Nejnovější technologické zázraky v biomedicíně, jako jsou organoidy, aplikace kmenových buněk anebo editace lidských genů, mají ohromně našlápnuto k léčení doposud nezvladatelných onemocnění a k zachraňování mnoha životů. Zároveň ale také rozdmýchávají šílenství v očích bioetiků, kteří se snaží poměřovat výzkum morálními kritérii.
Vědci většinou bioetiky snášejí jako nutné zlo, jako jednu z mrzutých překážek, které je nutné překonat při nadějném výzkumu. Někdy ale pohár trpělivosti přeteče. Nedávno se to stalo populárnímu experimentálnímu psychologovi a popularizátorovi psychologie Stevenu Pinkerovi z Harvardu, specialistovi na mezilidské násilí. Prvního srpna (2015) se v Boston Globe objevil jeho text „Morální imperativ pro bioetiku“ a Pinker se v něm rozhodně s bioetikou příliš nemaže.
Podle Pinkera je dnešní biomedicína natolik svázaná řečmi o bioetice a formálními pravidly, že to zásadně omezuje její rozvoj a přínos toho je jenom velmi pochybný. Nejde přitom o nějaké maličkosti, v biomedicíně se hraje o naše utrpení a životy. Stále více z nás potřebuje sofistikované diagnostické a léčebné postupy a každé zdržení je zaplaceno neštěstím mnoha pacientů. Jazýček vah se vychýlil v náš neprospěch. Pinker rovněž podotýká, že budoucnost biotechnologií je obtížně předpověditelná a proto politika založená na takových předpovědích bude jen těžko spolehlivě fungovat. Pro Pinkera je proto hlavní úkol dnešní bioetiky jasný – klidit se z cesty.
Asi není těžké si představit, jak se takový článek líbil bioetikům a jaký vzbudil poprask na sociálních sítích. Bouřlivou debatu sledovali i na webu časopisu Nature. Anglický bioetik a právník Daniel Sokol se rozčiluje, že bioetika není míněna tak, aby stála v cestě, ale že posouzení potenciálního nebezpečí nemůže být ponecháno na vědcích. Právník Hank Greely ze Stanfordu zase namítá, že existují i pozitivní příklady, kdy bioetika udělala svou práci vcelku dobře – například Asilomarská konference o rekombinantní DNA. Podle Greely právě díky Asilomaru nemáme problémy s technologiemi rekombinantní DNA.
Někteří komentátoři polemizují s Pinkerovým tvrzením, že výzkum v lidské biologii už je dostatečně ochráněn současnými předpisy. Podle bioetičky Alice Dregerové ze Severozápadní univerzity chrání mnohé etické předpisy spíše instituce než studované subjekty a jasně nevysvětlují možná rizika a přínosy výzkumu.
Mnozí bioetici a diskutující ale vlastně s Pinkerem z valné většiny souhlasí. Řada lidí přikyvuje tomu, že v dnešním biologickém výzkumu je doopravdy příliš mnoho bezúčelné bioetiky, která jenom zvyšuje byrokratickou zátěž. Podle bioetika Juliana Savulesca z Oxfordu bioetici vlastně často čelí rozhodnutí, jestli se klidit z cesty anebo naopak dělat problémy. Podle Savulesca pak dochází k tomu, že bioetici nedovedou identifikovat problematický výzkum a překážejí výzkumu, který si to nezaslouží.
Podle etika genomiky Stuarta Nichollse z Univerzity v Ottawě je také velmi problematické zhodnotit účinnost bioetických regulací. Ví to velice dobře, nedávno s kolegy vypracoval review více než 200 studií hodnotících takové regulace. Prý se většina z nich soustředí na administrativní záležitosti a faktický dopad bioetiky jim je ukradený.
Přes veškeré rozčilené reakce bioetiků, které jsou vcelku pochopitelné, když o vás někdo řekne, že jste k ničemu, ale Nicholls, Savulescu, Dregerová a další bioetici dospívají k překvapivě tvrdé sebereflexi. Bioetika podle nich doopravdy má sklon k přehnané opatrnosti vůči novým technologiím. Prý není moudré zavádět široce pojatá moratoria která by zakazovala používání nově vznikajících metod a postupů – kvůli povaze vědy jako takové. Vědu pohání vnitřní touha se rozvíjet a bez prudkého pohybu vpřed žádná věda nebude. Proto Savulescu namísto zákazů technologií navrhuje používat konkrétní regulace, které by vycházely z pečlivého zhodnocení konkrétního výzkumu.
Video: Conversation with Steven Pinker
Literatura
Nature 5. 8. 2015, Boston Globe 1. 8. 2015.
Jsme méně násilní, než kdykoli v historii
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2011)
Bioetický poprask kolem genomu Henrietty Lacksové
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2013)
Poprask kolem editování lidských embryí
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2015)
Diskuze:
Příliš velký optimizmus
Josef Hrncirik,2015-08-19 14:41:25
Již cca před 2 stoletími Karel napsal:"Při zisku 300% se kapitál neštítí žádného zločinu".
Re: Příliš velký optimizmus
Pavel S,2015-08-20 00:26:35
Prosazovatelé "světového dobra" se neštítí žádného zločinu bez ohledu na zisk. A ten zlotřilý kapitalista nikdy v minulosti nenapáchal ani zdaleka tolik škody co politik či regulátor.
Re: Re: Příliš velký optimizmus
Josef Hrncirik,2015-08-20 07:00:36
Regulace v mezích mírného pokroku v mezích zákona by mohla být také mírně regulována. Jinak by to byl čirý chaos.
Re: Re: Re: Příliš velký optimizmus
Pavel S,2015-08-20 12:13:41
Míra regulací nejen ve vědě už dávno překročila únosnou míru. Problém je, že množství regulací je takové a mnohdy jsou tak nesmyslné (v ČR a EU určitě), že se samotné regulace proměnily v chaos. Zrušení alespoň jejich části žádný chaos určitě nehrozí, právě naopak. Chaosu nesmyslných předpisů je jejich částečným odstraněním a zjednodušením nutno dát řád.
Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Sepp Winkler,2015-08-18 13:21:16
Je absolútne nevyhnutné oddeliť etiku v akejkoľvek oblasti ľudskej činnosti od náboženstva. Súčasný trend je v podstate nahradiť etiku kresťanskou etikou, čo je veľmi neobjektívne. Náboženské presvedčenie je výsostne subjektívnou a vnútornou vecou jedinca, ktorú nemôže vnucovať spoločnosti v akejkoľvek podobe.
Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Milan K,2015-08-18 16:54:33
A jaký je rozdíl mezi etikou a křesťanskou etikou?
Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Pavel S,2015-08-19 14:22:47
Tak například u judaismu (na rozdíl od katolicismu) nemá lidský plod před narozením statut lidské bytosti. Z čehož plyne, že židé na vyvolaný potrat nenahlížejí jako na vraždu a etika žida bude v této oblasti někde jinde než etika fanatického křesťana. A vzhledem k tomu, že mezi tzv. bioetiky jsou mnohdy věřící křesťani (každopádně v Evropě), kteří mají tendenci svou ideologii prosazovat jako nějaký univerzální etický zákon, vede to k tomu, že na příklad výzkumu v oblasti regenerativní medicíny klade křesťanská hysterie vážné překážky. Křesťanská ideologie by rozhodně měla být z tzv. bioetiky odstraněna, nemluvě o řadě hovadských regulací, které oblast výzkumu nejen regenerativní medicíny ale i například GMO nesmyslně omezují.
Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Milan K,2015-08-20 06:26:22
Dobro pro jednoho, může znamenat zlo pro druhého. A obráceně. Univerzální etika neexistuje, a to jsem měl na mysli. Nelze tedy porovnávat etiku a křesťanskou etiku. .
"rozhodně měla být ... odstraněna" - a v potoce téct pivo a na stromech růst jaternice. To už jsem někde slyšel.
Z chaosu řád neuděláte. Většina lidí to neřeší, a nic je vesměs cokoli podobné řešit nemotivuje, ba naopak. Momentálně je důležitá spotřeba a růst.
Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Pavel S,2015-08-20 12:35:59
Zřejmě jste si nedal příliš práce s chápáním, protože to právě mám na mysli. Problém je právě v tom, že fanatičtí křesťani vydávají tu "svou" etiku za etiku univerzální. Nevím co jste slyšel o pivu a jitrnicích, ovšem vaše pohádkové či hospodské představy, s regulacemi ve vědě nebo tzv. etickými komisem mít asi mnoho společného mít nebudou. Ty by odstranit neměl být problém právě proto, že je růst a spotřeba důležitá. Mimochodem je zajímavé, že máte potřebu to o tom chaosu sdělovat právě tady, a nikoliv různým křesťanským rádoby etikům jenž mají dojem, že ten řád do chaosu zavedou.
Re: Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Milan K,2015-08-21 09:58:31
Růstem jsem myslel ten ekonomický.
To, že fanatik dělá cokoliv, třeba vydává svou etiku za univerzální, samo o sobě nemá na nic vliv.
Dnešní svět je hnán ekonomickým růstem.
Těžko tedy bude mít někdo někde na něco podstatného vliv bez ekonomického propojení.
Pokud věříte, že ano, tj. např. že lze odstranit "fanatickou" ideologii z diskuzí o vědě/ vlivu na vědu, jsou to ty jaternice, o kterých jsem psal - pohádka.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Pavel S,2015-08-22 13:09:04
No to je evidentní, že růstem je myšlen ten ekonomický. Ekonomický rozvoj totiž bytostně závisí na rozvoji vědy a technologií, přičemž je snad každému alespoň průměrně inteligentnímu jedinci jasné, že např. regenerativní medicína má obrovský ekonomický potenciál.
Samozřejmě, že fanatikova činnost má vliv na spoustu věcí, pokud je ten jeho vliv zakotven v zákoně. Což v případě tzv. etických komisí zakotveno je. Nejde tedy o "diskuze o vědě", ale o to co je každému gramotnému jedinci po přečtení tohoto článku zřejmé, tedy o vliv křesťanských fanatiků prostřednictvím různých komisí na vědu.
To beru, že na pohádky jste expert, na druhou stranu, legislativní proces žádná pohádka není. A i v EU se občas podaří zrušit nějaký nesmysl nebo omezit regulaci.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Milan K,2015-08-22 15:51:54
Je snad nutné brát v potaz, komu ten možný ekonomický potenciál prospěje.
Pokud nějaká skupina bojuje proti té dané, ekonomický potenciál mající činnosti, pak jí zjevně ne.
Do zákona se cokoliv dostane jak? I tvorba zákonů je ovlivněná kapitálem (říká se tomu lobby). Jako ostatně většina činností dnešní doby.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Pavel S,2015-08-23 17:36:16
Což mi připomíná ... tedy když už byla řeč o těch jitrnicích a pivu ... jiný český film, kde zazněl dotaz ...a komu tím prospějete??!! Pokud se budeme neustále ptát tímto způsobem, případně pověříme nějaké regulátory tím, aby hlídali, kdo na čem nese prospěch, tak si můžeme být jisti, že to nevyhnutelně neprospěje nikomu, potažmo prospěje to pouze těm regulátorům. Což historické zkušenosti nejen této země jasně dokumentují.
Tak tady jde spíš o to, aby nesmysly o tzv. bioetických komisích ze zákonů zmizely. Jistě to je nepochybné, že lobby (za kterou může stát i ten ďábelský kapitál :-)) má na tvorbu zákonů velký vliv. A jak jsem si už výše vysvětlili a dokázali, tak některé nové vědní oblasti, které křesťanští fanatici dost nebezpečně omezují, mají obrovský ekonomický potenciál. Z toho důvodu jsem, co se týče vlivu kapitálu na danou oblast, spíše optimistický.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Milan K,2015-08-23 21:36:15
Hm. A já snad psal něco o hlídání si, kdo z čeho má prospěch? Psal jsem, polopatě znovu: určitá činnost existuje proto, že prospívá určité skupině/skupinám.
Je to prosté a je to fakt.
Kdyby bioetické komise nikomu neprospívaly, nebyly by. (prospěchem mám na mysli opět zejména ten ekonomický.)
Pokud budete mít hodně peněz vy, a tím i vliv, jsem ji stoprocentně jistý, že můžete docílit toho, "aby nesmysly o tzv. bioetických komisích ze zákonů zmizely".
Ale jaksi těžko vy, nebo kdokoli jiný, něco zaplatíte z potenciálu.
To je asi jako ten, co ztratí brýle, a dokud je nenajde, nemůže je začít hledat (protože na to nevidí).
Re: Re: Re: Potreba oddeliť etiku od náboženského presvedčenia.
Honza Kohout0,2015-08-25 12:12:10
Jejda, co má chudák "křesťanská etika" společného s GMO? ;-)
Předpokládám, že etika by měla být nejmenší možné ze všeho, co v jednotlivých kutlurách považují za nevhodné, že? Pokud je nějaké omezení v některé kultuře není, tak v "globální etice" je nadbytečné (když to jde u judaismu, tak co s tím křesťané otravují ...).
Tak si to probereme. Někde nevadí interupce, neřešit. Někde nevadí znásilnění, neřešit. Někde člověk do plnoletosti není člověk, neřešit. Někde nevadí "přeběžná interupce dívek", neřešit. Někde nevadí eliminace starších, neřešit. Někde nevadí likvidace psychicky či fyzicky nemocných, neřešit.
Tož někde nevadí likvidace Židů, neřešit.
Je to tak?
@ Honza
nutné zlo
Mojmir Kosco,2015-08-18 06:36:04
Eticke principy v lékařství jsou predevsim tvoreny řadou historickych zkušenosti a většinou vycházejí s zvlastnich pravidel lekaru a
Vědců ,ktere ovsem musi kontrolavat nekdo jiný, bohuzel nejaka instituce. Verim ze ma smysl se dohadovat o postupexh omezenich a case jednotlivyxh kontrol ,ale tvrzeni ze existuje neco jako sebekontrola , nebo nedej boze svědomí neni v celku nicim potvrzeno ,mozna ro plati u jednotlivcu .
Obmedzovanie
Jan Rehak,2015-08-17 16:48:34
Tieto organizacie obmedzuju, ale to nemusi byt zle. Co ine by nam branilo chovat sa ako Mengele? Co ine by nam branilo zabit povedzme milion ludi pre ucely ludstva a vyskum novych rizikovych transplantacii?
Svědomí
Jiří Novák,2015-08-17 20:09:00
Bránilo by nám svědomí. Nebo vy snad potřebujete faráře, aby vám pořád koukal přes rameno a říkal co smíte a co ne? Nepotřebujete, že? A vědci taky ne.
bioetika == maskovany dogmatizmus
Marek Dendes,2015-08-17 08:25:34
velmi casto rozne organizacie ktore sa maskuju vyrazom "bioetika" su v skutocnosti aktivitty nabozensky orientovanych ludi, ktori sa takto snazia presadzovat svoj zdeformovany pohlad na sved cez vieru a jej dogmy...
Jozef Vyskočil,2015-08-16 16:56:38
Keď ide o život, alebo o moc (génová manipulácia), tak to aj tak nikto neustráži.
Skoro zbytečné
Jiří Eimotan,2015-08-16 14:33:32
Je mi jasné, že tyto etické instituce více než cokoli chránit, vznikly za účelem nahrabat co nejvíce peněz pro své zakladatele. Určitě tam dělají i lidé, kteří to myslí řekněme dobře, ale ty kořeny a zakladatelé budou jen oportunisté, kteří měli jen dobrý nápad jak shrábnout dotace, či jiné finanční prameny. Bude za tím velká špína, která se schovává za štítem potřebné kontroly a důležité služby lidstvu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
