Mimiviry jsou out, teď vládnou pandoraviry!  
Francouzští lovci gigantických virů hlásí převrat na trůnu největšího viru světa. Pandoravirus salinus má v genomu skoro 2,5 milionů párů bází, více než 2,5 tisíce proteinových genů a je tak veliký, že ho lze snadno pozorovat v optickém mikroskopu. Co to proboha je?

 

Zvětšit obrázek
Z Marsu anebo z hlubin historie? Kredit: Ch. Abergel & J. Claverie.



Letošní okurková sezóna se nepovedla. V tom nejlepším smyslu slova. Necháme-li stranou všelijaké politické turbulence, tak dnes skončily zahálčivé prázdniny pro všechny, kteří se alespoň trochu zajímají o objevy v živém světě. V uplynulých hodinách se totiž psaly dějiny. Přesně 10 let po publikaci neuvěřitelného mimiviru nalezeného v amébě z chladící věže anglického Bradfordu v časopise Science, která zásadním způsobem změnila náš pohled na viry, přichází nová přelomová studie s viry, jak jinak než ve Science.

 

Jean-Michel Claverie. Kredit: CNRS.


Výzkumný tým, který vedli manželé Chantal Abergel a Jean-Michel Claverie z Laboratoře strukturní a genomové informace francouzského národního výzkumného centra CNRS, vlastně uskutečnil velkolepou reprízu původního objevu mimiviru. Badatelé během pátrání po dalších velkých virech v amébách našli něco mnohem lepšího, než jenom další pěkný mimivirus či megavirus. Jejich úlovkem jsou pandoraviry. Pokud jsou mimiviry a spol. gigantické, tak dva nové pandoraviry jsou absurdně kolosální. Máme tu nové rekordmany mezi viry, kteří nechávají mimiviry a megaviry daleko za sebou.

 

Zvětšit obrázek
Pandoravirus. Kredit: Ch. Abergel & J. Claverie.


Claverie, pro něhož je to repríza se vším všudy, protože byl v původním týmu objevitelů prvního mimiviru, Abergelová a spol. vylovili z mořského sedimentu v ústí řeky Tunquen na pobřeží Chile Pandoravirus salinus a na druhé straně světa, z bahna sladkovodního jezera v Austrálii zase Pandoravirus dulcis. Claverie podnikl výlet do Melbourne a už to bylo. Pandoraviry jsou objekty kapkovitého tvaru o velikosti kolem 1 mikronu, takže jsou vidět v běžném optickém mikroskopu. Dosavadní král mezi viry Megavirus chilensis má obal o průměru 440 nanometrů. Ještě divočejší to je ale, když přijde řeč na DNA. Genom megaviru totiž obsahuje 1 259 197 párů bází a 1 120 proteinových genů, kdežto větší z pandoravirů, chilský Pandoravirus salinus, má v genomu 2,47 milionu párů bází a 2 556 proteinových genů. O něco menší Pandoravirus dulcis z Austrálie má v genomu 1,9 milionu párů bází s 1 502 proteinovými geny.

 

Zvětšit obrázek
Sesazený vládce megavirus. Kredit: Ch. Abergel, Wikimedia Commons.

Co jsou vlastně pandoraviry zač? Objevitelé ho poněkud strašidelně, ale na druhou stranu také velice uživatelsky příjemně pojmenovali podle potměšilé Pandořiny skříňky. Objev King Kongů mezi viry podle nich vypustil do světa spoustu nových otázek o původu života. Ať ale máme antickou mytologii rádi anebo ne, objev nové největšího viru světa je přeci jenom přívětivější, než osud původní Pandořiny skříňky. Už teď je příběh pandoravirů nesmírně fascinující. Zdá se, že se kolosální viry množí uvnitř hostitelských améb záhadným procesem, během něhož se genomy i obaly nových virových částic sestavují současně. Záhadné jsou i jejich geny. Pouhých 6 procent z 2 556 proteinových genů chilského pandoraviru má nějakou souvislost s geny z jiných známých organismů.


Pandoraviry si podle všeho nemohou replikovat vlastní DNA, nedělají si vlastní proteiny a nedělí se jako bakterie, archaea či eukaryota. To je přibližuje k jiným gigantickým virům, tvarem se jim ale právě nepodobají. Claverie, Abergelová a spol. vidí pandoraviry jako úplně novou větev života, jiní odborníci to ale považují za poněkud předčasné. Vše každopádně nasvědčuje tomu, že pandoraviry nebudou vzácné a že se teď s podobnými nálezy a zásadními objevy nejspíš roztrhne pytel. Rozhodně zůstaňte na příjmu.

 

Literatura

NewScientist 19.7. 2013, Science 341: 281-286, Wikipedia (Mimivirus, Pandoravirus).

Datum: 20.07.2013 00:50
Tisk článku

Virus Attack požírač -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 200 Kč
cena: 180 Kč
Virus Attack požírač

Související články:

Chřipková vakcína selhává kvůli způsobu výroby     Autor: Josef Pazdera (06.11.2017)
Vědci rafinovaně hackli počítač pomocí kódu ukrytého v syntetické DNA     Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2017)
Zda se žena nakazí virem HIV, závisí na baktériích, keré má ve vagíně     Autor: Josef Pazdera (12.01.2017)
Co můžeme čekat od ziky?     Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2016)
Co přinese výzkum endogenního retroviru šílenství?     Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2015)



Diskuze:

První fotka

Martin Bartůněk,2013-07-20 11:44:40

Mohly by autor přiblížit, co je na první fotce?

Odpovědět


Barak Obava,2013-07-20 12:08:24

Na první fotce je zcela evidentně nádherný pandoravirus.

Odpovědět


Daniel Konečný,2013-07-21 11:46:23

To vypada, jakobych tu placku fotil ve stejnem meritku doma na taliri. Z mikrosveta cekam fotky jako je ta druha nebo treti. Do jake miry je obrazek upraveny? Nebo uz mame tak paradni mikroskopy?

Odpovědět


***

Matyáš Patlevič,2013-07-21 18:31:47

Je to na 99,9% obarvený snímek z TEM (transmisní elektronový mikroskop) což je na první pohled zvláštní, neb se obyčejně barví jen snímky ze SEM (skenovací e. m.), ale i tohle je pro lepší zřetelnost občas potřeba obarvit. :-) Je to dobře poznat po rozkliknutí na naobarvených strukturách v rozích. Pokud jde o objekt, bude to pandoravirus :-)

Odpovědět


Matyáš Patlevič,2013-07-21 18:33:15

Ješte pro úplnost 2. a 3. fotka jsou taky z TEM.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-07-24 09:58:25

A to je teďka běžný postup, barvit rukou nejistou ve photoshopu a přidávat plastičnost filtrem tamtéž? To mi připomíná jeden nejmenovaný americký snímek, který jsem si znovu pustil včera. http://www.csfd.cz/film/185578-absurdistan/

Odpovědět


Pane Slaviboji,

Matyáš Patlevič,2013-07-24 13:17:48

ano je to běžná praxe, alespoň co se popularizačních článků týče. Musíte si uvědomit, že ten kdo platí vědu není vzdělaný bohatý profesor, ale daňový poplatník a tomu se tento obrázek rozhodně bude líbit více,a také z něj asi více pozná. Mohl být upraven poněkud decentněji, ale myslím, že je to jakž-takž v mezích. Vámi vzpomínaná plastičnost vznikla spíše jako vedlejší efekt, než jako úmysl.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-07-25 21:24:31

Zase jsem začal zbytečně agresivně, jak já to jenom dělám... no, každopádně jsem si naprosto jist, že by se našlo dost graficky zdatných jedinců ochotných obětovat sem tam pár minut času pro dobrou věc. Gimp je zadarmo a práce grafikova téměř také, tedy velmi záleží na referencích a takováhle nějaká činnost by mohla tedy i přispěvateli být ku prospěchu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace