Vědci našli sekvenci, která z opičího mozku dělá lidský  
aneb za vznik matematiky vděčíme evoluční hříčce zvané genový enhancer HARE5
Moderní lidé sdílejí asi 95 procent svého genetického kódu se šimpanzi. Za viníka enormního zvětšení našeho mozku  výzkumníci označili evoluční hříčku - sekvenci nazvanou HARE5.
Moderní lidé sdílejí asi 95 procent svého genetického kódu se šimpanzi. Za viníka enormního zvětšení našeho mozku výzkumníci označili evoluční hříčku - sekvenci nazvanou HARE5.
Znalost anatomie mozku a jeho fungování v poslední době extrémně pokročily. Přispěl k tomu rozvoj zobrazovacích metod. Neurovědcům s jejich hračkami v podobě skenerů magnetické rezonance začíná dařit číst i lidskou mysl ještě dříve, než si to zkoumaná osoba sama uvědomí. Pozadu nezůstávají ani molekulární genetici. Čtením genomů a jejich porovnáváním se dostávají stále blíž tomu, co nás dělá lidmi.
J. Lomax Boyd, první autor publikace. Kredit: Duke University
J. Lomax Boyd, první autor publikace. Kredit: Duke University

Všechny mozky obratlovců jsou si stavbou hodně podobné, prý proto, že jsme měli společného předka. Odlišnosti formovaly podmínky života a způsob obživy. Proto se u ptáků rozvinuly hlavně hemisféry koncového mozku, které obsahují sluchová a zraková centra, to čichové je zakrnělé. Jednoduše proto, že ptáci mají čich velmi špatný. S mozečkem, kterým koordinují let, to je přesně naopak. Jak ale praví klasik, výjimky potvrzují pravidlo. I u ptáků najdeme mozeček jako tintítko. U těch nelétavých pro něž by koordinace letu byla poněkud přepychem. Podobně na tom jsou s mozkem savci. S poměrem velikosti mozku k tělu jsou na špici z čehož usuzujeme, že evoluce na ně tlačila zvlášť mocně a proto jim mozek bytněl, navzdory své nenasytnosti. I když mozek tvoří asi jen dvě procenta naší hmotnosti, stojí nás jeho provoz téměř čtvrtinu veškeré energie doplňované do krve ve formě glukózy.

 

Krátkým úsekem lidské DNA se daří podpořit rozvoj mozku i u pokusných hlodavců. O zvýšené aktivitě genu vypovídá modrá barvička. Myší embrya vylepšená o zmíněný kousek lidské DNA mají mozek ke konci gravidity větší o 12 %. Myším embryím vybaveným tímtéž kouskem DNA, ale pocházejícím od šimpanze, se mozek nezvětšuje. (Kredit: Silver lab, Duke University)
Krátkým úsekem lidské DNA se daří podpořit rozvoj mozku i u pokusných hlodavců. O zvýšené aktivitě genu vypovídá modrá barvička. Myší embrya vylepšená o zmíněný kousek lidské DNA mají mozek ke konci gravidity větší o 12 %. Myším embryím vybaveným tímtéž kouskem DNA, ale pocházejícím od šimpanze, se mozek nezvětšuje. (Kredit: Silver lab, Duke University)
Výzkumníci na Duke University v Durhamu už celé desetiletí mapují genomy a hledají v nich místa, kterými se člověk od všech ostatních primátů liší. Našli takových míst stovky. Říkají jim stopy evoluce a milníky zásadních změn v utváření kostry, pohybových schopností a poznávacích procesů s dopadem na vnímání světa. Podle změn určují i dobu, kdy jsme se s našimi opičími příbuznými rozkmotřili. K rozvodu s utnutím sexuálních styků, kdy jsme se my a šimpanzi rozhodli dál jít každý svou vlastní cestou, došlo někdy před šesti miliony let. Za celou tu dobu v celém řetězci DNA (tedy všech chromozomech), ale zase tak moc změn s dopadem na příznivý rozvoj mozku, moc nevzniklo. Našli jich v blízkosti příslušných genů jen šest (HARE1 až HARE6).

 

Jinak řečeno, rozdíl, kterému přičítáme explozi v růstu lidské mozkové kůry a to, jak nám to na rozdíl od našich nejbližších příbuzných dnes „pálí“, má na svědomí jen tolik změn v DNA, kolik máme prstů na rukou. Bývalo zvykem mluvit o nich, jako o změněných genech. Už tak nečiníme. Záměrně. Ten nejdůležitější rozdíl se totiž týká úseku dlouhého pouhých 1200 párů bází a o žádný gen v něm nejde. To na významu dávné události ale nikterak neubírá. Jde totiž o změnu, která gen ovlivňuje. A to velice významný gen. Má pod palcem tvorbu neokortexu, jehož vznik spouští v době, kdy náš život na samém začátku.

 

Lidský neokortex, neboli kůra velkého mozku, se od toho opičího liší tím, že v době jeho utváření se nám, lidem, zkracují buněčné cykly. Buňky se nám v tu chvíli pomnoží za stejný čas vícekrát, než opici a proto je ta naše kůra o něco mocnější. Zajímavé na tom je, že to je výsledek nepatrných změn na vláknu DNA v místech, kterým se říká non-coding (nic-nekódující). Považovali jsme tuto část našeho genomu za balast, pozůstatek infekcí a nesmysly, kterých se nám nepodařilo včas zbavit. Nastal čas ale na toto smetí, které taháme ve všech buňkách z generace na generaci stále sebou, změnit názor. Podobně, jako v našich domácnostech nepotřebné haraburdí odkládáme do sklepa, protože se s ním občas dá spravit co se porouchalo a občas i vylepšit něco, co porouchat ještě nestihlo. Stejně pracuje i evoluce. Tak se také stalo, že náhodná změna v nefunkční veteši se připletla do místa, z něhož popošťouchla nediferencované buňky k větší chuti se množit. A protože se to týkalo mozku, můžeme s nadsázkou říci, že vlastně může za vnik abstraktního myšlení a matematiky.

  

Modrá: Gen nazvaný FZD8 je odpovědný za spuštění tvorby mozku v raném embryonáoním vývoji. Žlutá: Krátký úsek DNA umístěný v sousedství genu ovlivňuje jeho aktivitu (enhancer). Příčné červené proužky vyjadřují nepatrné odlišnosti v sekvenci nukleotidů, kterými se tato oblast u lidí a šimpanzů liší. Nepatrné rozdíly  mají ale na funkci genu výrazný vliv. Růžová: Výsledkem působení enhanceru je zkrácení buněčného cyklu, čímž se za stejnou dobu v lidském mozku buňky dávající základ vzniku mozkové oblasti zvané neokortex, pomnoží vícekrát.  (Kredit: Boyd et al.,Durham University 2015)
Modrá: Gen nazvaný FZD8 je odpovědný za spuštění tvorby mozku v raném embryonáoním vývoji. Žlutá: Krátký úsek DNA umístěný v sousedství genu ovlivňuje jeho aktivitu (enhancer). Příčné červené proužky vyjadřují nepatrné odlišnosti v sekvenci nukleotidů, kterými se tato oblast u lidí a šimpanzů liší. Nepatrné rozdíly mají ale na funkci genu výrazný vliv. Růžová: Výsledkem působení enhanceru je zkrácení buněčného cyklu, čímž se za stejnou dobu v lidském mozku buňky dávající základ vzniku mozkové oblasti zvané neokortex, pomnoží vícekrát. (Kredit: Boyd et al.,Durham University 2015)

 

 

Profíci to ve své práci popisují jako HARE5 enhancer genu FZD8. V lidštině to znamená, že zhruba tisíc bází pošťuchuje v embryonálním vývoji gen, který kmenové buňky ve vyvíjejícím se shluku buněk budoucího mozku přesvědčí k rychlejší transformaci do nervových kmenových buněk a rychlejšímu množení. Právě to by mělo být tím, co z nás nad šimpanzi udělalo „nadřazenou rasu“. Naznačoval by tomu výsledek pokusu, při němž kratičký úsek DNA, který toho má být původcem, přenesli do myších embryí. Zatímco šimpanzí kousek DNA (oblast HARE5 se od té lidské liší jen šestnácti písmeny) s myším embryem ani nehnul, vpravení lidského HARE5 myškám mění mozek k nepoznání. Lidský posilovač genu pobízí i ten myší a zárodkům hlodavců tvorbu neuronů urychluje tak mocně, až jim hlavy rostou o 12 procent větší.

 

Můžeme říkat, že vědci našli genetický článek, který udělal ze šimpanzího mozku ten lidský?

Z komentářů, kterými výsledky durhamského týmu častují jejich kolegové z jiných pracovišť, lze soudit, že nejspíš ano. Svědčí pro to i časování nástupu růstu mozku „velkohlavých“ myší. Odpovídá rozdílům intrauterinního vývoje šimpanzích a lidských plodů. Z komentářů ale také zaznívá, že není vyloučeno, že časem objevíme ještě další oblasti v lidské DNA, které budou do rozvoje lidského mozku také nějak zapleteny a které budou promlouvat do toho, čemu říkáme mít pod čepicí.

Pro mnohé z nás asi bude překvapením, že sekvence o kterou jde není genem. Tedy alespoň ne v tom klasickém slova smyslu – nejde o úsek DNA, který by byl odpovědný za produkci nějakého proteinu, nebo funkce. To, co z nás udělalo vládce tvorstva jsou pouhé sekvence non-coding DNA, která není genem, jen jejich činnost podporuje. To není dobrá zpráva pro kreacionisty. Jednak proto, že se postupně dopracováváme k tomu zásadnímu, co změnilo „opičí intelekt“ v ten „Adamův“, ale že se dokonce ukazuje, že to nemají na svědomí geny a že ten rozdíl mezi „námi“ a „jimi“, je ještě něčím menším – co do schopností moků se lišíme jen pouhými genovými „enhancery“.

 

Nejspíš to tak bude

S tvrzením, že u tohoto orgánu na velikosti záleží, nejspíš narazíme na nesouhlas celé poloviny lidstva. Ženský mozek je totiž v průměru o deset procent menší. Dokonce i Einstein by se svými 1230 gramy do lidského průměru, který je mezi 1300 až 1400 gramy, zařadil jen s odřenýma oběma ušima. Faktem je, že mezi velikány ducha najdeme jak osoby s extrémně malým mozkem (třeba Anatola France), tak giganty s dvoukilovým náčiním, jaké nosil Ivan Sergejevič Turgeněv. Z toho plyne jediné a to je, že inteligence závisí především na struktuře (zvrásnění) mozku. To ale nevylučuje platnost lidového rčení, které říká, že z … bič neupleteš. Tím se má na mysli, že vyšší inteligence se bez patřičného počtu neuronů rovněž nekoná. Ani to ještě není u inteligence všechno. Podmínkou je i schopnost patřičné neurony uvést ve správný okamžik z letargie do stavu aktivity. Jinak nám obsah mozkovny je dobrý také akorát tak k naložení do formalinu.

iTOL (Interactive Tree of Life) – fylogenetický strom života. Výsledek porovnání sekvencovaných genomů, je známější pod přezdívkou „zlý sen kreacionistů“. (Kredit: Bioinformatics 23(1): 127-8.)
iTOL (Interactive Tree of Life) – fylogenetický strom života. Výsledek porovnání sekvencovaných genomů, je známější pod přezdívkou „zlý sen kreacionistů“. (Kredit: Bioinformatics 23(1): 127-8.)
Debra L. Silver, molekulární genetička na Duke University v Durhamu. Ve své laboratoři hodlá myším, kterým lidskou DNA zvětšila mozky, zkoumat kognitivní schopnosti a inteligenci. (Kredit: DU)
Debra L. Silver, molekulární genetička na Duke University v Durhamu. Ve své laboratoři hodlá myším, kterým lidskou DNA zvětšila mozky, zkoumat kognitivní schopnosti a inteligenci. (Kredit: DU)
Nejen odpůrci evoluce, ale ani zelení nebudou z pokusů prováděných v Durhamu nadšeni. Debora Silverová geneticky modifikované organismy, neboli transgenní myši s lidskou DNA, nejen, že neusmrtila. Své „myšolidi“ chová dál a až povyrostou, hodlá je podrobit celé škále testů. Ty by měly dát odpověď na otázku, zda onen „nic nekódující“ camfourek lidské DNA, který v myších mozcích udělal kvantitativní revoluci bude mít za následek to, co spáchal v těch lidských. A zda se velikost zvířecích hlav s více neurony i u dalšího druhu projeví vylepšením mysli a schopností.

 

 

 

 

Alternativní pohled na evoluci určený pro výuku na školách:


 

 

Literatura
Human-Chimpanzee Differences in a FZD8 Enhancer Alter Cell-Cycle Dynamics in the Developing Neocortex, J. Lomax Boyd et al., Current Biology, 2015 DOI: 10.1016/j.cub.2015.01.041

Datum: 24.02.2015 07:28
Tisk článku

Inteligence psů - Coren Stanley
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 223 Kč
Inteligence psů
Coren Stanley
Související články:

Umělá inteligence Geneva bojuje proti státní cenzuře automatickou evolucí     Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2019)
Nová inteligence VERA vystopuje pozici střelce podle videí z telefonů     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2019)
Nová umělá inteligence předpovídá smrt. A její tvůrci nevědí jak     Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2019)
Umělá inteligence vyřešila problém tří těles 100 milionkrát rychleji     Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2019)
AlphaStar: StarCraft II má nového šampiona. A není to člověk!     Autor: Stanislav Mihulka (31.10.2019)



Diskuze:

nebut labut

Zdenek Janeček,2015-02-28 19:25:31

kazdy nech si najde svoji cestu a hlavne nech nerozkazuje druhemu.

Odpovědět

Bible a odpad

Vlastislav Mach,2015-02-28 14:25:02

Napřed k diskuzi mezi věřícími a nevěřícími :
Každý vědecký objev ukazuje, že Bibli neumíme číst. Bible je především podobenství. A ten, kdo obhajuje její právě platný a uznávaný výklad je především podezřelý, že za trváním na dogmatu sleduje svůj vlastní zájem. Možná, že zcela přízemní, neboť jakékoliv náboženství i jiné ideologie nejsou bezbranné vůči zneužití. Ti, co tady brojí proti vědeckým poznatkům, zcela určitě neumí poznat to, co je v Bibli napsáno. To nám přeci moderní věda ukazuje.
Teď k objevu :
Už dlouho se snažím rozpoznat, co tím tvůrci Bible měli na mysli, když Hospodin Evě řekl o zakázaném stromu. Pátral jsem v možnostech :
1. Lidská představivost = jít za tím, co není vidět. Představovat si. Pouze oblečenou ženu si muž představuje jak je krásná. Viz : „Uvědomil jsem si, že jsem nahý. Otče.“
2. Možnost příčinné souvislosti : To, co se stane teď za chvíli ( tzn. v budoucnosti ), bude následkem toho, co udělám teď ( anebo se stane teď ).
Kdyby nebylo představivosti vědců, kolik objevů a vynálezů by vůbec nebylo či nevzniklo!
Kdyby nebylo paměti, kde by bylo poznání, že něco se stává teprve až když se předtím stalo něco jiného. A pokud se stane něco odlišného na začátku, potom se stane něco jiného.
Líbí se mi to přirovnání k „haraburdí“. A přeci se v něm skrýval ten epochální čin pramáti Evy. Či snad hada?

Odpovědět

Petr Szotkowski,2015-02-27 07:08:01

Já jsem tu myš viděl v pohádce "Hon na myš" :-)

Odpovědět

Myšolidi

Ivan Čech,2015-02-26 21:17:11

No, hrůza. Co když jí ty chytrý myši utečou?

Odpovědět

A kdo je ve skutečnosti P. Kábrt?

Leopold Kyslinger,2015-02-25 12:47:23

Podle vlastního životopisu vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou http://kreacionismus.cz/kreace/o%20autorovi.htm Kde? To se mi nepodařilo zjistit.

Odpovědět

a jméno?

Jiří Gutman,2015-02-24 22:07:54

Až myši Debory Silverové povyrostou, měly by dostat jména. Co třeba klasika - Algernon?.

Odpovědět

chytré myši

Jakub Beneš,2015-02-24 21:55:02

bude možné si tu chytrou myš pořídit? rozhodně bych měl zájem :)

Odpovědět

zajimave

Daniel Konečný,2015-02-24 20:46:14

Už aby to někdo vyzkoušel právě na tom šimpanzovi, jestli třeba tu matematiku ovládne. A nebo třeba na mývalovi...?:)

Odpovědět


Marek Fucila,2015-02-26 23:56:05

No to sa priam ponúka ako ďalší experiment. Začiatok Planéty opíc? :-)

Odpovědět

tak jednoduché to nebude

Petros Pd,2015-02-24 18:38:37

Darwinisté by sice rádi našli pádné důkazy pro potvrzené svého náboženství a pro klid duše že nad nimi nic není,ale zatím se jim to s novými poznatky vědy jen komplikuje. Např. s šimpanzem už nemáme DNA shodnou z 99%, ale jen ze 70%, chromozom Y kterým se přímo určuje příbuznost je také výrazně odlišný.Zřejmě i tento výzkum nepřinese kromě nafouknutých hlav žádné překvalení.

Odpovědět


Ano, jednoduché to nebude.

Stanislav Rada,2015-02-26 10:23:20

Samozřejmě, že věřící si jakýkoliv nově objevený mechanismus nebo fakt mohou vykládat jako boží dílo. Pokud máte představu všemohoucího Boha (který navíc nemusí dělat věci přímočaře, ale může schválně ve svém dílu zanechávat podivnosti, aby vyzkoušel pevnost víry svých uctívačů), tak neexistuje nic, co by Vám ho vyvrátilo.
A s těmi procenty záleží, za jakého zdroje čerpáte a jak se k danému číslo dospělo. Stejně tak lze tvrdit, že já a můj dědeček máme 25 % shodné DNA. Přesto jsme si příbuznější než já a šimpanz, kteří máme 99 % shodné DNA :-)

Odpovědět


Predispozície veriť

Marek Fucila,2015-02-27 00:03:57

Už tu aj o tom bolo pár článkov, ale stále nemám predstavu, či sa človek rodí ako predurčený kresťan (či iný pešiak aktuálnej ideológie), alebo tak zdegenerovať dokáže pri správnom zneužívaní každý.
Ono sa akosi predpokladá, že keď človek zváda prijímať vedecké fakty aspoň na laickej úrovni, že chápe aj skeptický prístup k mysleniu. Zjavne nie. Možno by sa to malo učiť ako samostatný predmet pre tých natvrdlejších alebo len nešťastne práve vymývaných...

Odpovědět

Zástancovia ateismu by mohli byť objektívnejši

Anton Matejov,2015-02-24 17:20:10

Zástancovia stvoriteľa by mohli zas oveľa viac tužiť po overení pravdy a držať sa viac napríklad desatoro príkázaní ako...Nevezmeš meno Božie nadarmo...
Ako môžu tvrdo veriaci si dovoľovať poučovať stvoriteľa ako mal stvoriť svet!? To chcú stvoriteľovi prikázať takto si musel stvoriť svet! Len nám potom Stvoriteľ netvrď že to stvorenie, alebo dajme tomu aj zásah do evolúcie mohol byť aj inak, lebo my sme uverili!?
Spoveď stvoríteľa môže prebiehať aj takto:Komu ste uverili? Tým čo mojím menom klamali a hrešili, pozmenili môj výklad a slova, ba dokonca viedli vojny a vraždili v mene môjho mena?
Napríklad sa upaľovali čarodejnice po tisícoch. Kto už v dvadsiatom storočí a neskôr skutočne veril na čarodejnice lietajúce na metlách? Ani tá Zem nebola stredom vesmíru a Slnko okolo Zeme neobiehalo, nevšimli ste si to v histórii ľudstva a náboženstva? Zástancovia stvoriteľa by mohli zas oveľa viac tužiť po overení pravdy a držať sa viac napríklad desatoro príkázaní ako...Nevezmeš meno Božie nadarmo...
Ako môžu tvrdo veriaci si dovoľovať poučovať stvoriteľa ako mal stvoriť svet!? To chcú stvoriteľovi prikázať takto si musel stvoriť svet! Len nám potom netvrď že to stvorenie, alebo dajme tomu aj zásah do evolúcie mohol byť aj inak, lebo my sme uverili!?
Spoveď stvoríteľa môže prebiehať aj takto:Komu ste uverili? Tým čo mojím menom klamali a hrešili, pozmenili môj výklad a slova, ba dokonca viedli vojny a vraždili v mene môjho mena?
Napríklad sa upaľovali čarodejnice po ticícoch. Kto už v dvadsiatom storočí a neskôr skutočne veríl na čarodejnice lietajúce na metlách? Ani tá Zem nebola stredom vesmíru a Slnko okolo Zeme neobiehalo, nevšimli ste si to v histórii vôbec ste nezapochybovali alebo dokonca nemali pochybujúcich reformátorov? Dával som Vám aj históriu do vrstiev Zeme, nezatúžili ste hľadať skutočnú pravdu, a nekláňali ste sa iným pri výkladu pravdy o Stvoriteľovi?
Tak isto je možné, že čiastočne do našej histórie alebo evolúcie zasiahli vyspelí mimozešťania.
Do našej histórie,alebo evolúcie možno mohli zasiahnuť aj tvory s budúcnosti.
Z matematiky je prísne definovaní, že pokiaľ úplne nemôžem dokázať, že to platí pre všetké čísla z požadovanej množiny,
alebo vylúčiť všetké ostatné možné protimožnosti, nemožno to prehlásiť za úplnu pravdu, iba za pravdepodobnosť.

Sú aj teórie panspermii, že život doniesli na Zem napríklad kométy. Podľa Moorovho zákona a narastania zložitosti života sa snažili vypočítať vek života. Napríklad link http://tech.sme.sk/c/6775252/zivot-nemusel-vzniknut-na-zemi.html
Podľa ich teórii a výpočtov je život starší ako naša Zem a Slnko. Teda naraz môžeme zapochybovať o zastancov stvoriteľa, tvrdých zastancov evolúcie a môžeme dať zapravdu aj zástancom vyspelých mimozemšťanov, ale aj nemusíme.
Sú aj teórie holografického vesmíru.
Teda ja nevylučujem ani jednú teóriu, teda ani zástancov stvoriteľa ak chcem dodržať prísnu objektívnosť.
Môžem akurát prideliť jednotlivým teóriam % pravdepodobnosti.Vôbec ste nezapochybovali alebo dokonca nemali pochybujúcich reformátorov? Dával som Vám aj históriu napríklad do vrstiev Zeme,zo žartu, alebo na overenie pravdy? Nezatúžili ste hľadať skutočnú pravdu, a nekláňali ste sa iným pri výkladu pravdy o Stvoriteľovi?

Tak isto je možné, že čiastočne do našej histórie alebo evolúcie zasiahli vyspelí mimozešťania.
Do našej histórie,alebo evolúcie možno mohli zasiahnuť aj tvory s budúcnosti.
V matematiky je prísne definované, že pokiaľ úplne nemôžem dokázať, že to platí pre všetké čísla s požadovanej množiny,
alebo nejde vylúčiť všetké ostatné možné alternatívy, nemožno to prehlásiť za úplnu pravdu, iba za pravdepodobnosť.

Sú aj teórie panspermii, že život doniesli na Zem napríklad kométy. Podľa Moorovho zákona a narastania zložitosti života sa snažili vypočítať vek života. Napríklad link http://tech.sme.sk/c/6775252/zivot-nemusel-vzniknut-na-zemi.html
Podľa ich teórii a výpočtov je život starší ako naša Zem a Slnko. Teda naraz môžeme zapochybovať ako o zastancov stvoriteľa, tvrdých zastancov evolúcie a môžeme dať za pravdu aj zástancom vyspelých mimozemšťanov (napríklad aj niečo Dänikenovi,Součkovi) ale aj nemusíme.
Sú aj teórie holografického vesmíru.
Teda ja nevylučujem ani jednú teóriu, teda ani zástancov stvoriteľa ak chcem dodržať prísnu objektívnosť.
Môžem akurát prideliť jednotlivým teóriam určité kladní číslo % pravdepodobnosti.

Odpovědět

Zajímavé

Jakub Klos,2015-02-24 16:06:39

To je velice zajímavý objev. Další v řadě, který dokazuje, že informace není jen v kódujících sekvencích DNA, ale i v těch "nekodujících". Jak se zdá, nejedná se o nějakou hrubku v sekvenci, ale o důmyslný program na urychlování mitózy šedých neuronů. Nechápu, co s tím má zase evoluce společného.

Odpovědět

Pavel Kábrt je doktor? To jsou mi věci.

Leopold Kyslinger,2015-02-24 10:29:11

Osel se zaměřuje na popularizaci vědeckých názorů, kdežto Pavel Kábrt se zabývá tematikou kreace-evoluce.A to od mládí. Na rozdíl od autorů Osla Bibli považuje za zdroj objektivních informací. Nesrovnalosti Bible s vědou považuje za omyly vědců nebo za důsledek jejich spiknutí. Podle jeho představ je Země pouze několik tisíc let stará, hlavním geologickým činitelem byla biblická potopa, život s jeho rozmanitými formami se nevyvíjí, neboť byl v konečné podobě stvořen. Tady, na Oslu se k takovým "informacím" nedostanete. takže jste si pravděpodobně spletl portál.

Odpovědět


A kdo je ve skutečnosti P. Kábrt?

Jiří Novák,2015-02-25 11:53:02

Že to je lhář a demagog víme. Ale čím je? Co vystudoval?

Odpovědět

No

Dusan Masin,2015-02-24 08:59:37

Jen abyste se vy komunisti z ty evoluce neposrali. To vas ani nenapadlo, ze by pan doktor Kabrt mohl mit pravdu?

Odpovědět


Napadlo

Marek Fucila,2015-02-24 14:26:51

Ak by to bolo o nápadoch, tak myslím, že skeptici majú nápadov oveľa viac ako ľudia voliaci vieru. Nápad nestačí, lebo nie je problém vymyslieť protinápad. Ono to chce okrem nápadu overiť, či je to fakt alebo fikcia. ;-)

Odpovědět


Palo Priezvisko,2015-02-27 17:15:38

mas chut nas upalit na hranici, co?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace