Svědění bez bolesti  
Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ



Rozdíl mezi bolestí a svěděním je každému člověku jasný. O tom, jak dokážeme tyto dva pocity odlišit, však stále nemají vědci jasno. Neurologové předpokládali, že vjemy bolesti a svědění zaznamenáváme dvěma odlišnými typy neuronů. Dlouho je však nedokázali najít. Nervy, které přivádějí z těla signály do míchy, jsou překvapivě všestranné a dokážou přenášet několik různých signálů. Vědcům se nakonec podařilo odhalit v míše neurony, odpovídající jen na bolest. Několikrát přinesly vědecké časopisy zprávu o objevu neuronů registrujících výlučně svědění. Pokaždé se však ukázalo, že to byl omyl.


 

 
Zhou-Feng Chen

Nejnovější objev na tomto poli si připsal na své konto tým amerických neurologů pod vedením Zhou-Feng  Chena z Washington University v St. Louis. Chen a jeho kolegové objevili už v roce 2007 bílkovinnou molekulu GRPR, která umožňuje neuronům vnímat svědění kůže. Nemohli ale vyloučit, že neurony vybavené k registraci svědění jsou s to reagovat i na bolest. To se jim podařilo až ve studii, kterou právě zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.


Chen spojil v laboratoři prudký jed s bílkovinou schopnou vazby na „svědivý“ protein GRPR a vytvořil tak hybridní molekulu. Tohoto molekulárního hybrida vstříkli vědci do míchy laboratorních myší. Molekula se vázala na „svědivý“ protein a vstoupila do neuronu, který nesl na povrchu protein GRPR. Uvnitř buňky odvedla svou práci jedovatá část hybridní molekuly a neuron zabila. Vědci tak zbavili myši drtivé většiny neuronů se „svědivým“ proteinem GRPR. Pak u pokusných zvířat sledovali reakci na bolest a svědění. Vnímání bolesti nebylo absencí neuronů nijak ovlivněno. Když však vědci píchli těmto myším pod kůži látky vyvolávající silně svědění, zvířata se neškrabala. Jejich reakce odpovídala množství zničených neuronů. Čím důkladněji vědci myším „vypleli“ z míchy neurony se „svědivým“ proteinem, tím byla odezva  na „svědivou“ injekci slabší.
Chenovi kritici namítají, že zničené neurony nemusely zdaleka zajišťovat jen reakci na svědění, ale mohly zprostředkovávat i další vjemy včetně bolesti. Chen připouští, že teoreticky to je možné, ale považuje to za krajně nepravděpodobné.
„I kdyby některé z neuronů vybavené proteinem GRPR reagovaly na bolestivé podněty – a je to skutečně velké „kdyby“ – nebyly by pro vnímání bolesti nezbytné,“ reagoval na výtky kritiků Chen během rozhovoru pro přední vědecký týdeník Nature.


Pro lékaře je studie Chenova týmu obrovským příslibem pro boj se svěděním, jež doprovází například některá kožní onemocnění, alergie, poštípání hmyzem nebo popálení žahavými rostlinami. Stávající léky sice potlačí svědění, ale zároveň často ovlivní i vnímání bolesti. Léky, které by účinkovaly jen proti neuronům vybaveným bílkovinou GRPR, by tyto nežádoucí vedlejší účinky neměly.ˇ


 

Škrábající se myš

Video: Dvě myši vystavené látce, která způsobuje úporné svědění. Vlevo je myš s vyblokovanými specifickými neurony, vpravo normální myš. (Kredit: Science)

 

Datum: 17.08.2009 13:21
Tisk článku

Boží blud - Přináší náboženství útěchu, anebo bolest? - Dawkins Richard
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 335 Kč
Boží blud - Přináší náboženství útěchu, anebo bolest?
Dawkins Richard
Související články:

Sedm a jeden snadný způsob, jak bojovat s bolestí     Autor: Stanislav Mihulka (22.05.2015)
Mističky plné bolesti     Autor: Josef Pazdera (26.11.2014)
Jak zmapovat fantómovou ruku?     Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2012)
Nový cíl v boji proti chronické bolesti     Autor: Josef Pazdera (07.06.2011)
Chytrý čip proti chronické bolesti     Autor: Josef Pazdera (16.12.2010)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace