Lidé ovlivňují tropické pralesy JV Asie už 11 tisíc let  
Analýzy pylu v tropech jihovýchodní Asie odhalují stopy intenzivního lidského hospodaření v údajně panenských pralesích.


 

Zvětšit obrázek
Velká opuštěná zahrada, Thajsko. Kredit: g6hester/ Blogger.

Mezi lidmi stále ještě přetrvává pocit, že tropické pralesy jsou něco pradávného a panenského, rozhodně netknutého lidskou rukou. A že tuto netknutost je třeba úzkostlivě chránit. Typickým příkladem takto netknutých tropických hvozdů by měly být i lesy Bornea, Sumatry, Jávy, Thajska a Vietnamu. Jenže, je to nejspíš jinak.

 

Zvětšit obrázek
Chris Hunt. Kredit: Queens University.


Tvrdí to v zásadní studii vegetační historie z jihovýchodní Asie Chris Hunt z Královniny univerzity v severoirském Belfastu a spolu s ním Ryan Rabett z Univerzity v Cambridge. Jejich analýza odhalila opakované narušování vegetace na území dnešní tropických lesů, minimálně od konce nejmladší doby ledové – před zhruba 11 tisíci let. Tropické lesy jsou báječné a krásné, pokud jde o ale zkoumání jejich minulosti a hledání stop lidské přítomnosti, tak jsou naprosto děsivé. Nesmírně dynamické prostředí pralesa, kde všechno roste a kypí, rychle zničí většinu zjevných stop lidské přítomnosti a také úspěšně brání fosilizaci. Dělat tam archeologii, to je vážně šílenost. Hunt s Rabettem to zvládli a prozkoumali vzorky pylu, které se jim s vypětím všech sil podařilo sehnat.

 

Ryan Rabett.
Kredit: University of Cambridge.


Badatelé zjistili, že jihoasijské tropické pralesy nejsou tak panenskou divočinou, za jakou ji obvykle považujeme. Naopak, jihoasijské tropy mají podle jejich výsledků dlouhou historii intenzivního narušování vegetace. Ačkoliv by bylo velice snadné a přiznejme si, že velmi očekávané, podlehnout pokušení svést tyto změny porostu na klimatické změny, Hunt s Rabettem poměrně překvapivě roli klimatu odmítají. Pozorované změny prý nesedí na žádné známé kolísání klimatu, takže je s velkou porcí jistoty připisují lidem.

 

Zvětšit obrázek
Plovoucí čerpací stanice v národním parku Kayan Mentarang, Borneo. Kredit: ESCapade, Wikimedia Commons.


O lidské přítomnosti pěkně vypovídají stopy po dávných požárech v pralese. Zatímco spontánně vzniklé lesní požáry ve fosilních vrstvách následují požárové druhy bylin a dřevin, které s oblibou rostou na vypálených místech, Hunt a Rabett nacházeli také stopy po rostlinách poskytujících jedlé plody. To ukazuje na záměrné vypalování a následné pěstování užitkových plodin. Další významným vodítkem je výskyt rychle rostoucích stromů, například z rodů Macaranga, Celtis či Trema, plevelů mezi pralesními dřevinami, které svědčí o intenzivním vypalování a narušování rozlehlých tropických lesů. O schopnostech dávných kultivátorů pralesa svědčí i historie ságových palem (Metroxylon sagu). Zhruba před 10 tisíci lety se objevují u pobřeží Bornea, více než 2 200 kilometrů od rodné Nové Guineje. V té době se na Borneo plavili dávní mořeplavci, takže to není žádná velká záhada. Podle všeho si ságo přivezli a začali ho pěstovat na úkor pralesa.


 

Zvětšit obrázek
Dnešní lidé v tropických lesích, severní Thajsko. Kredit: Takeaway, Wikimedia Commons.

Proč by nás mělo zajímat, že lidé ve skutečnosti výrazně ovlivňují tropické lesy už dlouhá tisíciletí? Za prvé, pro karmu naší civilizace bude lepší, když se přestaneme vymezovat vůči předkům jako moderní mizerové. Jsme úplně stejní jako oni. Jenom máme k dispozici větší moc, kterou můžeme použít ke zničení tropických lesů anebo také k jejich záchraně v rozumných mezích. Za druhé, v ekologii pralesů jsme až doposud roli lidských populací nepřikládali prakticky žádným význam. Když teď víme, že takzvané pralesy na velkých plochách tropů jihovýchodní Asie i jinde jsou vlastně kulturním artefaktem, můžeme si významně poopravit naše hypotézy o jejich původu a dynamice.


Tady by mohl být konec. Ve hře je ale ještě jedna věc, která nám, Evropanům uhnízděným u větších či menších počítačů, obvykle uniká. Je to docela zázračná přesmyčka, která staví na hlavu naše vnímání pralesů a jejich obyvatel. Horliví ochránci tropů obvykle nebývají nadšení, když vychází najevo mládí pralesů a intenzivní působení lidí na jejich vznik a vývoj. Nicméně, podle Hunta některé země jihovýchodní Asie neuznávají práva původních obyvatel tropických lesů s tím, že to jsou nomádi, kteří v pralesích nezanechávají žádné stopy. Pokud se vědcům jako je Hunt a další povede přesvědčit odbornou veřejnosti i úřady příslušných států, že pralesní lidé ve skutečnosti aktivně obhospodařují prostředí, v němž žijí, už déle než 11 tisíc let, tak se těmto lidem dostane do ruky mocný argument pro jednání s úřady a těžařskými společnostmi. Už s nimi tak snadno nevyběhnou.

 

V I D E O
Our forests our prosperity: exploring local views on the future of tropical... Jungle Run and Miriam van Heist, Douglas Sheil, Michael Padmanaba, and Imam Basuki (of CIFOR).
 
V I D E O
One Week in the Khao Sok Rainforest, Thailand. Elaina Hall.
 

 


Literatura

Queen"s University, Belfast News 24. 1. 2014, Journal of Archaeological Science online 28. 12. 2013.

 

Datum: 26.01.2014 21:55
Tisk článku

Zdraví z pralesa - Léčivé rostliny Amazonie - Škrabáková Ludmila
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Zdraví z pralesa - Léčivé rostliny Amazonie
Škrabáková Ludmila
Související články:

V západní Africe biomasy přibývá, suchu navzdory     Autor: Josef Pazdera (28.08.2012)
Stromy deštného pralesa rostou nejvíc v období sucha     Autor: Jaroslav Petr (23.03.2006)
Žádný strach o deštné pralesy     Autor: Pavel Houser (21.03.2006)
Přečetli jsme za vás: Liána a kondenzátor     Autor: Pavel Houser (16.06.2005)



Diskuze:

Vo všetkom hľadaj mieru

Tomáš Štec,2014-01-27 16:21:03

Jedna vec je vypálenie pár (nesúvislých) hektárov pralesa a pestovanie jedla pre pár dedín domordcov, druhá vec je vyholenie pralesa, aby bolo kde pestovať palmy na „biopalivo“.

No a ďalšia vec je čas. Aj veľmi brutálny zásah (ak sa teda nebavíme o vyhrabaní humusu a ďalších hornín až na skalné podložie) už po 1000 rokoch nie je prakticky vôbec vidieť, nejakou burinou zarastie. Teda ak nemáme podrobnú správu o druhovom zastúpení na území pred zásahom a po ňom.

Stačí sa pozrieť na jamy uhoľných dolov v severných Čechách – kde sa pár mesiacov nehrabalo, tam niečo rastie. Nie je to síce žiaden „hodnotný biotop“, ale príroda si poradí a za tých 1000 rokov by sa nič nepoznalo.

Odpovědět


Jc Bill,2014-01-27 18:57:56

V zásadě... přesto poznámka k "hodnotným biotopům":
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=7013

Chtěl jsem ještě něco dodat k "nesouvislým hektarům", ale jelikož mé informace o hustotě papuánské populace a poživatelnosti všeho v jejich lesích rostoucího vzešly nejspíš od Diamonda, raději to šířit nebudu.

Odpovědět

Cokoliv Over 9000!

Jc Bill,2014-01-27 02:01:51

Konec posledního glaciálu se datuje 12 500 let nazpátek, tedy 10500 př. n. l. Přibližnou dataci 9000 BC nelze nelze rozhodně chápat jako konec doby ledové, jakkoli tomu reklama na článek na stránkách univerzity svádí, leč toliko jako počátek popisovaných lidských aktivit v lese, který pravděpodobně v mezidobí narostl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace