Evropa v ohrožení  
Proti obecným obavám to není krize, co zničí Evropu, ale dvě příšery. Ta první číhá v akváriích v obýváku některých Evropanů, druhá ve zdroji unikátního rizika Bt kukuřice.


 

Zvětšit obrázek
Danio rerio již zaměstnává evropské instituce několik let...

V příšeří se tváří jako neškodná a milá akvarijní rybička běžně zvaná zebřička. Avšak v jasném světle – a což teprve v blízkém ultrafialovém – projeví svou zákeřnou povahu: začne totiž vydávat nazelenalé světlo. Moudří zákonodárci EU nám bez slitování sdělují, že ohrožuje zdraví evropských lidí i zvířat a zničí evropskou přírodu. JE TOTIŽ GENETICKY MODIFIKOVANÁ - je tedy tím hrozným GMO! Nezodpovědní vědci do ní přenesli gen pro zeleně fluoreskující bílkovinu z jedné běžné mořské medusy. Proto kdo ji v akváriu přechovává, bude podle evropské legislativy deklarující „nejvyšší úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí před riziky GMO“ vysoko pokutován a rybka bude protokolárně zabita a zpopelněna nebo rozpuštěna v kyselině (připouští se i louh).


Kdyby ji přesto chtěl nějaký dobrodruh chovat, musí požádat o pokusné nakládání s GMO a vyplnit formulář podle předpisu o „Uzavřeném nakládání s GMO“ s více než 15 údaji, vypracovat havarijní plán pro případ rozbití akvária (nezahrnuje vyplavení níže položených pater), a uvést molekulární charakteristiky, podle kterých se dá rybička identifikovat. Dále provede odhad rizika pro zdraví lidí, domácích zvířat a okolní přírodu, proškolí členy rodiny a na dveře pokoje vylepí výstrahu „biohazard“. Musí přiložit plánovaný způsob likvidace rybičky, až se na ni vynadívá a zaváže se, že celou dobu povede protokol, který se bude 5 let uchovávat.


To vše zašle odpovědným státním úřadům. Ty jeho žádost podrobí oponentuře a vydají svolení, o kterém informují členské státy EU a zveřejní ho na evropském webu. Pokud žadatel obdrží svolení, musí o rybičce podávat pravidelná hlášení, která budou opět oponována. Když vše dobře dopadne, může rybičku v akváriu přechovávat, aniž bude pokutován. Takto to vypadá s první biologickou hrozbou. Třeba uznat, že výhoda zebřičky je v tom, že by v našich řekách nepřežila, i kdyby zákeřně utekla. To neplatí o druhé sani chystající se zničit království EU: Je jim POTKAN SE SVÍTÍCÍMA OČIMA. Opět zákeřní vědci do něj přenesli podobný gen jako do zebřičky, takže o něm platí vše, co je uvedeno výše. Navíc ta hrůza: kdyby utekl, v evropských kanálech by běhali potkani se zelenýma očima. To by byla apokalypsa Evropy!

 

Stanovisko Food and Drug Administration (americké organizace, jež se stará o bezpečnost potravin) ke geneticky upravenému organismu Danio rerio:
“Protože tuto tropickou akvarijní rybu nikdo nejí, nepředstavuje z hlediska bezpečnosti potravin žádné riziko. Neexistuje žádný důkaz, že by geneticky modifikovaná zebřička představovala pro životní prostředí větší riziko než běžně chovaná zebřička nemodifikovaná. A nemodifikované zebřičky se prodávají a chovají bez následků na životním prostředí už dlouhou řadu let.“


VIDEO: GloFish® fluorescent

 

 


Značení potravin na bruselský způsob


Jsou dvě pole kukuřice v oblasti s vysokým výskytem zavíječe Ostrinia nubilalis. Zemědělec František se chrání použitím transgenní odrůdy Bt kukuřice, Pepa stříká insekticidem. Františkův produkt musí být dle nařízení EU označen „geneticky modifikováno“, Pepův žádné značení nemá a bez problémů se prodá. František neprodá, zákazníci se značených potravin bojí. Proč? Povinné značení je dáno Nařízením (EC) No 1829/2003 (tj. 9 let starým), které praví: „Předmětem (Nařízení) je poskytnout základnu pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví zvířat a jejich pohody, zájmům životního prostředí a spotřebitelů ve vztahu ke geneticky modifikovaným potravinám a krmivům, při zajištění účinného fungování vnitřního trhu.“ Nařízení je důsledkem politiky vymyšleného, leč vědecky nepodloženého paradigmatu: riziko neplyne z vlastností plodin, ale ze způsobu jejich vyšlechtění pomocí transgenese (přenesením genu, úředně nazvané „genetická modifikace“, GM), neboť ta je svou povahou zdrojem unikátního rizika.


Na případu obou kukuřičných polí si ověřme jak Nařízení plní svůj cíl

Františkova Bt kukuřice obsahuje bílkovinu, která specificky poškodí zažívací trubici přesně vymezené skupiny hmyzu (i jeho larvám) a tím zneškodní škůdce, který plodinu žere. V případě Bt kukuřice je peptid specificky účinný na Lepidoptera, kam patří zavíječ a jeho larvy. Dříve se stejným cílem (např. agrokombinát Slušovice) se stříkal na plodiny Bathurin, což je přímo kultura bakterie, ze které bílkovina dodaná Bt kukuřici pochází. Dnes se kultury používají pod značkou Biobit WP nebo XL. Nikomu – ani ekologickým zemědělcům - to nevadí, jde totiž o bakterii v přírodě se běžně vyskytující. Nikdy se neprokázalo, že by bílkovina přenesená do Bt kukuřice vadila savcům, či dokonce člověku. Takže opatření EU nemá nic společného s „ochranou života a zdraví lidí“.


Naproti tomu Pepova kukuřice byla stříkána chemickým insekticidem (pyrethroidy), nejspíše dvakrát. Ten může zůstat jako reziduum v kukuřici pro potraviny. Česká norma (vyhláška č. 298/1997 Sb.) připouští v potravinách až 3 mg/kg celkových pyrethroidů, deltamethrinu pouze 0,05mg/kg. V potravinách je tedy cizorodá látka, která je ve vyšších koncentracích škodlivá.
Samozřejmě povolená dávka nemůže uškodit, čili riziko chemicky ošetřené kukuřice je pod bezpečnostním limitem, nicméně je vyšší, než u kukuřice Františka.


Jak je to se životním prostředím a pohodou zvířat?
Bílkovina přenesená do Bt kukuřice působí až v zažívací trubici, tedy pouze na hmyz, který plodinu žere, neškodí ostatnímu hmyzu. Četné ekologické studie, prováděné důkladně i českými vědci, prokázaly, že Bt kukuřice nemá na hmyzí společenstvo kromě zavíječe vliv. Myslivci zjišťují, že černé zvěři velmi chutná. Naproti tomu pyrethroidy nejsou specifické, ničí neškodný hmyz a černé
zvěři způsobuje jimi ošetřená kukuřice zažívací potíže.


Podívejme se, co nám dále slibuje legislativa EU:
„V souhlase se Článkem 153 Smlouvy o EU má Unie přispívat k realizaci práva spotřebitele na informaci.......značení produktů umožňuje spotřebiteli informovanou volbu a usnadňuje poctivost ve vztahu prodávajícího a kupujícího.“
Dále: „Článek 2 Směrnice 2000/13/EC Evropského Parlamentu a Rady z 20. března 2000.....určuje, že značení nesmí klamat kupujícího ohledně charakteristik potraviny a mj. zvláště o její podstatě, vlastnostech, způsobu produkce a výroby.“


Jaká je realita?

 
Před zákonem jsou GMO plodiny postaveny na úroveň jedů a výbušnin.

Na základě uvedeného politického paradigmatu o unikátním riziku organismů získaných transgenesí (GMO), zavedla pro ně EU legislativní opatření na stejné úrovni jako pro jedy a výbušniny (zacházení s nimi vázané na státní licenci, důsledné značení, protokolování jejich pohybu a odstraňování, archivování protokolů, nutnost speciálních vlastností pracoviště a jejich označení jako riziková, proškolení personálu, státem schválený havarijní plán, podávání zpráv státní autoritě, monitorování při oběhu, atd.). Tím dává veřejnosti „úředně“ najevo, že GM plodiny jsou s jedy a výbušninami srovnatelně nebezpečné. Současně de facto informuje veřejnost, že agrotechnika nezaložená na geneticky modifikovaných plodinách nepřináší pro potraviny žádná rizika, nebo alespoň nesrovnatelně nižší, které nestojí zato, aby se zákazníkovi oznámila. Obojí je klamání veřejnosti, jak jsme si ukázali na případu kukuřice.

 

Svět biotechnologií, celý text zde.

Postavení GMO před zákonem na úroveň jedů a výbušnin není jediným rysem, který má legislativa EU společný s akčními filmy. V Asii vinou sucha se hojně a nehospodárně zavlažuje; voda se odpaří a minerálie zůstávají v půdě. Ta se zasoluje. Proto se vyvíjejí sůl tolerující odrůdy, třeba rýže. V Austrálii vyvinuli přenesením genu odrůdu, která má v kořenech zvýšený obsah bílkovin zachycujících ionty sodíku. Změnilo se tudíž složení kořenů, nikoli zrna. Kdyby se nedopatřením australská odrůda rýže jako potravinářská (tedy omletá bez obalových pletiv zrna) dostala do Evropy, EU vyhlásí „stav nebezpečí“ (emergency state)!


Ve zprávách Mezinárodní atomové agentury (IAEA) se sídlem ve Vídni můžeme za rok 2001 číst: „Technická spolupráce s Vietnamem vedla k vyvinutí nového a zdokonaleného mutantu rýže CM6 necitlivého na sůl.“ Jde o radiační mutant získaný ozářením radioaktivním izotopem kobaltu. Při tom vznikají mutované bílkoviny, které dosud nebyly v naší potravě a mohou mít alergenní vlastnosti. Nevíme kolik jich je, jaké mají složení a jaké zdravotní parametry. Taková rýže do evropských obchodů přichází bez jakéhokoli označení, bez jakýchkoli testů na alergennost apod. a Evropa nemá žádný stav nebezpečí. Položme si otázku: kdyby zákazník měl na pultu v obchodě dvě kukuřičné mouky, jednu označenou „geneticky modifikováno“ a druhou (ohledně charakteristik potraviny a mj. Zvláště způsobu produkce) „dvakrát ošetřeno pyrethroidem“ - jak by reagoval? Kdyby měl dvě rýže“ označené „geneticky modifikováno“ a druhou (ohledně charakteristik potraviny a mj. zvláště její podstaty) „mutant vzniklý ozářením“ – jak by reagoval? Teprve takovým spravedlivým značením založeným na faktech ne na ideologii by EU splnila zadání, že „značení produktů umožňuje spotřebiteli informovanou volbu.“


Rozpor reality a legislativních předsevzetí plynoucí z nereálného politického paradigmatu je zřejmý i v Evropské komisi. Generální ředitelství pro zdravotnictví a spotřebitele (DG SANCO) vydalo v červenci 2010 zprávu „Vyhodnocení EU legislativního rámce v oblasti GM potravin a krmiv“. Jejím cílem bylo shromáždit názory zúčastněných stran a státních odpovědných orgánů. Na 217 stranách zjišťuje, že existuje souhlas s proklamovanými cíli, ale jsou pochyby, že legislativa zajistí  spolehlivý přísun krmiv a spravedlivou situaci výrobcům potravin. Pochybuje se, že existující legislativa umožní, aby EU využívala výhod nových technologií. Poukazuje se na další paradoxy politického původu, např. u neschválených GMO se trvá na nulové toleranci, která se však neaplikuje na prokazatelně nebezpečné kontaminanty potravin. Ukazuje se, že náklady na oddělování produktů, analýzy, monitorování, atd. stále stoupají a jdou na účet spotřebitele.
Pochybuje se, že značení umožňuje spotřebiteli informovanou volbu. Především jeho informovanost o podstatě značení, tj. o tom, co je GM plodina, je nedostatečná, spíše jde o šířené pověry.


S volbou je to ještě horší; některé členské země a někteří obchodníci z trhu odstraňují potravinářské zboží, které by mělo být značeno, - spotřebitel může „volit“ z jediné možnosti. To tu už bylo! Na druhé straně EU dováží ročně 30 milionů tun sóji, většinou GM, pro krmné směsi, takže krmiva jsou značena z 85 % - 90 %. Značení produktů zvířat jimi krmených by vedlo k podobné situaci z druhé strany, neboť značeno by bylo skoro všechno. Situace ukazuje, že proklamace volby pro spotřebitele je ze strany politiků to, pro co má nejvhodnější výraz ruština – očkovytirátělstvo. Kdyby tato situace nepřipravila zemědělce o vyšší příjmy, spotřebitele o zdravější a levnější potraviny a přírodu o snížení chemizace, byla by to pouze velmi drahá fraška. Takto však máme co činit s následky selhání politiků koncem 80. let, kdy ono paradigma uzákonili.

 

Věděli, co činí, byli varováni. Přední evropští vědci a 16 evropských laureátů Nobelovy ceny jim tehdy v dopise ze 16. května 1989 mj. psali: „Rekombinantní DNA je pro biologii metoda, bez které se moderní výzkum v této oblasti neobejde. Jsou zde dobře zavedené a mezinárodně přijaté bezpečnostní standarty, kterými se řídilo společenství okolo sto tisíc výzkumníků během posledních 15 let. Komise EC navrhla tři směrnice založené na této zkušenosti. Principiálně neexistuje žádné vědecké oprávnění položit jako základ regulace techniku namísto vlastností získaných organismů.“ Jelikož Směrnice dále nezměněné postupovaly ve schvalovacím procesu, tentýž soubor vědců zaslal před druhým čtením v parlamentu další dopis 2. února 1990, v němž mj. píše: „..tyto dvě směrnice obsahují mnoho ustanovení vztahující se na výzkum, která jsou jednak založena na nevědeckých základech jednak natolik zatěžující, že odrazují.“ Leč marně volali po objektivitě. Politické zájmy byly přednější a proto paradigma o exkluzivním riziku transgenese bylo uzákoněno.
Politici své dílo hrdě nazvali „science-based“ – založené na vědě a dnes s velkou propagací chystají KBBE (Knowledge Based BioEconomy) – Na znalostech založenou bioekonomii.

 

V lednovém čísle Světa biotechnologií se dále dočtete:
Mezinárodní soutěž Best of Biotech hledá nadějné podnikatele
Čeští studenti a vědci mají i letos možnost získat pomoc při založení podnikání v biotechnologických oborech a ještě vyhrát finanční odměnu. Ti nejlepší se dostanou na jednání s německým investorem. Další podrobnosti  o podmínkách a zaměření projektů ZDE


Únorové číslo Světa biotechnologií v pdf je ke stažení ZDE. Lednové číslo věnované biopalivům je ke stažení ZDE.

 

Autor: Jaroslav Drobník
Datum: 09.03.2012 14:17
Tisk článku

Letecká legislativa - Studijní modul 10 -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 230 Kč
cena: 230 Kč
Letecká legislativa - Studijní modul 10

Související články:

Kdo má krysu doma, ani neví, co má     Autor: Jaroslav Petr (16.11.2011)



Diskuze:

Co mě zaujalo

Dušan Turek,2012-03-20 22:11:08

Zdravím diskutující.
Nejsem zastáncem ani odpůrcem GMO. Nevidím důvod, proč to nezkusit. Nicméně, myslím si, že veřejnost by měla vědět o možných negativních dopadech. Po přečtení článku a diskuze jsem se podíval na to, co se mi podaří zjistit o používání biopesticidu Roundup, vůči kterému jsou resistentní rostliny (kukuřice, bavlník, sója, lilek, rýže...) vyvinuté a prodávané firmou Monsanto. Zaujalo mě pár věcí:


1. - V roce 2009 bylo požadováno, aby se v USA zakázala produkce všech GMO potravin. Pod tuto výzvu se neadresují žádní ekologisté, ale Americká akademie environmentální medicíny. Důvody jsou shrnuté v odkazu níže.
ZDROJ: http://www.opednews.com/populum/print_friendly.php?p=American-Academy-of-Enviro-by-Jeffrey-M-Smith-090519-809.html

2. - Klesá počet motýlů monarchy stěhovavého. Jsou zde tři vlivy: kácení lesů, kde motýl zimuje; extrémní počasí; úbytek nenápadné rostlinky klejchy hedvábné (Asclepias syriaca). Až 90% motýlích larev monarchů je kladeno na klejchu. Důvod, proč klejcha mizí je ten, že se stále častěji používá pesticid Roundup, vůči kterému jsou GMO resistentní, ale na klejchu to dobrý vliv nemá.
ZDROJ: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1752-4598.2011.00142.x/abstract

3. - Roundup v nízkých koncentracích způsobil smrt lidských ledvinových buněk. Koncentrace, která zahubila polovinu populace buněk (LC50) je 0,005%. V zemědělství se používá koncentrace Roundupu 200x vyšší = 1% roztok.
ZDROJ: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22337346

4. - Roundup v nízkých koncentracích způsobil během 24 hodin smrt buněk z varlete krysy = neplodnost. Tyto buňky jsou obecně velmi citlivé, proto se používají na testování toxicity. Koncentrace Roundupu používaná v zemědělství je 3,6 g/L, což odpovídá 1% roztoku. Buňky reagovaly na koncentraci 0,1% roztoku..
ZDROJ: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22200534

5. - Za dobu používání postřiků na GMO rostliny firmy Monsanto se objevilo pár škůdců, kterým očividně postřiky nevadí. Jaká je rada firmy? Zvyšte dávky pesticidů.
ZRDOJ: http://www.i-sis.org.uk/Monsanto_defeated_by_herbicide_resistant_superweeds.php

6. - Na závěr jednu úsměvnou informaci: Proč zaměstnanci Monsanto mají zakázáno jíst ve své kantýně GMO plodiny?
ZROJ: http://www.independent.co.uk/environment/gm-food-banned-in-monsanto-canteen-737948.html

Ohledně Indie, z diskuze jsem pochopil, že internetový deník Daily Mail se nebere jako seriózní zdroj informací. Nicméně ho zde stejně řadím. Text byl napsán Andrew Malonem. Novinář, jak sám říká, se byl podívat na místa v Indii, kde páchají sebevraždy zemědělci (nejsou to stovky lidí). Pokud by byla jen desetina z toho co napsal pravda, nevnímám událost jako čistou hru.
ODKAZ: http://www.dailymail.co.uk/news/article-1082559/The-GM-genocide-Thousands-Indian-farmers-committing-suicide-using-genetically-modified-crops.html

Nemluvě o 80% neúrodě v Jižní Africe, kterou měli farmáři po vysázení tří různých odrůd kukuřice GMO, když loni ta neGMO rostla v pohodě. Firma Monsanto se zde zachovala vlídně a vyplácí náhrady za neúrodu.
ZDROJ: http://www.digitaljournal.com/article/270101

Chápu, že jsem se hodně zaměřil na informace "proti GMO" a mohl bych být snadno zařazen do kategorie antiGMO lidí. Já sám se mezi ně 100% neřadím. Ať tak či onak, každá mince má dvě strany. Věřím tomu, že firma Monsanto chce zlepšit svět a něco si přitom i vydělat. Má na to rozhodně právo. Vývoj technologií není levný. I přes všechny "problémy", které její produkty způsobují ve světě, firma pokračuje ve své politice nadále. Ze způsobu, jaký si volí, mě však trošku mrazí v zádech.

P.S. - Zkuste si zjistit, co udělá firma Monsanto, když po analýze zjistí, že Pepova úroda kukuřice obsahuje semena Bt kukuřice. Jak se by tam dostala? Nevím, třeba Franta chtěl sousedovi věnovat pár zrn a hodil hrst při setbě z traktoru i Pepanovi do pole. Anebo byl pyl z Bt kukuřice přirozeně přenesen z pole na pole (pyl z rostliny na rostlinu).

P.P.S. - Proč firma Monsanto zakázala nezávislý výzkum svých transgeních semen? Proč firma Monsanto v USA lobuje o to, aby potraviny nenesly označení GM?

Poprosil bych kohokoliv, kdo se více orientuje, zda by mi mohl dát odpovědi.

Odpovědět


Zakuklený

Eduard Minarik,2012-03-21 17:56:24

Zase jeden zakuklený anti gmo aktivista. Je mi Vás lito, musíte argumentovat Americkou akademií environmentální medicíny. Nepřipadá vám to jako laciný argument? Fakt ne? A co si přečíst co k tomu má FDA? Znáte závěry FDA? Co je tady ocitovat, místo blábolů těch, kteří se uchylují k léčbě pomocí homeopatik :)
Stejně tak další argumenty snažící se míchat hrušky s jablky. Zkuste argumentovat něčím lepším, To s tou škodlivostí Roundapu je taky dobrá.... i alkohol, nikotin a dokonce potravinášská barviva, která jíte vykazují stejný efekt na buňkách pěstovaných v kultuře.
Obavam se, že tady si o Vašem příspěvku každý pomyslí své a bude považovat za ztrátu času diskutvat s někým, kdo si ani nepřečetl předchozí články na toto téma, kterých tu je dost. A nejen tady. Zkuste se zamyslet, jestli Váš příspěvek nepatří spíše na stránky o lternativní medicíně, horoskopech a tak.

Odpovědět


pro Minarik

Mojmir Kosco,2012-03-29 20:30:53

Jasně zakuklenec s jiným nazorem nebo a to je horší s pochybností upálit

Odpovědět

propána jána

Jáchym Metlička,2012-03-16 10:56:15

Pane Jaroslave,
vždyť jsem se snažil vysvětlit, že to video na youtube linkuju čistě jako příklad zdroje ze kterého možná pan Miloš Trnavský čerpal. A vy jste se toho chytl a začal mě horentně poučovat o tom, že to se zde teda opravdu nedělá. Vím, co to je peer review a vím, že ho videa na youtube nepodstupují, tak se ze mě nesnažte dělat blba - zatímco moje reakce v diskuzi s vámi byly víceméně věcné, ty vaše tak na mě nepůsobí. Navíc jsem psal, že moc té kauze s GMO v Indii nevěřím, tak nevím proč na mě máte takovou pifku.

Pokud jsem pouze nesprávně pochopil vyznění vaší poslední odpovědi, tak se omlouvám.

PS: Je velice pravděpodobné, že jsem v tomto komentáři špatně umístil spoustu interpunkce - bohužel jsem se s ní nikdy nenaučil zcela spolehlivě pracovat - vím, že to moje příspěvky automaticky činí nečitelnými a i jejich obsahová hodnota klesá na nulu...

Odpovědět

Pro jáchima metlyčku

Jaroslav Petr,2012-03-15 06:30:38

Problém YouTube je právě v tom, že je tam vedle solidních věcí mnohonásobně více balastu. Drtivá většina toho, co se tam najde, neprošla procesem, který se ve vědě označuje jako "peer review" čili recenzní řízení. Pokud se budeme odvolávat na vědecké publikace, máme záruku alespoň elementární kontroly kvality zdroje informací. Na YouTube se tato záruka limitně blíží nule.
A že se nenosí výtky na pravopis? Jak se vám "lýbý" vaše jméno napsané v duchu neortodoxního přístupu k pravopisu "mylí jáchime"? Na webu se zhusta "nosí" anonymita se vším, co to s sebou nese. Jsem rád, že Osel patří k serverům, kde je třeba se do diskuse přihlásit a používání nicků je považováno za nedůstojné. A stejně tak to vidím s pravopisem. Kdo z nás v něm občas neklopýtne, že? Ale psát rozhořčenou a fundovaně se tvářící reakci a začínat věty malým písmenem a ignorovat vyjmenovaná slova, to o autorovi také něco vypovídá. Stejně jako jsem rád, že na Oslu nekvetou anonymové, byl bych rád, kdyby diskuse probíhala kultivovaně i z jiných hledisek. Vždyť jsme ti všichni tak trochu "jedna krevní skupina" a respekt k formě, jakou je reakce napsána, je projevem respektu k těm, kdo ji budou číst. Mimochodem, jak by se asi čtenářům líbilo, kdyby stejně "dynamicky" přistupovali k pravopisu i autoři textů? Sám vím, že mě čtenáři několikrát upozornili na překlep nebo pravopisnou chybu - a byl jsem za to vděčný.

Odpovědět

Pro Jaroslava Petra

Jáchym Metlička,2012-03-13 21:00:06

Odkaz na Youtube určitě neměl být argumentační. Ale i tak bych se být vámi takhle a priori vůči netradičním zdrojům nevymezoval. Na youtube je i spousta seriózních videí (neříkám, že to, které jsem linkoval mezi ně patří...).

A poukazování na špatný pravopis se na internetu moc nenosí.

Odpovědět

dokument

Miloš Trnavský,2012-03-13 08:05:05

Na upresnenie napisem, ze informacie mam naozaj z dokumentu, ktorý bežal na STV2(to samozrejme este nezarucuje nakolko su podlozene, ale asi zo stereotypu mam tendenciu povazovat informacie na verejnopravnej televizii za solidne). Nakolko GMO nie je celkom moja tema, nemam potrebu (a asi ani intelektualne prostriedky) skumat relevanciu informacii.
Ja som skorej pouzil tento pripad ako modelovu situaciu a myslim si ze dosledky z nej vyplyvajuce su vseobecne platne(retazce versus lokalny predajcovia, petroolejarska loby versus alternativne pohony, ..) -po zniceni lokalnej konkurencie (alebo vyuziti vo svoj prospech) a ziskani maximalneho zisku nemaju nadnarodne spolocnosti zaujem na dalsom rozvoji daneho odvetvia (ja im to nevycitam, je to logicke racionalne spravanie (a regulacne urady najmä mensich statov s tym nic nenarobia)). A svoju reakciu v teme o GMO som dal preto, lebo som nadobudol dojem ze debata je skor politicka ako vedecka. A ano myslim si ze GMO by mohli mat pre zefektivnenie poľnohospodarstva rozhodujuci vyznam ale nemaju.Tym nechcem povedat ze by sa mal zastavit vyskum v tejto oblasti ale jeho aplikaciu by som pozastavil do doby ked o nom budu rozhodovat zodpovedny a inteligentny politici a nesobecke a vizionarske manazmenty nadnarodnych spolocnosti(prepacte maly sarkazmus).

Odpovědět

Sebevraždy v Indii

Jaroslav Petr,2012-03-13 03:38:42

Ano, kauza sebevražd farmářů v Indii patří u odpůrců GMO k nejoblíbenějším. Má ji rád např. vyznavač ekozemědělství britský princ Charles. Jde o problém dosti komplikovaný, ale asi dobře prozkoumaný. Někteří demografové žádnou vlnu sebevražd v Indii v souvislosti s pěstováním GM bavlníku nezaznamenali. Další celkem přesvědčivě dokazují, že podobné problémy s sebou nese nezvládnutí jakékoli nové technologie. Je to jako když si vezmu úvěr na založení ekofarmy, navzdory všem dotacím zkrachuji a pak se pověsím za barákem na svou ekojabloň. V kostce to jde najít např. v Nature Biotechnology: http://www.nature.com/nbt/journal/v27/n1/full/nbt0109-9.html
Velmi bych se přimlouval, abychom argumentovali poněkud jinými zdroji, než je YouTube popřípadě Daily Mail, což je něco jako český Blesk. A také oroduji za trochu větší respekt k češtině. Třeba shodu podmětu s přísudkem nebo vyjmenovaná slova bychom měli aspoň trochu respektovat. Jestli někdo nevidí vzteky a píše "vyplívat", tak ať nejdřív počítá do padesáti a pak teprve sedne k psaní reakce.
Jak znám profesora Drobníka, tak právě tohle měl v úmyslu. Udělat si z odpůrců GMO legraci a vytočit je k nepříčetnosti. Jak je vidět, je v tom mistr.

Odpovědět

rozsiahla debata

Roman Sobotka,2012-03-12 13:15:44

Mohl by jste prosim dodat nejaky relevantni zdroj popisujici to utrpeni indickych farmaru? 'Miliony farmaru a 200 000 sebevrazd' zavani anti-GMO propagandou... Myslim, ze trochu podcenujete farmare, ze si nedokazou spocitat, jestli se jim investice do draheho osiva vyplati. Je treba upozornit, ze specialne v pripade kukurice, ani konvencni osivo neni levne, trh ovladaji stejne firmy jako v pripade GMO odrud a jedna se o hybridy (F1 generaci). Ten posledni bod znamena, ze pro udrzeni vynosu je treba poridit osivo kazdy rok. Ono je to tak, ze plocha GMO plodin roste (+8.5% za 2011) prave proto, ze je jejich pestovani ekonomicky zajimave.

Odpovědět


Taktez by me zajimal zdroj jiny nez JPP.

Petr Sabik,2012-03-12 16:54:12

Odpovědět


pro Romana Sobotku

Jáchym Metlička,2012-03-12 19:04:10

Předem chci upozornit, že nejsem žádný tmář a GMO je mi sympatické. Nicméně k situaci s indickými farmáři - domnívám se, že pan Miloš Trnavský má na mysli případ GMO bavlny od firmy Monsanto - informace poskytuje dokumentární film promítaný v rámci festivalu Jeden svět: http://www.youtube.com/watch?v=_L6OufpY3Ds

Ale wikipedie o důvodu sebevražd tvrdí něco trochu jiného: http://en.wikipedia.org/wiki/Farmers'_suicides_in_India

Já osobně si myslím, že pravda bude někde mezi - věřím, že v Indii existuje spousta přeprodejců GMO plodin, kteří chudákovi farmářovi nakukají co chtějí a naslibují mu horydoly. Nicméně takové věci už se dějí od počátku světa a jeden by si myslel, že po prvních 100 000 sebevraždách si farmáři uvědomí, že GMO kupovat nemůžou a budou ok - nicméně to se nestalo, tak si myslím, že důvodem sebevražd bude i něco jiného než zlé Monsanto.

Odpovědět

rozsiahla debata

Miloš Trnavský,2012-03-12 12:25:43

Na GMO mám skorej skeptický pohľad. Aj keď vedecké argumenty sú asi jednoznačné a hovoria v prospech GMO tak z hľadiska vyššieho princípu mravného je na tieto plodiny (zvieratá) pozerať s veľkou opatrnosťou. (Aj keď viem, že v dnešnej globálnej spoločnosti je argument - nebudeme to robiť my budú to robiť iný vcelku relevantný). Nikto ma nepresvedčí, že už v dnešnej dobe sa dá vyprodukovať dostatok potravín pre všetkých (globálne) - čiže ďalej je to len o chcení vyprodukovať toľko potravín a o spôsobe ich produkcie - čiže o miere zisku poväčšinou mamutích nandnárodných spoločností (iné asi na vývoj GMO
plodín nebudú mať zdroje).
A teraz chcem popísať príklad, ktorý hovorí proti GMO plodinám. Tento príklad je z indie. Milióny tamojších farmárov sa dalo nahovoriť aby prešlo z klasicky pestovaných plodín na GMO plodiny, ktoré mala spoločnosť patentované. Vtip bol v tom, že podľa platnej legislatívy si farmár nesmie nechať ani osivo GMO plodiny do budúceho roka a ak už raz prešiel na GMO plodinu nemal ani klasické osivo. Cena osiva bola tak perfektne vyladená aby postupne zhltla presne to čo farmári ušetrili na pesticídoch a hnojivách a ich zisk sa postupne minimalizoval. Čiže po určitom čase všetok zisk bez rizika získala nadnárodná spoločnosť a farmári živoria na úrovni prežitia (bolo evidovaných 200 000 samovrážd farmárov v bezvýchodiskovej finančnej situácii - čo už je docela slušná genocída, keby ju urobil nejaký režim alebo diktátor (ale pre nadnárodný momopol to nie je problém - ono je fakt že v tej miliarde indov sa to stratí)). Čiže suma sumárom zavedenie GMO plodiny neprinieslo blahobyt pre farmárov, dokonca ani zvýšenie produkcie (z hľadiska ceny nežiadúce) ale len presun adresáta zisku. A nakoniec to zablokovalo aj ďaľšie investície z vedeckého hľadiska do rozvoja nových lepších variánt GMO plodiny pretože, načo bude firma investovať do GMO plodiny keď všetok zisk už má?

Odpovědět

Upřesnění k těm limitům:

Jan Šimůnek,2012-03-12 10:16:10

Zmíněné limity (třeba na rezidua pesticidů) jsou nastaveny podle tzv. spotřebního koše, aby celková přípustná dávka ze všech možných zdrojů nebyla překročena. U některých stravovacích minorit, jejichž spotřební koš je velice odlišný od populačního průměru, se toto může stát, protože danou potravinu v porovnání s běžnou populací konzumují excesívně. Týká se to i té kukuřice, z níž se dělají některé výrobky "zdravé výživy".
Některé státy toto řeší zvláštními normami pro potraviny určené stravovacím minoritám (např. veganům). U nás se o této možnosti platonicky diskutuje od 90. let, ale zatím jsme (resp. naše obchody se zdravou výživou) destinací surovin a výrobvků ze zemí, kde podobné normy mají.
Takže nějaká subpopulace excesívně pojídající výrobky z kukuřice (a nemající to současně kompenzováno poklesem jiných zdrojů pesticidů ze skupiny pyrethroidů) se skutečně může dostat přes limit.

Odpovědět

Co se do osla nedostane

Mojmir Kosco,2012-03-11 10:23:38

Škůdci úrody si zjevně vyvíjí odolnost vůči hmyzím toxinům, vloženým do geneticky modifikovaných rostlin kukuřice.

V důsledku toho tito ‚super-brouci‘ přežívají snahy farmářů o jejich vyhubení, a tak poškozují úrodu potravinářských plodin v US i nadále.

Toto odhalení je ranou příznivcům této technologie a vznáší otázky, zda je schvalovací režim a politika geneticky modifikovaných plodin skutečně dostatečně rigorózní.

Ty kukuřičné rostliny, které jsou v ohnisku tohoto sporu, mají schopnost v sobě mít to, co mají toxické bakterie, které se normálně nachází jen v půdě – Bacilus thuringiensis.

Nápad vyšel z toho, že ještě než kukuřičné mandelinky (Bázlivec kukuřičný) zkusí ty rostliny sežrat, onemocní a uhynou, než způsobí vážné škody.



GM plodiny, kterým se říká Bt kukuřice, byly v Americe při svém zavedení v roce 2003 vítány jako splnění farmářských snů.

Plodina vytvořená US gigantem Monsanto umožnila pěstitelům hojné sklizně i s menším využitím chemických pesticidů.

Na hybridní plodiny a podobné odrůdy teď připadá 65 procent veškeré US produkce kukuřice.

Avšak během několika posledních let se ukázalo, že různé verze mandlinkovitých ‚super-brouků‘ dovedou prosperovat i na rostlinách Bt kukuřice v částech Iowy, Illionis, Minnesotě a v Nebrasce, aniž by z toho byli nějak významně moc nemocní.

Podrobnosti o tomto byly odhaleny v memorandu od US vládní Agentury ochrany životního prostředí. Ta říká: ‚Podezření na odolnost vzniklo přinejmenším v určitých částech čtyřech států, z nichž začaly přicházet zprávy o „neočekávaných škodách“.‘

Avšak Monsanto argumentuje, že neexistuje vědecké potvrzení odolnosti škůdců k Bt kukuřici. Jeho mluvčí řekl, že letos jen méně než 0,2 procenta výměry polí osázených touto kukuřicí byly zasaženy neočekávaným škodami od Bázlivců kukuřičných.

Vědci říkají, že tento problém by mohl částečně být důsledkem praktik farmářů, kteří pěstovali Bt kukuřici rok za rokem na tom samém poli.


zdroj
http:/www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2079716/Rootworm-beetle-developing-resistance-GM-corns-defenses-say-scientists.html

Odpovědět


Kdo hledá, podobné informace najde.

Lukáš Klazar,2012-03-11 20:54:42

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3292

Světe div se, ale škůdci si vyvíjejí rezistenci nejen vůči hmyzím toxinům v GM plodinách, ale i vůči hmyzím toxinům obsažených v insekticidech, dokonce i těch ekologických. Jak velký vliv na zvýšení selekčního tlaku mají samotní zemědělci je otázkou, kterou zmiňují vědci ve Vámi citovaném článku a rizika jsou uvedena například i v tomto "proGMO" článku: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5330

Potom ale stačí jedinec ne příliš bystrého rozumu, popř. finančně či ideologicky motivovaný, který si vyzobe své rozinky, a překrucování faktů je na světě. Tak vznikají fámy demagogů. Jednou z nich je vznik "superbrouků", který má na svědomí GM plodina. Jenže ona to není samotná GM plodina, ale způsob jejího pěstování, co zvyšuje rizika. Jinak řečeno, byl do rukou člověku dán (dle mého názoru velmi prospěšný) nástroj, který mu v konečném důsledku může uškodit. Záleží na způsobu jeho používání. Nejinak tomu ale bylo vždy. Od kyje, kterým buď mohl pravěký člověk obstarat jídlo, nebo jím mohl bližního svého mlátit po hlavě, až po jadernou technologii, pomocí které na jedné straně dokážeme urychlit vývoj naší civilizace a na straně druhé bychom ji mohli obrátit v radioaktivní popel. Pokud řeknu a, pak bych měl říci b. Tedy, že vedle zvýšených rizik při nevhodném používání mohou GM plodiny obsahující toxiny naopak při vhodném pěstování omezit spotřebu insekticidů i na sousedních plochách s konvenční plodinou, že GM plodiny obsahující toxiny likvidují pouze cílové škůdce, nikoliv široké spektrum hmyzu, který by jinak byl vystaven účinkům insekticidu, atd. Stejné závěry se týkají i nadměrného použití herbicidů u glyfosát-rezistentních GM plodin. Dříve či později si "vypěstujeme" glyfosát-rezistentní plevele, ale viníky opět nejsou GMO, nýbrž špatný postup člověka, který jím vyvolané selekční tlaky do určité doby přehlíží a potom se diví nad "superbrouky", "superplevely" nebo třeba "superbakteriemi"...nic nového pod sluncem. Možná, že se stejně "konstruktivním" přístupem se i u antibiotik v budoucnu dočkáme hysterie a křížových výprav, jakou některé skupiny rozpoutaly u GMO.

Pokud už chcete být tedy objektivní, o což se, jak předpokládám, snažíte, a což se Vám opakovaně díky Vašemu byznysu v oblasti biopotravin nedaří (na základě čtení Vašich příspěvků i u jiných článků), pak by měla z Vašich úst zaznět např. pochybnost, zda je skutečně dostatečně rigorózní např. schvalovací režim a politika používání pesticidů. To je totiž podstatou Vámi kritizovaného článku - poukázat na (v mnoha ohledech tmářské) tažení proti GMO, přičemž v lepším případě nejsou u konvenčních postupů ošetřování plodin a zemědělských ploch vůbec hodnocena a medializována rizika podobná, v horším případě nejsou hodnocena a medializována rizika mnohem větší.

Závěrem jen pozastavení nad Vaším oslnivým postřehem, že GM kukuřici nikdo nechce žrát. Těžko se divit v atmosféře propagandy, jaká okolo GMO zejména v dotacemi pokřivené EU panuje. Je to podobně předvídatelné, jako reakce indoktrinovaného Rakušana, kterému půjdu sdělit svůj záměr postavit v blízkosti jeho bydliště JE :)

Odpovědět


Po opětovné přečtení Vašeho příspěvku

Lukáš Klazar,2012-03-11 21:26:00

jsem se ještě neubránil doplnění.

Když tak zarputile útočíte na první signální "obyčejného občana" se závažným svědectvím, že se do kukuřice vpravují geny umožňující produkci toxinů vyskytujících se ve sporách půdních bakterií Bacillus thuringiensis (přeloženo do první signální - s tím jedovatým bakteriálním svinstvem narvaným genetickou manipulací do kukuřice normálně nepříjdu do kontaktu), nebylo by vhodné první signální "obyčejného občana" informovat objektivně o tom, že ty samé toxiny obsažené ve sporách bakterie Bacillus thuringiensis jsou složkou konvenčně používaných insekticidů a tedy, že kontaktu s nimi nemusí být ušetřen ani v případě, kdy budeme rozšíření GM kukuřice uvědoměle úspěšně vzdorovat?

Odpovědět


Válka

Mojmir Kosco,2012-03-11 22:37:26

V rámci zemědělství se vždy vedla válka na jedné straně jsou uvaděny plodiny pro člověka užitečné na druhé škůdci .Tento boj se vyvijí od mečů (motyka ) přes ruzné typy hradeb (agrotechnické postupy ) až po chemické zbraně (různé typy chemických postupů)dnes se k tomu přidali biologické zbraně různa modifikace válečníků a je jasné že vždy za to můžou farmaři.Všimnete si že v článku který jsem si dovolil zde přetisknou nemůžou za šiření odolných organismů ani vědci nedej bože monsako ale farmáři (tak je to vždy nakonec za to můžou vždy sedláci ).Rozdíl mezi modifikací válečníka a chemickým postřikem je ten že když zakážete DDT mužete odhadnout že během 70 let se podaří ho z prostředí jakž takž odbourat když vypustíte modifikovaného válečníka musí proběhnout válka aby jste ho porazili a čím mocnější ten válečník je tím krutější válka nasledně musí proběhnout .Ostatně při potzvrzeném úniku GMO modifikací do volné přírody nikdo ani nedoufá že se to dá vzít zpět jenom se doufá že si příroda nějak poradí . Otevřel jsem ten článek z roku 2008 a je tam posměšně konstatováno že ti kteří varovali že GMO odolní škůdci budou dělat problémy se mýlili a že jejich přepoklady nevyšli a v podstatě jsou ty obavy směšné no v roce 2011 přestali být směšné a jsou zajímavé hodné monitorování a uvidíme jaký bude další vývoj. Jako zemědělec předpokládam určitou katarzi problému a větší závislost sedláků na vzdálených zdrojích které budou čím dal dražší .To bude fungovat do doby dokuď sedlák bude schopen udržet určitý životní standard daný pro dané uzemí potom se to zhroutí .Jediné v co mohu doufat je aby se to nezhroutilo v rámci většího uzemí najednou.Jako ekologický zemědělec říkam že vědecké výzkumy které neobjasňují kulturní krajinu jako celek a pole jako celek jsou mi k ničemu v daném uzemí .Idealním stavem by byl symbiotický stav mezi kulturní plodinou a "škůdcem" v případě boje jehož dnešním vrcholem je GMO se válka jenom graduje a to tím rychleji čím rychleji se snažíme o totalní vyhubení daného škůdce.Ostatně máme dnes superplevel - GMO řepka ,superbrouka GMO kukuřična mandelinka četl jsem že i superchřipka již někde čeká zmražená.Takže obavy jsou na místě a promiňte ale jako sedlák nechci slyšet vy za to můžete my jsme Vám dali předpis ale vy jste ty antibiotika u kuřat přehnali My vědci za nic nemůžem nepředpokládali jsme nevěděli jsme nikdo nezkoumal ....

Odpovědět


Podekovani

Petr Sabik,2012-03-12 16:48:52

Dekuji panu Klazarovi za nadherne a srozumitelne formulovanou reakci. Totez bohuzel nelze uvest na adresu p. Mojmira Kosco, ktery presne demonstruje "strach" popisovany vyse a s chuti kombinuje jablka, hrusky a zeleninu dohromady.
Kdyz nic jineho - pestovani jednodruhove plodiny/rostliny na vetsim uzemi (rozumejte pole) neni nic (prirode) prirozeneho - a to ani bez pouziti chemie ci GMO - nechapu, kde chcete potom hledat nejakou symbiotickou rovnovahu (viz vas prispevek doufam, ze nade mnou).

Odpovědět


Tak dobře

Mojmir Kosco,2012-03-13 10:12:53

Skusím to uvadějte jednotlivě argumenty pro pěstování GMO plodin v české republice .Pokusím se odpovědět jak to vidím z mého pohledu případně s pohledu který jsem schopen obsáhnout.Upozorňuji že nejsem proti výzkumu .

Odpovědět

EU-české podmínky

Mojmir Kosco,2012-03-11 07:55:50

Je dnešním zvykem žehrat na evropské intituce jako na strůjce všeho zla.Když se podívám na svůj obor tj zemědělství a ne jenom to ekologické musím říct že za EU vděčíme hodně .Podle správ jak sleduji žádosti o granty z vědecké komunity slyším skoro vždy žádám o podporu z EU takže i vědci předkládají spíš evropskou než národní podporu.K obsahu článku .Je to typický osel prostě ti kdo jsou proti GMO jsou tmáři vychází to s předsvědčení že světlo pochodně pokroku je jasné přímě a nevrhá žádné stíny a jeho úkolem není pochybovat ale pálit nehodné. K takříkajícímu obsahu Brachydanio rerio žije ve vodě 18 - 26 C s optimem 24 C a je tudíž pravdou že v čecháh tato kapprovitá ryba nemůže žít ale co španělsko ,jižní státy ? Evropa se rozkládá i tam a naše vláda nepožádala o vyjímku i když tak učinit mohla za byrokracii nemůže brusel ale naše vláda ....U pěstování kukuřice nabizím ročenku MZe zkušenosti pěstování Bt kukuřice v letech 2005 - 2009 volně stažitelnou vpdf. Z něho vyplívají dvě věci stejně jak jsem tvrdil již v předcházejícím článku o řepě ekonomický přínos je nulový .Poptavká od spotřebitele je záporná nikdo to nechce žrát a použití takto upravené kukuřice se musí tajit jinak je neprodejná . Ale zde použivaná vědecká komunita ví ze všeho nejlépe jak a co my úbozí máme jíst co pěstovat a vlastně pokud možno rozhodovat tak jak se jeví v rámci vědeckotechnického pokroku pro společnost nejvýhodnější .Nechodte na mne se Sahelem nebo Amerikou. Sahel ma za největší problém kozy a v Americe se díky krátkodobému získu roztočila taková spirála kontroly prostředí že už ani nemají jinou možnost než dál a intenzivněji pěstovat GMO plodimy ve víře že alespoň tento rok to dá stejné výnosy .

Odpovědět


to, že většina obyvatelstva EU

Pavel S,2012-03-11 11:58:10

je totálně zmagořená antiGMO fanatiky nemá na ekonomickou efektivitu GMO v normálních zemích v mezinárodním obchodě opravdu ale opravdu žádný vliv. Vědecká fakta jsou vědecká fakta bez ohledu na propagandu (v tomto případě zelenou).

Odpovědět


ja by som to zral

Marek Fucila,2012-03-12 00:59:39

Mat pred sebou tri balenia: neoznacene, BIO a GMO, beriem to tretie. ;-)

Odpovědět

super

Laoce Bystrla,2012-03-10 16:11:56

Paci sa mi clanok. Aj obsahovo a aj forma. Osobne si myslim ze taketo clankz treba. Podvedome sa bojime neznameho a zatial je nam servirovana noznost "co ked..." ja osobne som za oznacovanie GM potravin ale potom by som tlacil aby boli oznacovane aj potraviny osetrovane insekticidmi... aby to bolo ferove pre pestovatelov a jasne pre ludi ze co nie je GMO nie je apriori ciste... To je asi v povahe ludi ...s isekticidmi a inou chemiou pouzivanou v potrevinach sme "zzity" uz desatrocia akosi podvedome ju akceptujeme aj ked pacha vela zleho na zdravi(subjektivny dojem) lenze je to v malych mnozstvach a teda sa tazko preukazuje ze je to ta konkretna zlucenina. Je to nieco podobne ako (zase subjektivne) tepelne elektrarne a jadrove. Tie tepelne su tu dlhsie ako zacali vznikat hnutia poukazujuce na ich skodlivost a su ako tak akceptovane verejnostou ale jadro to nie... Asi preto ze to jadro zabija istejsie (je jasne ze zabilo ono) oproti vedlajsim vplyvom tepelnych elektrarni . To je asi tak cely moj vylev..este raz clanok super....

Odpovědět

Ladislav Lang,2012-03-10 08:32:52

Neskutečně odporně napsané, opravdu chceme na oslu takové články? To by se měl osel přejmenovat na Blesk2.

Odpovědět


Reakce

Daniel Das,2012-03-10 09:26:43

Je na povazenou jake emoce u nekterych lidi vzbuzuje jen uvaha na tema GMO.Navic bych konkretne od vas rad slysel, nejake argumenty, co je tam spatne.

Odpovědět


Právě naopak!

Ota Beran,2012-03-10 09:42:32

Vtipně napsané a do rubriky Osloviny se to náramně hodí. Když se vám to zdá odporné, tak to nečtěte. Jestli takovéhle články na Oslu budou, nebo ne, rozhodne ten, co mu Osel patří a podle mne to zatím dělá velmi dobře, o čemž svědčí sledovanost Osla.

Odpovědět


Neskutečně

Pavel S,2012-03-10 11:13:21

odporný komentář ke vtipnému a velmi trefnému článku.

Odpovědět


Jsem rád za pohledy z druhé strany

Pavel Brož,2012-03-10 15:47:11

Moje schopnost, jakožto občana a voliče, přímo ovlivnit dění, o kterém za mě a bez valné snahy o byť jednosměrnou komunikaci rozhodují politici tvorbou příslušných zákonů ať už v českém, nebo unijním parlamentu, je velice malá. To je dáno myslím především tím, že jak na české, tak na evropské úrovni, poslanci a strany necítí příliš velkou potřebu konkrétně artikulovat své volební programy, o jejich faktickém uskutečňování ani nemluvě. Ale o tom se bavit nechci, byla by to dlouhá a neplodná debata.

Jsem velice rád, že existuje možnost kriticky se vyjádřit k čemukoliv, co je nám předkládáno ve formě zákonů jakožto hotová věc, ať už je to dotační podpora obnovitelných energetických zdrojů nebo na evropské úrovni tažení proti jaderné energetice či GMO. Proto jsem rád, když si můžu přečíst články Vladimíra Wagnera pojednávající o jaderné energetice a nedávných událostech ve Fukušimě dosti odlišnou optikou, než mainstreamová média, nebo články, které polemizují se závěry mezinárodního klimatického panelu (bez ohledu na to, že s argumenty z některých z těch článků zde na oslu uveřejněných naprosto nesouhlasím), anebo články polemizující s legislativou ohledně GMO.

Jak by to asi tak vypadalo, kdybychom se této možnosti kriticky se vyjádřit dobrovolně zřekli? Z pohledu zastánců těch předkládaných zákonů by zajisté nastala dokonalá harmonie. Proč se znervózňovat zbytečnými pochybami, prostě co bylo moudrými zákonodárci odsouhlaseno, o tom by se prostě už nediskutovalo a šmitec, a nastal by hotový ráj na zemi.

Odpovědět

GMO?

Jarek Romansky,2012-03-09 23:07:09

Proti blizicimu pruseru s GMO je DDT "prasek do peciva"! Ale tady pan vedec ma jasno... Nasilne přenesení genu mezi dvema rozdilnymi zivocisnymi druhy pripadne rostlinami je naprosto bez rizik a jen tupi zpatecnici a reakcionari to ne a ne pochopit.
At si autor klidne zere, ale ja chci mit moznost se takove zrudnosti vyhnout.

Odpovědět


Diskuse

spravce site,2012-03-10 07:49:33

Pokud hodláte diskutovat bez argumentace a vulgárním způsobem, nejste tady na správném místě.

Odpovědět


GMO!

Michal Kára,2012-03-10 07:50:42

Můžete uvést činnost, která _je_ naprosto bez rizik? Mimochodem, rizika GMO se spousta fanatiků i seriozních vědců pokouší usilovně dokázat už několik desítek let a zatím na nic nepřišli.

P.S.: Pojídat mutanty vzniklé radiací vám jako zrůdnost nepřijde?

Odpovědět


Nejlíp

Pavel S,2012-03-10 11:15:10

uděláš když nebudeš žrát vůbec.

Odpovědět


Petr Skůpa,2012-03-10 16:27:30

Chápu, že se lidé někdy, potřebují spolehnout na pocity, a emoce. Nemají.li sami odbornost, není jak zkontrolovat ty, kteří tvrdí, že ji - tu odbornost - mají a i Ti se také mohou mýlit (tedy z pohledu toho, kdo tu odbornost nemá to je legitimní pohled).

Ale pořád má smysl používat argumenty. Vaše reakce není nic než emoce.

Co myslíte slovem "násilné"? Jaké přenesení genu je násilné, kde je hranice? (předpokládám, že víte co gen je a že jde ve výsledku o protein)

Když by ten gen přenesla bakterie bylo by to násilné?
To se rostlinám v přírodě stává.

Naproti tomu vědci posledních šedesát let nepřenášeli, ale modifikovali a ničili a přepisovali a mazali, pomocí mutageneze (kolchicin, radiace, X-rays...) takovým způsobem, že neexistuje rohlík v obchodě, který by byl z mouky z něčeho přirozeného ... a to je stav nemíň 30 let zpět. (Od 50tých let byly šlechtěny tyto odrůdy)

To není násilné?

Nijak to nikdyy nikoho nevzrušovalo, ta starší generace ani nevěděla přesně, jak ty geny mění, viděl jen výslednou odrůdu. Nová generace kouká přímo na geny, které znají a lidi jsou zděšeni tou "troufalostí".


Co říkáte rybičkám, proč jsou nebezpečné?

A proč je nebezpečná ta kukuřice?

Odpovědět


radiace

Jarek Romansky,2012-03-19 22:25:45

Typicky "argument" "vedatoru". Ano, mutageneze je prirozena. Mutace, je narozdil od umele modifikace/prepisu konkretniho genu PRIROZENA a v prirode NAPROSTO BEZNA.

Odpovědět

vynikajici clanek

Tomáš Viktora,2012-03-09 15:06:23

BTW ty rybicky chci nemate nekdo na prodej (email)? Dcera by jiste byla nadsena kdyby misto akvarka svitili jen rybicky (v UV svetle).

Odpovědět

E-shop s GM jidlem

Martin Tůma,2012-03-09 14:21:29

Jiz delsi dobu se snazim rozchodit e-shop, kde by se prodavaly pouze produkty z GM modifikovanych plodin a zvirat. Podle mne neni zadne z potravin tak peclive a podrobne sledovana, jako prave GM. Bohuzel, zatim jsem jeste nenasel dodavatele. Pomuzete mi v tom nekdo?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni