Přesvědčivé stopy Malé doby ledové v Mexickém zálivu  
Analýza schránek dírkonošců ze sedimentů na dně Mexického zálivu odhaluje výraznou Malou dobu ledovou, která ochladila planetu před příchodem 20. století. Má ještě vůbec smysl polemizovat s hokejkovými grafy?

 

 

Zvětšit obrázek
Zamrzlá Temže, 1677. Kredit: neznámý umělec, Kredit: Wikimedia Commons

Ač je to k nevíře, tak různá období historie planetárního klimatu vzbuzují silné emoce, hraničící až s posedlostí. Krásným příkladem je slavná Malá doba ledová (anglicky Little Ice Age, roztomile zkracováno jako LIA), jejíž dramatické osudy už teď zaručují velkorysé filmové zpracování Hollywoodem. Asi až dosud tolik lidí nikdy necítilo vyhraněný osobní vztah k nějakému období historie klimatu, jako k tomuto pošmournému studenému období, které zhruba mezi začátkem 16. a koncem 19. století v několika vlnách chladu stlačilo teploměry na zeměkouli o několik stupňů dolů. Alarmisté a obdivovatelé klimatické katastrofy ji svorně nenávidí a mnohdy zcela odmítají její existenci.

Zvětšit obrázek
Sluneční aktivita odvozená z obsahu izotopu uhlíku 14C. Dnešek vlevo. Kredit: Saperaud, Wikimedia Commons

Ti liberálnější jsou ochotni připustit maximálně nevýrazný chladný výkyv na severní polokouli, který nedosáhl ani jednoho stupně Celsia oproti klimatu 20. století. Není se čemu divit, když někdo přísahá na hokejkový graf, který zobrazuje zcela konstantní klima během minulého tisíce let, zakončené děsivým nárůstem teploty v posledním století, tak se mu ochlazení v 16.-19. století s nejasnými příčinami absolutně nehodí do krámu. Oproti tomu klimatičtí realisté Malou dobu ledovou někdy až přehnaně zbožňují a často mají za to, že své odpůrce utlučou jinak nepochybně impresivními obrázky totálně zamrzlé západní Evropy z inkriminované doby.


Je skličující, když ideologické kočkování zamlžuje jinak poměrně napínavý výzkum nedávné historie klimatu, který je navíc nesmírně významný pro pochopení klimatických souvislostí dneška. Pokud je LIA jenom prchavý fantom lokálního významu, tak je opravdu chování klimatu v posledních desetiletí divné a zaslouží si veškerou pozornost a finanční prostředky. Naproti tomu, pokud Malá doba ledová vládla celé planetě, pak lze mnohé dnešní klimatické fenomény připsat na vrub neklidné povahy klimatického systému a lidstvo může své chvályhodné úsilí napnout i jiným směrem. Proto je tohle historické ochlazení v ohnisku sporu o klima a bohužel se mu nevyhnul ani skandál s jednostrannými úpravami klimatických hesel Wikipedie ve prospěch poplašného vidění světa.

Zvětšit obrázek
Mikrosvět schránek dírkonožců. Kredit: NASA

 

Co vlastně způsobilo klimatický výkyv LIA? Klimatologové si zjevně neví rady. Vše nasvědčuje tomu, že i v rámci jednotlivých ledových a meziledových dob klima velmi svižně poletuje nahoru i dolů. Příčiny jsou ale stále nejasné. V podezření jsou například změny sluneční aktivity. Uprostřed Malé doby ledové - v letech 1645-1715 totiž proběhlo proslulé Maunderovo minimum sluneční aktivity, známé díky historickým záznamům počtu slunečních skvrn. Astronomové tehdy zaznamenali pouhých 50 skvrn na Slunci, kdežto dnes se jich během stejné doby, tedy za 30 let, objeví zhruba tisíckrát víc. Během Malé doby ledové se navíc odehrála dvě další méně výrazná minima sluneční aktivity (Spörerovo a Daltonovo). To ale není všechno. Vědci uvažují i o sopečné aktivitě, která zřejmě byla během Malé doby ledové intenzivnější, než je dnes. Mluví se i o vlivu změn termohalinní cirkulace v oceánu, která by mohla být způsobená (pro tvůrce hokejkového grafu neexistujícím) Středověkým horkým obdobím (anglicky Medieval Warm Period). Někteří alarmističtí badatelé podezřívají i Černou smrt, strašlivou středověkou epidemii, která prý po vyhlazení podstatné části lidstva umožnila návrat pralesů a následný pokles oxidu uhličitého v atmosféře, málokdo je ale bere vážně.

Zvětšit obrázek
Maunderovo a Daltonovo minimum v počtu pozorování slunečních skvrn. Kredit: R. Rohde, Wikimedia Commons

 

Vzhledem k potížím s odhalením příčin LIA nepřekvapí, že panují nejasnosti kolem jejího začátku a především konce. Skončila kolem roku 1850 a od té doby panuje normální klima? Nebo ještě vlastně neskončila a současný pohyb klimatu je jejím dozníváním do normálního klimatu? A co je to vlastně normální klima, pokud něco takového vůbec existuje? V tomhle dosud vůbec není jasno. Přes neutuchající odpor konzervativních klimatologů ale začíná být jasné, že Malá doba ledová opravdu byla a že šlo nikoliv o skromné lokální, ale o sebevědomé celoplanetární ochlazení. Postupně se hromadí zajímavé doklady LIA, například z kronik Mayů a Aztéků, ze sedimentů afrického jezera Malawi a australského jezera Victoria, stalagmitů z jeskyně v Jižní Africe nebo z celé řady antarktických dat. Během Malé doby ledové rostly ledovce v Patagonii i na Novém Zélandu, kde se tehdy ledovce z hor místy doplazily až do deštného lesa. Některé analýzy sedimentů ze severního Atlantiku a z Afriky dokonce naznačují, že se takové „Malé doby ledové“ vracejí od konce zatím poslední plnohodnotné doby ledové jako klimatické jojo každých 1500 let, pochopitelně z nepříliš známých příčin.


Zásadní studii prokazující nefalšovanou a také velmi chladnou Malou dobu ledovou v sedimentech ze dna Mexického zálivu nedávno s týmem kolegů publikovala Julie Richey z University of South Florida, Saint Petersburg v časopise Geophysical Research Letters. Badatelům se v této studii povedlo přesvědčivě doložit řádění Malé doby ledové v subtropických zeměpisných šířkách. Díky analýze poměru obsahu hořčíku a vápníku ve schránkách mikroskopických mořských dírkonožců (Foraminifera) zjistili, že se Mexický záliv v Malé době ledové ochladil v průměru o 2 až 3 stupně Celsia, což je na poměry v subtropech opravdu hodně.

 

Julie Richey s jedním ze svých vzorků sedimentů. Kredit: USF

Dírkonožci si zabudovávají hořčík spolu s vápníkem do nepatrných uhličitanových schránek bizarních tvarů během života, který tráví u hladiny oceánu. Čím je tepleji, tím snáze se do jich schránek dostává hořčík a jeho poměr k vápníku roste. Po smrti majitele klesnou schránky na dno oceánu a stanou se součástí vznikající vrstvy sedimentu, který pak funguje jako datadisk historie klimatu. Z toho pak lze nepřímo odvodit teplotu panující poblíž mořské hladiny v období, z něhož pocházejí schránky dírkonožců. Vzorky sedimentů s dírkonožci Richley vytěžila ze dna zálivu na tří lokalitách jižně od pobřeží amerického státu Louisiana. Jde o velice cenný záznam historie klimatu z teplého podnebí. Většina klimatických dat totiž pochází z chladnějších oblastí. Richley a spol. nakonec rekonstruovali historii klimatu Mexického zálivu posledních dvou tisíciletí s přesností na 20 let, včetně zmíněné nepřehlédnutelné Malé doby ledové.


Tak důraznou Malou dobu ledovou v subtropických sedimentech nejde jenom tak ignorovat. Čím blíže k rovníku, tím jsou změny teploty relativně významnější. Richey opatrně naznačuje, že zjištěné hodnoty významně přesahují konzervativní odhady síly LIA, kterými se ohánějí alarmisté a které přiznávají změnu globálního klimatu jen kolem půl stupně Celsia. To svědčí ve prospěch citelného ochlazení, které sevřelo planetu v minulých stoletích. Jinak řečeno, pokud o tom ještě někdo pochybuje, tak je to další hřebík do rakve hokejkového grafu. A tentokrát pěkně velký.

 


Zdroje: Geophysical Research Letters online, University of South Florida, Wikipedia (Little Ice Age, Paleothermometer)

Datum: 03.03.2010 10:03
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

A ty problémy jsou opravdu veliké

Miroslav Bezouška,2010-03-15 09:28:16

Já nejsem, prosím, klimatolog, takže mi může být, možná právem,vyčteno, že se do diskusí o klimatu vůbec vměšuji. Jenže právě moje neklimatologičnost, a taky dost důvěrná znalost matematických i jiných aparátů, na které se IPCC tak rád odvolává mne utvrzují v poznání, že se dělají dalekosáhlé závěry na podkladě skoro úplné neznalosti mechanizmů, které tvoří fenomén s názvem "zemské klima". Celkem jediné, o čem může panovat shoda a jistota je fakt, že klima je "chaotická soustava" a že jedině dlouhodobé, střízlivé a věcné shromažďování znalostí může tu věc osvětlit. Proto bych panu Jírovcovi chtěl na jeho otázku říci, že "alarmisti" jsou všichni, kteří za dané situace dělají v podstatě nesmyslné závěry. Kupříkladu klimatické modely IPCC jsou tak nedokonalé, že to vlastně ani žádné použitelné modely nejsou (taky jejich výsledky tomu odpovídají) a přesto se s nimi běžně operuje. Snášet jednotlivé důkazy existence "alarmistů" je snad zbytečné.

Odpovědět

Jeden y bezpočtu důkazů

Adolf Balík,2010-03-07 12:26:32

O LIA je pochopitelně bezpočet důkazů, ovšem nejvíce jich je z chladných končin kolem severního Atlantiku. A tak to hokejkoví podvodníci nachytaní na hruškách - nebo spíš na yamalských borovicích - zkouší uhrát jen na lokální severoatlantickou záležitost. Proto jsou dnes zvláště ceněny doklady této globální události z nižších zeměpisných šířek a od Evropy odlehlých oblastí. Takže tahle studie krásně zapadá jako další kamínek do mozaiky minulého klimatu, jehož vývoj nemá nic společného s mytologií hokejky vyfabrikované k výrobě umělého děsu.

Odpovědět

Eastbrook

Adolf Balík,2010-03-06 20:40:41

Nejlepší souhrnné zostuzení pornografie hokejky a mytologie AGW z vědeckého pera je myslím nejnovější popularizující Eastbrookův článek spolu s realistickým výhledem nadcházejího klimatu.

http://myweb.wwu.edu/dbunny/research/global/easterbrook_climate-cycle-evidence.pdf

Odpovědět

Kdo jsou ti alarmisti?

Stanislav Jirovec,2010-03-03 18:59:00

Problémy s malou dobou ledovou ani s dřívější teplotou vyšší, než dnes, nemá IPCC už dávno, nejspíš už od r. 2001
http://zmeny-klima.ic.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/teplota%20za%2020000%20let.html
Opravdový hokejkový graf teprve nastane v tomto století k roku 2100 oteplení o 2°C.
Vliv sluneční činnosti je taktéž znám a graficky vyjádřen, problémek je v tom, že od 1950 sluneční irradiance stagnuje a teplota roste jako divá. Ani sluneční aktivita ve 20.století nepředstavuje žádný zvrat, teploty ano.
http://zmeny-klima.ic.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/slunecni-zareni-od-16111.html

Takže , kdo má problémy s Malou dobou ledovou a s Vikingským teplotním maximem? Vpodstatě nejde o to, že tato období neexistovala, ale jak velká maxima a minima to byla. Není nic divného na tom, že nesouhlasí detailně průběhy teplot v jednotlivých místech a všeobecný průměr za teplotu Země z jednotlivých dat vytvořených. Článek je diskuze s fiktivními alarmisty- kde je byť jediný odkaz na někoho, kdo tvrdí to, co autor článku bagatelizuje? Uvádí, že si kdosi blíže neurčený si neví s Malou dobou ledovou a Středověkým optimem rady. Já takového bezradného člověka vidím v autorovi článku.
Odkaz
http://gnosis9.net/pdf/globalni-otepleni-2-dil.pdf
s odkazem na
http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/holl0209.htm
Teploty pro severní a zvlášť pro jižní polokouli jsou v grafu za 30 000 let.
Článek pana Mihulky se snaží objevně naznačit, že období chladná a teplejší platí pro celou planetu, což je známo dávno. A potvrzují to notoricky známé vrty Vostok, EPICA a vrty v Gronsku.

Odpovědět


Ale ty problémy mají

Adolf Balík,2010-03-06 21:22:40

Karbonářská ideologie ale tyhle problémy má. Skutečnost, že během MWP bylo o 1 – 1,4 st C v Evropě tepleji než – a nebyla to lokální zvláštnost - dnes skousnout neumí. Že od dob LIA probíhá zotavení z největšího propadu teplot od výlevu jezera Agassi a ještě jsme se nedostali na úroveň předchozího příznivého období přesvědčivě zpochybňuje manipulativní bubákování Karbonářů, že žijeme v době nějak nepřirozeně se měnícího klimatu, které je předznamenáním Apokalypsy, ze které nás spasí, když jim odevzdáme své peníze, ekonomické svobody a přijmeme karbon-socialismus s přídělovými lístky na uhlík. Námaha s protlačováním hokejkového grafu a jeho pozdějším kašírováním na špagetový graf o tom svědčí. E-maily odhalující zločinné spiknutí CRU k protlačení výsledků Lysenkovské „vědy“ na politickou objednávku to jasně ilustrují.

No, kromě výsledků paleoklimatologie má ale AGW mytologie problém se současností – nejméně deset let se ochlazuje. Tohle desetiletí je nejsněžnější za dobu sledování sněžného pokryvu severní polokoule a letošní zima druhá nejsněžnějí po roce 1978 za tuto historii. Všechno je to v souladu s předpověďmi skutečných nelysenkistických klimatických vědců, co věděli, že se otočí Pacifická semidekadická oscilace a Atlantická multidekadická oscilace, a někteří – jako třebas Landscheid věděli, že přijde naše současné Landscheidovo sluneční minimum, které přinese ochlazení nejen ze sezóny, ale i z trendu. Všichni skuteční vědci pochopitelně věděli, že oteplení konce 20. století je jen sezónním výkyvem, stejně jako oteplení během dne mezi ránem a teplým odpolednem nebo oteplení mezi zimou a teplým létem. Kdybychom tato oteplení nesmyslně extrapolovali jako alarmisté, „objevili“ bychom totální blbosti o našem blízkém upečení. Záměna sezónního výkyvu za trend ve vyšetřování časových řad je školácká chyba, ale je jedním z pilířů alarmistické ideologie karbonářů, když přehlíží PDO a AMO.

Odpovědět

není to v rozporu s článkem

Ivo Přikryl,2010-03-03 18:31:56

V originále je konstatována teplota o 2 - 3 °C nižší než dnes. Z pohledu Mihulkova příspěvku není zásadní, čím to bylo způsobeno, ale že to bylo i v subtropech. Samozřejmě se na tom nepodílela antropogenní produkce oxidu uhličitého.

Odpovědět

Anglický originál říká něco jiného

Robert Antonio,2010-03-03 16:44:58

Podle anglického originálu (http://www.marine.usf.edu/PPBlaboratory/paleolab_pdfs/Richey et al 2009 GRL.pdf)
Ritcheyová ze svého objevu vůbec nevyvozuje, že globální teplota v Malé době ledové byla nižší než se předpokládá. Ono také dělat závěry o globální teplotě na základě jednoho pozorování v Mexickém zálivu je hodně unáhlené.
Skutečný závěr článku je ten, že jisté ekosystémy jsou na změny globálního klimatu mnohem citlivější, nežli se předpokládalo. Jinými slovy, že regionální dopady změn klimatu mohou být ještě výraznější, nežli předpovídají stávající modely. Ritcheyová v závěru článku správně poukazuje, že podle všech modelů postavené na sluneční a vulkanické aktivitě vycházelo ochlazení Mexického zálivu nejvýše o 1˚C.

Přidávám k prosbě zdejších čtenářů, aby redakce zveřejňovala na Oslovi skutečně vědecky hodnotné články, a ne primitivní ideologickou masáž, kterou zde poslední dva roky předvádí pan Mihulka.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace