Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu  
Zachycení série rychlých rádiových záblesků z jednoho místa, spolu s určením zdroje jiného rychlého rádiového záblesku v eliptické galaxii a následným zpochybněním jeho katastrofického původu uvedlo vědu o rychlých rádiových záblescích do stavu bublajícího tvůrčího chaosu.

 

Jason Hessels. Kredit: J. Hessels
Jason Hessels. Kredit: J. Hessels

Kratičké ale nesmírně energetické rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRB) známe teprve pár let. První objevený rychlý rádiový záblesk pochází dat získaných v roce 2001 australským radioteleskopem Parkes a stále jich známe jenom pár. Astrofyziky ale velice dráždí, protože je obestírají samé záhady. Donedávna nebylo ani jasné, jestli jsou vůbec reálné a stále nikdo netuší, jak vlastně takové rychlé rádiové záblesky vznikají. Nedávný pozoruhodný objev týmu Jasone Hesselse z Nizozemského radioastronomického institutu a Amsterdamské univerzity, který se skví na webu časopisu Nature, do toho bohužel moc světla nepřinesl, spíše naopak.

Až do této chvíle jsme ulovili asi tak tucet rychlých rádiových záblesků a domníváme se, že přilétají z hodně vzdálených galaxií. Zatím to vypadalo, že z jednoho místa dorazí vždycky jenom jeden FRB záblesk, což by nasvědčovalo tomu, že vznikají při nějaké katastrofické události. Jenže Hessels a spol. tvrdí, že zachytili 10 nových rychlých rádiových záblesků, a že úplně všechny pocházejí z jediného místa. Shodou okolností ze stejného místa, odkud přiletěl jeden dřívější FRB záblesk z roku 2012. Pro Hesselsův tým skvělý objev, pro astrofyziky strašidelně kypící záhada. Co by to proboha mohlo být?

Radioteleskop Arecibo. Kredit: NAIC.
Radioteleskop Arecibo. Kredit: NAIC.

Inkriminovaný záblesk FRB 121102 zachytil v roce 2012 slavný portorický radioteleskop Arecibo. Badatelé samozřejmě poté detailně sledovali oblast, odkud tento FRB záblesk přiletěl, ale nic zajímavého tam nenašli. To se ale změnilo v první polovině roku 2015, kdy Hesselsův tým mezi květnem a červnem přesně ze stejného místa zachytil celkem 10 FRB záblesků. A to je na pováženou. Podle Hesselse můžeme zamítnout představy, že rychlé rádiové záblesky vznikají při nějakých katastrofických srážkách nebo explozích. Spekulovalo se například o srážkách neutronových hvězd. Jenže je strašlivě, neuvěřitelně nepravděpodobné, že by se na jednom místě srazily neutronové hvězdy jedenáctkrát za sebou. Nebo že by tam něco tolikrát dramaticky explodovalo.

Vše nasvědčuje tomu, že musíme přijít s jiným vysvětlením. Podle Hesselse by to měl být nějaký rotující zdroj záření, který občas naším směrem zazáří intenzivním rádiovým zářením. Něco jako pulsary. Jestli ale rychlé rádiové záblesky doopravdy přilétají ze vzdálenosti miliard světelných let, jak si mnozí myslí, tak by to prý musel být pulsar nabušený hodně silnými steroidy.

Radioteleskop Arecibo. Kredit: NAIC.
Radioteleskop Parkes. Kredit: Ian Sutton / Wikimedia Commons.


Aby nebylo kolem rychlých rádiových zábleskl málo záhad, sotva před týdnem se objevila další ostře sledovaná studie, tentokrát týmu, který vedl Evan Keane z britské observatoř Jodrell Bank. A ta tvrdí něco úplně jiného. Prý identifikovali zdroj rychlého rádiového záblesku FRB 150418 z dubna 2015, protože objevili rádiový dosvit (afterglow) po tomto záblesku, který trval několik dní. Jako zdroj tohoto FRB záblesku určili eliptickou galaxii ve vzdálenosti 6 miliard světelných let. Takový FRB záblesk jednoznačně ukazuje na katastrofickou povahu vzniku záblesku.

Co na to Hessels? Buď se prý minimálně jeden z týmů mýlí anebo každý tým pozoroval jiný typ události. Něco takového samozřejmě nelze vyloučit. Velmi podobná situace nastala při studiu gama záblesků (GRB), které mátly astrofyziky do té doby, než je rozdělili na dva základní typy – dlouhé a krátké gama záblesky, které se zřejmě podstatně liší svým vznikem.

Arecibo a rychlé rádiové záblesky. Kredit: Danielle Futselaar / McGill University.
Arecibo a rychlé rádiové záblesky. Kredit: Danielle Futselaar / McGill University.


Ovšem, pokud by si někdo myslel, že už nemůže být víc zmatků kolem rychlých rádiových záblesků, tak by se spletl. Před pár dny totiž Peter Williams z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho spolupracovníci rovněž zpochybnili závěry Keaneho týmu, ale z úplně jiného konce než Hessels se svými opakovanými FRB záblesky. Jde o to, že Williams a spol. pozorovali druhý rádiový „dosvit“ z Keaneho galaxie. Pokud v tom nejsou nějaké omyly a nedorozumění, tak pochopitelně Keane nemohl pozorovat katastrofickou událost, jako srážku nebo explozi.

Pokud si tohle všechno dají dohromady odborníci na rychlé rádiové záblesky, tedy opakované FRB záblesky Hesselse a spol., FRB záblesk s dosvitem v eliptické galaxii Keaneho a spol. a druhý dosvit z eliptické galaxie Williamse a spol., tak je nejspíš najdeme ve stavu hmatatelného šílenství. Ale taková už astrofyzika je. A vůbec věda. Důležité je nebát se, nemít zbytečné předsudky, vydržet stres a zakousnout se do FRB záblesků se vší vervou. 

Video:   Astronomers Identify Repeating Radio Bursts For The First Time


Literatura
McGill University 2. 3. 2016, NewScientist 2. 3. 2016, Nature online 2. 3. 2016, Wikipedia (Fast radio burst).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 03.03.2016
Tisk článku

Moderní rádiový přijímač - Daněk Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 336 Kč
cena: 299 Kč
Moderní rádiový přijímač
Daněk Karel
Související články:

Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)
Legendární HAARP nejspíš skončí     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2014)



Diskuze:

Krátké GRB

Milan Hejna,2016-03-08 07:25:04

Osobně mě více fascinují milisekundové až sekundové GRB, vždyť mnohdy se při jediném takovém záblesku uvolní mnohosetkrát více energie, než vyprodukuje průměrná hvězda spektr.třídy G za celou svou existenci. Podle mě nejde o nijak výjímečný jev, když můžeme zaregistrovat pouze jety mířící přímo k nám nebo od nás..Co když jde plavidla civilizací Kardašovovy škály 2 a vyšší, které v onom bodě prostoupí do hyperprostoru? Takto krátké gama záblesky přeci nemají souvislost s pulsary ani magnetary, když se neopakují a jde pouze o velice krátkou a jednorázovou záležitost. Stejně tak si nemyslím, že mají krátké GRB souvislost se zánikem hvězd. Třeba by taková krátká emise gama mohla souviset i s pohlcením nějakého objektu červí dírou, ale takový objekt by byl roztrhán slapovými silami než by prošel horizontem události, takže by to snad neměla být záležitost milisekund a i afterglow by trval déle ? Takže sakra jaké zdroje ty krátké GRB mohou mít? Podle mě se to stane vždy, když loď typu Enterprise vstoupí do hyperprostoru !! :D

Odpovědět


Re: Krátké GRB

Jan Dvořák,2016-03-09 13:11:20

No, jak už jsem napsal - bleskne to vždycky, když se vytváří warpový tunel. Pak jde o to, kde má druhý konec.

Odpovědět

ufouni

Miroslav Polák,2016-03-03 20:38:23

https://www.youtube.com/watch?v=b3jRF_LIq0o

Odpovědět

záblesky

Stanislav Florian,2016-03-03 20:10:03

http://www.novinky.cz/veda-skoly/396628-radioteleskop-zachytil-opakujici-se-signal-z-dalekeho-vesmiru.html
"přišel postgraduální student Paul Scholz z kanadského Montrealu...na identický rádiový záblesk, který rok před ním zdokumentovala německá badatelka Laura Spitlerová..., ze souhvězdí Vozky. A zdá se navíc, že přichází i ze stejné vzdálenosti, okolo 3 mld. světelných let,“ cituje Scholze kanadský server CBS..Šest z deseti zachycených radiových záblesků bylo navíc vysláno v rozmezí několika desítek minut. "

Odpovědět


Re: záblesky

Petr Kr,2016-03-04 07:51:44

Je vidět, že FRB nejsou tak vzácné. Pouze se jednotlivé týmy neznaly, nevěděly o sobě a tím pádem se neinformovaly navzájem. Ale díky studentům a českým informačním serverům se snad nyní podaří všechny informace si mezi vědci předat a zprávy mimozemských civilizací ve formě FRB rozluštit.

Odpovědět


Re: Re: záblesky

Milan Krnic,2016-03-04 19:43:49

Přesně tak, je vidět, že tak vzácné nejsou. Plus mínus nějaká ta miliarda let. Oproti tomu je třeba takový Stegosaurus naprosto běžně se vyskytující, ba přemnožený druh (jen má/me takovou maličkost navíc, jako jsou hmatatelné kosti). :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: záblesky

Petr Kr,2016-03-04 20:10:14

V tom nelze vůbec souhlasit. Srovnání jablek s hruškami bych snesl, ale jablka s neovocem téměř nehmotné povahy? Navíc stegosauři mají sice zatím větší četnost výskytu, protože se někteří dokázali zapsat téměř nesmazatelně, ovšem jsou silně lokálně ohraničeni. FRB naproti tomu z povahy věci nemohou být konzervovány a tudíš ani netušíme kolik jsme jich propásli a kde všude jsou (možná je nějaký zdroj na odvácené straně Měsíce). Navíc před objevem stegosaurů se o žádném nevědělo a tedy pro nás neexistovaly, podobně jako o FRB, ovšem stegosaury už známe a hledáme 200 let, kdežto FRB 4 roky. Je tedy logické, že až budeme vědět, kde FRB hledat, budou frekventovanější více než úplňky (A že jich bylo a ještě snad bude.).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: záblesky

Milan Krnic,2016-03-04 20:54:04

S tímto bych i souhlasil.
Dodám jen, že mě velmi těší, že ty kosti dýňosaurů nejsou pouze hypoteticky počítány. Protože kdo ví, čeho bychom se dopočítali (a možná i na odvrácené straně Měsíce).

Odpovědět

Odtamtud sem někdo letí....

Jaroslav Mrázek,2016-03-03 15:39:26

...a brzdí s výtryskem energie směrem na naši sluneční soustavu.... :-)Neexistuje DOSTATEČNĚ šílená teorie, aby mohla být pravdivá ...

Odpovědět


Re: Odtamtud sem někdo letí....

Petr Kr,2016-03-03 17:50:55

Jestliže brzí hned na startu, tak se nás asi dost bojí, nebo se doslechli o migrační krizi a rozmysleli si to.

Odpovědět


Re: Re: Odtamtud sem někdo letí....

Jakub Beneš,2016-03-04 00:16:18

leti odjinud. tam jen kratce zastavuji, aby nabrali palivo na dalsi 3 miliardy svetelnych let k nam :))

Odpovědět


Re: Re: Re: Odtamtud sem někdo letí....

Petr Kr,2016-03-04 07:55:19

Takže máme dost času se na ně připravit? Jak dlouho budou tankovat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Odtamtud sem někdo letí....

Pavel Houdek,2016-03-04 09:46:30

Asi tak 3-4 dny. Což nam přidává, odhadem, asi tak 3-4 dny času na přípravu navíc...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Odtamtud sem někdo letí....

Petr Kr,2016-03-04 10:17:37

To není mnoho. Myslím, že by se to možná dalo i zanedbat. Doufal jsem, že by to dalo bajoko o 1-2 řády více.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odtamtud sem někdo letí....

Pavel Houdek,2016-03-04 16:16:12

Njn, ale pořád lepší než drátem do oka, ne?

Odpovědět


Re: Odtamtud sem někdo letí....

Jan Dvořák,2016-03-07 10:06:24

Nebrzdí, naopak tou energií vytvářejí warpový tunel. Otázkou je, kde (a kdy) má ten tunel druhý konec.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni