Duchaření a víru máme v genech z pravěku  
Víra evoluci zrovna moc nemusí. Paradoxně ale právě jí vděčí za svůj vznik. Náboženské instinkty si neseme v sobě z prehistorických dob. Umožňovaly nám přežít.


 

Zvětšit obrázek
Máme náboženské instinkty z prehistorických dob?

Náboženství si můžeme definovat jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. Takové pojetí je vlastní jak judaismu, tak křesťanství i islámu, buddhismu, hinduismus a nejspíš i těm dalším. Náboženství jsou ve všech lidských společnostech. I moderní doba přináší různá hnutí, jež se odkazují na kulty minulosti a snaží se praktikovat jejich náboženské obřady a žít tak, jak žili jejich vyznavači před mnoha lety, tak nějak v souladu s přírodou. Na náboženství nejspíš něco je, když nás to k němu tak táhne.

 

Zvětšit obrázek
Hinduistický svátek. (Kredit: Paul Raj, Wikipedia)


Všudypřítomnost a podobnost všech náboženství z různých míst na planetě se asi podařilo vysvětlit  Stevu Kellymu. Psycholog z University of Strathclyde razí teorii, že náboženství souvisí s lidskými duševní procesy, které nám v pravěku umožňovaly přežít. Se svou představou vystoupil 22. května letošního roku v Glasgow. Jeho přednáška u veřejnosti vzbudila velký ohlas i emoce.
Podle něj nejstarší formy náboženství souvisely s naší představou o světě ovlivňovaném mocnými, posvátnými sílami, které je záhodno respektovat. Není prý důležité zda prvopočátky budeme nálepkovat a říkat jim dynamismus, démonismus či jinak. Podstatné je, že jsou s námi od samého počátku lidství. Kelly to vysvětluje charakteristikou naší psychiky. Vrozenou tendencí si  myslet, že když se něco stane, že to není jen tak, samo od sebe, ale že za tím je vliv „něčeho“, co si představujeme jako něco „živého“. Kořeny  mají sahat až do pradávné minulosti.

Zvětšit obrázek
Mniši tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie. (Kredit: Bodh Gaya, Wikipedia)

Celkem logicky Kelly argumentuje tím, že pro naše prapředky bylo účelnější u řady jevů předpokládat, že třeba  takové šustění v potemnělém křoví nebo praskání větviček za bezměsíčné noci, jsou dílem něčeho živého, než si to spojovat se závanem větru. Vymyšlené představy, byly z hlediska přežití cennou devizou. Kdo si nějakého „institucionálního zástupce“ ve své mysli pro takové případy vytvořil, získal větší šanci dožít se vyššího věku a zplodit více potomků. To, že se povahové rysy a způsob uvažování dědí, o tom už dnes pochybuje jen málo kdo. Ne nadarmo se říká, že jablko nepadá daleko od stromu. Je tedy logické, že geny nápomocné k takovému způsobu uvažování (vytváření si institucionálních zástupců) se v populaci rychle šířily. Jistou logiku to má i v další věci. Na tak vybavené jedince nebyly kladeny nijak zvlášť velké nároky, co se chápání  podstaty věcí týče. To bylo nejspíš také důležité, protože, že v počátcích lidství si o našem intelektu netřeba dělat velké iluze. I to byl důvod, kvůli kterému nám takový zástupce byl ku prospěchu a z dnešního pohledu u tehdejší lidské populace muselo jít v tomto směru, jak genetici rádi říkají, o tvrdou selekci.

 

Zvětšit obrázek
Anglikánské procesí ve Walsinghamu. (Kredit: Wikipedia)


Je tu ale i empatie
Druhým rysem, který měl napomoci „zadrátování“ náboženství v našich mozcích,  je vnímání ostatních. I když kmenové spolužití mělo v pravěku nesporné výhody, stejně jako dnes, ani tehdy nebylo snadné, aby každý s každým vycházel. Pochopit jednání a chování toho druhého, vyžaduje vyznat se v jeho myšlenkách a představách. Podle teorie duševních stavů (angl. theory of mind, někdy též mind reading) neboli teorie vysvětlující podstatu lidského myšlení, máme všichni do jisté míry snahu předpokládat, že ten druhý má nějaké důvody, které ho vedou k tomu, že se chová tak, jak se chová. Že ví, co dělá a proč to provádí. Dokonce i dnes , pokud nám tato schopnost chybí, hovoří lékaři o vývojové poruše - autismu. 

 

Zvětšit obrázek
Některá z náboženství (celkem jich mělo vzniknout asi dvacet tisíc), mají své symboly. (Kredit: Ratomir Wilkowski, Wikipedia)

Skotský výzkumník má pro nás další příklad k úvaze. Máme si představit, že žijeme v jeskyni  a v některém zapadlejším koutu spadne kamínek. Naše „zástupná instituce“ nám napoví, že to způsobil „někdo“, nějaký neviditelný tvor, duch,... Taková představa  vzápětí nastolila otázku, proč by se měl plížit kolem? Nabízí se empatické logické vysvětlení - také to děláme, když chceme zjistit zda proti sobě máme někoho dobrého či zlého, také nejdříve nějakou dobu pozorujeme, co činí.

Kelly nám k úvaze předkládá jeden příklad za druhým. I takový výbuch sopky v době, kdy nám geologické poměry nic neříkaly, zástupná instituce připsala takovou událost někomu, kdo měl nadlidské schopnosti. Horší bylo domyslet, proč takovou zkázu někdo vykonal. Tehdy se nám nejspíš zdálo logické vysvětlovat si to trestem, za to, že jsme nejednali v souladu s přáním oné mocné bytosti.

 

Zvětšit obrázek
Sigmun Freud: „Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“ „ (Kredit: Ferdinand Schmutzer)


 
Duchové a bozi

Uvedené příklady jsou pochopitelně zjednodušením, ale jistou představu, čím se naše myšlení  řídilo a co stálo u zrodu víry v bohy, bůžky, duchy a jiné nadpřirozené bytosti, dávat mohou. Podle Kellyho si naši předkové vyvodili závěry z událostí, které jim do sebe nějak zapadaly a které jim spolu s instinkty pomáhaly přežít. Proto je v našich myslích víra tak pevně zadrátovaná. I poznatky  psychologů jdou jeho představám na ruku. Vede je k tomu chování malých dětí. Záhy totiž velmi dobře chápou biologické i fyzikální zákonitosti. Uvědomují si, že dvě pevná tělesa s sebou neprocházejí, že kůň nemá uvnitř převody a brzdu,... Vše, co vybočuje z tohoto intuitivního chování věcí, si snáze zapamatují. Nelogično a nepřirozeno pomáhá vložit myšlenku trvale do paměti. Proto prý mnoho náboženských příběhů obsahuje pojmy, které se zdají porušovat intuici. Příkladem může být chůze člověka po vodě, nebo hořící keř, který mluví,... Příběhy odporující logice se úspěšně šíří a odolávají zapomnění.

 

Zvětšit obrázek
Psycholog a religionista Dr. Steve Kelly, University of Strathclyde, Glasgow, Scotland (Kredit: International Medical University)

Proč je ve světě kvůli přednáškám mladého Skota tolik vzruchu? Nejspíš proto, že je o jeho přednášky velký zájem a to jak u laické veřejnosti, tak ze strany představitelů lékařských fakult. Pro nás může být zajímavý tím, že se ztotožňuje a rád operuje, s definicí  náboženství Moraváka s rodným jménem Sigismund Šlomo Freud. Ať už si uděláme na Skota Kellyho názor jakýkoliv, logiku jeho úvahám upřít nelze. A za pravdu mu dávají i čísla. Na zemi během posledních 6000 let existovalo více než 20 000 náboženství. Pokud jsou jeho úvahy o kořenech náboženství v našem způsobu myšlení správné, potom to neznamená nic jiného, než že víra je vedlejším produktem mentálních procesů založených na omylu a poháněných omylem. Jak ale nedávný výzkum v USA zjistil, ne všichni se s uznáním vlivu evoluce na náš živočišný druh ztotožňují. Protestantští pastoři, kteří na formování veřejného mínění také mají výrazný vliv, v naprosté většině teorii evoluce odmítají. Na otázku, zda „věří, že Bůh použil evoluci ke stvoření lidí?“ Jich 73 %  odpovědělo zamítavě. 74 % jich věří, že Adam a Eva byli první dva lidé stvoření Bohem. K čemu se veřejnost nakonec přikloní, bude nejspíš také v souladu s Kellyho učením – bude to záležet na „síle“ našich genů.   

 

Pramen: The Conversation

Autor: Josef Pazdera
Datum: 27.05.2014 15:53
Tisk článku

V co věříš? -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
V co věříš?

Související články:

Betlémská hvězda nejspíš nebyla hvězdou ani kometou     Autor: Josef Pazdera (05.12.2016)
Psychologové tvrdí, že prokázali vztah mezi vírou v nesmysly a sníženou inteligencí     Autor: Josef Pazdera (04.12.2015)
Zeptejte se svého kněze 2: Velikonoční speciál     Autor: Jan Špaček (06.04.2015)
Třetina Američanů v evoluci nevěří     Autor: Josef Pazdera (02.01.2014)
Rozpory v knize knih     Autor: Jan Špaček (30.10.2013)



Diskuze:

Víra jako evoluční adaptace

Petr Bal,2014-06-20 07:04:04

Myšlenka víry jako evoluční adaptace mi přijde zajímavá. Když přiznáváme emocím, které sdílíme s jinými živočichy, evoluční adaptaci pro rychlejší rozhodování v situacích, kdy je potřeba vyhodnotit velké množství neznámých a kdy je nemožné v reálném čase projít všechny varianty a pro i proti, proč by podobnou funkci v dalším stupni nemohla plnit náboženství?

Odpovědět

...

Jan Kment,2014-05-31 08:35:12

Chtěl bych být americkým psychologem! Za velké peníze objevovat notoricky známé a tisíckrát popsané skutečnosti a ještě za to být slavný!

Odpovědět


Hezké přání

Anna Valentová,2014-06-02 15:17:19

Jenže v článku se píše že Kelly je Skot. Protože to je s velkým písmenem, tak to asi nebude přezdívka. Ostatně pracuje v Glasgow.

Odpovědět

:-)

Ctibor Jablonický,2014-05-28 13:26:53

Myslím, že Kelly nepřichází s ničím převratně novým. Tuto problematiku už docela přesně popsal a analyzoval Mircea Eliade: Posvátné a profánní; Mýtus o věčném návratu; Dějiny náboženského myšlení.

Odpovědět


Eliade a Kelly

Josef Pazdera,2014-05-29 09:24:56

Nemyslím, že to je dobrý příklad. Eliade podporuje myšlenku, že řád, kterým se má člověk řídit lze nalézt pouze prostřednictvím posvátna. A to se má náboženským lidem zjevovat. Eliade nepřímo kritizuje moderní společnost, která je podle něj ovlivněna průmyslovou revolucí a zvláště objevy vědy,... Kelly se na empatii dívá zcela jinak, nic nedoporučuje, neklade vinu vědě a je zcela na opačném konci pohledu na věc :)

Odpovědět

Je to celé ještě o něco jednodušší nebo naopak

Jiří Vyhnalík,2014-05-28 13:25:29

Lidé jsou skupinový tvor a jako takoví si budují svoje pozice pomocí sociálních vztahů. Sebevědomí a tedy i úspěch každého je do značné míry dán tím, jak vlivní jsou jeho spojenci a jak pevné vazby s nimi má. Pokud "vychází" dobře s Bohem, posiluje to jak jeho vnímání druhými, tak i jeho sebevědomí a tedy i jeho úspěch v běžných činnostech.
Vedle přírodních sil je dobrým kandidátem na Boha i tragicky zemřelý vlivný vůdce tlupy, kdy pozůstalí "dvořané" automaticky pokračují v jeho kultu. Dokonce jsem někde zachytil popis podobného chování u šimpanzů. Samozřejmě, že je potřeba, aby kult vydržel déle než pár týdnů, jak to bylo u těch šimpanzů.
Na druhou stranu, pokud přijmeme předpoklad, že pro rozvoj civilizace je potřeba dostatečně hluboký sociální systém, dá se dovodit, že je dost velká šance, že svoje Bohy budou mít i jiné civilizace.

Odpovědět

koukolik

Palo Satko,2014-05-28 08:18:00

ak si dobre pamätám prednášku MuDr.Koukolika z Leonardo, tak všetci ludia modernéh typu sa rodie so schopnostou mať naboženske predstavy, maju strach z hadov, rovnaky vetny syntax a ešte zopar veci.

Odpovědět

Vesmíru je to jedno (niežeby si to uvedomoval)

Rene Mikolas,2014-05-28 04:42:25

Jedno je isté: S vierou veriacich sa nedá robiť absolútne nič!

Odpovědět


ale dá

Petr Ka,2014-05-28 08:13:05

Víra je jako chyba/error. Dá se napravit (né úplně) a nemusí se jen lamentovat. Nejde o genetickou věc (jak je v článku prezentováno), ale o naučenou (zlozvyk - nechci používat termín mem/kulturgen). Svalování viny na genetiku je alibismus. A o vrozenosti nelze být řeč. Nemohlo dojít k tak rychlé změně (pokud by ta genetická změna nebyla způsobena např. virovou infekcí, což je nepravděpodobné) jakou byl například příklon ("pandemie") k ateismu (a proč jen někteří, proč jsou různá náboženství, proč...). To mohla učinit společenská změna (revoluce), ale ne evoluce. Je to hlavně prostředím ("česká převážně ateistická společnost" - nenapsal, že jde o český gen).

Odpovědět


Ad Petr Ka

Vojtěch Kocián,2014-05-28 08:52:14

On ten český ateismus je tak trochu vnucený okolnostmi, protože sem vždycky někdo nějakou víru tlačil násilím a Čechům často nebyla úplně vlastní. Otázkou je, zda rozhádanost a neakceschopnost české společnosti a její absence víry nemají souvislost. A nemusí jít o víru ve smyslu náboženství, třeba by stačila víra v národ, v určité společenské směřování (pokud možno rozumné) nebo něco podobného. Tedy kde je ten error?

Odpovědět


Nothing Special,2014-05-28 16:18:36

@Petr Ka
Víra nebo obecně pověrčivost není naučená chyba, zvířata ji mají taky, i třeba holubi. My se ji pouze můžeme snažit minimalizovat. Jedno je však jisté, je to evoluční defekt.

Odpovědět


???

Petr Ka,2014-05-29 08:27:21

Nechápu argumentaci "zvířata ji mají taky". Zvířata (tj. i člověk) mají mozek a "naučené chyby" (já nedělám rozdíl mezi zvířaty, to je vaše "evoluční" chyba).
Jde mi o to, že je nepravděpodobné, že se epidemicky rychle ztratí gen víry (např. ateismus 20. století). Geny pracují pomalu, kdežto světonázory (přízeň bohů) se mění rychle (náladovost), což nemůže s předpokládanou mutagenitou být reálné.

Odpovědět


to Petr Ka

Roman Gramblička,2014-05-30 10:50:57

Problém je, že vycházíte ze špatných předpokladů. cit:"jde o naučenou věc(zlozvyk - nechci používat termín mem/kulturgen). Svalování viny na genetiku je alibismus. A o vrozenosti nelze být řeč" Tohle jsou jen kategorická tvrzení, které nemáte argumentačně podložené. Vycházíte z předpokladu razantního nárůstu ateismu ve 20.stol, nepřipouštíte, že může jít jen o iluzi. Kde ho máte? I dnes je naprostá většina obyvatel světa věřící. K postupnému nárůstu dochází s růstem vzdělání a poznatků, kdy si dokážeme udělat reálnou představu o fungování světa, a která nahrazují dřívější pomocné představy. Není divu, že existuje přímá výrazná korelace mezi dosaženým vzděláním (+ životní úrovní) zavrhováním víry v nadpřirozeno.
Zcela mylná je i představa o Češích, jako národě ateistů. Kvůli své historii máme averzi vůči organizovaným formám náboženství (církve), ale většina čechů nemá problém s vírou v osud, spiritualitu, hvězdy, v různé šarlatány, všeléky atd. Z hlediska uplatňování zdravého rozumu, logiky, vědomostí jsme průměrně věřící evropský národ. Že se z nás komouši snažili víru vymlátit neznamená, že jsme přišli o onu vrozenou tendenci k náboženským představám. Tady se spíš uplatnila výchova, tlak prostředí.

Odpovědět


...

Petr Bal,2014-06-20 06:57:46

>>Petr Ka: Tzv. ateismus 20.století nesl všechny možné prvky dalšího náboženství: uctívání zakladatelů (Marx, Engels), svatou trojici (M,E,L), uctívání živých bohů (Stalin), strážců a vykladačů správnosti (ne)víry, zatracování konkurenčních světonázorů, ...

Odpovědět

Nejen fanatiky

Da Gros,2014-05-27 21:48:43

Když Klíma 10.1.2012 psal článek na téma darování majetku církvím ani netušil, jak velikou bude mít pravdu se svou lehce konspirační teorií o tom, u koho nakonec skončí majetek, který Kalousek, Schwarzenberg a spol církvím daroval. http://stop-cirkevnim-restitucim.cz/?p=1355#more-1355

Odpovědět


nejak jsme to u nás asi neuhlídali

Dalibor Markvart,2014-05-27 21:58:34

Francouzská občanská revoluce a pak vyrovnání r. 1905 vzaly francouzské katolické církvi prakticky úplně vše, a vráceny jí pak byly až na výjimky jen kostely a kláštery, a to nikoliv do majetku, ale jen do užívání. Žádná pravicová vláda(ani de Gaulle, Pompidou, Giscard d’Estaing, Chirac, Sarkozy) katolické církvi nevrátila ani jediný hektar polí či lesů, nedala jim ani frank na platy kněží. A to jsou Francouzi mnohem katoličtější, než česká převážně ateistická společnost.
Ví někdo kolik vlastně budeme platit? A budeme platit ještě i mzdu církevním hodnostářům? Neměli by to platit jen věřící?

Odpovědět


:(

Vítek Malenovský,2014-06-02 22:32:19

Totiž za císaře Josefa II. vznikl systém státního dohledu nad majetky, protože tehdy - v josefínské osvícené době - se přecházelo na katastr. Zemské knihy, které zaznamenávaly právo na majetek, tak byly přeorganizované do katastru. Ale v tom přechodu do katastru musel každý vlastník u soudu doložit, co mu patřilo. Musel předložit k tomu i nějaké nabývací listiny. Jenže církev k většině majetku ony nabývací listiny nebyla schopna předložit, a proto Josef II. udělal na onen majetek zvláštní režim. Tím se ovšem tento majetek nikdy nestal církevním, jen byl církvi vydán k užívání a byl nad ním učiněn ekonomický dohled státu, což znamená, že církev nemohla tento majetek prodávat nebo zastavovat. Tento systém přetrval celé Rakousko, první i druhou republiku a v podstatě fungoval i za komunistů.

Odpovědět

Prilis komplikovane

Jozef Gatial,2014-05-27 21:15:30

Mam dojem ze niektori prespecializovani vedatori maju problem pochopit tie najjednoduchsie veci. Pamatam si poviedku p. Augustu (ilustracie Z.Burian) ked nejakym pravekym ludom nahodou spadlo maso do ohna a po hodnej predriemanej chvili zistili ze upecene masko je lepsie ako surove. Nebolo by prirodzenejsie predpokladat, ze ked nas predchodca este zivoril na stepi tak pri poziaroch stepi videl silu ohna - utekali pred nim predatori, zabijal hadov a spalene a prepecene mrtvolky dalsich zvierat boli jedle a dokonca chutnejsie. Podobne ohladom nabozenstva - nebolo by najprirodzenejsie predpokladat ze vieru v Boha ziskavame uz ako embryo. Od 6 mesiaca si embryo udajne pamata vsetky vonkajsie podnety a vnemy. Takze aj vsadepritomnu obklopujucu laskavu bytost - nasu matku. U ludi ktori zazili klinicku smrt sa casto spomina cesta tunelom a na jeho konci ziarive svetlo spajane s bozstvom - nie su to spomienky na porod ulozene tiez kdesi v najhlbsom mozgu?

Odpovědět

hierarchia

Martin Smatana,2014-05-27 20:57:42

Mne sa zdá, že nábožensky založení ľudia sa správajú voči svojim bohom a iným nadprirodzeným bytostiam, v existenciu ktorých veria, presne tak, ako sa správajú voči iným ľuďom a prisudzujú im všetky ľudské vlastnosti, zoraďujú ich do hierarchie podobnej rozvrstveniu ľudskej spoločnosti. Prosia ich o niečo, buď o nejaký skutok alebo o odpustenie, prinášajú im "obete" atḋ. Preto sa skôr stotožňujem s názorom, že za vznik náboženstva do istej miery môže náš zmysel pre spoločenskú hierarchiu. A taktiež zmysel pre rituály a rizualázáciu a snaha vysvetliť svet okolo seba.
Čo sa týka multikulturalizmu zmieneného v inom diskusnom príspevku, jeho jediným reálnym výsledkom je rozvrat spoločností, ktoré ním boli nainfikované. Rozhode nie ich stmelenie.

Odpovědět

Jiří Kutý,2014-05-27 20:22:26

Ano, je to tvrzení, které tak nějak odpovídá naší "evoluční logice". Tak nějak nás evolučně smýšlející hladí příjemným způsobem po srsti. Popravdě mě tedy nepřekvapuje, že je dobře přijímán širokou veřejností, navyklé myslet určitým způsobem. Přesto jsou pro mne závěry(jak je správně v článku poznamenáno) strašlivě zjednodušující. Dokud si sám od Kellyho něco nepřečtu a nezhodnotím, nemohu příliš oponovat, prozatím mě osobně však přijde o mnoho zajímavější teorie Michaela Graziana, jenž náboženské představy připisuje redundanci v mozkové aktivitě, při níž nesprávně atribuujeme pozornost (Graziano na pozornost nahlíží specifickým způsobem) objektům a jevům, které výše zmíněnou neoplývají, což vede k mylné interpretaci, mající za následek, že na objekty nahlížíme jako na myslící entity. Jde sice o vysvětlení na jiné úrovni(oproti Kellymu jde o "bottom-up" teorii), přijde mi však zajímavější, a podnětnější se dívat na náboženství Grazianovou optikou (tzn., náboženství nemá, popř. alespoň zprvu nemělo žádnou adaptivní funkci, jde čistě o error=chybnou interpretaci rapidně evolvujícího orgánu pro skupinovou komunikaci-mozku), než následovat Kellyho "školácké" vysvětlení(které, opravdu ve více či méně komplexní formě napadne každého, kdo se o tuto problematiku alespoň trochu zajímá.

Odpovědět

křesťanství a evoluce

Stanislav Kaštánek,2014-05-27 19:38:56

Farní kroniky na vesnicích u nás umožňují často dohledat rodokmeny zhruba do třicetileté války. Církev dbala, aby nedocházelo k příbuzenským sňatkům. Královské sňatky ve středověku pokud byly typu bratranec a sestřenice, musely mít výjimku. Novou krev Habsburkům přinesla česká královna Anna Jagellonská, která zemřela, myslím, při 15. porodu.
Kněží byli nejvzdělanější vrstvou nejen v křesťanství, ale i druidové u Keltů. Na druhou stranu to, že se kněží katoličtí (asi tak 1000 let) nesmí ženit, vylučuje geny těchto chytrých lidí z evoluce. Dnes se geny vzdělaných lidí, hlavně žen, které jdou za kariérou taky často plně nereprodukují. Lidstvo ztrácí evoluční motor a blbne.

Odpovědět

Matson

Hans Mahraner,2014-05-27 17:39:22

Wallace Matson má na vznik náboženství jiný názor (Grand Theories and Everyday Beliefs). Jako ateista dospěl k názoru, že nejaká (de-facto jakákoliv) forma náboženství je nutná pro vznik a přežití větší společnosti jedinců. Náboženství tak představuje silný společný sjednocující prvek stmelující členy společnosti a odlišující je od jiné společnosti. Proto jsou náboženství přítomná prakticky v každé společnosti a také proto jsou tak různá. Zánikem víry ve společné náboženství zaniká i společnost. Něco na tom asi bude, za pravdu mu dávají třeba zánik říše Římské nebo současné Evropy. Nabízené nové ideje, např. idea multikulturalismu, je příliš slabá na to, aby ji většina Evropanů vzala za svou a mohla tak suplovat vytěsňované křesťanství.

Odpovědět


Idea

Vojtěch Kocián,2014-05-27 20:45:22

Pokud to dobře chápu, nejde ani tak o náboženství, ale spíš o ideu. Kromě náboženství totiž může podobnou funkci plnit třeba kult osobnosti, folozofický proud, ve válce vůle po vítězství, v každé době pak touha něčeho dosáhnout (třeba přistát na Měsíci). Náboženství mají však ideje trvalejšího charakteru, proto jsou nejspíš tak rozšířené. Přílišná názorová roztříštěnost společnost opravdu ničí, i když může být i motorem pokroku (přílišná jednota ho bude brzdit). Pokud se totiž idea pokroku stane dostatečně silnou, může to být ona, co bude držet společnost pohromadě, i když v jiných ohledech jednotná nebude.

A nemyslím si, že je tato teorie v přímém rozporu s tou popisovanou v článku. Podle mého by neměl být problém je spojit do jedné. Existují novodobé "víry" (konspirační teorie), které velmi dobře zapadají do obou dvou - nutkání vidět za událostmi něco víc, než pouhou náhodu nebo přírodní síly i touhu vytvořit komunitu podobně smýšlejících lidí, která drží pevně pohromadě, když společnost kolem moc jednotná není.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2014-05-27 16:19:06

S článkem se ztotožňuji, skoro všechno už jsem si tak nějak laicky myslel. Teď ještě vymudrovat, jak se ochránit před fanatiky...

Odpovědět


tak tak

Roman Gramblička,2014-05-30 11:02:14

a že jich přibývá, hlavně utěrkáčů a ještě si je sami zveme domů, tedy prostřednictvím politiků. Jojo, v téhle věci přituhne a ani nebudeme muset dlouho čekat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni