Co takhle zkusit přitáhnout asteroid k Zemi?  
Plán je jednoduchý. 1. Poslat robotickou sondu na lov. 2. Popadnout vhodný asteroid. 3. Přitáhnout ho na oběžnou dráhu Země a radovat se z nového měsíce.


 

Zvětšit obrázek
Co takhle přitáhnout asteroid k Zemi? Kredit: NASA/Denise Watt.

V poslední době se v médiích začíná zjevovat zeitgeist. Nelze si ho nevšimnout, hned totiž zabrnká na všechny výstražné systémy v mysli čtenáře, který ani nemusí být pamětníkem roku 1914. Je to nenápadné slovíčko, obvykle jenom taková hračka filozofů, ve skutečnosti má ale pořádně veliké zuby a smrdí krví. Jak se začne psát o podivném víření doby, tak je zle a bylo by dobré s tím rychle něco udělat – například spustit šíleně odvážný, a přitom zvládnutelný vědecký projekt, který by fascinoval celou planetu.

 

Zvětšit obrázek
Gravitační tahač v akci. Kredit: Chris13, Wikimedia Commons.

Mohl by to být třeba hon na asteroid. Zní to bezesporu bláznivě, přesně tohle ale vymýšleli na slovo vzatí odborníci na meziplanetární technologie, kteří se teď sešli koncem září v kalifornské Pasadeně, aby se na Caltechu zúčastnili workshopu Asteroid Retrieval Mission Study a analyzovali na něm možnosti ulovení asteroidu. Pro někoho je to možná překvapení, ale podle všeho máme klíčové technologie k dispozici už teď a asteroid bychom mohli reálně ulovit během následujících deseti let. Samozřejmě, jenom pokud budeme mít nezbytnou vůli a odvahu.

 

Není to kupodivu nijak moc těžké. Vybereme si vhodný asteroid, pošleme k němu robotickou sondu, která asteroid popadne– když bude kovový tak magnetem, kamenný harpunou a pak ho silou elektrostatického iontového motoru odtáhne k nám. Pokud si troufneme na větší asteroid, tak velký, že by s ním už automatická sonda nehnula, tak k němu můžeme poslat gravitační tahač, který pak dotyčný asteroid decentně vychýlí na dráhu směřující k Zemi. Naopak, úplně drobný asteroid by sonda mohla chytit do kevlarového pytle a prostě odvézt, jako pytlák kořist. Stejně jako při lovu zvěře by ale malá trofej asi neposkytla příliš velké potěšení.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Zajímavý zdroj surovin. Kredit: sott, Wikimedia Commons.

Technicky je to vcelku pohodová záležitost. Proč bychom ale měli asteroidy tahat k Zemi, když se jich lidé obvykle bojí? Vtip je v tom, že by tenhle nákladný podnik mohl přinést leccos užitečného. Za prvé, bylo by nesmírně sexy mít druhý měsíc, byť zatím jenom skromných rozměrů. Za druhé, Obamova administrativa hodlá poslat astronauty za asteroidem, což je docela riskantní a komplikované. Co kdybychom namísto toho přivezli asteroid za astronauty? Mohli by na něm přistávat po tuctech, pokud tedy bude k dispozici použitelná kosmická loď. Z vhodného asteroidu na oběžné dráze anebo v Lagrangeově, čili libračním bodě, kde se vyrovnávají gravitační síly mezi Sluncem a Zemí, by se mohla stát předsunutá základna astronautů, ideální k výcviku, zkoušení nových vesmírných technologií a přípravě meziplanetárních expedic.

 

Zvětšit obrázek
OSIRIS-REx, již připravovaná mise pro získání vzorků z asteroidu. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Za třetí, zaparkovaný asteroid by byl skvělým vánočním dárkem pro vědce mnoha profesí, kteří by ho ihned nadšeně rozebrali na kousky. Asteroidy jsou svědky vzniku Sluneční soustavy a mohou poskytnout celou řadu zajímavých odpovědí. Za čtvrté, asteroidy jsou ve skutečnosti napěchované nejrůznějšími surovinami, od železa s niklem až po spoustu vody, a ty můžeme vytěžit a použít, buď hned na oběžné dráze nebo doma na zemském povrchu. Každý trochu větší asteroid obsahuje tolik kovů, že to prý mnohonásobně přesahuje jejich množství vytěžené za celou historii lidstva. Ze slupky asteroidu, která by zůstala po těžbě vesmírných nerostů, pak můžeme postavit třeba obytné centrum.

 

Navíc se můžeme zaměřit na asteroidy, které nás míjejí nebezpečně blízko a velmi vtipně tak eliminovat jejich hrozbu. Mohl by to být takový Armageddon s Bruce Willisem naruby, který by nekončil smutnou nukleární explozí, ale bujarým večírkem na povrchu ochočeného asteroidu, na dohled blikajících světel pozemských velkoměst. Už teď existují plány na přitažení asteroidu 99942 Apophis a jeho zaparkování na krotkou oběžnou dráhu. Srážka s Apophisem, jehož průměr činí 300 až 400 m, je podle nových údajů zcela nepravděpodobná. Pokud by k ní ale nějakým omylem došlo, tak by při kolizní rychlosti 12,59 km/s uvolnila energii odpovídající 510 megatun TNT, čili zhruba 2,5 násobku slavné erupce na ostrově Krakatoa, z roku 1883.

 

Zvětšit obrázek
Troufneme si někdy na 433 Eros (13x13x33 km)? Kredit: NASA/NEAR Project (JHU/APL), Wikimedia Commons.

Polapení a zkrocení asteroidu nese pochopitelně i jistá rizika, včetně pádu špatně zaparkovaného balvanu dolů na Zemi. Asteroidy různě rotují, mívají podivné tvary a tak. Proto by vesmírní inženýři nejprve vyzkoušeli maličké asteroidy s průměrem do 10 metrů a pak by si postupně troufali na větší a větší sousta. Potenciální kořisti je přitom víc než dost. Podle lidí z planetární obrany NASA se do vzdálenosti 45 milionů kilometrů od Země vyskytuje nejméně 19 500 asteroidů o průměru přesahujícím 100 metrů. Který z nich asi přijde na řadu jako první?


Prameny:  Wired Science 5.10. 2011, Wikipedia (Asteroid, Lagrangian point, 99942 Apophis)


 

 

Datum: 11.10.2011 16:09
Tisk článku

Íkaros - Asteroid Android
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Íkaros
Asteroid Android
Související články:

NASA využije průlet asteroidu 2012 TC4 k testu planetární obrany Země     Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2017)
Být single není cool: Všechny hvězdy zřejmě vznikají v párech     Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2017)
Ukrývá se v oceánu severozápadně od Falkland ohromný impaktní kráter?     Autor: Stanislav Mihulka (14.05.2017)
Balistická střela proti asteroidu     Autor: Dušan Majer (19.04.2016)
Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (13.10.2015)



Diskuze:

Asteroid jako vozitko mezi Zemi a Marsem

Martin Křivý,2011-10-12 19:31:00

Je pomerne nebezpecny nesmysl. Pokud na nej budete chtit privezt kosmonauty a zasoby na cestu, musite jim dat stejny smer a rychlost jako ma asteroid. Pokud ji kosmonauti a zasoby ziskaji, doleti k Marsu sami. Bez nutnosti stykovaciho manevru a mozneho ohrozeni Zeme asteroidem. U Marsu budou muset kosmonauti zase vystoupit a opet brzdit sami...

Odpovědět


Obytné prostory

Vojtěch Kocián,2011-10-13 07:32:36

Zas tak úplně ne, šly by tam vybudovat obytné prostory, zdroje energie a dostatečně velký by mohl poskytnout kvalitní radiační stínění. Dopravní raketa pro nástup a brždění by mohla být o to menší.
Ale jinak máte pravdu, je to hodně rizikové a zas tolik výhod by to nepřineslo.

Odpovědět


rizika

Tomáš Petrásek,2011-10-13 20:44:17

nevím která konkrétní rizika myslíte, určitě by se tam dalo zařadit velmi úzké startovací okno pro meziplanetární expedici a možnost neúspěchu při stykovacím manévru. Riziko pádu na Zemi by asi existovalo, kdyby se asteroid dlouhodobě vymkl kontrole, ale on zase nemusí být nijak extra velký, desítky metrů už by posloužily dobře, a to by nebyla až tak velká katastrofa.
Důkladné stínění naopak výrazně sníží rizika pro astronauty spojená s kosmickým zářením a solárními erupcemi. Výhoda je, že by se to dalo použít opakovaně, jako trvalá "pendlující" základna. Jestli to za to stojí, to ať posuzují povolanější.

Odpovědět

Vrtání do asteroidu bude prašné.

Martin Křivý,2011-10-12 19:26:07

Už teď je odpadu na oběžných drahách víc než dost.

Odpovědět


Balvany

Martin Plec,2011-10-13 09:29:12

Také kdo ví jak pevně drží asteroidy pohromadě. Klidně by se mohlo stát, že se asteroid nečekaně rozlomí - a co pak?

Odpovědět

Asteroid je ideální pomůcka pro let na Mars

Tomáš Petrásek,2011-10-12 15:05:42

Pro vypuštění meziplanetární mise je vhodné využití mimozemských zdrojů, protože je to materiál, který není nutné dovážet ze Země. Získat cokoli (např. palivo, radiační stínění) z asteroidu nebo z Měsíce je v dlouhodobé perspektivě jednodušší i levnější. Též lze asteroid zaparkovat přímo na dráze protínající orbity Země a Marsu, takže se na něm astronauti mohou "vozit" tam a zpět. Tím samozřejmě možný užitek nekončí (kromě železa a niklu je v asteroidech třeba i platina).
Otázka je ale jednoduchá: kdo dodá počáteční investici?

Odpovědět


Přesně tak

Tomáš Kohout,2011-10-12 15:13:40

Ideální by bylo z vytěžených šachet udělat obytné části. Jinak kromě kovů, jak již bylo zmíněno v článku, se v asteroidech často nachází i voda. Tím pádem máte i kyslík pro dýchání.
Odpověď je také jednoduchá: daňoví poplatníci. Rozhodně na tohle přispěji raději než na nenažrané přebujelé banky a jiné vředy společnosti.

Odpovědět

Přízemní myšlenka ..

Pavel Kada,2011-10-11 18:48:07

Jiné velmoci mají smělejší plány: http://www.theonion.com/video/kim-jong-il-announces-plan-to-bring-moon-to-north,14305/

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-10-12 12:56:56

Buď je to video fake (pravděpodobné), nebo je ten vůdce totální mimoň. Nevylučuji obojí.

Odpovědět


Výborná zpráva

Tomáš Kohout,2011-10-12 15:07:51

Konečně to někoho napadlo. A příště si přitáhnou Slunce, aby měli pořád hezké počasí. Server Onion je těchto velkolepých zpráv plný. :-) Jinak, ta startující raketa je Titan s kosmickou lodí Gemini.

Odpovědět


Zajímavý projekt,

Radim Dvořák,2011-10-12 17:30:24

jen bych ten Měsíc nacpal Kimovi do rekta.

Odpovědět

Myšlenka skvělá

Tomáš Bartoň,2011-10-11 17:16:01

a mnohem přijatelnější než posílání lidí "ven". Na to nejsou a podle všeho hodně dlouho nebudou prostředky a ani motivace. Kosmické programy dojíždějí očividně jen svou setrvačností (pomineme-li Čínu, která je coby socialistická země trochu někde jinde, však si pamatujeme jak to bývalo tady).

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-10-12 12:53:46

Čína je dost dlouho kapitalistická. Tím nepopírám jinou cestu jejího vývoje. Která bude asi nakonec úspěšnější.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace