Co si šéf Pentagonu objednal na příštích deset let?  
Čekejte efektivní, pokud možno levné vojenské technologie, autonomní a všestranně využitelné drony, akceschopné railguny a letecké platformy vybavené ještě chytřejší municí.

 

Výstřel z railgunu, váha projektilu 3,2 kg. Kredit: US Navy.
Výstřel z railgunu, váha projektilu 3,2 kg. Kredit: US Navy.

Americký ministr obrany Ashton Carter začátkem letošního února představil vizi evoluce americké armády v příštím desetiletí, jak vyplývá z návrhu armádního rozpočtu pro rok 2017. Za pozornost stojí především navýšení částky na vojenský výzkum a vývoj o 100 milionů dolarů, na celkových 71,4 miliardy dolarů. Tato částka se prakticky vyrovná kompletnímu vojenskému rozpočtu Ruska, kdežto v americkém rozpočtu ministerstva obrany je to jen jedna z položek. Podle londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) ostatně Rusko v roce 2015 vydalo na armádu pouhých 488 dolarů na hlavu ročně, což je méně než taková Jižní Korea nebo Německo, o západních velmocích ani nemluvě. Čím podle Cartera hodlá americká armáda rozvíjet své schopnosti a potvrdit svoji vojenskou převahu? Můžeme se těšit třeba na chytřejší chytré bomby, mini railguny nebo houfy autonomních robotických člunů.

Ministr obrany USA Ash Carter (na snímku z roku 2013). Kredit: US Navy / Chad J. McNeeley.
Ministr obrany USA Ash Carter (na snímku z roku 2013). Kredit: US Navy / Chad J. McNeeley.

 


Hejna robotů na hlídání umělých ostrovů

Pro ambice Pentagonu být na více místech zároveň s přijatelnými náklady budou naprosto rozhodující autonomní roboti, operující v celých rojích ve všech možných živlech. Řada odborníků na vojenské technologie považuje právě hejna autonomních dronů za klíčovou novinku, která rozhodne o poměrech na bojištích budoucnosti. Vojenští vývojáři už na nich celé roky intenzivně pracují. V létě 2014 se na řece James ve státě Virginia předvedly robotické čluny programu CARACaS (Control Architecture for Robotic Agent Command and Sensing), kterých tam pěkně manévrovalo třináct. Takové drony mohou bránit flotilu nebo třeba podnikat sofistikovaný průzkum. Podle Carterových narážek je zjevné, že US Navy počítá s autonomními vodními drony pro mise u umělých ostrovů, které nenápadně vyrůstají kolem Číny.

Hejno vodních dronů v akcí, zatím jen malé. Kredit: US Navy.
Hejno vodních dronů v akcí, zatím jen malé. Kredit: US Navy.


Kapesní railguny

Tedy skoro do kapsy. Balistické zbraně jsou očividně dost nákladné na provoz a americká armáda směřuje k levnějším alternativám, jako jsou energetické zbraně a elektromagnetická kolejnicová děla, railguny, která vystřelují projektily hyperzvukovými rychlostmi. US Navy hodlá na moři vyzkoušet railgun od BAE Systems, který odpaluje střely o hmotnosti 20 kilogramů. Ministr obrany USA rovněž chce zmenšit technologii railgunu natolik, aby byla použitelná pro děla torpédoborců a samohybné houfnice Paladin. Jeho záměrem je omezit výdaje na obranu proti raketám, a čelit jim relativně levnými výstřely z railgunů, což zvýší náklady na straně útočníka. Kapesní railguny sice ještě v plánu nemají, i tak jde ale vývoj zajímavým směrem.

F-22A Raptor. Kredit: Rob Shenk / Wikimedia Commons.
F-22A Raptor. Kredit: Rob Shenk / Wikimedia Commons.


Chytřejší chytré bomby

Ministr Carter by rád měl ve výzbroji americké armády bomby s pokročilou autonomní navigací. Představuje si to tak, že vybaví bomby mikrokamerami a senzory podobné těm, které mají dnes ve výzbroji chytré telefony. Chytřejší chytré bomby by měly být ještě účinnější než stávající bomby a měly by ještě více omezit nepovedené zásahy a ušetřit více životů.

Bitevní paluba (lower deck) B-52 Stratofortress. Kredit: US Air Force.
Bitevní paluba (lower deck) B-52 Stratofortress. Kredit: US Air Force.

Vývoj mikrotechnologií pro zaměřování, navigaci a načasování je jedním z okruhů zájmů amerických vojenských vývojářů DARPA.

Výzbrojní letouny

A odkud by měly chytřejší chytré bomby padat? Pentagon podle ministra Cartera pracuje na proměně jedné z nejstarších leteckých platforem ve výzbroji amerických ozbrojených sil, čili bombardéru B-52 Stratofortress z počátku padesátých let, na létající odpalovací plošinu pro všechny možné zbraňové systémy.

Létající muniční sklad. Kredit: US Air Force / Robert J. Horstman.
Létající muniční sklad. Kredit: US Air Force / Robert J. Horstman.

Taková výzbrojní letadla (arsenal planes) by měla fungovat jako létající zbrojní sklad, který bude propojený s bojovými letadly páté generace do funkčního celku, se zcela novými bojovými možnostmi. Jak by vypadala mise takového leteckého úderného svazu? Stealth stíhači Lockheed Martin/Boeing F-22A Raptor a Lockheed Martin F-35 Lightning II povedou útok, proklouznou nepřátelskou obranou a zlikvidují protivníkovy radary a protivzdušnou obranu. Pak se pustí do práce výzbrojní letouny, po kterých by nemusel nezůstat kámen na kameni. Problém je v tom, že stealth stíhací zázraky 5. generace jen obtížně komunikují se starými dobrými bé padesát dvojkami. Podle Cartera je vyřešení problémů s komunikací klíčové pro budoucnost starších letadel v americkém letectvu.


Video:  The Hon. Ashton B Carter


The B-52 Stratofortress Bomber


Literatura
Defence One 2. 2. 2016.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 15.02.2016
Tisk článku

Drony - Tichý Tomáš, Karas Jakub
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Drony
Tichý Tomáš, Karas Jakub
Související články:

Budou drony námořnictva lovit teroristy anebo bojovat s Čínou?     Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2013)
Podmořské Hydry letadlovými loděmi budoucnosti?     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2013)
DARPA vyvíjí gremliny pro budoucí letecké operace     Autor: Stanislav Mihulka (06.09.2015)



Diskuze:

Maverick Zwov,2016-02-19 19:34:28

Co tam proboha dělá ta narážka na Rusko?

Odpovědět


Re:

Roman Horváth,2016-02-22 06:41:33

Každá informácia môže byť pre niekoho užitočná, pre iného bezcenná. Moja informovanosť je napríklad v tomto smere takmer nulová, preto mi táto drobná „narážka“ pomohla… (Raz za čas sa rád zamyslím aj nad niečím iným…) Ak chce Rusko (ako deklaruje) svet s vyrovnanými pomermi síl, nie svet jednej veľmoci, asi by malo pridať. (Avšak dá sa ticho predpokladať, že ak sa „partnerom“ (slušne povedané) nestane Rusko, mohla by to byť napríklad Čína, takže nie je isté, že na svete ostane veľmoc jedného jediného smeru…)

Odpovědět

Kolotoč

Zab Hazar,2016-02-16 17:17:20

dluhů a zbrojení se roztáčí víc a víc. A chvíle, kdy celá ta dávno beznadějně vykolejená mašinérie krachne a buďto sežere sama sebe, a/nebo s sebou do zkázy strhne raději celý svět, je blíž a blíž. A heslo "no future", psané kdysi na zdech anglických slumů, pomalu začíná (za sílícího chrastění zbraněmi na všech stranách světa) klíčit za našimi neodolatelně optimistickými billboardy.

Odpovědět

Bohuslav Vladyka,2016-02-16 12:54:24

Ale naprosto nejdůležitější na tom všem bude, natisknout dostatek nekrytých dolarů a jako obvykle silou zařídit aby tyto dolary nějakej stát produkující ropu stáhl z oběhu a uložil je do svých bank, kde nejspíše shnijou.

Odpovědět

Objednávka šéfa Pentagonu

Vlastislav Výprachtický,2016-02-16 10:08:17

Zásadním předpokladem pro obranou nebo útočnou akci je správná satelitní rozvědka a násobné navigační systémy.

Odpovědět


Re: Objednávka šéfa Pentagonu

Anton Anton,2016-02-17 12:48:29

Zaiste štáty ktoré majú navigačné systémy a satelitnú rozviedku majú v dnešnom svete veľkú výhodu.
Súčasny americký geostratég to na linku
https://www.youtube.com/watch?v=8tD71d6wcwY
definuje takto...USA majú fundamentálný záujem na kontrole všetkých oceánov sveta. Žiadna sila to dosiaľ nedokázala Vďaka tomu môžeme napádať ľudí, kým oni nás nemôžu, je to krásna vec.Zachovanie kontroly nad morami a vesmírom je základom našej sily. Najlepšou cestou ako poraziť nepriateľskú flotilu je zabrániť jej zostrojeniu...

Úplne sa na navigačné a špionážne systémy nemôžu spoliehať.
- Dávno naše veľmoci zistili, že stačí na obežnej dráhe nechať odpáliť atómovú bombu, alebo vodíkovu bombu a elektromagnetické pulzy môžu vyradiť všetku elektroniku na obežnej dráhe.
Preto bol podpísaný zákaz skúšiek jadrových zbraní vo vesmíre.
- Veľmoci vyvíjajú aj rôzne EMP zbrane, ktoré možno tiež rýchlo použiť na obežnej dráhe.
Kto vie čo tam všetko poslali na obežnú dráhu.
- Rusi majú vyvinuté aj rôzne rušičky GPS. Preto Amíci vyvíjajú rôzne samostatné navigačné systémy na svojich raketách a lietadlach schopných sa orientovať aj bez GPS.
- Čína si už odpálila svoj starý satelit zo Zeme a zožala za to veľkú kritiku pre kozmické smetie. Nejaké satelity si už zo Zeme odpálili aj USA a Rusi, už ani neviem čím to ospravedlňovali.
- Navigačné satelity, špionážne satelity a civilné satelity môže vyradiť aj silná erupcia na našom Slnku, ktorá bude nasmerovaná na dráhu našej Zeme. Otázka je len kedy k takej udalosti dôjde.
V stredoveku našu Zem zasiahla erupcia zo Slnka v takej sile, že veľké polárne žiarenie bolo vidieť aj v Ríme. Ak by zasiahla taká silná erupcia v našej dobe narobila by nesmierné škody v elektornike, rozvodoch elektriny, transformátorov. Odhadované škody sú v stovkách miliárd $.
Nejaké vystrahy pred slnečnou erupciou, ktorá môže zasiahnuť našu Zem už naše veľmoci majú.
Otázka je nakoľko im pomôže včas vypnúť svoje satelity na obežnej dráhe.

Ja som navrhoval vytvoriť v Libračnom bode L1 vytvoriť magnetické pole, ktoré by bolo schopné odkloniť Slnečné erupcie nasmerované na Zem.
(Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě dvou těles m1 a m2 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu (zachovává od m1 i m2 konstantní vzdálenost). Všechna librační centra se nacházejí v rovině rotace těchto těles a je jich celkem pět. Označují se L1 až L5.)

Zároveň také pole mohlo aj odkláňať nebezpečné druhy žiarenia, regulovať intenzitu žiarenia zo Slnka.
Je spočítané že naše Slnko do miliárdy rokov a možno aj skôr zosilnie na intenzite, že sa nám vyparia všetky oceány na Zemi. A na Zemi nastane skleníkové peklo podobné tomu na Venuši.
Ľudstvo by si pomocou zostrojeného magnetického poľa v libračnom bode l1 mohlo tak predlžiť pobyt na Zemi možno aj o miliárdu rokov. Zároveň by také pole mohlo odkláňať nebezpečné druhy žiarenia aj z obežnej dráhy Zeme. Vytvoriť tam tak lepšie ekosystémy pre ľudské vesmírne misie, budúce kozmické mesta a podobne.
Už je taký projekt v technických možnostiach ľudstva.

Odpovědět


Re: Re: Objednávka šéfa Pentagonu

Vladimír Liška,2016-03-16 14:11:11

Nechci Ti do toho kecat, ale jaký generátor magnetického pole by v L1 musel být, aby výsledné magnetické pole odklonilo výtrysk částic ze Slunce. Musel by být aspoň jako naše Země...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni