Jak najít pokročilou civilizaci? Pozorováním fyzikálně nemožných jevů  
Máme už k dispozici docela slušné nástroje k prohledávání vesmíru. Můžeme s nimi hledat podezřelé jevy, za nimiž by mohla být technologicky vyspělá civilizace.

 

Jak je těžké zhasnout hvězdu? Kredit: L.blaszkiewicz / CC BY-SA 3.0
Jak je těžké zhasnout hvězdu? Kredit: L.blaszkiewicz / CC BY-SA 3.0

Jak se zdá, léto je ten nejlepší čas ke hledání mimozemšťanů. Rozhodně si to myslí Beatriz Villarroel z univerzity ve švédské Uppsale a její dva studenti, kteří před pár dny zveřejnili na preprintovém webu arXiv studii, jak by bylo možné při takovém hledání postupovat. V jejich pojetí je to vlastně taková kosmická hra na schovávanou.

 

Beatriz Villarroel. Kredit: Uppsala Universitet.
Beatriz Villarroel. Kredit: Uppsala Universitet.

 

Villarroelová a spol. doporučují, že bychom měli hledat případy, kdy nějaký vesmírný objekt zničehonic a beze stopy zmizel, aniž bychom měli po ruce nějaké rozumné vysvětlení. Pak by prý zbyla jediná možnost – totiž že jde o výsledek aktivity nějaké technologicky vyspělé civilizace. Donedávna bychom si něčeho takového všimli jen vyloženě náhodou. V dnešní dob už ale máme k dispozici velké množství dat z rozmanitých prohlídek oblohy a také dychtivé umělé inteligence, které se mohou v těchto datech objevit něco zajímavého.


Vedoucí výzkumu Villarroelová se přiznala, že ji tahle myšlenka nedala spát od vstupu na univerzitu. Nakonec dala dohromady tým a pustili se do práce. Prostudovali dostupná data z prohlídek oblohy a zjišťovali, zdali některý z vybraných objektů náhle nezmizel. Nejprve si vybrali cca 10 milionů vhodných objektů z katalogu objektů hvězdné oblohy USNO-B1.0 a zjišťovali, které z nich se neobjevují na očekávané pozici ve Sloanově digitální prohlídce oblohy (SDSS).

 

Sloanova digitální prohlídka oblohy. Kredit: SDSS.
Sloanova digitální prohlídka oblohy. Kredit: SDSS.

Nápad to není špatný, první dojmy z výsledků jsou smíšené. Objevili jednu podezřelou záležitost, ale nejsou si jistí tím, co je to vlastně zač. Postupně vyloučili stovky falešně pozitivních kandidátů, až jim zbyl tento jeden jediný, nejistý. Pravděpodobnost, že bychom tímto postupem objevili pokročilou vesmírnou civilizaci, je samozřejmě velice, přímo nesmírně nízká. I kdyby kolem nás takové civilizace fungovaly a zhášely hvězdy, muselo by jich být doopravdy hodně, nebo by musely vypínat hvězdy opravdu nadšeným tempem, abychom si toho všimli na zkoumaném vzorku objektů za těch pár desetiletí. A to je velice nepravděpodobné.

 

Prozatím tedy snad můžeme vyloučit, že by kolem nás civilizace zhasínaly hvězdy jako na střelnici. A ve hře jsou i další faktory. Bylo by velmi odvážné si myslet, že jsme jediná paranoidní civilizace ve vesmíru, a že by nikomu jinému nedošlo, že se zhášením hvězd nebo dokonce galaxií mohou prozradit. Takže je možné, že to nedělají, anebo to dělají tak, aby to nebylo na první pohled poznat.

Uppsala Universitet

Zároveň, i když je rozmarné léto, náhle zmizení velkého vesmírného objektu může mít fyzikální vysvětlení, o němž zatím nemáme moc informací. Na OSLU jsme například nedávno psali o kvasarech, rozbouřených supermasivních černých dírách v centru galaxií, které jako by někdo během pár let vypnul a pak zase vypnul. Doposud jsme si nedovedli představit, že by něco takového bylo možné. Náš druh je ale proslulý nedostatkem představivosti, takže vypínání a zapínání kvasarů není hned nutné svádět na mimozemšťany.

 

Každopádně je fajn, že už máme jisté možnosti prozkoumávat okolní vesmír, a sledovat, co se v něm vlastně děje. Prozatím bychom neměli být smutní z toho, že jsme neobjevili žádné drsné týpky z civilizace typu II nebo typu III Škály rozvoje civilizací Nikolaje Kardaševa. Historie nám říká docela přesně, jak by dopadlo setkání technologicky vyspělé kultury s naprostými primitivy. Je to příležitost, jak využít čas, abychom při případném setkání nebyli v tak strašlivé nevýhodě. 

Video:  Impossible vanishing stars could be signs of advanced alien life


Video:  Charting the Heavens



Literatura
NewScientist 1.7. 2016, arXiv:1606.08992.

Datum: 03.07.2016
Tisk článku

Milníky mimo civilizaci - Labský Viktor
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 141 Kč
Milníky mimo civilizaci
Labský Viktor
Související články:

Budeme těžit energii z hvězd?     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2014)
Prohledání 100 tisíc galaxií neobjevilo žádné stopy pokročilých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2015)
V blízkém vesmíru nejsou pokročilé technologické civilizace     Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2015)



Diskuze:

bez nadpisu

Zdeněk Syk,2016-07-05 20:41:38

když ty peníze za nic neutratíme, tak příště granty nedostaneme. tak vymyslíme nějakou absolutní zbytečnost, která ty prachy spolkne a do budoucna jsme vystaraný.
má někdo pocit, že to je jinak?
leda by tam poletoval E.T. a nasával hvězdy do nádrže svého kosmoletu

Odpovědět


Re: bez nadpisu

Karel Salavec,2016-07-05 23:01:55

viz toto

Odpovědět


Re: Re: bez nadpisu

Karel Salavec,2016-07-05 23:03:11

Jaksi se neulozilo, co se ulozit melo. Odkaz ma byt na
http://www.osel.cz/8909-jak-najit-pokrocilou-civilizaci-pozorovanim-fyzikalne-nemoznych-jevu.html?id_prispevku=145075#poradna_kotva

Odpovědět


Re: Re: Re: bez nadpisu

Zdeněk Syk,2016-07-14 15:31:50

chapu, ze se jedna o porovnavani fotografii, chapu, ze vyuziti muze byt i jine atd atd.
osobne verim ze cizi inteligence existuji. presto zhasinani hvezd nepovazuju za sebemenci dukaz jakekoliv inteligence. tim spis podle toho cokoliv hledat. nehlede na to, ze priste ji tam zase klidne muzou najit s odpovedi ze se jednalo o chybu ci nejaky jev.
pokud snad nejaka inteligence dospeje do stadia, ze je schopna stavet dysonovy sfery, je velice pravdepodobne, ze ma k dispozici technologie, kdy cela dysonova sfera je pro ne zalezitost z praveku. zaroven si myslim, ze mnozstvi pouziteho materialu by bylo enormni, dost mozna by se to postavilo za cenu planet v systemu, pokud by to vubec stacilo. verim ze hmotny material, by byl i cennejsi, protoze energii si urcite obstarat dokazi.

at na to koukam z jakehokoliv uhlu, vzdy mi vyjde, ze je to velice nepravdepodobne, dokonce spis nesmysl :)

Odpovědět

Problém

Jarda Pešek,2016-07-04 19:49:17

Problém by nastal, kdyby takovéto vyspělé civilizace byly spolu ve válce. Pak by se jedna před druhou sanžili maskovat aby jejich činnost nebyla odhalena. V takovém případě by naše zaostalá civilizace měla problém něco najít.

Odpovědět

nemyslim si

Mojmir Kosco,2016-07-03 23:07:30

Ze zadat dalsi parametr pri vyhledavani neobvyklých jevu v datech je az tak draha vec a protoze se jedna o zakladni vyzkum je vysledek mozna prelomovy jako treba ekonomicke chovani papousku...spis mam problem s definici nemoznych fyzikalnich jevu ty jsou totiz vytlaceny do sfery projevu od temne hmoty pres temnou energii az po multi vesmir

Odpovědět


Re: nemyslim si

Stanislav Florian,2016-07-04 01:36:39

Co myslíte, Pythagoras neměl místo neefektivního výzkumu vedoucího k Pythagovově větě raději česat olivy? Předpokládám, že jako podnikatel platíte plně daně a nehledáte úniky pomocí daňových poradců, pak musí výzkum papoušků někde v Americe a temné energie v kosmu pěkně naštvat.

Odpovědět


Re: Re: nemyslim si

Pavel A1,2016-07-04 19:34:13

Pythagoras Pythagorovu větu nevymyslel. Tu znali už staří egypťané možná už 1000 let před ním. Pythagoras studoval takzvané pythagorejské trojúhelníky, tedy pravoúhlé trojúhlníky s celočíselnými poměry stran.

Zajímavé je, proč to dělal. On totiž prosazoval dogma, že poměry úseček jsou vždy racionální čísla. Jenže věděl, že poměr odvěsny a přepony v rovnoramenném pravoúhlém troúhelníku není racionální číslo. A protože to odporovalo jeho dogmatickému učení, tak se to snažil zatajit. Dokonce podle některých pramenů nechal zabít svého žáka, který toto tajemnství prozradil.

Čím více se toho o Pythagorovi dozvídám, tím více mi připadá, že to nebyl žádný vyjímečný myslitel, ale naopak dogmatický tmář bojující proti poznání.

Tedy v případě Pythagora by bylo opravdu lépe, aby česal olivy, než aby nechal popravovat své nejnadanější žáky. A koneckonců, toto platí i o mnoha dalších "myslitelích", kteří jsou dnes romanticky oslavováni, ale když se člověk na jejich učení podívá podrobněji, nenajde na tom kousek něčeho, coby aspoň dávalo smysl, natož aby se to blížilo pravdě.

Odpovědět


Re: Re: Re: nemyslim si

Stanislav Florian,2016-07-04 23:30:37

Dobře, Pythagoras měl česat olivy. Tak co Archimedes, zdatný vymyslitel a technik, svými vynálezy bránil rodné Syrakusy. Taky měl sbírat olivy? Hodnoty mnoha objevů ( dnes by to bylo něco jako primární výzkum) vysoce převyšují hodnoty fyzické práce, kterou mohl člověk udělat.
Chtěl jsem vyjádřit, že s názorem Mojmíra Kosco na vědu nesouhlasím.
Ani nesouhlasím plně s Vámi. Kvalitně a pravdivě napsaných životopisů je plno, většinou o chytrých, tvořivých lidech s lidskými chybami. Třeba Edison si přisvojoval vynálezy své firmy vytvořené týmem. Žárovku máme dosud. Tesla byl geniální vynálezce a podivím na hranici psychické lability. Třífázový systém máme dosud.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Richard Palkovac,2016-07-05 13:38:52

Vyvoj vedy v spolocnosti nezavisi od jednotlivcov (Pythagoras,Newton,Einstein ...) ale od stavu spolocnosti ako takej. Ak by tam napriklad ten Newton nebol, bol by tam niekto iny a ten by priblizne v tom istom obdobi zadefinoval rovnake zakonitosti. Ten iny/ini tam aj bol/i a mozno aj zadefinoval tie iste zakonitosti, ale mi vieme len o Newtonovi, na tych ostatnych sa uz zabudlo pripadne sa o nich ani nikdy nevedelo, lebo nemali sancu sa presadit, kedze to uz spolocnost od nich "nepozadovala" , uz bolo pozde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Stanislav Florian,2016-07-05 14:27:27

V rovině spekulací, "kdyby nebylo..tak by bylo " je možno vytvořit závěry jakékoliv. Já třeba si myslím, kdyby nebylo Jana Keplera, který jako matematik zpracoval měření Tychona Brahe, jiní z těchto měření by nevytvořili nic, leda dalších 100 let horoskopy. Horoskopy nakonec dělal i Kepler, aby se uživil.
Podmínky pro Keplera i Praze za Rudolfa II a po něm nebyly nijak slavné, bál se inkvizice a knihu vydal až po smrti své matky, která byla v Bavorsku (?) obviněna z čarodějnictví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Jiří Novák,2016-07-07 20:42:00

O době Keplerově nemám dostatečné znalosti, ale pokud jde o Newtona, toho by s přehledem mohl nahradit Robert Hooke. Ostatně zlé jazyky tvrdí, že u řady Newtovových objevů je ve skutečnosti autorem Hooke. Tehdy už také věda začala být záležitostí vědeckých společností, takže např. smrt nebo neexistence konkrétní osobnosti by asi změnila máloco.

Problém je myslím v tom, že historie vědy je ve škole vyučována jako dědkologie. Dědek1 -> Objev1, Dědek2 -> Objev2, ... To potom v člověku vyvolává dojem, že objevy jsou ve vědě doménou nějakých vyjimečných jedinců. Až samostudiem zjistíte, že na jednom problému pracovalo v dané době několik různých lidí (kteří se často znali, aspoň z dopisů).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Richard Palkovac,2016-07-08 09:12:31

Ano, je to tak. Niekto dokonca vytvara konspiracne teorie, ze existuje "kolektivne vedomie" a preto ten isty objav naraz objavi viac jednotlivcov. V sucasnosti, v dobe internetu, je to uz ale aj celkom mozne :

http://riki1.eu/Viem_ze_som.htm

*

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Stanislav Florian,2016-07-08 14:29:53

nevím o tom, že by R.Hooke byl matematik, Newton jím byl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nemyslim si

Pavel A1,2016-07-09 11:37:29

Newton byl také fyzik a jeho mechanika a teorie gravitace jsou teorie fyzikální, ne matematické. A pokud jde o to, co přinesl Newton matematice, tak to samé dělal ve stejnou dobu Leibnitz a pak se hádali, kdo z nich objevil diferenciální počet. Takže Hooke by určitě neměl problémy s matematickou stránkou věci.

Oni fyzici jsou vesměs i dobří matematici a co potřebují, to dokáží vymyslet. Takhle třeba Gell-Mann znovuobjevil teorii grup vice než půl století po Galoisovi. Dirac položil základy k teorii distribucí, ač se jeho delta funkci napřed matematici smáli. A Feynman vymyslel funcionální integrály, věc, které se matematici ještě dlouho báli jako čert kříže. Kdo v tom tak dobrý nebyl, byl Einstein, který se dlouho trápil s matematikou potřebnou pro OTR, než mu někdo poradil, ať si nastuduje dvě stě let starou diferenciální geometrii, tam že najde vše, co potřebuje.

Odpovědět


Re: nemyslim si

Mojmir Kosco,2016-07-06 09:12:11

Zřejmě Pythagoras se lepe uměl prodat .Rozvinu svůj původní příspěvek .Neumím zhodnotit k čemu vede základní výzkum, v ekonomice papoušků a u astronomie hledání cizích civilizací. Ale z minulosti vím že poměrně k důležitým věcem. Chovaní zvířat a objevy radioastronomie jsou toho důkazem .Spíš mám problém s definováním fyzikálně nemožných jevů těch je totiž poměrně dost

Odpovědět

Zajimava myslenka, ale co motivace?

Heinrich Freitag,2016-07-03 21:06:15

Je to zajimava myslenka, ale je treba se zamyslet nad motivaci. Proc by proboha nejaka civilizace konala neco tak energeticky narocneho a draheho jen kvuli tomu, aby zhasnula hvezdu? Spise mi prijde, ze si dotycna vedkyne toto vybajila kvuli tomu, aby mohla propalit nejaky grant. Priznacne je, ze takovyto zbytecny vyzkum je provaden na verejne vysoke skole! Na soukrome by se takoveto plytvani nestalo.

Odpovědět


Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Vladimír Wagner,2016-07-03 21:46:12

Jednou z možností je, že by tato supercivilizace postavila Dysonovu sféra proto, aby mohla využít veškerou energii hvězdy. Pro nás by hvězda zhasla.Jinak pochopitelně při hledání změn v jasnosti hvězd, případně jejich zmizení, určitě našli řadu proměnných hvězd a dalších zajímavých objektů. Takže bych typnul, že hledání supercivilizací byl spíše byprodukt. Navíc jde o ověřování a vylepšování metodik rychlého srovnávání fotografií s velkým množstvím objektů, což se může hodit v řadě oborů. V originální práci také navrhuje autorka program pro amatérské hledače, tedy jeden z programů, jak se do vědeckého projektu mohou zapojit dobrovolníci. Takové programy už běží v několika oblastech astronomie. Pokud už napadáte dotyčnou, tak byste se alespoň trochu mohl seznámit s tím, co reálně udělala a navrhuje. A trošku alespoň něco přečíst a něčemu porozumět. S nulovými znalostmi radši nic nepište.

Odpovědět


Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Heinrich Freitag,2016-07-03 22:50:38

Dysonova sfera? Vzdyt je to scifi na urovni startreku. Priste se tolik nekoukejte na televizi, kdyz hodlate ostatni napadat. Radeji si o danem tematu neco prectete, kdyz uz to sam radite tem, ktere napadate. Ani vsechny vase scifi argumenty nestoji za naklady, ktere na tento vyzkum byly vynalozeny. Proste klasicky darmozroutsky vyzkum, jehoz vysledky jsou komercne nepoptavane a neaplikovatelne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Roman Halaj,2016-07-04 06:50:02

Ano, zajtra z toho rozky ani pivo lacnejsie nebudu. Dopredu nas posuva tuzba po poznani, komercna aplikacia mnohokrat prisla z uplne necakaneho smeru/pouzitych metod a prostriedkov povodneho vyskumu. Komentovat to moze ktokolvek; pre mna ma k tejto teme uplne inu vahu prispevok vedca - jadroveho fyzika, ako krcmova selekcia na potrebny a nepotrebny vyskum. Usudok si o tom urobi kazdy sam

Odpovědět


Re: Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Jan Novák9,2016-07-04 16:45:55

Já myslím že pan profesor Wagner ví o daném tématu víc než vy. Mimochodem televize a mobilní telefon byla scifi na úrovni Startreku před sto lety a internet si tehdy nedovedli vůbec představit ani jako scifi. V naší vlastní hvězdné soustavě můžou umělé inteligence rozebrat planety už za pár tisíc let. Vzniklý oblak počítačů napájených sluncem by světlo zastínil stejně efektivně jako Dysonova sféra. Podobný úkaz tady nedávno proběhl, jako příčina byl navržen obří roj komet, stejně tak to může být mimozemská inteligence.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Aleš Formánek,2016-07-05 11:59:19

Připojuji se k omluvě autorovi článku i panu Wagnerovi, za pana H. Freitaga. Z jeho příspěvků jste si mohli zjistit, že vše, co odporuje Božímu stvoření světa, je proti Jeho přesvědčení. Fyzikální vědy a ty biologické podporující evoluci, v něm vždy kypí krev a pak tu píše , co píše. Nereagujte prosím na něj, je to spamer, kterému kromě víry nebude nic dost svaté.

Odpovědět


Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Richard Palkovac,2016-07-03 22:52:58

Dysonovu sféra je dost primitivne , mechanisticke riesenie cerpania energie z hviezdy. Pripomina mi : "dajte mi pevny bod a dostatocne dlhu pevnu paku a ja pohnem Zemegulou"

Podstatne elegantnejsia by mohla byt "pasca na fotony" , ktoru vymyslel jeden diskuter v starsej teme tu na oslovi, ktoru som pouzil aj vo svojej uvahe, uvedenej na konci tejto diskusie.

Odpovědět


Re: Re: Zajimava myslenka, ale co motivace?

Jakub Beneš,2016-07-05 14:14:16

kdyby nejaka civilizace postavila dysonovu sferu, tak se to neprojevi jako nahle zhasnuti hvezdy. projevilo by se to po dobu stavby, ktera muze byt desitky nebo stovky let, jako pomale snizovani jasu hvezdy. takze hledani nahleho zhasnuti hvezdy s dysonovou sferou nema absolutne nic spolecneho a skutecne i me unika motivace jakekoliv civilizace zhaset hvezdu. leda snad vojenska motivace vuci obyvatelum systemu te hvezdy. jinak monitorovani okolnich hvezd vrele podporuji :) a autorce preji hodne uspechu.

Odpovědět

Energia

Richard Palkovac,2016-07-03 20:03:57

Vyspelé civilizácie by si mohli "pumpnút" nezvyčajne veľké množstvá fotonov, prípadne gravitonov :

http://riki1.eu/zze.htm

*

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace