Mars Reconnaissance Orbiter studuje umělé jizvy Marsu  
Robotický průzkumník Curiosity při přistání odhodil zátěž v podobě bloků wolframu. Teď můžeme z oběžné dráhy Marsu studovat umělé krátery po jejich dopadu.

 

Zvětšit obrázek
Jeden z kráterů po dopadu bloku wolframu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona.


Když se Curiosity přiblížila k Marsu, musela před přistáním projít celou řadou adrenalinových manévrů, tedy přinejmenším pro operátory v řídícím středisku a své příznivce v mnoha zemích rodného světa. Po oddělení meziplanetárního stupně (cruise stage) ve tvaru donutu (duše z pneumatiky) u Marsu a pár minut před tím, než ještě stále ve velké rychlosti vstoupila do řídké atmosféry Rudé planety, odhodila dva 75 kilogramové bloky wolframu. Ty se podílely na korekci dráhy přistání vztlakovým efektem při průletu atmosférou. Vztlakový efekt lze ovlivnit změnami těžiště přistávajícího objektu a právě k tomu posloužily wolframové bloky. Pro úplnost, o něco později a blíž v povrchu Marsu, před rozevřením padáku, Curiosity odhodila ještě dalších šest 25 kilogramových bloků wolframu, aby své těžiště opět vyrovnala. Ty dopadly asi 12 kilometrů od Curiosity.

 

Zvětšit obrázek
Oblast dopadu částí meziplanetárního stupně a wolframových bloků (uprostřed). Kredit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona.

Jak meziplanetární stupeň, který obstaral dlouhou cestu k Marsu, tak i wolframové bloky pochopitelně také skončily na Marsu, i když mnohem dramatičtějším nárazem, než bylo elegantní přistání Curiosity. S jistou nadsázkou lze říct, že mise Curiosity zanechala otisk v historii Marsu nejen pomyslně, ale také doslova. Posléze vyšlo najevo, že se jizvy po dopadu meziplanetárního stupně a wolframových bloků, které vytvořily krátery o průměru 3 až 5 metrů, nacházejí asi 80 kilometrů západně od kráteru Gale, kde teď momentálně horlivě bádá Curiosity. Pro robotického průzkumníka, který zvládne tak 100 metrů za den, je to bohužel dost z ruky. Naštěstí ale máme na Marsu i jiné šikovné stroje, které se mohou na místo dopadu podívat, řekněme z velké výšky.

 

Oblast dopadu částí meziplanetárního stupně a wolframových bloků detailně nasnímala planetární sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) polychromatickou kamerou s vysokým rozlišením HiRISE. Pro odborníky je to totiž nesmírně zajímavé místo. Na Marsu sice víme o stovkách lokalit, kde nedávno dopadlo něco z vesmíru, ale nemáme žádné kloudné informace o tělesech, která tam  narazila na povrch Marsu. Obvykle nevíme nic o jejich počáteční velikosti, hybnosti, hustotě, odolnosti jejich materiálu ani o úhlu dopadu.

Zvětšit obrázek
Curiosity na cestě k Marsu s donutovým meziplanetárním stupněm (vlevo). Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Teď se nám ale díky přistávacímu manévru Curiosity naskytla unikátní příležitost, kdy máme dopadové krátery a o tělesech, která je vyhloubila, víme skoro úplně všechno. Když v NASA místo dopadu pořádně prozkoumají, dozvědí se hodně zajímavého o vlastnostech povrchu Marsu i jeho atmosféry a budou moci rekonstruovat proces vzniku dopadových kráterů na Marsu, který se od toho pozemského nepochybně v ledasčem liší. Mars je mnohem blíž Hlavnímu pásu planetek než Země a také má mnohem řidší atmosféru, takže sem asteroidy padají hodně často. Bylo by jistě fajn tomu pořádně rozumět.

 

Zvětšit obrázek
Mars Reconnaissance Orbiter nad Marsem. Kredit: Corby Waste, NASA JPL, Wikimedia Commons.

Není to poprvé, kdy můžeme analyzovat uměle vytvořené dopadové krátery. Jsou k vidění na Měsíci a také na samotném Marsu. Jenže, wolframové bloky odhozené během přistávacího manévru Curiosity, jsou zatím nejjednodušší a nejlépe definovaná tělesa, s nimiž jsme kdy rozbíjeli povrch cizího vesmírného tělesa. Obvykle jde totiž o odhozené kusy raketových stupňů či sond a ty mají do elegantních bloků wolframu přeci jenom docela daleko. Zároveň můžeme předpokládat, že tyhle bloky jsou svojí povahou mnohem podobnější asteroidům a že vytvoří krátery bližší těm přirozeným.


Prameny:

NASA/Jet Propulsion Laboratory News 5.12. 2012, NewScientist 12.12. 2012, Wikipedia (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Science Laboratory).


 

Datum: 16.12.2012 21:20
Tisk článku

Zajatci Marsu - Pokorný Zdeněk
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 109 Kč
Zajatci Marsu
Pokorný Zdeněk
Související články:

Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2019)
Zahájí kolonizaci Marsu pozemské mikroorganismy?     Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2019)
NASA zahájila plnění roveru Mars 2020 jaderným palivem     Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2019)
Zařídí terraformaci Marsu křemenný aerogel?     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2019)
Kosmická loď s parním pohonem by mohla prakticky věčně létat vesmírem     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2019)



Diskuze:

Pro budouci archeology

Jiri Hasek,2012-12-17 18:50:56

bude zahadou jak se na povrchu Marsu vzaly wolframove precliky a budou nasi tajuplnou civilizaci nazyvat Davni pojidaci precliku

Odpovědět

ze se tak blbe ptam...

Zik Urat,2012-12-17 15:34:52

ale proc zrovna vyvazeni wolframem? Nebo tam ma ten wolfram i nejake jine vyuziti behem cesty?

Odpovědět


.

Daniel Konečný,2012-12-17 16:02:42

pravdepodobne kvuli jeho hustote/cene. take by tam mohli dat zlato, osmium, platinu nebo iridium, ale to by se trosku vic prodrazilo

Odpovědět


David L,2012-12-21 21:37:40

Nebo ochuzený uran, že ano.

Odpovědět

Donuty...

Andrzej Kowalski,2012-12-17 13:30:39

Donuty a frastické kalky, že?

Odpovědět


Dnes se to tu hemzi

Jiri Hasek,2012-12-17 18:55:18

samymi neznamymi vedeckymi pojmy. Nastesti staci zapatrat na Wikipedii

Odpovědět

Šiška a kobliha má úplně jiný tvar

Jenda Krynický,2012-12-17 13:08:04

a anuloid je možná terminologicky přesný, ale většina lidí si pod tím slovem nic nepředstaví. Vsadil bych se, že víc čechů (a slováků) ví jak vypadá takový donut, než co je anuloid.
Duše od pneumatiky je asi nejlepší termín, jen je trochu dlouhý. Taky by šel použít plavací respektive nafukovací kruh. Ten si taky všichni dokážou představit.

Odpovědět


Hm.

Andrzej Kowalski,2012-12-17 13:31:35

A vy jste z Prahy, že? Donuty, většina Čechů a Slováků, ach jo.

Odpovědět


Kobliha vs siska

Libor Sigmund,2012-12-17 13:48:52

radeji bych pouzil vyraz zachrany kruh (kteryzto i vice vypovida o funkci) nez duse z pneumatiky ... ale budiz, dekuji za osvetleni, poznamenam si ze uz i v CR se pouziva tento USAcansky vyraz ...

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-12-17 15:14:22

Donut je donut. Česká kobliha rozhodně není tvaru anuloidu, takže překlad "kobliha" je úplně zcestný, přinejmenším pro tento popis.
Mimochodem, pro techniky (ne matematiky): anuloid = toroid.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-12-17 15:16:50

Pardon, samozřejmě: anuloid = torus

Odpovědět


Nepražáci nečumí na bednu Andrzeji?

Jenda Krynický,2012-12-17 15:49:49

Nehleděna to, že jsem netvrdil, že to jak vypadá donut ví většina čechů a slováků (o polácích jsem se ani nezmínil), ale pouze, že těch co to ví, je víc než těch, co tuší jak vypadá anuloid.

Odpovědět

Omluvte mou neznalost

Libor Sigmund,2012-12-17 10:34:38

ale co je slovo 've tvaru donutu u Marsu' ? Nejak sem patral v pameti a nemuzu si vzpomenout ...

Odpovědět


To len autor

Tomáš Štec,2012-12-17 11:53:27

To len autor nedokáže preložiť výraz "donut" na našu šišku (koblihu), alebo ešte terminologicky presnejší anuloid.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-12-19 21:40:37

Samozřejmě dokáže, ale přišel na to, že přítomnost toho slova výrazně zvyšuje počet příspěvků v diskusi a tedy i přístupů na stránku, tzn. příjem z reklamy.

S tímto slovem jsem se setkal dvakrát v životě. Teď a předtím v jiném článku pana Mihulky, pod kterým se na toto téma značně diskutovalo. Též to byly jediné dva případy mého setkání s anuloidem:-)

Terminologická zjištění jsou celkem tato:

1. Anglicky donut je česky kobliha a slovensky pravděpodobně šiška. Jelikož se implicitní fyzické provedení liší, tak má-li se předejít zmatkům, vznikne překladem "kobliha" z českého prostředí do anglického "donut without hole" a překladem "donut" z amerického do českého "kobliha s dírou", nebo "americká kobliha".

2. Anuloid je podmnožinou toroidů, což jsou obecné prstence, tedy osově souměrné útvary s dírou (např. válcové toroidy zde: http://www.asia.ru/images/target/photo/50423553/Toroidal_Cores.jpg ) Anuloid je pak speciální verze s kruhovým průřezem, tedy jako zmíněná duše od kola.

Poznámka: Na obrázku, pod nímž je též kobliha uvedena, nevidím nic, co by připomínalo anuloid, jedná se tedy o jiný toroid - těch je tam více - ale nevím, který je wolframový.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace