze v Giessenu (Německo), ale Beck má pro tato vysoká maxima 41 měření - od různých autorů. Vzpomenu jenom Scholandera v Point Barrow (420 ppm) na Aljašce. Ostatní jména uvádí Beck ve svých prezentacích a čtenář si je tam může najít.
A znovu opakuji - přesnost měření chemickými metodami se pochybovala mezi 0,33 - 3 procenty a metody se používají ve vědě dosud. Například již uvedená NASA.

96. věta "První data byla získána
Igor Turecek 07.01.2009 v 10:02

měřeními W.Kreutze..."
Neodpovídá to historické pravdě.

98. věta "Nebyla určena pro studium
Igor Turecek 07.01.2009 v 10:03

globálního vývoje..."
Tehdy měli vědci důležitější věci na práci než se zabývat takovou hloupostí jako je údajná klimatická změna způsobená stoupajícím množstvím CO2 v atmosféře. Protagonisté této ideologie (s vědou to nemá nic společného) se pletou dimenze (tj. množství CO2 v atmosféře a tepelné změny potřebné například na letošní zimu) a neznají fyziku - jako například Wagner.
Wagner kritizuje Kreutze, ale přehlíží, že Kreutzer provedl více jak 64000 měření. Na druhé straně zpočátku trvalo Keelingovi jedno měření 90 minut. A to jenom proto, že ignoroval odbornou literaturu a neznal přesné a rychlé chemické metody.

104. věta "...o řád větší
Igor Turecek 07.01.2009 v 11:07

než fluktuace moderního měření stejné veličiny v Barrow..."
Nemohu za to, že Wagner opakuje nepravdy. Musím znovu poukázat na to, že v Point Barrow (a nikoliv v osadě Barrow jak stále chybně uvádí Wagner) se v letech 1947-48 naměřily hodnoty okolo 420 ppm přístrojem, který se dosud používá v NASA: Micro Scholander
(http://ston.jsc.nasa.gov/collections/TRS/_techrep/TM-1998-104826.pdf)

105. věta "V daném případě kombinace
Igor Turecek 07.01.2009 v 11:09

přesnosti měřící metody a ... zvoleného míst..."
Tzv. globální obsah oxidu uhličitého v atmosféře je nepotvrzená hypotéza. Wagner si neuvědomuje, že například hmyz a bakterie v půdě také dýchají a také vylučují CO2. Kdyby si toto množství spočítal, tak by byl jeho velikostí překvapen.

107. věta "Problém...se nedá
Igor Turecek 07.01.2009 v 11:18

...navázat na jiná měření."
Nejenže sám Charles Keeling a celé svaté IPCC nenavazovalo na dřívější přesná měření, oni měli dokonce tu drzost prohlásit, že žádná dřívější měření neexistují. Keeling jednoduše ignoroval veškerou tehdejší vědeckou literaturu. Stejnou drzost má také Wagner. Drzounek a ignorant.

109. věta "Ovšem...
Igor Turecek 07.01.2009 v 13:20

...jejich měřená množství oxidu uhličitého oscilují mezi hodnotami 200 až 1700 ppm."

Wagner se odvolává na práci
Arnold Court "Oxygen deficiency in Antarctic air." (with Earl E. Lockhart) Monthly Weather Review, 70(5):93-96, 1942.
http://docs.lib.noaa.gov/rescue/mwr/070/mwr-070-05-0093.pdf
Z názvu je zřejmé, že se primárně nezkoumal oxid uhličitý, ale kyslík. Autoři zjišťovali, zda je na jižní polokouli - zejména Antarktidě - skutečně méně kyslíku než na severní. Experimentálně zjistili, že tomu tak je.
Dále zjistili, že průměrná koncentrace CO2 je 0.01997 vol%. Chyba pro oxid uhličitý byla 0.03 %, což odpovídá vědeckému standardu.

110. věta "Je tedy jasné,
Igor Turecek 07.01.2009 v 13:23

že nelze získané vysoké průměrné hodnoty brát vážně."

Naopak. Naměřené hodnoty je nutno brát v každém případě vážně a musím je použít ve výpočtu. Pokud jsou získána chybně, je to něco jiného.

111. věta “Takové fluktuace
Igor Turecek 07.01.2009 v 16:23

a problémy se objevují ve většině historických prací s chemickými měřeními a případné jejich využití pro určení globálního výskytu oxidu uhličitého v atmosféře musí být opatrné.”

Podle této věty to vypadá tak, že Vladimír Wagner (z Prahy) většinu prací přečetl. To víte, ve vědě musí být pořádek. Není nad přesnost.

112.-114. věta "Každá práce musí být
Igor Turecek 07.01.2009 v 20:27

podrobena kritickému rozboru možných systematických chyb. Ovšem Ernst-Georg Beck si zakládá právě na opačném postupu. Tedy, že bez kritického zhodnocení udělal průměr ze všech dostupných hodnot."

Jistě. Svatá pravda. Vladimír Wagner studoval spolu s Jarou Cimrmanem většinu historických prací o chemickém měření CO2.

Z 380 praxí o oxidu uhličitém publikovaných v letech 1800 - 1952 prověřil G. Callender 30, Ch.Keeling 18, E.G.Beck 156 a V.Wagner o něco méně jak 380. Z historických prací vybral Beck podle vědeckých kriterií platných v chemii 138 správných prací. Spočítal roční střední hodnoty a z nich vybral 86, na jejichž základě spočítal křivku průběhu koncentrace CO2 se systematickou přesností 3 %. Průběh křivky s touto přesností může, podle jeho vlastních slov, garantovat od roku 1857 - viz např. http://www.biokurs.de/elke/daten/berlin/30507/berlin9.htm. Pokud to někdo chce provést po něm, má volné pole působnosti. Data jsou v literatuře volně přístupná. Kdokoliv to může po něm zopakovat.

Beck shromáždil a veřejnosti zpřístupnil historický materiál. Z asi 40 v Exelu digitalizovaných historických dat uvádím pouze 5 odkazů. Ostatní lze nalézt na Beckově webové stránce.
http://www.biokurs.de/treibhaus/literatur/haesselbath_Fittbogen_1875.xls
http://www.biokurs.de/treibhaus/literatur/Brown_Escome1899-1901.xls
http://www.biokurs.de/treibhaus/literatur/benedict1909.xls
http://www.biokurs.de/treibhaus/literatur/lundegardh1920-26_2.xls
http://www.biokurs.de/treibhaus/literatur/buch/buch_1933-1935.xls

Člověk, který 30 let vyučuje a bádá je na stránkách Osla urážen. Beck se klimatické problematice věnuje 10 let. Shromáždil dostupnou literaturu o výzkumu oxidu uhličitého a zveřejnil ji na internetu. Historická měření zapsal do Excelu a rovněž zpřístupnil široké veřejnosti. Zabýval se životopisy vědců, kteří ve svých výzkumných pracích s oxidem uhličitým přišli do styku. Zkoumal jejich metody, studoval jejich práce tak dlouho až je pochopil. Zná prostředí, kde se měřilo. Věnoval tomu týdně desítky hodin. Pan Beck má odvahu, vědomosti a charakter psát pravdu o CO2 a jeho bezvýznamné roli v klimatických změnách.

115. věta "To, že je patrně
Igor Turecek 08.01.2009 v 01:31

tento přístup nevhodný, ukazuje i to, že průběh změn před rokem 1957, získaný E-G. Beckem z chemických měření, se svými relativně rychlými změnami drasticky liší od výsledků moderních, získaných za posledních šedesát let. I to ukazuje, že jsou jim získané změny artefaktem nepřesnosti měření."

Na straně http://www.biokurs.de/eike/daten/berlin30507/berlin9-c.htm vidíme dva grafy. Oba porovnávají CO2 a O2.
Všimněme si grafu vpravo nahoře. Jsou to měření kyslíku a oxidu uhličitého. Zelená křivka je kyslík, červená oxid uhličitý. Měření jsou z Point Barrow vytvořené nejmodernějšími přístroji. Graf ukazuje tzv. antikorelaci kyslíku a oxidu uhličitého. To znamená, že když klesá množství kyslíku, stoupá množství CO2. Křivku vytvořil syn Charlese Keelinga, Ralph Keeling.
Větší graf ukazuje také porovnání CO2 a kyslíku. Hodnoty kyslíku pocházejí od Francise Benedicta, CO2 křivku sestavil Beck sběrem dat z literatury. Na grafu vidíme stejnou antikorelaci jako v Point Barrow, ale v 19. stol. Tím je validita a spolehlivost dat shromážděných Beckem v plném rozsahu potvrzena.

Hodnocení Becka Wagnerem je pouhé žvanění bez jakékoliv substance. Co věta Wagnera, to drzost.

117.-124. věta “Jak využít led?”
Igor Turecek 19.01.2009 v 09:17

Argumentace Wagnera je povrchní – neobsahuje žádné odkazy na výzkumné práce.

Pokud je mi známo, tak dosavadní analýzy bublinek v ledových jádrech se zakládají na artefaktu. Vypočítané CO2 koncentrace jsou kvůli ztrátě plynu příliš nízké.
Jaworowski, 2004: http://www.warwickhughes.com/icecore/

Bublinky v ledových jádrech jsou také mladší než samotný led.
Michael Bender, Todd Sowers, Edward Brook, Gases in ice cores, PNAS

Wagner někde v diskusi argumentuje proti Jaworowskému tak, že jeho práce údajně neprošly vědeckým hodnocením. To je nehorázná drzost. Ale podívejme se na samotný časopis Nature, Wagnerem tolik opěvovaný. Například práce od Mann et al. otištěná v Nature s nechvalně proslulou teplotní hokejkou také neprošla vědeckým hodnocením.

Odpovědět


Pane Turečku

Ctirad Konečný,2009-08-13 10:48:04

neměl byste se léčit? Odhlédnu-li od toho, že Vaše články, jsou jen propaganda jediného správného názoru, totiž toho vašeho. Nyní zas zaneřáďujete diskusi sáhodlouhými příspěvky nesouvisejícími s tématem článku pana Wagnera. Nemáte pocit, že s vámi není něco v pořádku? Třeba by se to dalo léčit.

Odpovědět

Jak postupovat v případě bolidu

Vladimír Wagner,2009-08-02 20:23:56

Pokud uvidíte velmi jasný bolid, mohou být Vaše informace cenné. Je důležité si zaznamenat přesný čas, odhad jasnosti a pokusit se zakreslit jeho polohu vůči hvězdám (případně alespoň polohu vůči okolním objektům) a svou polohu. S informací se pak obrátit buď na některou z hvězdáren nebo na Astronomický ústav AVČR. V současné době koordinuje akce s bolidy zmíněný Jiří Borovička ( borovic(zavin)asu.cas.cz ), který Vám případně určitě rád poskytne další informace o Vámi pozorovaném bolidu a zda byl zachycen bolidovou sítí.

Odpovědět

Veřejná dostupnost snímků.

Jakub Dragoun,2009-07-31 19:30:01

Dobrý den, 3. Května kolem 3. hodiny ráno jsem na liberecku pozoroval velmi jasný bolid, který mi explodoval přímo nad hlavou. Úkaz podobných rozměrů jsem viděl poprvé a byl jsem v tu chvíli ohromen. Trvalo to sice jen pár vteřin, ale stejně jsem tam na louce stál ještě 10 minut a čekal jestli se "zahřmí". Proto bych byl velmi rád, kdybych se o tom jevu mohl někde dozvědět víc. Neexistuje nějaká dostupná databáze pozorovaných bolidů?
Osla čtu už pár let ale teprv tenhle článek mě přinutil registovat, takže bych Vám a všem autorům chtěl tímto poděkovat za rozšiřování obzorů v mnoha oborech.

Odpovědět

Arne Ulrichsson,2009-07-31 13:51:23

dekuji za vysvetleni, mohlo me to napadnout...

Odpovědět

Jak je to s tím spuštěním kamery

Vladimír Wagner,2009-07-30 19:22:57

Stopy jsou dlouhé, protože to nefungovalo tak, že by se fotografování zastavilo po průletu bolidu, takže stopy jsou za celou noc. Meteorit proletěl v 20:13.20 místního času (na léto velice brzo večer), ale dráhy hvězd jsou však pro expozici dlouhé hodiny (celou letní noc).

Odpovědět


Duben není léto :-) ,

Vladimír Wagner,2009-07-30 20:02:50

ale stejně dostatečně temná jarní noc začínala až krátce před tou osmou :-))

Odpovědět

Pribramsky bolid

Arne Ulrichsson,2009-07-30 19:02:51

Dobry den, prijde mi zvlastni ze snimek pribramskeho bolidu byl zachycen 20 minut po zapnuti pristroje. Podle delky stop hvezd na snimku bych rekl ze ubehlo vic casu...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace