Za článek v Science 6 let „natvrdo“  
Pokud nizozemský virolog opublikuje výsledky pokusů s virem ptačí chřipky, hrozí mu 6 let vězení za porušení celního zákona.


Spravedlnost bývá znázorňována jako dáma s očima decentně zastřenýma kusem textilu. V kauze, jež se roztočila kolem nizozemského virologa Rona Fouchiera, by na sebe mohla Spravedlnost vzít podobu tří moudrých opic. Podle buddhistické legendy si jedna z opic zakrývá oči, čímž říká: „Nevidím zlo.“ Druhá si zakrývá uši, aby zlo neslyšela a třetí si zakrývá ústa, aby zlo neříkala . Pokud by mělo opičí trio zaskočit za nizozemskou a potažmo evropskou Spravedlnost, pak by si třetí opice měla místo úst zacpávat nos, aby dala najevo, že necítí, jak tu něco smrdí.


 

 
Ron Fouchier, virolog, kterému za publikaci hrozí vězení.

Ron Fouchier se rozhodl ukončit debaty o tom, jestli se může virus ptačí chřipky H5N1 sám od sebe změnit natolik, aby si ho mohli mezi sebou předávat savci obyčejným kýcháním a prskáním. Pro pokusy si vybral fretky, jejichž dýchací trakt se nejvíce podobá dýchacím cestám a plicím člověka. Virologové většinou považují nákazu fretek a přenos viru mezi nimi za celkem věrný model situace, kdy se se stejným virem potkají lidé.


Fouchier požádal o schválení pokusu příslušnou nizozemskou odbornou vládní komisi a dostal zelenou. Kromě jiného i proto, že pokusy prováděl ve špičkově zabezpečených laboratořích Erasmova lékařského výzkumného centra v Rotterdamu, odkud jen tak nějaký virus nebo bacil neuprchne. V dokonalé izolaci od okolního světa nizozemští virologové opakovaně podávali fretkám virus H5N1. Ten se přitom průběžně měnil spontánními mutacemi dědičné informace. Když si představíme organismus fretky jako uzamčený sejf, potom rychle se měnící virus působil jako zloděj, který zkouší stále nové a nové kombinace na zámku trezoru ve snaze dostat se dovnitř. Nakonec virus uspěl. Nashromáždil kombinaci čtyř mutací v genu pro povrchovou bílkovinu hemaglutininu H5 a s tou už dokázal fretky nakazit. Navíc se virus s kapénkami slin a sekretů nosní sliznice šířil z kýchajících marodů na zdravá zvířata. Ta rovněž onemocněla, ale na infekci novým virem neumírala.


Fouchierův výzkum přinesl velmi cenné informace. Některé laboratoře například s hrůzou zjistily, že pracují s virem, který už si stihl zcela nepozorovaně a svépomocí pořídit tři z kvarteta kritických mutací. Stačilo málo a z běžně nebezpečného chřipkového viru se stal pod rukama vědců virus mnohem nebezpečnější. Je třeba zdůraznit, že tyto laboratoře zdaleka neměly tak důkladné zabezpečení, jako má rotterdamská laboratoř Rona Fouchiera. Vědci byli při výzkumu ptačí chřipky přesvědčeni, že tak důkladná bezpečnostní opatření nepotřebují.


Výsledky Fouchierova výzkumu poslouží i při sledování volně žijících ptáků, kteří virus ptačí chřipky přenášejí na velké vzdálenosti. Budeme vědět, jestli labutě či jiná pernatá havěť náhodou nedopravila do svého přechodného bydliště virus, jenž by zdaleka nehubil jen domácí husy a kachny. Z výsledků Fouchierových pokusů se jistě poučí i výrobci vakcín a léků proti virovým infekcím.
Fouchier poslal výsledky pokusů ve formě rukopisu do prestižního amerického týdeníku Science, kde se textu upřímně lekli. Co kdyby zveřejněním postupu umožňujícího proměnit obyčejnou ptačí chřipku na chřipku, která se bude šířit z nemocných lidí na zdravé, nahráli bioteroristům a poskytli jim návod na výrobu biologické zbraně hromadného ničení? A tak putoval rukopis do National Science Advisory Board for Biosecurity (NSABB) čili Národního vědeckého poradního výboru pro biologickou bezpečnost. Ten rozhodoval o tom, jestli Science může článek vytisknout. Zároveň hodnotil ze stejného hlediska i článek o velmi podobných pokusech, jež provedl v USA virolog Yoshihiro Kawaoka a jejichž výsledky měl publikovat konkurenční britský vědecký časopis Nature. Proč si s pokusy lámali hlavu právě Američané? Protože ve Fouchierově případu by byly výsledky publikovány v USA a v Kawaokově případu byly pokusy pořízeny na území USA za peníze amerických daňových poplatníků. Nizozemci, kteří financovali Fouchierovu studii, i Britové, na jejich území sídlí redakce Nature, byli v klídku.

 

Zvětšit obrázek
Fouchierovo mateřské pracoviště - Erasmus Medical Center. Komplex zahrnuje i universitu a největší nizozemskou nemocnici. Z vědeckého hlediska bývá Centrum řazeno mezi dvacet nejvýznamnějších světových vědeckých institucí.


Za Atlantikem byly ve hře tři varianty. Zaprvé, vytisknout plnou verzi rukopisů. Zadruhé, zakázat zveřejnění. Zatřetí, publikovat okleštěnou verzi a k plné verzi zajistit přístup jen těm, kdo prokážou, že tato data skutečně potřebují pro nějaký bohulibý účel. Třetí varianta se zdála nejlákavější, protože by se při ní nažral vlk biologické bezpečnosti a koza virologie by neutrpěla vážnější šrám. Jenže právě třetí varianta vypadla ze hry jako první. Americké zákony v ní vidí porušení práva na svobodný přístup k informacím. A tak NSABB musel zasednout podruhé a své původní víceméně zamítavé rozhodnutí přehodnotit. K velkému překvapení všech otočil NSABB na obrtlíku a oba články doporučil k plnému zveřejnění. Nebylo to jednohlasné rozhodnutí a někteří členové NSABB verdikt dosud „nevydýchali“. Například virolog Michael Osterholm z University of Minnesota píše protestní otevřené dopisy na všechny strany v přesvědčení, že jednání NSABB bylo těžce zmanipulované.


Kawaokovi se verdiktem NSABB uvolnily ruce, neboť žije pod jurisdikcí USA a Japonska. Japonský virolog může článek publikovat, může o svém výzkumu svobodně referovat. A také to dělá.
Ron Fouchier si stále ještě netroufá o svých pokusech mluvit. Pokud by nedržel jazyk za zuby, hrozí jemu i jeho spolupracovníkům obvinění z porušení celního zákona. Nizozemská vláda vyzvala Fouchiera, aby požádal o povolení „vývozu“ dat z experimentů. Opírá se o znění platného nizozemského celního zákona a to hlavně části vzniklé podle nařízení Evropské unie z roku 2009. Toto nařízení EU se týká omezení vývozu „citlivých technologií a materiálů“ včetně viru ptačí chřipky H5N1.
Co na tom, že Fouchier neexportuje samotný virus? Co na tom, že nařízení EU osvobozuje od těchto omezení výsledky základního výzkumu? Co na tom, že americký NSABB už schválil publikaci Fouchierových výsledků v plném rozsahu a Science mu dokonce poskytl na text o trochu více místa, než bývá zvykem? Co na tom, že výkonný předseda NSABB Paul Keim prohlásil, že očekává, že nizozemská vláda „vývoz povolí“?


Podle vyjádření zástupců nizozemských ministerstev se Fouchier dopustil prohřešku už tím, že rukopis poslal do Science bez příslušného „vývozního povolení“. Dodatečnou žádostí by mohl svůj laps jen zmírnit. Pokud tak neučiní a článek v Science vyjde, hrozí Fouchierovi odnětí svobody na šest let nepodmíněně - tedy „šestka natvrdo“. Fouchier už se nechal slyšet, že žádost o export rukopisu nepodá a tím méně nehodlá rukopis ze Science stáhnout.


Nizozemská vláda je zjevně zaskočena vývojem událostí a hledá do budoucna účinné pojistky. Ministryně zdravotnictví Edith Schippersová navrhuje, aby byl na úrovni Evropské unie zřízen orgán obdobný americkému NSABB. Její návrh padne zcela jistě na úrodnou půdu, protože ve zřizování různých výborů a komisí, jež řešení problémů nejen neusnadňují, ale naopak komplikují, má Evropská unie bohaté zkušenosti. Brusel miluje komise, které se nedokážou na ničem konstruktivním dohodnout.
Snad abychom do „trojice „moudrých opic“ suplujících za evropskou Spravedlnost onu třetí opici se zakrytými ústy zase vrátili. To aby nikdo neslyšel, jak kleje.

 

 

Video: Záznam veřejného vystoupení předních světových virologů, včetně Rona Fouchira. Vyjádření se týká rizik moderní virologie, včetně otázky zveřejňování výsledků výzkumu viru H5N1.  Nahrávka byla pořízena koncem března letošního roku v rámci konání mezinárodní konference mikrobiologů, Dublin 2012.

 

Datum: 27.04.2012 17:04
Tisk článku

Somatologie - Křivánková Markéta, Hradová Milena
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 228 Kč
Somatologie
Křivánková Markéta, Hradová Milena
Související články:

Hybridní virus ptačí chřipky H5N1 se snadno přenáší mezi morčaty     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2013)
Slibná DNA vakcína proti ptačí chřipce     Autor: Anna Marcinková (06.10.2008)
Zima chřipce svědčí     Autor: Jaroslav Petr (02.11.2007)
Co odpoví chřipkový virus, až se ho zima zeptá?     Autor: Josef Pazdera (22.09.2007)
Jsou někteří lidé imunní k viru H5N1?     Autor: Jaroslav Petr (19.02.2007)



Diskuze:

Ladislav Lang,2012-04-29 09:55:36

Tady jsou všichni zase chytří, tento případ je kousek před hranou, protože to co vytvořili v laboratoti už nejspíš stejně po světě běhá, ale představte si že vědec vytvoří a zveřejní postup jak vytvořit opravdového zabijáka, který je schopen vyhladit půlku lidstva, pořád byste bojovali za svobodu informací?

Odpovědět


Co je lepší?

Didi Dusmor,2012-04-29 12:02:27

Položme si otázku, co je pro nás lepší: když vědec v časopise oznámí celému světu "Vážení kolegové, dávejte si bacha, zjistil jsem, že když se vzájemně prohodí báze na patnáctém a na třicátém šestém místě, stane se z běžného viru prudce infekční zabiják." nebo když tu stejnou informaci neoznámí celému světu a místo toho ji v tichosti prodá nabídce, kterou nelze odmítnout?

Odpovědět

nemusí to být překvapivé

Am Am,2012-04-27 20:05:22

To překvapivé rozhodnutí USA o možnosti plného zveřejnění studie, i když to nahraje teroristům, nemusí být zas tak překvapivé.

Překvapivé je to potud, že Amerika od 11.září zavádí neustále anti-teroristické zákony, dle kterých lze bez soudního rozhodnutí kohokoli sledovat (tel., email, inet) a bez soudního rozhodnutí uvěznit.
Jediné, co k tomu stačí, je "podezření z terorismu" nebo "podezření z nelegálního sdílení".
Svlékací skenery na každém letišti apod.
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/515-smirovaci-cispa-byla-schvalena
http://www.reformy.cz/zpravy/armada-bude-moci-zabit-a-veznit-obcany-usa/

Možnost zveřejnit info, které lze zneužít k biologickému terorismu (Iránci by to jistě zvládli), je proti těmto svobodu omezujícím anti-teroristickým opatřením jako pěst na oko.


Ale na druhou stranu, spousta amerických elit (Rotschild etc.) se netají (již od 60.let) snahou o depopulaci obyvatel Země (až na 5%), jako řešení současných ekonomických a ekologických problémů.
http://www.reformy.cz/zpravy/jak-spolu-souvisi-autismus-neurologicke-poruchy-vakciny-gmo-msg-a-aspertamin/

Aktéři těchto snah jsou zklamáni tím, že jim nevyšel nedávný pokus: na základě 30 mrtvých na tzv. prasečí chřipku vyhlásit nejvyšší 6. stav ohrožení a naočkovat celé lidstvo nedostatečně otestovanou vakcínou, od které dal výrobce vakcíny ruce pryč, pokud by náhodou způsobila úmrtí.
http://wtc917.freevar.com/#prasecichripka

Tedy možnost, že nějaká "neznámá skupina" zneužije informací k výrobě biologické zbraně, americkým elitám by až tak nevadila. Splnil by se jim jejich dávný sen, a zároveň by to vypadalo jako vnější teroristický útok (navíc by měli záminku a souhlas veřejnosti k útoku na podezřelou zemi, podobně jako r 2003 Irák - údajné zbraně hromadného ničení).
Elity to nezasáhne, prasečí chřipka má stopy po umělém vytvoření (tvrdí to více biologů, někteří byli zavražděni), tedy elity mají i funkční protilék pro vyvolené.


Automatické odmítnutí těchto informací jako konspiračních nesmyslů je možné jako forma psychické ochrany,
nebude to však jednání v souladu s vědeckým přístupem, který je založen na zkoumání a ověřování faktů. Spoustu zde popsaných informací je možné ověřit.

Odpovědět


GMO…?!

Jenda Hrach,2012-04-28 01:33:01

Jako zdroj jste uvedl odkaz na (neozdrojovaný a IMHO dost pochybný) článek, který, pokud to dobře chápu, tvrdí, že samotný zásah (asi byť i jen změna pár nukleotidů!) do DNA v jídle, které požíváte, způsobí jednak to, že to dokážete detekovat, a druhak to, že se vám rozbije sliznice žaludku a zničí pohlavní orgány. Ne třeba to, že by to jídlo syntetizovalo nějakou hnusnou bílkovinu, ale samotnou změnu v té molekule! Vždyť je chemicky nerozlišitelná od originálu! Proboha lidi, to si fakt autoři toho článku neuvědomují, jaká je to hovadina?

Považuji za _možné_ (byť nepravděpodobné), že fluorovaná voda, vakcíny, možná i ten glutaman jsou evil, ale tohle, tohle _fakt_ není možné.

Odpovědět


Vědecký přístup?

Petr Vrána,2012-04-28 08:07:39

Pokud vím, tak mají jít ověřit všechny uvedené informace a ne spousta. Stačí jeden nesmysl a můžete logicky odvodit cokoliv.

Odpovědět


myslíte

Miroslav Stuchlík,2012-04-28 23:42:48

že je paranoia léčitelná?

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2012-04-27 18:05:01

To víte, co čekat od pokryteckých im*tů. Radši autocenzura, než aby mě taky dostali.
Nakonec se bude publikovat věda přes Wikileaks a Tor.
Jinak být tím vědcem, asi bych zkusil emigrovat do USA. Ne že by to byla nějaká právní výhra, spíš naopak, ale aspoň neskončí hned ve vězení. A jako uprchlík z totalitní země a intelektuál se bude mít i celkem dobře.

Odpovědět


Petr Vrána,2012-04-27 18:28:53

Když už se k Číně neblížíme ve výzkumu GMO, tak alespoň takhle.

Odpovědět

Nemůžeš uhnout

Petr Vrána,2012-04-27 17:42:50

To je problém. Pokud uhneš, tak jsi skončil. Následky bývají hodně tvrdé, ale nejde to jinak.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace