Jak vytvářet českou energetickou koncepci?  
Nedávno jsem dostal otázku, jak bych co nejsrozumitelněji vysvětlil to, jak by měla vypadat česká státní energetická koncepce. V následujících řádcích se na ní pokusím odpovědět.


Co je a co není energetická koncepce

Energetická koncepce je dokument určující základní směry vývoje energetiky. Časový horizont, ve kterém pracuje, je zhruba mezi pěti až čtyřiceti lety. Spodní hranice je dána tím, že vývoj energetiky je dlouhodobý, výstavba zdrojů, sítí i jejich využívání trvá léta i desetiletí. Strategické koncepce se nevytvářejí na jeden rok a těžko se mohou měnit a reagovat na roční fluktuace. Současné volání některých politiků po nutnosti změnit před necelými dvěma roky vytvořený návrh aktualizace energetické koncepce kvůli změnám cen na trhu s elektřinou postrádá smysl. Když by se měla energetická koncepce měnit každý rok, nemá cenu ji vůbec psát. Aktualizaci energetické koncepce má význam provádět zhruba jednou za pět let, v takovém časovém horizontu už se mohou projevit změny dlouhodobějších trendů, na které je třeba v koncepci reagovat. Čtyřicet let je zase horizont, do kterého lze udělat ještě rozumnou alespoň rámcovou predikci. Zároveň je to životnost některých dlouhodobých energetických zdrojů a investic.


Energetická koncepce tak má reflektovat a stanovovat základní trendy. Energie je do značné míry základem naší civilizace. Na stabilních dodávkách energií za rozumné náklady závisí stabilita, životní i sociální úroveň společnosti. Koncepce tak musí zajistit, aby byl i v nepříznivých podmínkách zajištěn dostatek energie. Musí tak být spíše konzervativní. Nemůže tak například spoléhat na nečekané technologické zvraty. Zároveň však musí umožňovat dostatečnou flexibilitu, aby se případné nové technologie, pokud se stanou realizovatelnými, daly využít.

 

Jaké podmínky musí reflektovat?

Energetická koncepce tak těžko může odrážet rychlé fluktuace cen elektřiny na burze, kterých jsme svědky v současné době. V současnosti totiž ceny silové elektřiny nemají nic společného se skutečně tržními cenami a už vůbec ne s reálnými náklady na elektřinu produkovanou příslušným zdrojem. Pokud by reálné náklady odrážely, probíhaly by změny, ovlivněné technologickým a tržním vývojem, mnohem odhadnutelnějším a pozvolnějším způsobem. Nyní je ovšem cena dána dominantně politickými rozhodnutími, a z nich plynoucími dotacemi a sankcemi. Ta se mohou měnit velice rychle a jen těžko je lze předpovědět. Pro Česko je situace o to horší, že hlavně trh s elektřinou v regionu je dominován Německem, takže se o jeho vývoji rozhoduje tam a bez konzultací s Českem a české možnosti rozhodování Německa ovlivnit.

 

Zvětšit obrázek
Větrné elektrárny potřebují vhodné povětrnostní podmínky a v našich podmínkách jsou efektivní pouze v decentralizované podobě a nejlépe v kombinaci se zdroji na biomasu v oblastech se zemědělskou výrobou a dostatkem bioodpadu. (Větrné elektrárny v Jindřichovicích – zdroj Rawac).


 Energetická koncepce a navrhovaný energetický mix by tak měly dominantně odrážet technologické možnosti, geologické a geografické možnosti regionu a současný stav energetiky. Tedy realitu a ne umělé deformace vytvořené ideologickými zásahy.

 


Jak je to s vývojem spotřeby elektřiny u nás?

Připomeňme si nejdůležitější faktory, které ovlivňují energetiku v Česku. Zaměřme se na elektroenergetiku. Pokud se podíváme na vývoj spotřeby a produkce elektřiny v Česku, tak od začátků jejího využívání neustále roste. Výjimkou jsou období ekonomických propadů a stagnací, jako byl například začátek devadesátých let nebo poslední roky. Ale, ani v těchto dobách nedošlo k poklesu, ale spíše pouze k jisté stagnaci. Podobné trendy lze pozorovat i ve většině evropských zemí a dalších oblastech světa. Velmi často se uvádí, že naše spotřeba elektřiny na jednotku HDP je příliš vysoká. Ovšem při přepočtení na paritu kupní síly dostaneme i zde číslo, které není až o tolik vyšší než u vyspělé části EU. Dalším faktem je, že jsme průmyslově zaměřená země a průmysl vždy bude potřebovat více energie než služby. Je skutečností, že je zde značný potenciál pro růst produktivity a úspory. Na druhé straně však je u nás spotřeba nejen domácností mnohem nižší než u členů EU s vyšší životní úrovní. Pokud se tedy budeme snažit přiblížit k nim, tento vliv přesáhne pokles vlivem zvyšování efektivity v průmyslové výrobě a spotřeba elektřiny poroste.

 

Pochopitelně nelze úplně vyloučit, že dojde i k dramatickému poklesu spotřeby elektřiny. Ale to je možné pouze při opravdu drastickém ekonomickém kolapsu nebo při dramatické změně chování společnosti a snížení nároků na životní úroveň každého jejího člena. Nelze pochopitelně takové události vyloučit, avšak ten druhý případ týkající se revoluční změny cílů společnosti nemůže proběhnout pouze v Česku. Těžko lze tedy na dramatický pokles spotřeby elektřiny spoléhat. A zvláště jestli se podaří převést do elektřiny alespoň část dopravy, třeba širším využíváním elektromobilů.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Uhelné elektrárny dodávají v Česku zatím okolo 50 % elektřiny z jádra, elektrárna Letdvice (zdroj ČEZ).

Současná elektroenergetika v Česku

V současné době má Česká republika pořád ještě dostatečné zázemí zdrojů i kvalitní sítě, které dokáží zajistit bezpečné zásobování elektřinou. Ovšem zdroje stárnou, často i morálně, a i síť bude nutně potřebovat posílení, aby odpovídala novým požadavkům, například zvyšujícímu se podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů a transferům elektřiny z nich na obrovské vzdálenosti. Bude tak nutné do energetiky významně investovat. Doposud jsou dominantním zdrojem uhelné elektrárny. Ještě na začátku století vyráběly více než 70 % elektřiny, v současné době pouze 50 %. Toto snížení využívání uhlí dovolil rostoucí podíl elektřiny z jaderných elektráren, které dnes produkují okolo 36 % elektřiny. Zvyšuje se i podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, fotovoltaiky, biomasy i větru. Ke zvýšení produkce došlo i u plynu. Přesto je u těchto zdrojů produkce v řádu jednotek procenta.  A těžko lze předpokládat jejich radikálně vyšší podíl. U obnovitelných zdrojů je u nás hlavní omezení geografickými podmínkami a u biomasy také nutností ochrany produkce potravin a ekologické funkce krajiny. U plynu pak jde o dovozovou surovinu s poměrně  vysokou cenou.


U elektřiny je velmi důležité, že zatím nedokážeme v masivním měřítku skladovat energii. Zatím jediným reálně v masivním měřítku fungujícím způsobem jsou přečerpávací vodní elektrárny. Další způsoby jsou zatím ve stádiu vývoje a poloprovozních prototypů. A je otázkou, které a kdy se stanou technologicky i ekonomicky hromadně uplatnitelnými. Jedná se tak o už zmiňovaný vyhlížený technologický zlom. Energetická koncepce jej má vyhlížet, ale nemůže na něj spoléhat.


U elektřiny tak musí být v rovnováze výroba a spotřeba. I proto si Česko velice intenzivně vyměňuje elektřinu se svými sousedy. V současné době většinou dováží v dobách větrného a slunečného počasí elektřinu z obnovitelných zdrojů z Německa, které ji má v té době obrovský přebytek. Naopak vyváží jadernou a uhelnou elektřinu v době, kdy je počasí takové, že ji obnovitelné zdroje nedodávají a v regionu je elektřiny nedostatek. Z ekonomického hlediska je to pro Česko výhodné, protože v dobách přebytku se dováží elektřina za velmi nízkou cenu, někdy i za nulovou. Vysoké náklady za obnovitelné zdroje i u elektřiny vyvezené do Česka pak hradí německý spotřebitel v poplatcích za dotace do cen za obnovitelnou elektřinu (podrobněji zde).  Naopak jaderná a uhelná elektřina vyvezená v době spíše nedostatku a vysokých cen na burze s elektřinou je zisková a v každém případě český spotřebitel na ní nic neztrácí. Z ekologického hlediska je pochopitelně problematický vývoz elektřiny z uhlí, protože ekologické dopady těžby a emisí zůstávají u nás. Naopak ekologické dopady provozu jaderné elektrárny jsou velmi malé a navíc, pokud nahradí fosilní, zvláště uhelnou, elektřinu u našich sousedů, sníží i emise, které se k nám od nich dostávají. Přispěje tak ke zlepšení naší ekologické situace.


Z důvodů zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny je potřeba mít k dispozici na počasí nezávislý výkon, který pokryje i maximální potřebu. I výrobu elektřiny je z tohoto hlediska vhodnější mít alespoň slabě přebytkovou. V současné době je Česká republika také významným čistým exportérem. Jak bylo popsáno, je jak z ekonomického tak ekologického hlediska výhodné vyvážet elektřinu z jaderných elektráren. Jiná situace je u uhelných. Navíc nám uhlí dochází a bylo by dobré je šetřit například pro teplárenství. Je tak prostor pro další snížení produkce elektřiny z uhlí pomocí omezení jejího vývozu. Nebude to ovšem jednoduché, protože v Německu, zvláště v bezvětrných obdobích, bude po této elektřině velmi vysoká poptávka. A ta se v následujících letech dramaticky zvýší, protože Bavorsko začne odstavovat své jaderné bloky, které budou v regionu citelně chybět.

 

Zvětšit obrázek
Provozovatel plánuje odstavit německou jadernou elektrárnu Grafenrheinfeld už v květnu 2015 (zdroj Wikipedie).

 

Vliv sousedů

Tím se dostáváme k vlivu sousedů, hlavně Německa, na naši elektroenergetiku. Německo v roce 2000 zahájilo novou energetickou koncepci, která je postavena na dvou ideologických prioritách. První je, že se mají co nejdříve odstavit všechny jaderné bloky. Druhý pak, že se má v maximální míře využívat elektřina z větrných a fotovoltaických zdrojů. K jejímu splnění má vést politicky nařízené odstavování jaderných bloků a zmíněné masivní dotace do obnovitelných zdrojů, hlavně fotovoltaiky, větru a také využití biomasy.


  Důsledky této koncepce, označované jako Energiewende, jsou značně dramatické a silně ovlivňují i sousedy. Odstavené jaderné bloky, které byly důležitými nástroji pro udržení stability sítě, chybí a do značné míry je nahrazují zdroje fosilní. Původní německá představa byla, že to budou zdroje plynové, ale hlavně z ekonomických důvodů jsou to zvláště v posledních letech v rostoucí míře zdroje uhelné. Polsko má elektroenergetiku dominantně postavenou na uhlí, takže jediným státem v regionu, kterému se podařilo významněji snižovat podíl produkce elektřiny z uhlí, je právě Česko.


Dalším důsledkem je dramatický nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických a větrných elektráren v Německu. Ta v současné době, jak u fotovoltaiky tak i větru, přesahuje polovinu průměrného potřebného výkonu v Německu. Cíl v nejbližší době je, aby výkon pouze větrných zdrojů dokázal v ideálních podmínkách pokrýt i všechen potřebný výkon. Ovšem v případě, že je v regionu nedostatek slunečního svitu a větru, musí být k dispozici celý výkon v klasických zdrojích. Německá energetická politika tak vede v celém regionu k obrovskému přebytku instalovaného výkonu. V dobách ideálních povětrnostních podmínek je tak obrovský přebytek zdrojů a v dobách špatného počasí pro sluneční a větrné zdroje je naopak spíše nedostatek (podrobněji zde).  To způsobuje popsané dramatické deformace trhu s elektřinou.


Další negativní vliv je dán tím, že nejlepší větrné podmínky jsou v přímořských oblastech, tedy na severu Německa. Tam je také produkována velká část německé produkce větrné elektřiny. Ovšem průmysl a spotřeba jsou z velké části spíše na jihu Německa. To znamená, že je potřeba počítat s intenzivními transfery elektřiny ze severu na jih. K tomu nemá Německo vybudovaná potřebná vedení velmi vysokého napětí, která by měla být tři. Ani jedno se zatím stavět nezačalo. U prvního ze severu do Bavorska se minulý rok určila předběžná trasa a začaly obrovské protesty tisíců obyvatel dotčených budoucí stavbou, právě hlavně v Bavorsku. Je tak opravdu velmi otevřená otázka, zda a kdy se nakonec podaří tato vedení prosadit a postavit. Zatím tak Německo kromě vlastní sítě intenzivně využívá pro zmíněný transfer sítě svých sousedů. A vznikajícími přetoky výrazně ohrožuje stabilitu a bezpečnost sítě v celém regionu.

 

Zvětšit obrázek
Odstavení velkých reaktorů na jihu, zvláště v Bavorsku, Německo teprve čeká.

Už teď je velikost tohoto transferu na hranici únosnosti a to jej bude Německo pro splnění cílů Energiewende potřebovat dramaticky zvýšit. Zatím totiž odstavilo jaderné bloky většinou na severu. V jeho nejprůmyslovější zemi Bavorsku se zatím odstavil pouze jeden malý blok. Zatím zde tak jaderné elektrárny dodávají téměř 50 % elektřiny. A to se má dramaticky změnit v nejbližších letech. První velký blok s výkonem téměř 1400 MW se má odstavit v roce 2015 a během dalších dvou let všechny ostatní, kromě jednoho.  Bavorsko tak přijde o zdroje, které nyní produkují více než 30 % jeho elektřiny. A těžko byť jen část této produkce elektřiny nahradí větrné zdroje na severu. Ani v Německu a ani u jeho sousedů už není kapacita pro její transport. Pokud tak Bavorsko nebude mít dostatek vlastních plynových a uhelných zdrojů, bude muset získat potřebnou elektřinu u sousedů a tlak na dovoz jaderné a uhelné elektřiny z Česka poroste. Bavorsko je ve velmi podobné geografické situaci a jde také, jako u Česka, o průmyslovou zemi se zaměřením na export. Zatím také bylo spíše exportérem elektřiny. Pro Česko tak bude zajímavé pozorovat, jak se se situací vypořádá. Ukáže to, co by se s českou energetikou stalo, kdyby se dalo německou cestou. Je třeba zdůraznit, že teprve zavíráním jaderných bloků v Bavorsku začne reálná Energiewende, která tne do živého.

 

Jaké jsou tedy možnosti pro českou energetiku?

Produkci elektřiny v České republice do značné míry determinují geografické a geologické podmínky regionu. Větrná mapa Česka je velmi omezená a nejlepší možnosti jsou často v ekologicky cenných partiích. Naše větrné elektrárny mohou svým ročním využitím velice těžko konkurovat větrníkům v severních přímořských oblastech. Také naše fotovoltaické elektrárny jsou mnohem méně efektivní než ty na jihu Evropy. Využití fotovoltaiky a větrných elektráren u nás dominantně ovlivňuje také Německo. Jak už bylo popsáno, už existující jeho zdroje vytvářejí v regionu právě při nejlepších povětrnostních podmínkách obrovský přebytek produkce. U nás tak nemá smysl stavět tyto zdroje pro dodávky elektřiny do sítě. Tyto zdroje jsou však i u nás velmi efektivní v decentralizované podobě pro samospotřebu, například fotovoltaika na domech. Další možností jsou větrné elektrárny ve vesnici ve větrné oblasti s rozsáhlejší zemědělskou výrobou. Zde se dá využít kombinace větrných zdrojů a zdrojů na biomasu, které využívají odpad ze zemědělské produkce. Dají se tak vytvořit ostrovy s energetickou soběstačností. V této podobě je využití těchto obnovitelných zdrojů efektivní a smysluplné.


Je třeba upozornit na jedno riziko, které by mohlo vyplynout z masivnější podpory produkce elektřiny z biomasy. Tyto zdroje přestávají být ekologické a smysluplné v okamžiku, kdy se nevyužívá odpad v daném regionu. Speciálně produkovaná kukuřice na rozsáhlých polích a převážená na velké vzdálenosti do bioplynové stanice opravdu ekologickým zdrojem energie není. A s podobnými příklady se setkáváme i u nás a na severozápadě pak i s poli, které pěstují plodiny pro silně dotované obnovitelné zdroje v Německu. Tyto případy, kdy produkce elektřiny v obnovitelných zdrojích ohrožuje výrobu potravin a ekologickou funkci krajiny by se měly co nejvíce omezit.


Možnosti velkých vodních zdrojů jsou u nás už většinou vyčerpány. Lze ještě zvýšit počet malých zdrojů a zlepšit jejich efektivitu. Realizovatelné velké vodní elektrárny, například i přečerpávací, jsou už většinou z ekologického hlediska značně kontroverzní. Je tak vidět, že jednotlivé obnovitelné zdroje u nás jen těžko mohou za současných podmínek a i v dlouhodobějším horizontu dohlédnutelném právě v rámci státní energetické koncepce více než několik procent potřebné elektřiny. Její dominantní část se musí vyrobit zdroji jinými.


Plynové zdroje u nás musí využívat dovezené suroviny. Lze jen velmi těžko očekávat, že by se v rozumném horizontu v Evropě rozjela těžby břidličného plynu tak, aby znatelně ovlivnila jeho cenu. Navíc, vždy budou u nás značnou část jeho dovozu tvořit zdroje v politicky nestabilních a kontroverzních oblastí. Z ekonomických i bezpečnostních důvodů tak není vhodné, aby plynové zdroje tvořily nějakou dominantnější část produkce elektřiny. Je třeba ještě poznamenat, že jde o zdroje fosilní, u nichž je produkce oxidu uhličitého stále vysoká, i když je zhruba poloviční oproti zdrojům uhelným. Přesto se však kvůli jejich schopnosti rychle reagovat na fluktuace fotovoltaických a větrných elektráren bude jejich využití rozšiřovat.


Zdroje uhlí u nás docházejí a je jasné, že je bude třeba v následujících letech něčím nahradit. Jak je vidět z předchozích odstavců, jediným zdrojem, který lze k tomu v masivnějším měřítku využít, jsou zdroje jaderné. Moderní typy jaderných bloků mohou sice efektivně regulovat svůj výkon v dost širokém rozsahu, přesto je však jejich provoz nejefektivnější v případě, že se využívá celý jejich výkon. Proto je výhodné provozovat jako zdroje pro dodávku základního výkonu. Ten je u nás zhruba mezi 6 a 7 GW. Takže zde je dost prostoru pro dostavbu Temelína a s uvážením nutnosti odstavování bloků pro výměnu paliva i pro blok v Dukovanech, který by byl připraven pro nahrazení dožívajících bloků tam. Tím by mohla výroba elektřiny z jádra překročit polovinu potřebné produkce a výroba z uhlí by se při snížení exportu elektřiny z těchto zdrojů mohla postupně i dramaticky snížit. Tím by se dalo dosáhnout uvolnění uhelných zásob pro teplárenství a omezit tlak na překročení limitů těžby. Jádro by tak s pomocí obnovitelných zdrojů a plynu omezilo produkci elektřiny z uhlí a tím i průvodní ekologické dopady. Pomohlo by také se stabilizací sítě v regionu, která bude silně ohrožována fluktuacemi fotovoltaických a větrných zdrojů z Německa. Zajistilo by také, aby nebylo Bavorsko nuceno nahradit své jaderné zdroje elektřinou z uhlí, ať už u sebe nebo z Polska či Česka.


Důležitým faktorem je i to, že vzhledem k průmyslové tradici, máme u nás kvalitní dodavatele technologií potřebných pro jaderné elektrárny. A v tomto případě nehrozí přesun této výroby do Číny, jak se tomu stalo v masivním měřítku v případě fotovoltaiky.

 

Závěr

 

Zvětšit obrázek
Bez toho, aby k současným dvěma blokům Temelína přibyly další, se asi těžko česká energetika obejde (zdroj ČEZ).

Energetická koncepce by měla být budována na základě reálných geografických, geologických a technologických faktů. Je třeba si při její tvorbě uvědomit, že výstavba nových zdrojů a budování sítě je dlouhodobější záležitostí a je třeba se k nim uchylovat s dostatečným předstihem. Zatímco jistý přebytek zdrojů může přinést ekonomické ztráty, jejich nedostatek může mít důsledky i značně katastrofální. Ceny elektřiny na trhu, zvláště když je dominován netržními politickými a ideologickými signály a neodráží reálné náklady na jednotlivé zdroje, mají z pohledu tvorby dlouhodobější strategie a koncepce nulovou vypovídací hodnotu.


Česká republika a její energetika se nyní nachází v značně zlomovém a nestabilním období. Výsledek německá Energiewende je velmi nejistý a přináší sebou i velmi vysoká rizika. Případný neúspěch může mít velmi velké nejen sociální dopady. A to nejen v Německu ale i u jeho sousedů. Ty nejsou vyloučeny ani v případě jejího částečného úspěchu. A právě v tomto období by měla být energetická koncepce Česka spíše konzervativní a hlavně se snažit o to, aby byla za každých podmínek zajištěna bezpečná a spolehlivá dodávka elektřiny za sociálně únosné ceny. Nelze v tomto případě spoléhat na své sousedy. Lze využít výhody spolupráce, ale je třeba mít schopnost zajistit potřebnou elektřinu i samostatně. Již nyní vidíme, že Německo pochopitelně řeší raději problémy na úkor sousedů než na úkor svých občanů. Uvidíme také, jak se spolková vláda postaví k problémům Bavorska a kdo bude v tomto případě tahat za kratší provaz. Vždy má při vyjednávání lepší pozici někdo, kdo má co nabídnout, než ten, který nemá nic. A pokud bude Česká republika realizovat energetickou koncepci postavenou na reálných faktech a ne na ideologii, může Německu a zvláště Bavorsku významně pomoci při udržování stability sítě v regionu a náhradě elektřiny z postupně odstavovaných jaderných bloků (podrobněji zde).

Reálné koridory pro českou energetickou koncepci relativně úzké. Podrobný ale i populární a srozumitelný popis energetiky a podmínek pro ni v České republice je v knize, kterou napsal kolektiv autorů pod vedením Dany Drábové a Václava Pačese. Kniha je rozšířením studie vypracované Nezávislou energetickou komisi II pod vedením zmíněných autorů knihy, která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Novela Bohemica pod názvem Perspektivy české energetiky – Současnost a budoucnost. 
 

 


 

 

 

Poznámka redakce: Právě vychází kniha jíž je Vladimír Vagner členem autorského kolektivu.

 

ANOTACE
Dosud nejucelenější práce o stavu a výhledech české energetiky vychází ze zprávy Nezávislé energetické komise pod vedením Dany Drábové a Václava Pačesa.
Členy komise byli Hynek Beran, Václav Cílek, Pavel Noskievič, Jan Procházka, Radek Škoda, Vladimír Štěpán a Vladimír Wagner Publikace je rozšířenou a upravenou verzí této Zprávy. Některé kapitoly, zvláště historické či společensky orientované, byly rozšířeny a doplněny schématy a podrobnějšími údaji.
Do autorského kolektivu byli přizváni další autoři, aby popsali širší souvislosti, které nebyly v původní zprávě obsaženy, nebo některá důležitá témata vyložili podrobněji (např. zemní plyn, zásoby uhlí jako základní tuzemská energetická surovina, aspekty jaderné energetiky). Jsou to Václav Bartuška, Jana Čechurová, Josef Godány, Lubomír Lízal, Tereza Soukupová, Jaroslav Šebek, Pavel Šolc, Radim Šrám, Václav Švorc, Jan Tomsa, Alena Vitásková, Pavel Zámyslický, Jan Zaplatílek, Andrea Zápotocká.

Knihu vydalo nakladatelství Novela bohemica a lze objednat například získat například ve velkoobchodě Kosmas.

 

 

Datum: 26.04.2014 07:10
Tisk článku



Diskuze:

Zvyšující se závislost Německa na Rusku

Pavel Kohout,2014-05-06 09:54:17

Jedna z hlavních věcí, o které se v Německu nesmí mluvit je to, že veškeré německé obnovitelné zdroje musí být zálohovány plynovými elektrárnami, které jako jediné mají dostatečně rychlý náběh. Tento plyn z velké části pochází z Ruska. Proto je více než úsměvné, jak při dnešním dění na Ukrajině Angela vyhrožuje Putinovi... Stačí otočit kohoutkem a celé Německo je nejen bez plynu, ale i bez elektřiny. No vlastně USA jim plyn doveze loděmi, nebo třeba letadly, takže je Německo v pohodě... :D

Odpovědět


To zatím není akutní

Vojtěch Kocián,2014-05-06 14:05:52

No, v současné době není v Německu těch plynových elektráren až tak moc, aby jejich vypnutím nastala nějaká extrémní krize. V podstatě to bez problémů zvládnou pokrýt francouzské polské a české elektrárny samozřejmě za příslušný obnos. Spoustu záloh navíc řeší přes uhlí. Uhelné elektrárny sice musí jet v režimu horké zálohy (tedy spalují uhlí, i když elektřinu nevyrábí), ale pořád je to levnější než plyn. Němci už ty plynovky začali přehodnocovat z důvodů prostě ekonomických ještě před krizí na Ukrajině.

Odpovědět

Přestat si hrát na srdce Evropy a to hned

Emil Klečka,2014-05-01 13:14:38

Živý organismus má srdce, protože vývoj ukázal, že tato forma rozvodu žovotodárné energie je pro jeho přežití nejvýhodnější. Evropě jsme s prominutím u p. Velmi silně pochybuji, že by si zrovna tam potřebovala umístit svoje srdce a už vůbec ne proto, že si to bude přát někdo u nás.
Zatím co tradiční jednopřechodové solární články mají teoretickou hranici účinnosti někde okolo 30%, tak když se podíváte na fotovoltaickou účinnost koncentrované fotovoltaiky zjistíte, že začíná být efektivní od intenzity 400-500 sluncí s hranici teoretické účinnosti okolo 90% (http://en.wikipedia.org/wiki/Multijunction_photovoltaic_cell ). To však už není vývoj v plenkách ale prudce se rozvíjející svět intensivní fotovoltaiky. Dejte si to dohromady s předváděnou intenzitou 50000 sluncí z vody pana R.Millse v Black Light Pover a zjistíte, jak rychle všechny ty vaše prognózy o budoucnosti jaderné energetiky vezmou za svě.

Odpovědět


Pavel S,2014-05-04 20:17:35

Tak především u p. jsou každému vaše názory na energetiku, a to kvůli tomu, že je to taková snůška blbostí jaká se jen tak nevidí.

Odpovědět


Koncentrace

Josef Šoltes,2014-05-07 10:12:36

Jasan, budeme koncetrovat a koncentrovat a zjistíme, že článek udělal pápá. Že zrcadla musí někdo čistit. Že zrcadla je nutné měnit. Že mrcha rozptýlené světlo se moc nekoncentruje.

No a nakonec to tedy vyřešíme. Takže máme super výkonný zdroj když svítí Slunce. A jak sakra uložit tu elektřinu, aby jsme ji použili když nesvítí? Třeba v noci? Do baterií? Drahé. Do přečerpávaček? Nerealizovatelné. Setrvačníky? Drahé. Takže co? Nic.

Odpovědět

Zahájit řízení o stavbě a to hned

Oldřich Horák,2014-04-30 21:10:10

Proč bychom se nemohli stát srdcem Evropy ve smyslu, že dodáváme elektřinu - krev. Než totiž vyhlásíme nové výběrové řízení, než to proběhne, než vyřešíme soudy s uraženými odmítnutými, Pak zahájení až po dostavbu...
Do té doby skončí životnost většiny zdrojů energie "zdarma" (vítr fouká a slunce svítí zdarma) a Německo začne řešit, jak dál.
Je až ironické, jak země jako Rakousko a Německo parazitují na rozvodné soustavě okolního světa a zuřivě v noci a bezvětří nakupují z Česka či Francii atomovou energii a ve své zemi prohlašují, že vlastně fungují jen na vítr a slunce.
U nás již dávno i poslední odběratel ví, že někomu platí sluneční farmu či větrný zámek, kdy si to uvědomí i zfanatizovaný němec je ve hvězdách.

Odpovědět


Proč bychom se nemohli stát srdcem Evropy ...

Miroslav Stuchlík,2014-05-01 00:01:25

protože si to Rusi nepřejí

Odpovědět


ad Miroslav Stuchlík - je to ještě horší

Pavel Brož,2014-05-01 11:13:36

obávám se, že ne proto, že si to Rusi nepřejí, ale proto, že si to sami zakážeme abychom si je náhodou nerozladili. Stačí se kouknout na to nechutné patolízalství, které předvádíme vůči Číně ohledně Tibetu.

Odpovědět

Bavorsko vypne JE 2015-17 a naše JE za 20 let

Stanislav Kaštánek,2014-04-27 23:33:09

Bavorsko vypne JE 2015-2017. od rozhodnutí postavit další JE v Temelíně k realizaci uplyne 20 let. Šance, že zatím Bavorsko bude mít efektní propojení sever-jih je větší. Další Temelín bude stát řádově 300 miliard, čili 3x víc jak současný. To se promítne do ceny, cena uranu spíše roste, cena obnovitelných zdrojů má šanci klesat, pak se vyplatí k vyrovnání špiček přečerpávací elektrárny a plynové.
http://energostat.cz/elektrina.html
Plynové 6%, Vodní 4,3%, Fotovoltaika 2,38%, Vítr 0,55%.
Podíl plynových el. roste, v roce 2012 vyrobily plynové el. 5% elektřiny ČR.
Další Temelín je třeba hlavně pro budoucí hrozící odstavení Dukovan.

Odpovědět


Pár oprav

Vladimír Wagner,2014-04-28 08:06:54

Pane Kaštánek, dovolil bych si Vás trošku opravit a doplnit. Pokud by se Česko rozhodlo nyní dostavět Temelín, tak má výhodu v tom, že řada nejzdlouhavějších řízení už je hotova. A také areál a řada potřebné infrastruktury už je. Samotná stavba pak sice závisí na dostatku zkušených pracovníků a dost se tak liší třeba v Číně a Evropě, ale reálné rozmezí je mezi 5 a 10 lety. V ideálním případě by se tak dala stavba stihnout i za deset let. Záleží na politicích a tom, jak oni budou přesvědčeni o nutnosti této stavby pro Česko.
V Německu je při stavbě kritické rozhodování o pozemcích a jednání s dotčenými majiteli. A těch jsou tisíce. To ani nezačalo (trasy nejsou ještě přesně stanoveny) a to, jak dlouho to bude trvat, je absolutně nepředvídatelné. A Bavorsko začíná být tvrdě proti, takže bych na termín dokončení byť jen první ze tří linií vůbec nevsázel. Na druhé straně v Německu bude brzy situace kritická, u nás přece jen nebudou další bloky Temelína chybět tak kriticky, aby to politiky tlačilo k řešení. Více o tom zde: http://echo24.cz/a/wrHMk/pruvodce-stredoevropskou-energetikou-po-odpiskani-temelina
V té Vaší statistice je nutno upozornít, že v těch Vašich 6 % není jen zemní plyn, ale i bioplyn a další jiné zdroje. A nárůst mezi rokem 2012 a 2013 je podle mě dán nejspíš nárůstem produkce právě v bioplynkách. Dále je třeba říci, že podíl uhlí je u nás stále okolo 50 %. A dostavba Temelína by dominantně měla nahradit větší část těchto zdrojů. A pochopitelně i případné odstavení dožívajících jaderných bloků. Jádro totiž dodalo 35,3 % (podle Vašeho zdroje).

Odpovědět


Děkuji za upřesnění

Stanislav Kaštánek,2014-04-28 09:26:27

Ano. Bavorsko má problém s pozemky pro vedení sever-jih.U nás je problém s administrativním rozhodnutím, co vláda, to nový správný názor. 10 let stavby vidím černě. Technicky další blok JETE postavit určitě lze, když už jich ve světě stojí 430. Záleží na tom, kdo bude mít o elektřinu dřív opravdu bídu. Spíš asi to bude Bavorsko a vyplatí se jim koupit naší elektřinu. V temelínském informačním centru ( bez záruky) je nadpis nad projekčním plátnem. Temelín vyrobí 20 % spotřeby naší elektřiny. Jinak by se dalo napsat, že celou roční produkci ( 15 TWh) vyvezeme. Chápu, že elektřinu je třeba dovážet i vyvážet, ale jsme velcí exportéři a doháníme do doma uhlím, i tak to lze vidět. Rostoucí výrobu elektřiny z bioplynu ( nové čističky + bioplynky) vidím celkem pozitivně, je obnovitelný zdroj a je decentralizovaný, dá teplo, plyn lze krátkodobě skladovat a vyrábí i elektřinu.

Odpovědět

Díky za tenhle článek!

Jan Kment,2014-04-27 10:55:18

Kdybych se za něj mohl jakkoli postavit, udělám to.
Nakonec, i kdyby tu opravdu byly nějaké nadějné vyhlídky na studenou fúzi, či jiný zdroj, lze celkem s jistotou říci, že půjde o věci nejisté, které mají před sebou řadu let ověřování a dolaďování. Kdyby něco fungovalo opravdu jednoduše a jednoznačně, už by se to dávno používalo. S tím by nic nenadělala žádná loby, určitě ne ve chvíli, kdy už o tom ví víc než pět lidí...
Do budoucnosti je třeba hledět bez přehnaného idealismu, na podkladě poznatků, které už bezpečně držíme v rukou. Když nakonec přijde něco převratného, může to být jen příjemné překvapení...

Odpovědět

Emil Klečka,2014-04-27 08:20:15

Pane Pilaři, na to být osobní nemáte právo, neznáte mne. Na vymezení se k mému příspěvku právo máte a vítám to.
V podstatě s Vámi mohu prakticky ve všem souhlasít jen bych to ještě doplnil.
... Problém je vymyslet, jak tu pravdu poznat, protože každá verze může mít svého spozora, který píše oslavné nebo pobuřující články, lobuje u politiků, platí občanské aktivisty atd...
Neuvedl jste vládu, kterou sponzoruje až donedávna sponzor největší a tím je Národ, který si vládu zvolil. V žádném případě nsmí národ dovolit, aby její vládu sponzoroval někdo jiný!!!
Poznávat pravdu (myslím tu fyzikální od které se pak buduje třeba ta energetická koncepce) je pak úkolem státem financovaného výzkumu a vývoje, který pak státu a potažmo národu skládá účty svým přínosem ať už vědeckým, či technickým. Nesmíte dovolit, aby věda a výzkum byly zodpovědné jen svým sponzorům mimo národní kontrolu. Jsou totíž snadno zmanipulovatelní.
Já nemám pochybnosti, že vývoj a výzkum je dělán poctivě, ale mám výrazné pochybnosti, že je dělán jedině možným správným směrem. Tak přece věda nikdy nefungovala a fungovat nebude! A už vůbec mi nejde o potírání všeobecně platných fyzikálních zákonu i když přirozenou povinnosti vědce je pochybovat o všem a o každém.
Nakonec píšete:
Domnívám se, že pokud připustíte možnost nepravdy (omylu) i u Vašich stoupenců, jste schopen napsat hezčí příspěvek. Prosím zkuste napsat příspěvek o tom, jak to má fungovat s využitím reálně existujících technologií, jinak skončíme u "mentálně alternativních" koncepcí postavených na třeba na předpokladech snadného skladování elektřiny.
Proboha, o energetické koncepci přece nemohou rozhodovat stoupení (fandové, příznivci...), ale odborníci, fyzikové, technici, kteří se touto problematikou zabývají. Těm ale nesmí být čtvrt století vymýván mozek, že to jinák nejde, aby se po 25 letech dověděli, že existuje spousta lidí, institucí po celém světě kteří se touto problematikou na vědecké úrovní zabývají a mají výsledky.
7 fyziků tvrdí, že to viděli fungovat vloni na vlastní oči. Pře pár týdny doběhly dlouhodobé testy na Rossiho E-Catu a čeká se na zprávy vědců snad ze tří kontinentů. Pan R.Mills předvádí na základě své teorie Hydrina reálné pokusné generování elektřiny z vody. Tyto testy už jsou podle mého názoru ověřitelné na každé technické universitě na světě. Pan Hagelstein na MIT pořádá......
Vůbec tady nechci lobovat za mnoha milionové dotace do výzkumu studené fůze, o které pan R.Mills tvrdí že neexistuje a že vše je postavene na jeho objevu Hydrina, ale o kterém zase na jiných výzkumných místech tvrdějí, že výskyt hélia a transmutace se prokazatelně děje.
Ale proč na národní úrovní nedotovat zprvu alespoň pár set tisícový program který by se pokusil prokázat alespoň ty nejjednodušší pokusy?

Odpovědět


no právě, je to furt stejné

Tomáš Pilař,2014-04-27 10:51:02

pane Klečka, je zajímavé, že ačkoliv se mnou souhlasíte, docházíme k opačným závěrům.
Obávám se, že jste se nikdy nepodílel na vědě. Vědci jsou tlupa hračičků, kteří zkoušejí každý nový fór, takže studenou fůzi určitě zkusilo zopakovat mnohem víc laboratoří než těch, které se k tomu přiznaly. Z těch nepřiznaných se to taky nikomu nepovedlo. Základní pokusy, které stojí pár set tisíc vyzkouší spousta laboratoří (třeba školních) po celém světě i bez vládního požehnání, protože jsou plné hračičků (zvídavých lidí).
Hračičkové mají rádi nové hračky, takže když jim je někdo slíbí (dá grant), tak se snaží mu udělat radost a přinést očekávané výsledky. To je důvod toho, proč i vědecké instituce často produkují výstupy, které jsou chybné (špatně interpretované). Ostražitost při posuzování výsledků je na místě vždycky, pokud to nedává smysl selským rozumem, a není vysvětlené, co je jinak, tak zvlášť. Pokud předmětem zájmu je blackbox o jehož vnitřku se nemůže mluvit, tak "přestávám být ostražitý a jsem paranoidní" Tohle ale můžem mít jinak nastavené.
Obráceně politici jsou banda lidí, kteří chtějí být znova zvoleni, což se dá nejsnáz dosáhnout tím, že budou hlásat co lidé chtějí slyšet. I když připustíme, že i v politice se vyskytují lidé, kteří chtějí rozumnou správu věcí veřejných, tak pokud mají udělat nějaké rozhodnutí, musí se někoho zeptat. Dotázaný dostane grant a v tom okamžiku je trochu zavázán donátorovi a snaží se poskytnout očekávané výsledky. Pokud Vám to připomíná písničku "pes jitrničku sežral" s jejím nekonečným opakováním, tak jsme dva. Navíc politik samozřejmě nebude příliš prosazovat věci, které lidé nechtějí slyšet, pokud to udělá, tak příště nebude zvolen. Tak se nám logicky vyselektují politici na které je jednoduché nadávat. (jo zvolili jsme si je, nemáme co nadávat).
Pokud Vám teďka připadám jako cynik, tak obráceně Vy mi připadáte jako naivní snílek, který tvrdí, že pokud budou všichni čestní a poctiví, tak systém bude skvěle fungovat. No tak úplně nejsou a důvod je ten, že mezi zcela poctivými, ten poctivý míň, bude mít velkou výhodu. Na politice je to vidět krásně, ve vědě o kousek míň, ale v principu je to stejné všude, kde jsou lidi, kterým nic lidského není cizí. (:-)

Odpovědět


Martin Kovář,2014-04-27 11:49:35

Milý pane Klečko,
odporujete si už v tom, že chcete, aby o energetické koncepci rozhodovali odborníci, ale pak jim jako nedodborník říkáte, co je pravda a co není.
Vězte, že tito odboníci staví na opravdu solidních základech, na tom, co bylo mnohokráte a nezávisle ověřeno a ne na nějakých fantasmagoriích, které lze najít na internetu. Tímto způsobem také realizují svou zodpovědnost vůči občanům státu, který tyto odborníky financuje.
Z toho, co jste napsal, soudím, že nemáte představu, jak věda funguje.
1) Není poviností druhých vědců dokazovat, že Vy nemáte pravdu. Naopak, pokud přijdete s něčím novým, jste to právě Vy, kdo má přesvědčovat ostatní, že váš objev za něco stojí.
2) Platí zde princip otevřenosti. Tedy že uveřejňujete veškerá podstatná fakta, která se k danému objevu vážou. Tedy přesné schéma dané konstrukce, užité materiály a podobně. Veškeré tajnosti typu "tajný technický prvek" a nebo "tajný katalyzátor" jsou důležitým vodítkem k vyjádření nedůvěry k danému objevu. Nějaká škatule co vydává teplo a u které pořádně nevíte, co je uvnitř, rozhodně nestačí.
3) Také je důležité se zmínit o konzistentnosti. Jestliže užíváte nějaké nové vzorce pro výpočet toho či onoho, musíte v souladu s bodem 1 doložit, že tyto jsou v souladu s již známými a obecně uzávanými fakty. A je také nutné zdůvodnit, proč tak činíte.
Bohužel, nelze argumentovat, že ten či onen pracuje na nějaké univezitě. Já sám jsem potkal pár lidí, kteří pracovali na univerzitě (v tom dokoce i dva profesoři) a honili se za svými fantasmagoriemi. A také existuje celkem dost zdokumentovaných podvodníků v oblasti vědy.

Odpovědět

Emil Klečka,2014-04-27 08:16:46

Odpovědět

poslední roky to vídím furt stejně

Tomáš Pilař,2014-04-27 00:42:36

pane Klečka omlouvám se, že jsem osobní a potřebuju se vymezit k vašemu příspěvku.

Jako červená nit se vvine vaším komentářem mnyšlenka, že alternativní zdroje existují a budou co nevidět, a ti kdož tvrdí opak lžou. Zažil jsem to už v mnoha případech, někdy doplněných úvahami o tajném celosvětovém spiknutí mocných, tak tajném, že ho nejde potvrdit (ani vyvrátit). Tajné technologie zůstaly utajené, jestli je to důsledek jejich neexistence nebo úspěšného spiknutí nelze rozhodnout (netestovatelná hypotéza).
Myslím, že je nezbytné přiznat možnost nepravdy (lži , omylu...) i těm, kdo tvrdí, že zdroje budou. I ti, kteří vyzdvihují "alternativní zdroje" mají mnoho důvodů nemluvit pravdu (např. peníze, granty, poopularita...). Alespoň občas už to udělali a to s výraznými důsledky. V době schvalování dotací pro "obnovitelné zdroje" se objevovali škarohlídi, kteří tvrdili, že to ekonomicky nedává smysl a proto je to pitomost. Jejich sýčkování se potvrdilo v plném rozsahu. Alternativní zdroje jsou drahé a paralyzují ekonomiku (stejně jako každé vyhazování peněz), do ceny jejich elektřiny není promítnuta cena kompenzačních zdrojů (takže jsou ještě dražší než se zdá při pohledu na dotaci) a nakonec ani náhodou nejsou obnovitelné, protože jejich pořízení vyžaduje vysoké počáteční náklady (řádově vyšší než klasické zdroje) a jenom je jejich ekologická stopa přesunuta jinam a do doby před spuštěním. Mám tedy docela dobrý důvod předpokládat, že propagátoři nových alternativních zdrojů zas nemluví pravdu.

Problém je vymyslet, jak tu pravdu poznat, protože každá verze může mít svého spozora, který píše oslavné nebo pobuřující články, lobuje u politiků, platí občanské aktivisty atd...
Konkrétně dává smysl aby:
- občanské aktivisty protestující proti Temelínu, byly sponzorovány rakouskou eletrárenskéskou společnosti
- alternativní zdroje byly podporovány provozovatelem kompenzačních zdrojů
- občanské aktivity bojující proti páteřnímu vedení přes Německo sponzoroval výrobce záložních dieselagregátů
- občanské aktivisty protestující proti prolomení těžebních limitů sponzorovaly jaderné elektrárenské společnosti a dodavatelé zemního plynu
- odstavení Německých jaderných elektrárem platily uhelné společnosti a obchodníci s plynem
- nepostavení plynovodu Nabucco sponzoroval Gazprom.

Některé z výše uvedených vazeb lze potvrdit, žádné nelze vyvrátit. Najít pravdu je obtížné, očekávat jí u ryze politických rozhodnutí pošetilé (nerozumné). Pokud předpokládám, že Německé rozhodnutí o odstavení JE bylo politické, tak musím předpokládat,
že budou vypouštět informace o řešení nadohled.

Domnívám se, že pokud připustíte možnost nepravdy (omylu) i u Vašich stoupenců, jste schopen napsat hezčí příspěvek. Prosím zkuste napsat příspěvek o tom, jak to má fungovat s využitím reálně existujících technologií, jinak skončíme u "mentálně alternativních" koncepcí postavených na třeba na předpokladech snadného skladování elektřiny.

Odpovědět

Poslední rok to vidím úplně jinák.

Emil Klečka,2014-04-26 21:24:01

Pane Wagnere.
Celý ten náhled na Vaší koncepci bych brál, kdyby se psál tak rok 1990, maximálně 1993 a nebyla celosvětová (des)informační dálnice zvaná internet. To, co v tomto článku předvádíte, je vzorový příklad střetu zájmů.
Ani ne tak proto, že byste v něm neměl pravdu, jako to, o čem v tom článku neříkáte vůbec nic.
Nic neříkáte nových možnostech zdrojů energie, o kterých se už opravdu začíná smysluplně hovořít.
Nic neříkáte o kursech pořádaných na MIT (Massachusetts Institute of Technology) na téma LENR.
Nic neříkáte o desítkach firem, které na těchto technologiich již léta pracují (např. JET Energy, Industrial Heat LLC, Brillouin Energy, ......).
Nic neříkáte o teorii Hydrina pan R.Millse v BLP a jeho veřejně dostupných návodech i když jste se o něj absolutně nevědecky otřel v jedné diskusi stylem „..že už by přece musel dávno mít nobelovku...“. Víte, Vy jen pokračujete v mainstreemem nastoupené cestě z roku 1989. Pěknou chronologii o tom uvádi pan Eugene Mallove v dokumentu http://www.infinite-energy.com/images/pdfs/mitcfreport.pdf . Jaká náhoda že byl zavražděn „domovním zlodějem“.
Svět je však už jinde. NASA plánuje s novými energetickými zdroji létat, UK Ministry Of Defence zakalkulovává nové energue do strategického plánování do roku 2040.
Váš článek z roku 2011 „Proč italská studená fúze nemůže fungovat“ bych Vám ještě mohl tolerovat, ale Váš loňský článek a hlavně v diskusi kde se přikláníte k záporné zprávě dvou frustrovaných fyziků z Uppsaly už Vam tolerovat nemůžu. Tá zpráva v podstatě označuje podvodníky nejen Rossiho, ale hned všech sedm fyziků, protože Rossi nemohl vědět co kterého napadne měřít a tudíž by musel vybrat všech 7 podvodných fyziků!
Vždyť Vy si chlape pletete fyziku a vědu s fotbalovým zápasem. Vy fandíte skeptopatům a já optimistům. A co si takhle zajít ještě za nějakým bookmakerem?

V závěru tohoto článku jste se dopustil opravdu smysluplné věty:
... Uvidíme také, jak se spolková vláda postaví k problémům Bavorska a kdo bude v tomto případě tahat za kratší provaz. Vždy má při vyjednávání lepší pozici někdo, kdo má co nabídnout, než ten, který nemá nic. A pokud bude Česká republika realizovat energetickou koncepci postavenou na reálných faktech a ne na ideologii, může Německu a zvláště Bavorsku významně pomoci při udržování stability sítě v regionu a náhradě elektřiny z postupně odstavovaných jaderných bloků....
Jak víte že spolková vláda o těchto technologiích už dávno neví, když zrušila výstavbu JE už před dvěma roky?
Co firama PURATIO, která se tím v nemecku zabývá http://www.purratio.ag/pdf/SOLFIRE_KALTE%20FUSION_English.pdf ?

Já mám právo se mýlit, anžto nemám prostředky jak si tuto „Novou Technologickou Revoluci“ na sklonku svého života ověřit. Vy, ani naše vláda však toto právo nemáte! Vy jste povinen z titulu své profese hledat fyzikální pravdu ze všech síl.
Chvála bohu, že vláda ten projekt dostavby JE zatím pozastavila. Na národní úrovni by si měla umět pravdu co nejdříve zjistit, ať se to Vám či paní Drábové a dalším líbí nebo ne! Věřím, že když naší politici dokážou lítat na Krým, tak by si mohli zaletět i třeba za panem R.Millsem do států. Když se jej někdo v diskusi ptál až z Indie, prohlásil, že jej rád přivítá!

Odpovědět


Petr Kuběna,2014-04-26 23:35:02

Co to má společného s energetickou koncepcí? I pokud by studená fúze existovala (většinový názor odborné veřejnosti je opačný), tak minimálně několik desetiletí bude trvat, než z teoretické laboratorní možnosti se udělá průmyslová výroba, která je schopná zásobovat stát.

Říkáte, že "vláda nemá právo se mýlit" a přitom chcete, aby odložila výstavbu JE pro technologii, která neexistuje a i pokud ano, tak v žádném případě nikdy nebyla předvedena na jakékoliv průmyslové úrovni.

Jak dlouho uplynulo od prvních fotovoltaických článků, než se dostali do stavu, kdy jsou (s dotacemi) masově použitelné? Stejně tak bychom snad už příští rok mohli vyrábět energii z klasické fúze (prokazatelně). To ale neznamená, že by byla schopna nahradit v následujících dvaceti letech i jen malou část světové produkce a spíš budeme oslavovat, pokud se nějaká komerční elektrárna objeví.

Odpovědět


Co můžu říci ke studené fúzi

Vladimír Wagner,2014-04-27 08:01:54

a Rossiho E_CATu je podrobně popsáno ve zmiňovaných článcích. Opravdu nemám co dodat.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5501
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5979

Že mám asi pravdu, ukazuje i to, že Rossi už velice dlouho deklaruje, že rozjede komerční výrobu. Zatím, alespoň pokud vím, se nic takového neuskutečnilo a žádná E_cat elektrárna nikde nefunguje.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz