Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!  
Odkud k nám doletěly milisekundové a intenzivní rádiové záblesky?

 

Zdroj FRB záblesků konečně objeven. Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF; Hubble Legacy Archive, ESA, NASA.
Zdroj FRB záblesků konečně objeven. Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF; Hubble Legacy Archive, ESA, NASA.

Nový rok se sotva rozkoukal a už tu máme pořádný zářez. Po světové síti se rozeběhla zpráva o tom, že astrofyzici poprvé vystopovali zdroj stále populárnějších rychlých rádiových záblesků (Fast Radio Bursts, FRB). Jsou to kratičké a zároveň velice intenzivní záblesky rádiového záření, které přiletí z okolního vesmíru. Zatím toho o nich mnoho nevíme, o to více ale provokují astrofyziky i fanoušky vesmírného výzkumu. Co vysílá takové záblesky, je zcela ve hvězdách. Mluví se o všemožných teoriích, od neutronových hvězd, přes černé díry, až po bláznivě výkonné vysílače cizích inteligencí.

Shami Chatterjee. Kredit: Cornell University.
Shami Chatterjee. Kredit: Cornell University.

Rychlé rádiové záblesky trvají jenom pár milisekund. A radioteleskopy obvykle v jednu dobu obsáhnou jenom malou část oblohy. Proto jsme zatím detekovali jenom pár takových záblesků. Obvykle jsou vždy z jiného místa oblohy, ale v jednom případě přišlo z jediného místa hned několik takových záblesků. Jde o místo, z něhož jsme poprvé zachytili rychlý rádiový záblesk FRB 121102. A právě ten se teď stal slavným, protože ho odborníci vystopovali až ke zdroji.


Nový a bezesporu báječný objev, který si připsal Shami Chatterjee z Cornellovy univerzity v Ithace, stát New York, a jeho početný tým kolegů, teď leccos okolo rychlých rádiových záblesků změní. A určitě to je překvapení. Chatterjee s kolegy objevili zdroj těchto záblesků, jaký čekal asi jen málokdo. Sice stále nevíme, jaké konkrétní objekty rychlé rádiové záblesky vysílají a jak to dělají, už ale víme prakticky s jistotou, že zdrojem záblesků FRB 121102 je trpasličí galaxie o velikosti asi jedné desetiny Mléčné dráhy. Není nijak zvlášť jasná a pozorujeme ji ve vzdálenosti asi 2,5 miliardy světelných let.

Část soustavy Karl G. Jansky Very Large Array. Kredit: Jawed Karim / Wikimedia Commons.
Část soustavy Karl G. Jansky Very Large Array. Kredit: Jawed Karim / Wikimedia Commons.

 

Chatterjee, který včera prezentoval výsledky týmu na výročním setkání American Astronomical Society v texaském Grapevine, prohlásil, že ještě přede dvěma měsíci nikdo z nich netušil, jaký obrat vezme příběh rychlých rádiových záblesků. S kolegy vystopovali zdroj záblesků FRB 121102 pomocí soustavy 27 radioteleskopů v Novém Mexiku Karl G. Jansky Very Large Array a sítě 21 radioteleskopů European VLBI Network. Všechny tyto radioteleskopy dohromady dosáhnou mnohem většího rozlišení pozorovaného vesmíru v rádiové oblasti, nežli jednotlivé talíře radioteleskopů. FRB záblesky mohou lokalizovat asi tak 100 tisíc krát přesněji.

Vystopovaná trpasličí galaxie. Kredit: Gemini Observatory/AURA/NSF/NRC.
Vystopovaná trpasličí galaxie. Kredit: Gemini Observatory/AURA/NSF/NRC.

 

Chatterjee a spol. díky tomu mohli přesvědčivě potvrdit, že zvláštně opakované záblesky z místa původního záblesku FRB 121102 skutečně pocházejí z jednoho jediného místa – zmíněné trpasličí galaxie.

 

Až do této chvíle mnozí pochybovali, že rychlé rádiové záblesky přilétají ze vzdáleného vesmíru. Někteří si možná ještě mysleli, že za ně může mikrovlnka, tak jako v případě jiných podobných signálů. Teď už pochyby nejsou úplně na pořadu dne. Je také jasné, že můžeme vyloučit některé z hypotéz o vzniku FRB záblesků. Například už musíme brát v úvahu, že jsou nesmírně energetické a jasné, když přiletí z takové dálky. Ve hře zůstávají v podstatě dvě přijatelná vysvětlení. Buď jde o nějaký typ aktivního galaktického jádra, které se uplatňuje v trpasličích galaxiích, anebo to je pozůstatek supernovy, který zásobuje energií velmi mladá rychle rotující neutronová hvězda.

 

Chatterjee a spol. se kloní spíše ke druhému vysvětlení s pozůstatkem superovy. Do karet jim hraje i to, že víme o velmi energetických supernovách, které pocházejí z překvapivě slabě zářících galaxií. Podle Petera Williamse z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics vlastně není jasné, nakolik lze tento objev naroubovat i na ostatní místa rychlých rádiových záblesků. Zdroj FRB 121102 je výjimečný, zejména právě opakováním rádiových záblesků. Není prý vyloučeno, že jiné pozorované FRB záblesky vznikly jiným mechanismem a v jiném typu objektu. Chatterjee s tím v podstatě souhlasí a hodlá se s kolegy vrhnout na další pozorování vesmíru soustavami radioteleskopů. 

Video: Are We ALone? by Shami Chatterjee Cornell University



Literatura
New Scientist 4. 1. 2017, Nature online 5. 1. 2017.

Datum: 05.01.2017
Tisk článku

Moderní rádiový přijímač - Daněk Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 336 Kč
cena: 299 Kč
Moderní rádiový přijímač
Daněk Karel
Související články:

Rekordně podrobné pozorování rychlého rádiového záblesku     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2015)
Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2016)
Mysteriózní rádiový signál, který nebyl     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2016)
Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)



Diskuze:

Není překvapením, že bez purchase se o tom v prvních 3 časopisech nelze nic bližšího dozvědět

Josef Hrncirik,2017-01-06 07:40:57

Odpovědět

Směr

Jaroslav Pešek,2017-01-05 12:28:58

Nezjistili spíš akorát z jakého směru to přiletělo? Jak můžou vědět, že zdroj je v té galaxii?

Odpovědět


Stejně To Velké Rozplizlé 10 kly asi našli jen proto, že v oblasti byly poblíž pravidelně pulzující jiné zdroje ať radiové, světelné či X a bylo tam trvale namířeno "velkou bází"

Josef Hrncirik,2017-01-06 19:10:23

Odpovědět


Dotaz. Je pravděpodobnost že hypotetický paprsek zamířený do žlutého čtverce prohučí Všehomírem aniž by narazil do kompaktní hmoty větší než 0,999999999999999999999999999999999999999?

Josef Hrncirik,2017-01-06 19:29:47

Těch 0,9999999999 9999999999 9999999999 999999999 se tam nevešlo.

Odpovědět

Všechno je naprosto jasné.

Josef Hrncirik,2017-01-05 12:07:52

Jak velká je však Mlíčná Drahá, abych si vypočítal úhel žlutého čtverce?

Odpovědět


prý průměrně 28 kpc

Josef Hrncirik,2017-01-06 12:29:43

ergo strana žlutého čtverce odpovídá úhlu pozorování ze Země cca 30´´ a trpaslici vidíme úhlem 0,7 ´´
aktuálně.cz zahranici/tajemné-vesmírné-signály 5.I. cca 19oo píší "... v řádu ms vyzáří tolik energie jako Slunce za 10 000 let.
Jinými slovy: vydají v jedné chvíli takové množství energie jako 500 000 000 Sluncí..."
A jsme doma, vyjde 2,6.10**-17 W/m2.
Je tam sice též odkaz na prodejné Nature, z miniaturních grafů se však nedá nic ukrást.
Opomenuli však zmenšit tabulky v supplements, kde lze vytěžit zdarma, že FRB 121 102 zaměřili v úhlu 1´´*0,5´´ a že to vysílalo až 182 uJy.
No a z toho se provalí, že pokud měřili signál na 2 GHz, měli šířku pásma cca 18 kHz, což je nejspíš aliens HIFI.
Protože však nejspíše již cca 2 Gy nejsou na svém místě, je šuma fuck, kde se v zaměřené oblasti úzké jen 13 000 x 6 000 světelných let nachází, ev. zda to nepřivedla gravitační čočka.

Odpovědět


Nemají vzhledem k rudému posuvu to HIFI výrazně lepší než my?

Josef Hrncirik,2017-01-06 12:39:00

Odpovědět

No jenom jestli to není akorát

Josef Blecha,2017-01-05 11:42:50

grapevine.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace