Když si v restauraci přestáváme s kamarády rozumět  
Podle vědců za to může porucha, které říkají skrytá vada sluchu. S ušima ale toho moc společného nemá.
Ze skryté ztráty sluchu bylo viněno vnitřní ucho. Konkrétně ztráta synapsí mezi vláskovými buňkami (zeleně) a výběžky neuronů (čeveně). Újmu tohoto typu si snadno přivodíme i hlasitým poslechem ze sluchátek. Nový poznatek ale svědčí ještě o něčem jiném. Příčinou nemusí být jen záliba v rockových koncertech. (Kredit: University of Michigan)
Ze skryté ztráty sluchu bylo viněno vnitřní ucho. Konkrétně ztráta synapsí mezi vláskovými buňkami (zeleně) a výběžky neuronů (čeveně). Újmu tohoto typu si snadno přivodíme i hlasitým poslechem ze sluchátek. Nový poznatek ale svědčí ještě o něčem jiném. Příčinou nemusí být jen záliba v rockových koncertech. (Kredit: University of Michigan)

Nerozumět, co vám doma říkají zamlada, je normální. Nerozumět, co nám doma říkají ve stáří, je adaptace a ta bývá také v pořádku. Ani z toho když nerozumíme v práci ještě není jasné, čí vedení je to špatné. Když ale začneme mít problémy v restauraci, kde bývá v pozadí šum a hluk, začíná to být na pováženou. A to i tehdy, když v ordinaci testem na šepot projdeme bez ztráty kytičky. Nejspíš jsme nemocní a trpíme tím, čemu se začalo říkat „skrytá ztráta sluchu“.

 

Guoqiang Wan, první autor studie. University of Michigan. Department of Otolaryngology-Head and Neck Surgery.
Guoqiang Wan, první autor studie. University of Michigan. Department of Otolaryngology-Head and Neck Surgery.

Je to k nevíře ale ze zkušeností praktiků na ORL vyplývá, že za řadou případů našich problémů stojí obyčejná hygiena. Buďto je malá a výsledkem je kožním mazem, vyztuženým odumřelými kožními buňkami,  zabetonovaný zvukovod. Nebo to naopak s hygienou přeháníme a mazu zbavovaná membrana tympani pozbude na pružnosti a máme pak něco, čemu se říká „pergamenový bubínek“. Obojí se dá snadno zjistit pouhým nahlédnutím do ucha. V tom prvním případě se dá špunt po částech vybrat pinzetou, s tím druhým toho ani audiolog kapacita, moc nenadělá.

 

Potíže ale nemusí být jen v uchu vnějším. Na vině bývá i to střední, kde máme kladívko, kovadlinku a třmínek. Místo pořádných kůstek tam někteří máme některé "součástky"  jen z jakési napnuté vazivové spojky. Protože to ale v mládí slouží dobře, netušíme, co nás čeká. A jak tak, co je zamlada pevné umdlévá a na některé žádostivosti přestáváme slyšet.

Dokonce i když nám ve středním uchu všechno pracuje jak má, nemusíme ještě mít vyhráno. Máme totiž ještě ucho vnitřní a na něm toho je k pokažení ještě mnohem víc. Někdy stačí pouhá virová, nebo bakteriální infekce. Paradoxně i jejich léčba streptomycinem, neomycinem, gentamicinem a jim podobnými antibiotiky se nám může vymstít. Jen málo lidí si je vědomo, že o sluch se můžeme připravit i tak, když to přeženeme s konzumací obyčejného aspirinu.

Vláskové buňky v labyrintu vnitřního ucha jsou v tom nejspíš často zcela nevinně.
Vláskové buňky v labyrintu vnitřního ucha jsou v tom nejspíš často zcela nevinně.

Vnitřní ucho je tuze jemné zařízení, a tak není divu, že si ho hýčkáme v kostěném labyrintu. Útvar zvaný kochlea (podle podoby ulity hlemýždě) tvoří chodičky plné  tekutiny. Přes oválné okénko na ní přenáší vibrace třmínek, a teprve až tam chvění registrují vláskovité buňky.  Až ony jsou vlastním receptorem sluchu. Ve chvějící se tekutině se vlní po vzoru "kam vítr, tam plášť", což je dráždí. Oplývají tenkými výběžky, které mají zapuštěné do krycí membrány. Těmi vysílají své elektrické vzkazy o dráždění prostřednictvím přenosové soustavy (sluchovým nervem) do mozku. Řadu našich hluchot mají na svědomí právě vláskovité buňky. Třeba jejich úbytek spojený se stářím. Stačí ale také, aby vláskovité buňky měly příliš měkká a poddajná vlákna, za která může mutace v genu pro protein zvaný espin. Jen pro zajímavost, vysoké zastoupení espinu je charakteristickým znakem pro celou řadu senzorických buněk (chuťové, čichové,…). Vláskovité buňky sluchového aparátu středního ucha nevyjímaje. Espin je spojovacím prvkem aktinových vláken. Aktin je také protein, ale má molekuly podobné dlouhým latím. Ty tvoří základ sítí v živých buňkách. Svazky aktinu drží pohromadě právě espin. Díky němu se aktinové svazky nerozpadnou a propůjčují vláskovitým buňkám patřičnou pevnost a délku. Jsou li snopce v pořádku, dávají to na řezu najevo úhlednou hexagonální strukturou. Když je espinu málo, krystalické uspořádání vlákna se rozvolní a vlákna jsou pak tisíckrát měkčí. A jak známo, s měkkotou se vibrace přenášejí špatně. Dnes ale nadějné vylepšování tuhosti podporou exprese espinového genu ponecháme stranou, jakož i všechny další novinky z kochleárního aparátu.

 

Za nového viníka skryté ztráty sluchu je označena ztráta myelinu na axonech neuronů. Na obrázku myelinová pochva připomínající hebkou šálu ochraňující cytoplasmmu a její orgány uvnitř nervového výběžku. (Kredit: Electron Microscopy Facility, Trinity College, Hartford, CT CC BY-SA 3.0)  https://cs.wikipedia.org/wiki/Myelin#/media/File:Myelinated_neuron.jpg
Za nového viníka skryté ztráty sluchu je označena ztráta myelinu na axonech neuronů. Na obrázku myelinová pochva připomínající hebkou šálu ochraňující cytoplasmu a její orgány uvnitř nervového výběžku. (Kredit: Electron Microscopy Facility, Trinity College, Hartford, CT CC BY-SA 3.0)

Porucha sluchu může být někde úplně jinde

Brzo to už bude šest let, co byl problém skryté ztráty sluchu poprvé popsán. Až nyní mu ale výzkumníci pomalu začínají přicházet na kloub. Číňan Guoqiang Wan, s uvedením spolupráce svého šéfa Gabriela Corfase, publikoval v časopise Nature Communications článek, v němž hlavní roli hrají čtyřnozí dobrovolníci se špatnými pochvami. Jde o oblíbenkyně neurologů, kteří si tyto zrůdy rozmnožují právě kvůli poruše v tom, co se nám v mozku jeví jako bílá hmota.

Víte že
Poškození sluchu nastává, když jsou lidé vystaveni zvukům nad 85 decibelů po delší dobu. Mnoho běžných zvuků je, že hlasité, CDC říká:
Hluk v automobilu je 80 decibelů, kartáčování proti horní meze.
List dmychadlo pracuje na 90 decibelů, a může dojít k poškození sluchu po dvou hodinách expozice.
Živé sportovní událost generuje 100 decibelů hluku a škody sluchu po 14 minutách expozice.
Rockový koncert generuje 110 decibelů, poškození sluchu během dvou minut.
Siréna produkuje 120 decibelů hluku, poškození sluchu během jedné minuty.
Víte že

Poškození sluchu nastává už když jsme vystaveni zvukům nad 85 decibelů po delší dobu.
Že běžný hluk v automobilu bývá okolo 80 decibelů.
Vrtule stolních ventilátorů nadělují až 90 decibelů a mohou nám poškodit sluch už po dvou hodinách takového vánku.
Na sportovních zápasech jsme vystavováni řevu o síle až 100 decibelů. Našemu sluchu to může napáchat škody už po 14 minutách.
Rockový koncert generuje 110 decibelů, takže mnozí blízko podia odchází s poškozeným sluchem už po prvních dvou minutách. Bezcitnější je k našim vláskovitým buňkám snad jen siréna. Ta to se svými 120 decibely zvládne i za minutu.
Sluchovou vadou trpí každý pátý občan. Mezi staršími lidmi nad 65 let každý druhý muž a každá třetí žena. Počet špatně slyšících bude růst. Jednak proto, že se prodlužuje délka života a také proto, že hluku je kolem nás stále víc.
(Pramen: CDC)

Řeč je o několikerém natočení lipidové dvojvrstvy buněčné membrány kolem neuronových výběžků (axonů). Někdy se tomu říká myelinové krytí. Tyto obaly, zvané pochvy, jsou ve skutečnosti jednou z nejdůležitějších a základních složek bílé hmoty a to jak mozku, tak i míchy. Laicky řečeno, bez správně fungující pochvy nám je i mozek k ničemu.    
Zvukaři z katedry  otorinolaryngologie na University of Michigan došli k závěru, že viníkem u skryté hluchoty není ucho, ale neurony a nejspíš ty v mozku. Má jít o hodně podobný problém, do jakého nás umí přivést virus Zika - poruchu v tvorbě myelinu. Se vzruchem šířeným nervovým vlákny bez izolace to je pak jako když se rozhodneme vést elektřinu dráty zbavenými bužírky. Výsledkem je motání signálů, přeslechy a chaos.

Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz
Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz


Za viníka skryté ztráty sluchu se dosud označovalo vystavování našich uší příliš hlasitým zvukům. Pravdou je, že to časem zanechává následky v podobě porušených spojů (synapsí) mezi vláskovými buňkami a neurony. Teď se ale ukázalo, že to je poněkud složitější. Stejně neblahou roli tu dovedou přivodit i poškozené pochvy neuronů, které se ztrátou zmíněných synapsí ve vnitřním uchu nemají nic společného. Tak to alespoň tvrdí myšky, které byly chovány jako v bavlnce a našeho dennodenního rambajzu byly ušetřeny. Přesto nedoslýchavosti trpí a její příčina je v mozku. 
Možná v té naší lidské skryté nedoslýchavosti hraje roli obojí, zakončují šalamounsky svou práci výzkumníci. Milionům postižených je takový poznatek zatím k ničemu. Ti, co tomu víc rozumí, ale odhalení dalšího viníka kvitují povděkem. Z jejich pohledu to k možné budoucí léčbě krůček vpřed je.  

Závěr

Slyšet a nerozumět, je samozřejmě velký problém. Mnohem smutnější by bylo slyšet a nechápat.


Literatura

Guoqiang Wan et al, Transient auditory nerve demyelination as a new mechanism for hidden hearing loss, Nature Communications (2017). DOI: 10.1038/ncomms14487

Datum: 22.02.2017
Tisk článku

Hluk padajících věcí - Vásquez Juan Gabriel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 239 Kč
Hluk padajících věcí
Vásquez Juan Gabriel
Související články:

Bude problémy důchodců řešit „p38“ ?     Autor: Josef Pazdera (26.08.2014)
O myšiach, ultrazvuku a Alzheimerovi     Autor: Matej Čiernik (30.03.2015)
Proč po tučném hloupneme?     Autor: Josef Pazdera (27.11.2015)
Měď jako spouštěč demence     Autor: Josef Pazdera (11.07.2016)
Když nám mrtvička přidusí mozek, neurony začnou kšeftovat     Autor: Josef Pazdera (01.08.2016)



Diskuze:

Jituna Volfirova,2017-03-01 10:37:22

,2017-03-01 10:37:22

Tak jsem se už dlouho nenasmála a to mám XX. Poprvé když jsem to četla, podruhé když to četl ten můj (jak to na něj sedí:) a potřetí když jsem četla diskusi. Všem díky :)
zdravím jituš

Odpovědět

Návrh k zamyšlení

Mirka Molnarova,2017-02-22 18:02:00

Nemohl by Osel přestat s oplzlostmi a urážejícími formulacemi?

Odpovědět


Re: Návrh k zamyšlení

Milan Krnic,2017-02-22 18:51:59

Kritika by měla být v první řadě věcná. Tedy, co konkrétně vám vadí, a proč?

Odpovědět


Re: Návrh k zamyšlení

Pavel Foltán,2017-02-22 22:10:32

Paní Molnarová,
článek jsem četl již odpoledne a na základě vaší stížnosti jsem jej teď četl ještě jednou v naději že jsem poprvé přehlédl nějakou chutnou prasárničku a nic, naprosto nic.
Mohla byste prosím blíže specifikovat co vás tak vytočilo?

Odpovědět


Re: Re: Návrh k zamyšlení

Mirka Molnarova,2017-02-22 22:29:08

Možná, že jen ty dvojznačnosti autora v tom nechcete vidět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Pavel Brož,2017-02-22 23:32:17

Tak já to musel také přečíst podruhé, a nakonec jsem našel - to je ta věta "...v němž hlavní roli hrají čtyřnozí dobrovolníci se špatnými pochvami" plus ta "...bez správně fungující pochvy nám je i mozek k ničemu", že mám pravdu?

Paní/slečno Molnárová, postačilo by k zadostiučinění, když Josef Pazdera za trest doma napíše 1024krát "Budu psát myelinová obálka místo pochva"?

Prosím Tě Josefe, napiš to jednou a pak desetkrát udělej Ctrl A Ctrl V Ctrl V.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Pavel Brož,2017-02-22 23:36:20

oops - desetkrát Ctrl A Ctrl C Ctrl V Ctrl V, omlouvám se.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Pavel Hudecek,2017-02-23 01:50:18

Já bych s tím počkal, až slečna uražená sdělí, co mají místo inkriminovaného slova říkat šermíři, houbaři, botanici, ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Milan Krnic,2017-02-23 19:54:02

Rád bych vás upozornil na vaši genderovou nevyváženost. Neboť krom toho, že zde máme i vibrace, může být -ová klidně hoch/pan, nebo obojí, neboť pohlaví subjekt nespecifikoval.
*velmizklamaněsetvářícísmajlík*

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Jiří Svejkovský,2017-02-24 14:33:58

Nojo, chlap si pod pojmem pochva představí pouzdro na kord, ženská zase ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

David Pešek,2017-02-25 10:05:48

a taková nefunkční pochva dělá s racionálním myšlením divy zřejmě

Odpovědět


Re: Re: Re: Návrh k zamyšlení

Eduard Boldižár,2017-02-24 15:41:05

Ale holčino, snáď nechcete obviniť autora zo sexizmu? že vy sa angažujete do pokrivenej genderovej rovností, kde za každým druhým slovom vidíte mužskú nadvládu? Mňa zas štve, že takí zakomplexovaní fenimistickí puritani musia všade hovoriť, akí sú urazení na toto a hento.

Odpovědět


Re: Návrh k zamyšlení

Emilka K.,2017-02-23 06:46:51

Nebuďte prudérní :). Já naopak miluji krásu češtiny a hru se slovy a skrytými dvojsmysly.

Odpovědět


Re: Návrh k zamyšlení

Martin Seifert,2017-02-25 07:25:49

Máte pravdu. To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že vás nesledují. Autor sexista jednoznačně jest. Není vám ale divné, že jste pravděpodobně jediná, kdo si onoho místa v textu všiml a chápal ho úplně nesprávně a zcela mimo kontext?

Odpovědět

rezonátory

Stanislav Florian,2017-02-22 13:02:22

Myslel jsem, že v uchu jsou desetitisíce rezonátorů ( jako stromy v lese) různě dlouhé pro různé frekvence a pro vysoké frekvence bývají stářím v rezonátorech paseky a pak je slyšet špatně, což se zhoršuje při větší rychlosti mluvení. Horší sluch a pomalejší hlava pak nechytá návaznost slov a tak se rozumí hůř.

Odpovědět


Re: rezonátory

Milan Krnic,2017-02-22 17:30:09

Pěknou přednášku k nosnému tématu můžete shlédnout zde:
Mozek, řeč a hudba - prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. hc (TVT Karolinum 3.11.2015)
https://www.youtube.com/watch?v=5ZjwnLu19BQ
Konkrétně ta vaše představa vysvětlena cca ve 20. minutě.
(* odkaz neověřím, teď mi yt nejde načíst, ale půjde vyhledat podle názvu)

Odpovědět

Skrytá ztráta

Kozel Kozel,2017-02-22 12:00:14

Díky za článek. Už jsem si myslel, že jsem blázen. Skrytou ztrátou sluchu asi trpím. Nedělá mi problém šepot a hodně tiché zvuky, jsem silně citlivý na vysoké tóny (třeba elektronické odpuzovače hlodavců mě přivádějí k šílenství), ale při jakékoli komunikaci, byť třeba jen při malém okolním hluku, nepostřehnu asi třetinu slov. Nepomáhá ani silné soustředění a pozorování pohybu rtů. Musím se tedy vždy blbě ptát "CO" a to někdy i víckrát za sebou. Nejhorší jsou ale telefonní hovory s přenosovým šumem. To mě opravdu dost limituje. Hlavně při práci, kde musím často řešit problémy se zákazníkem právě po telefonu.

Odpovědět


Re: Skrytá ztráta

Josef Šoltes,2017-02-22 15:48:59

Jsme na tom zcela stejně. Velmi dobře slyším samostatné tiché zvuky a stejně tak slyším i velmi vysoké frekvence. Ale jakmile jsem v šumu, tak jako bych byl hluchý, prostě neslyším.

Odpovědět


Re: Skrytá ztráta

Roman Horváth,2017-02-22 16:56:04

Ja som s tým bol už aj u lekára a ten ma vysmial… :-(((( Pozeral sa na mňa ako na nejakého hypochondra… Urazený a nahnevaný som odišiel a stratil akúkoľvek ďalšiu chuť to s kýmkoľvek riešiť… (Našťastie ma to väčšinou nelimituje.)

Odpovědět


Re: Skrytá ztráta

Milan Krnic,2017-02-22 17:53:24

To si nevyberete. Třeba ti na LSD, atp. toho zase vidí a slyší moc. Ideální bude, nic si z toho nedělat :)
(hromadě telefonátů beztak není rozumět z technických důvodů)

Odpovědět


Re: Re: Skrytá ztráta

Jiří Novák,2017-02-22 19:59:48

Tomu, co jste právě předvedl, se říká hraběcí rada. Ještě byste mohl dodat, aby Kozel jedl víc koláčů, nebo tak něco.

Odpovědět


Re: Re: Re: Skrytá ztráta

Milan Krnic,2017-02-22 20:27:06

viz výše 2017-02-22 18:51:59

Odpovědět


Re: Skrytá ztráta

Pavel Hudecek,2017-02-23 01:51:33

Koukám, že jsem taky členem klubu...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace