Kukuřičná dieta dělá ze samiček kanibaly  
To, co dříve sužovalo lidi, trápí dnes křečky a kdysi v Evropě hojné zvířátko je kvůli tomu na vymření. Viníkem překvapivě nejsou předpokládané pesticidy, nýbrž dostupnost a přemíra kukuřice. Samičky na takové dietě sice zplodí potomstvo, ale pak ho z 95 % zase samy zdlábnou.
Křeček polní (obecný) Cricetus cricetus patří v západní Evropě k ohroženým druhům. (Kredit: University of Strasbourg)
Křeček polní (obecný) Cricetus cricetus patří v západní Evropě k ohroženým druhům. (Kredit: University of Strasbourg)

Pokud máte doma mazlíka s kapsami na tvářích, nejspíš to je křeček zlatý. Co se ale krmení týče, bude pro něj platit totéž, co pro jeho příbuzného křečka polního (Cricetus cricetus). Tomu se líbí v otevřené kulturní krajině. U nás se pro něj často používá synonymum  - křeček obecný, a to i přesto, že hodně z toho pojmu už vyčpělo.

Aminokyselinu  tryptofan si neumíme syntetizovat a i když jí je v proteinech jen nepatrně  (necelé jedno a půl procenta), bez ní to zkrátka nejde. Jak u lidí, tak i u křečků.
Aminokyselinu tryptofan si neumíme syntetizovat a i když jí je v proteinech jen nepatrně (necelé jedno a půl procenta), bez ní to zkrátka nejde. Jak u lidí, tak i u křečků.

Z našich vrchovin a pahorkatin už totiž vymizel zcela a musíte mít velké štěstí, abyste se s ním někde v nížinách Moravy potkali. Zákon ho chrání jako silně ohrožený druh a nejen u nás, ale moc platné mu to stejně není. Podobně špatně je na tom v celé západní Evropě. 

U křečků bývá dobrým zvykem, že si do svého pelíšku křečkují zásoby. Když se ochladí a den patřičně zkrátí, hibernují.  Ale jen tak napůl. Zhruba v týdenních intervalech se probouzí. Když se přiblíží víkend, nejprve si odskočí ulevit a pak si ve spižírně dají pořádně do nosu.

U nemocných s pellagrou se hovoří o „3D“. Míní se tím triáda příznaků: Dermatitida (zánětlivé změny na kůži), Diarea (průjem) a Demence (zmatenost, halucinace).. (Kredit NIH, volné dílo)
U nemocných s pellagrou se hovoří o „3D“. Míní se tím triáda příznaků: Dermatitida (zánětlivé změny na kůži), Diarea (průjem) a Demence (zmatenost, halucinace).. (Kredit NIH, volné dílo)

Na zkoumání ohrožených druhů se vypisuje řada grantů a za ně pak výzkumníci zkoumají. My se tak máme možnost dovědět další intimnosti ze života samotářských tvorečků. Proč se jim už dlouho nedaří, zkoumal i kolektiv francouzských biologů z Université de Strasbourg. Před dvěma dny jim vyšel článek v časopise Proceedings of the Royal Society B. Popisují v něm krkavčí chování křeččích maminek. Ze zrůdného chování výzkumníci obvinili pěstitele monokultur.

 

Pellagra (česky pelagra) je nemoc z nedostatku niacinu, respektive aminokyseliny tryptofanu. I v 21. století se s ní ti nejchudší z chudých musejí potýkat.   (Kredit Herbert L. Fred, MD, Hendrik A. van Dijk, volné dílo)
Pellagra (česky pelagra) je nemoc z nedostatku niacinu, respektive aminokyseliny tryptofanu. I v 21. století se s ní ti nejchudší z chudých musejí potýkat. (Kredit Herbert L. Fred, MD, Hendrik A. van Dijk, volné dílo)

Údajně stačí křečkům nahradit polovinu krmné dávky kukuřicí a dostanou kanibalské choutky. Raději to ale doma neověřujte. To, co by ještě před týdnem prošlo, lze teď  klasifikovat jako týrání. A sazba je až pět let. Zda bude ruka zákona tak dlouhá, aby dosáhla i na zemědělce s jejich velkými širými rodnými lány, je otázkou. Ochranáři byli přesvědčeni, že za úbytek křečků může hluboká orba, ničící jim nory a pesticidy ničící jejich zdraví. Jenže to je jinak. Křeččí mámy živené pšenicí s jetelem a sem tam nějakým tím červíkem, vychovaly a také odstavily, okolo čtyř pětin svých narozených mláďat. Ty, kterým v pokusu dopřáli „štědrost kukuřičného lánu“, odchovaly v průměru jen čtyři až pět procent z narozených ratolestí.

Bližším pozorováním křečků chovaných na kukuřičné dietě vyšlo najevo, že svá mláďata nejprve uloží do spižírny na hromádku se zásobami. Teprve pak se do nich pustí a sežerou je. Tím ale podivností křečků na monodietě nekončí. Že se s nimi něco děje lze poznat i podle toho, že jim nezvykle tmavne jazyk.

Pellagra není jen náš problémem. Osudnou se stala i křečkům a nejspíš nejen těm  francouzským. (Kredit: University of Strasbourg)
Pellagra není jen náš problémem. Osudnou se stala i křečkům a nejspíš nejen těm francouzským. (Kredit: University of Strasbourg)

Krev po kukuřici mají tak hustou, že jim výzkumníci vzorky ani nemohli odebrat. Z jinak roztomile  přítulných a klidných zvířátek se prý stávají stále dokola lítající pošuci. A pro úplnost dodáváme, nešlo o GM kukuřici.

 

Yves Handrich, vedoucí výzkumného kolektivu, který obvinil kukuřici. (Kredit: University of Strasbourg)
Yves Handrich, vedoucí výzkumného kolektivu, který obvinil kukuřici. (Kredit: University of Strasbourg)

Něco podobného známe i u lidí. I u těch s nevyváženou stravou a přemírou kukuřice, byl  zaznamenán vyšší výskyt vražd, sebevražd a násilností. Ve Štrasburku tak vlastně objevili Ameriku. Respektive něco, co americkou chudinu  trápilo pod jménem pellagra. Ta si podle některých odhadů, mezi lety 1735 – 1940, vybrala daň v podobě asi tří milionů lidských životů. I když onemocnění se projevuje celou škálou problémů, za vším je deficit jen jedné z esenciálních aminokyselin. Té, o níž v učebnicích píší, že je jednou z třiadvaceti proteinogenních aminokyselin, na níž je kukuřice chudá - tryptofan. Přeloženo do lidštiny, ze stravy bez tryptofanu si organismus umí vyrobit tukové zásoby, ale ne svaly a ani zachovat zdravý rozum.


Naše evropské končiny si s tím také užily. To, čemu se říkávalo lombardské malomocenství, byla ve skutečnosti pellagra. Ostatně i dnes jí v řadě zemí lidově říkají červené malomocenství. Představa, že šlo o záležitost středověku, je mylná.

 

Alsazku obnovení populací křečků mají napomoci jejich velkochovy (video)
Alsasku obnovení populací křečků mají napomoci jejich velkochovy (video)

Stejně jako francouzští křečci, jsou na tom dnes lidé v mnoha koutech Jižní Ameriky, Afriky, Indie a Číny. Všude tam, kde se ve stravě nedostává niacin. Abychom si rozuměli, tak niacinem míníme to, čemu se postaru říká  PP faktor (z anglického preventivně pelagrický faktor), nebo vitamin B3, případně kyselina nikotinová.

 

Štrasburk není jen universitním městem s laboratořemi s vysokou koncentrací pellagrických křečků, je i sídlem Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropského soudu pro lidská práva. (Kredit: Université de Strasbourg)
Štrasburk je univerzitním městem s laboratořemi plnými křečků. Je také sídlem Rady Evrop a Evropského parlamentu. (Kredit: Université de Strasbourg)

Ač nám to tak nepřipadá, na zemi je stále mnoho těch, kteří na jídelníčku nemívají tuňáka, tlačenku, míchaná vajíčka a nefiltrované pivo s kvasnicemi – hojné to zdroje tryptofanu. Z něj si pak tělo v játrech samo vyrábí tak potřebný niacin. Problém je, že ho nedokáže skladovat, a to je důvod, proč kukuřičná, rýžová, ale i  pšeničná dieta zasytí, ale jak nyní křečci ukázali, ještě než se na kůži objeví boláky, projeví se nemoc na duši. A třeba i kanibalismem. Jednání, které se nám z pohledu vyššího mravního principu zdá poněkud psychopatické, je ve své podstatě fyziologickou nutností – opatřením si bílkoviny nezbytné k přežití „za každou cenu“. Křeččí mámy jsou v tom nevinně.

 

Literatura

Mathilde L. Tissier et al.. Diets derived from maize monoculture cause maternal infanticides in the endangered European hamster due to a vitamin B3 deficiency, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2017). DOI: 10.1098/rspb.2016.2168

Autor: Josef Pazdera
Datum: 31.01.2017
Tisk článku

Chov prasat - Pulkrábek Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 80 Kč
cena: 75 Kč
Chov prasat
Pulkrábek Jan
Související články:

Svobodní zabíjejí své rodiče, otce zejména     Autor: Petr Houdek (28.08.2014)
Krvežíznivé mšice     Autor: Jan Zikmund (15.01.2015)
I papoušci se chovají ekonomicky     Autor: Josef Pazdera (01.07.2016)
Holubi poznají, když je vede blb     Autor: Josef Pazdera (18.09.2016)



Diskuze:

Pavol Hudák,2017-02-01 13:02:52

tiez mam po kukuricnych cestovinach chut na priatelku :D

Odpovědět

Jídelníček

Alexandr Kostka,2017-01-31 17:38:32

Očividně platí to, co odborníci říkají už pěkně dlouho: jakákoliv jednostranná strava je špatná. PS: Možná tímto výzkumem vysvětlili mechanismus, na který pojdou zvířata při experimentech GMO odpůrců.. Ti je totiž krmí výhradně GMo kukuřicí.. A jim zkrátka jen chybí jedna aminokyselina..

Odpovědět


Re: Jídelníček

Milan Krnic,2017-01-31 18:14:00

To je krásně obecně napsáno "při experimentech GMO odpůrců". Trocha populismu nemůže škodit.

Odpovědět


Re: Jídelníček

Stanislav Florian,2017-01-31 23:11:49

Tenhle týden manželka vařila vepřový jazyk, byl dobrý a nebyl nezdravě červený. Kukuřice je součástí krmiv pro hospodářská zvířata, v USA i GMO kukuřice. Asi byl ten jazyk z dobrého oddílu s vitaminy a minerály. Střední Amerika se živila kukuřicí celá staletí. Málo živin má být v odtučněné kukuřičné mouce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Niacin
"Pelagra se vyskytuje tam, kde se potrava lidí skládá hlavně z kukuřice (neobsahuje využitelný vitamín B3) nebo čiroku (obsahuje příliš leucinu)...Aby se projevil nedostatek vitamínu B3, musí být strava chudá na niacin i na tryptofan. Také nadbytek leucinu může způsobit nedostatek vitamínu inhibicí jeho syntézy v organismu."

Odpovědět


Re: Re: Jídelníček

Lukáš Kříž,2017-02-01 09:09:44

Co my víme na co zašly civilizace střední Ameriky. Třeba se ta agresivita a možný kanibalismus ve střední Americe v před-kolumbovské době nakonec vysvětlí nevyváženou dietou ;-) Podle mých informací, byla právě tam kukuřice dominantní položkou stravy. Společně s globálním oteplováním, které v té době probíhalo, vysycháním střední Ameriky, a tím pádem nedostatku dalších zdrojů asi nic jiného ani moc neměli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jídelníček

Stanislav Florian,2017-02-01 09:20:47

Souhlasím, tak jsem to myslel, Azkékové byli krutí. Ale Mayové kousek vedle asi ne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jídelníček

Milan Krnic,2017-02-01 17:05:33

Jestli na vás byli Aztékové krutí, nedivím se, že to vypichujete, i když trochu pozdě.

Odpovědět

A pro úplnost dodáváme, nešlo o žádnou GM kukuřicí.

Antonín Hvízdal,2017-01-31 15:33:06

Beru CRISPR a jdu kutit do garáže. Zachráním křečka a jako bonus i duševní zdraví lidí z třetího světa.

Odpovědět


Chybička se vloudila. Místo genu pro tryptofan, Monsanto přidalo levnější pro bathurin.

Josef Hrncirik,2017-02-04 19:28:03

Odpovědět

nemoc na duši

Ludvík Urban,2017-01-31 13:16:47

Nejspíš lidi sami nemají jasno, co je a co není nemoc na duši.
Pokud vím, obyčejné myši domácí taky praktikují "kanibalismus".
A je to navýsost pragmatická činnost, protože jde o přežití.
Když se myšice s mladými cítí v ohrožení a nedokáže je přepravit na bezpečné místo, prostě je sežere a v novém bezpečném místě vrhne znova.
Zabere to několik málo týdnů.

Odpovědět


Re: nemoc na duši

Milan Krnic,2017-01-31 18:12:04

A také mají krev tak hustou, že jim výzkumníci ani nemůžou odebrat vzorky?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni