Je dnes vědecká genialita na vymření?  
Kalifornský psycholog Simonton teskní po době zářných géniů převracejících celé vědní obory. Dnešní věda je ale prostě jiná.


 

Zvětšit obrázek
Einstein, 1921. (Kredit: Ferdinand Schmutzer, bez licence)


Psycholog Dean Keith Simonton z Kalifornské univerzity v Davisu si nedávno na stránkách časopisu Nature povzdechl, že by mohl nakonec přijít o stěžejní předmět svého zájmu, kterým je atraktivní fenomén vědecké geniality. Právě Simonton by to měl vědět nejlíp, protože je předním historiometrikem a zkoumá tudíž vědeckou kreativitu a její kořeny v historii, zejména v životech jednotlivých geniálních vědců, mimo jiné i tvrdými statistickými metodami. Pozoruhodné historiometrické bádání se objevilo v průběhu 19. století, přičemž přelomovým počinem byla podle všeho studie Francise Galtona o dědičnosti geniality z roku 1869.

 

Zvětšit obrázek
Dean Simonton. (Kredit: UCDavis)

Geniální vědci podle Simontona vědě prospívají především ve dvou věcech. Jednak zakládají nové vědní disciplíny a zvětšují tím diverzitu vědeckého bádání (například Galileo) a pak také vahou svého génia způsobují převraty v zavedených oborech vědy (jako třeba Darwin). Skeptický Simonton se obává že v dnešní vědě už není prostor pro zakládání nových disciplín ani pro vědecké revoluce. Má za to, že se teď dotýkáme nejzazšího vesmíru a zároveň těch nejmenších životních forem a částic a že jsme jen sotva přehlédli nějaký zásadní fenomén. Po více než století jsme prý nezaložili zcela nový vědní obor, ale jen hybridy dobře zavedených disciplín a naše objevy jsou podle Simontona obvykle jen rozvinutím stávajících vědomostí. Nejvýraznější objevy dneška vnímá jako spíš jako produkty velkých, skvěle vybavených a velkoryse financovaných vědeckých týmů a ne oslnivého génia z patentového úřadu.

 

Simonton by čekal převraty ve vědě - katastrofické změny paradigmatu, po nichž v dotyčném oboru skoro nezůstane kámen na kameni - po postupném nahromadění znepokojivých faktů, které by tvrdošíjně odolávaly vysvětlení v rámci panujících vědeckých teorií. A Simonton žádné takové kupy divných výsledků v klíčových oborech přírodních věd nevidí, snad jen s výjimkou teoretické fyziky, která si stále nějak neví rady s gravitací. Otázkou ale samozřejmě je, jestli je ve věci gravitace nějaký ten génius na obzoru.

 

Zvětšit obrázek
Soumrak génia. Einstein, 1947.  (Kredit: bez licence)

Podle mnohých přírodovědců na tom ve skutečnosti nejsme zle, jen věda dneska funguje jinak než za císaře pána a raději se ani neptat, jak bude vypadat za dalších sto let. Pochopitelně, dnešní vědci určitě neradi slyší, že nejsou jako Einstein a že namísto břitké geniální mysli potřebují stádní instinkty. Podle oslovené filozofky Sherrilyn Roush z Kalifornské univerzity v Berkeley je ale ve skutečnosti dnes nejspíš obtížnější stát se vynikajícím vědcem, než tomu bylo v dřevních dobách vědy minulých století. Tehdejší vědci vstřebávali méně známých vědomostí, obsluhovali méně neposlušných přístrojů a také měli mezi vrstevníky sužovanými ubohou lékařskou péčí méně početnou konkurenci. Není také žádným tajemstvím, že géniové bývají společenskými outsidery. Seriál Teorie Velkého třesku nelže. Ale úspěšní vědci současnosti musejí řídit týmy víceméně geniálních kolegů, se všemi jejich podivnostmi a libůstkami a na ty nejnáročnější výpočty mají superpočítače. Dnes je to prostě tvrdé.

 

Zvětšit obrázek
Jásot nad přistáním Curiosity. Vrcholovou vědu dělají týmy.  (Kredit: NASA/Bill Ingalls)

Pokud jde o vznik nových oborů, i podstatná část dnes dobře zavedených druhů živé přírody původně začínala v roli hybridů. Možná jde jenom o úhel pohledu na vědecké disciplíny, které působí dost odlišným dojmem v době bouřlivého vzniku mezi partami nadšenců, ať už to bylo kdykoliv a pak po desetiletích na vlastních fakultách slovutných univerzit. Ostatně, názory, že věda spěje ke konci a že už nemá, co by vyzkoumala, jsou asi staré jako věda samotná. A pak přijdou převratné změny, které si ani ty nejgeniálnější mozky nedokázaly představit a ve vědě bude všechno jinak. Není vyloučené, že právě takové už někde číhají za rohem na svoji příležitost.

 

 

Literatura

Nature 493: 602, LiveScience 1.2. 2013, Wikipedia (Genius, Historiometry).

Datum: 05.02.2013 20:29
Tisk článku

Inteligence psů - Coren Stanley
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 223 Kč
Inteligence psů
Coren Stanley
Související články:

Rámanudžanův stroj automaticky chrlí domněnky pro základní konstanty     Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2019)
Děsivě snadné: Deepfake technologie editují mluvené slovo textem z klávesnice     Autor: Stanislav Mihulka (22.06.2019)
Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2019)
Umělá inteligence oživila Salvadora Dalího. Je téměř k nerozeznání     Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2019)
Umělá inteligence vstupuje do vývoje fúzní energetiky     Autor: Stanislav Mihulka (05.05.2019)



Diskuze:

Jen nevyčuhovat z řady

Roman Intago,2013-02-15 13:27:56

to je ten hlavní důvod. Nakonec toho víme moc málo, jen si myslíme, že vše víme...
Léta se zabývám výzkumem intuice a využití autohypnozy k jejímu zesílení a tím dramatickému zvýšení IQ. Dodávám, že vědecký výzkum hypnozy je už přes 200 let.
Funguje to dokonale, ale má to jeden háček-skoro všichni se toho bojí a mají v podstatě důvod, ono mít 10-100x vyšší inteligenci je ohromující.
Nevěříte? Zkuste si to sami, zdarma vám mohu předat zkušenosti, ale na webu je jich ažaž. intago-zav-seznam.cz
Jednoho matfyzáka jsem to už učil, utíkal od toho pak jak zajíc, jen co se mu začalo dařit...

Odpovědět

S Ipkkis,2013-02-09 12:37:34

Vsetko su to len temy z jednoho oboru a okrem 1. dokonca iba podoboru astrofyziky a niektore su ciste hypotezy bez niakeho zakladu. V clanku podla mna islo o nove obory a nove myslienky ktore menia pohlad na zaklady vedy

Odpovědět

temata

Tupy Tupon1,2013-02-08 21:39:28

Myslim, ze dulezitych temat nastolenych k reseni je dost i dnes, tak treba:
1. numericky vypocet chovani kvantove mechaniky,
2. podivat se na cerne diry i za horizont udalosti,
3. slucovani cernych der vcetne deju za horizontem udalosti,
4. vznik vesmiru fazovym prechodem ve falesnem vakuu a role gravitace ve fazovem prechodu,
5. slucovani "bublin" fazoveho prechodu,
6. vliv gravitace ze "stareho" vesmiru v "novem" vesmiru vzniklem ve falesnem vakuu - a souvislost s temnou hmotou.
Vsechny tyto otazky jsou nastoleny uz nejaky cas. Nektere z nich jsou (vypocetni?) problem a nektere nikdo moc neresi.
(pouzivam nick a nepovazuji to za nedustojne)

Odpovědět

Závodný,

František Houžňák,2013-02-08 15:21:37

jakou třešni ?

Odpovědět

Lk 10,21

Tomas Habala,2013-02-07 15:44:56

Meno Slova je: Podstata Slova a Význam Slova sú to isté.
Význam Slova je: Meno Slova a Podstata Slova sú to isté.
Podstata Slova je: Meno Slova a Význam Slova sú to isté.

Odpovědět


Co je to za bláboly?

Radim Dvořák,2013-02-08 10:03:44

Odpovědět


To je taková varianta na

František Houžňák,2013-02-08 15:22:33

"útvar je nebytelnost, a nebytelnost je útvar". Klasika.

Odpovědět


Pre Františka Houžňáka

Tomas Habala,2013-03-12 15:30:12

V podstate mate pravdu. Tvrdenie "útvar je nebytelnost, a nebytelnost je útvar". znamena, ze utvar a nebytelnost (neviem sice co to su) su symetricke. Tak ako lava polovica ludskej siluety je to iste ako prava polovica ludskej siluety a naopak. Na siluete nerozoznate, ci je vam otocena tvarou alebo chrbtom. Napriek tomu su to dve rozne veci. To je podstata symetrie.

Vy ste teda uviedol istu symetriu, ja som uviedol tri symetrie v jednom objekte. V slove Slovo.

Odpovědět

S Ipkkis,2013-02-06 15:23:33

nemyslim si ze by ubudalo genialnych vedcov ale casto ich prinos je doceneny az omnoho neskor a navyse ani v minulosti zase tych naozaj prelomovych a genialnych nebolo tolko len tak co ma rychlo napadli Galileo Kopernik Darwin Newton Nobel to je asi tak vsetko co ma napadlo a povazujem ich za genialnych a neratal som tam antiku

Odpovědět

Genialita určitě ne,

Slaviboj Ošćěpić,2013-02-06 12:32:29

ale prolézti celým tím systémem začínajícím u masivní produkce laciných takyvysokoškoláků a zvícím až do výšin politických mezivládních panelů je čím dál tím odpudivější neřkuli obtížnější. Jesi nám ty soudobé "věděcké" instituce tak trochu evolučně nezamrzají...

Odpovědět

Milan:

Palo Priezvisko,2013-02-06 08:55:03

presne tak, dobre napisane. dnes je veda otrokom investorov, robi sa iba to co oni chcu, na "nevyhovujuce" veci sa skratka nedaju peniaze. osobne kapitalizmus vidim ako velku brzdu vedeckeho rozvoja, kedze sa skuma hlavne to co by mohlo sypat chechtaky(dajte mi jediny dovod preco by farma firma mala investovat do vyliecenia choroby, ked na udrziavacke zarobi tisic krat tolko).
tak isto nikdy nepochopim ako moze byt veriaci clovek vedcom, kedze veda je zalozena ja presne opacnych principoch(opakovatelnost vysledku) ako viera(trvala a ziadana absencia dokazu). to je akokeby cisty heterosexual dobrovolne zotrvaval vylucne v homosexualnych vztahoch

Odpovědět


Už som si myslel,

Milan Závodný,2013-02-06 14:35:35

že ma zase niekto zdupe. Biznis vo vede nemá čo robiť, a ak tam je, tak to nie je veda, ale biznis. Mnohí odborníci upozorňujú, že sme zamilovaní do svojich úspechov, i keď k tomu nemáme dôvod. Úspechy sú tam, kde sa dajú predať: počítače, medicína, vojna. Niečo iné ešte? Kdeže sú sny o "chodení po Marse" zo 60-tych rokov! V technike sa tetelíme, aké máme úžasné autá. Ohromné! Nasávanie, stláčanie, výbuch, výfuk - 19.storočie. A doprava kolabuje! Vlakom z 19.storočia sa dostaneme do centra Prahy skôr, ako najnovším modelom BMW /bolo to zmerané/. Možno netreba genialitu, stačí sedliacky rozum a trocha ochoty hýbať sa /a pracovať/.

Odpovědět


ach ta dnesna mladez...

Pavel Ondrejovic,2013-02-06 16:27:58

Precitaje si nejaku starsiu scifi a pochopite, ze pokrok nastal pomerne znacny. Len ho nevidite, pretoze ho vidiet nechcete.

Napr. ta doprava: je principialny rozdiel medzi popisom cesty do Pariza Sklodowskej a tym co by ste napisali dnes.

Odpovědět


No a co brani Zavodnemu nezobat

František Houžňák,2013-02-07 16:08:44

z ruky chlebodarcu a vymyslet neco genialniho ? Ajnstajnovi na to stacila tuzka a papir. Staci odstranit kapitalismus, ktery zhovadile financuje jenom veci, ktere jsou k necemu dobre, zavest povinny vedecky ateismus, vyucovat etologii uz od prvni tridy misto nejakych stupidnich poctu, a vznikne blahobyt. Doprava nebude kolabovat a motory budou pracovat na tri doby ! Vsechno to bude ridit genialni Zavodny s pomoci sedliackeho rozumu zpoza Tatier nebo odkud to trousi sva povysenecka moudra. Misto aby nas obstastnil nejakym tim svym vynalezem.

Odpovědět


Jeden by som mal:

Milan Závodný,2013-02-07 19:05:04

Tresni si hlavu o stenu.

Odpovědět


Vedec nemôže byť veriaci?

Roman Horváth,2013-02-08 02:24:43

Je pravda, že dnes je až príliš rozšírené kresťanstvo a pri ňom ľudia presadzujúci doslovný výklad biblie (čo je podľa mňa absurdné), ale nesúhlasím s tým, že kto nie je kresťan, musí byť automaticky ateista. Oboje sú podľa mňa extrém. Viera vo vyšší princíp je prirodzená. Máme tu aj iné filozofie. Deizmus, agnosticizmus… Kresťanstvo v tejto forme sa asi už dlho neudrží, ale to neznamená, že viera v Boha zmizne z povrchu zemského…

Odpovědět


--

Petr Dyntar,2013-02-11 16:46:46

vážně ? :)při velikosti vesmíru,jeho stáří a našich vědomostech mi přijde legrační tvrdit,že neexistuje nic co bychom mohli definovat jako "boha":)a s vědou se to přece nevylučuje. Vše závisí na definici. Ono i pro boha může existovat vědecké vysvětlení...na takovéhleotázky odpovídat "nejde to" je prostě legrační

Odpovědět

Je v skutku čo doháňať.

Milan Závodný,2013-02-06 07:03:01

Keby sa etológia povinne vyučovala na zákl. školách, ľud by všeobecne oveľa lepšie chápal svoje miesto v prírode, viera v zázraky by dostala ťažkú ranu a cirkev by utrela nos. Iste, veda sa dnes robí v kolektíve s patričným vybavením, ale nedá sa prehliadnuť istý nástup stredoveku, keď aj najznámejší vedci sa boja priznať, že sú ateisti. A peniaze na výskum dnes treba viac, než kedykoľvek v dejinách, tak sú géniovia plne v službách ideológov, aby objavovali, len čo si praje elita. A koľko najlepších mozgov je viazaných vo vojenskom výskume! Nie, to nebolo vždy. Dnes vedci povinne zobú z ruky chlebodarcov. Oveľa viac než v minulosti.

Odpovědět


A jake je vase miesto v prirode,

František Houžňák,2013-02-07 16:10:10

pane Zavodny, jestli se smim optat ? A proc zrovna to a ne jiné ?

Odpovědět

No jistě!

Jan Kment,2013-02-05 23:34:22

Neříkal už ten pán, co vymyslel IQ, že genialita se vymyká statistice? Dodnes vlastně nevíme jak ji definovat, protože jde o fenomén a priory překvapivý. Einsteina těžko někdo dnes dožene slávou, to ale určitě neznamená, že dnešní věda trpí nedostatkem chytrých a přelomových teorií. Pan Simonton ji zdá se posuzuje očima naprostého laika informovaného nanejvýš bulvárem.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace