Zachráníme planetu přechodem na hrachovku a fazolačku?  
Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.
Americká farma, kde se na fazole již orientují.
Americká farma, kde se na fazole již orientují.

V odborném klimatologickém časopisu Climatic Change mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky studie, z níž vyplývá, že můžeme hodně změnit pouhou změnou jídelníčku. Náhrada hovězího fazolemi by Spojeným státům americkým rázem zajistila splnění více než 50 procent emisních cílů pro rok 2020.

 

Kávy škodí dvakrát...
Kávy škodí dvakrát...

A ta kráva mléko dává...

Poslední dobou vědci zjišťují, že kromě mléka produkuje i oteplovací skleníkové plyny. To je dovedlo až k úvaze - co by kdyby maso v našem  jídelníčku nahradily luštěniny. Dospěli k závěru, že by to pro nás nebyla špatná volba. To proto, že podle autorů studie „není kilo, jako kilo a fazole mají dodat našim tělům více kalorií i bílkovin, než kolik jich obsahuje stejně velká porce hovězí flákoty." A ještě k tomu by za námi měla zůstat mnohem menší uhlíková stopa. Dalším plusem by měla být úspora obdělávaných ploch o celých 42 %. Právě tolik jich je totiž potřeba k zajištění obilovin na krmení zvířat. Pro představu, jen v USA to je plocha státu Kalifornie jeden a půlkrát.

Helen Harwatt, výzkumná pracovnice School of Public Health, Loma Linda University, San Bernardino, USA. Je první autorkou studie, která jako první na světě luštěniny ukázala pojímá ve světle klimatických změn, příznivě. (Kredit: School of Public Health)
Helen Harwatt, výzkumná pracovnice School of Public Health, Loma Linda University, San Bernardino, USA. Je první autorkou studie, která jako první na světě luštěniny  pojímá ve světle klimatických změn, příznivě. (Kredit: School of Public Health)

Odborníkům na klima krávy leží v žaludku už od doby, kdy zjistili, že metan nejen pšoukají, ale i říhají. Z pohledu produkce vysoce oteplovacích plynů jsou tak pro ně nebezpečnými z obou stran.                                                                                         Pochopitelně, že i člověk po luštěninách přispívá k oteplování. Nicméně ve srovnání se skotem jsme společensky o řád korektnější.

 

Joan Sabaté, spoluautor studie, profesor medicíny a výkonný ředitel centra Loma Linda University pro výživu, zdravý životní styl a prevence chorob:  „Změnou stravování lze zajistit více než polovinu z cílů snižování emisí skleníkových plynů, aniž by musel průmysl musel brát ohled na zpřísňující se normy pro vyráběné automobily.“
Joan Sabaté, spoluautor studie, profesor medicíny a výkonný ředitel centra Loma Linda University pro výživu, zdravý životní styl a prevence chorob: „Změnou stravování lze zajistit více než polovinu z cílů snižování emisí skleníkových plynů, aniž by průmysl musel brát ohled na zpřísňující se normy pro vyráběné automobily.“

Ani naši zelení neberou nebezpečnost skotu na lehkou váhu. Osobním příkladem jde i vedení strany. Matěj Stropnický, když před časem zjistil, jak moc krávy škodí, dal veřejný slib, že do konce života nebude v pátek jíst maso. Okolí sice připouští, že na to pozapomíná, ale možná jen proto, že slib učinil v době, kdy se poprvé ucházel o funkci předsedy strany, kdy to ještě nevyšlo. A tak ani předsevzetí zase tak moc závazné nejspíš není.

 

Po staletí byl v našich končinách skot něčím nenahraditelným. S pomocí chlévského hnoje se našim předkům dařilo zlepšovat fyzikální a chemické vlastnosti půdy a její mikrobiální poměry. My se podle rostlinářů nyní k půdě chováme hodně macešsky. Rozhodující složky, které se říká humus, která poskytuje rostlinám výživné látky a pomáhá jí udržet vodu, kvapem ubývá. Teď se k tomu přidávají počty příznivců hnutí za záchranu planety před oteplením, kteří argumentují škodlivostí přežvýkavců. Další pokles stavů skotu na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat.

 

Podle Osla by náhrada hovězího luštěninami ale nemusela být něčím, do čeho je dobré se hrnout. Luštěniny obsahují fytoestrogeny. Předponu „fyto“ většinou  čteme na věcech přirozených a zdraví prospěšných. Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost.

Martin Stropnický:  „Vědci dokázali, že chov skotu škodí životnímu prostředí…. a proto jsem se rozhodl, že až do konce života nebudu jíst v pátek maso.“ (5.12..2009)
Martin Stropnický:  „Vědci dokázali, že chov skotu škodí životnímu prostředí…. a proto jsem se rozhodl, že až do konce života nebudu jíst v pátek maso.“ (5.12..2009)

Před časem se s těmito látkami dokonce dělaly pokusy na lidských dobrovolnících. Hledala se levná náhrada mužské antikoncepce pro země, kde mají problém s vysokou porodností a kde si muži  neradi navlékají ochranu. Výsledky, co do snížení počtu spermií,  byly slibné až na to, že  fytoestrogeny markýrují aktivitu ženského hormonu estrogenu a u mužů jejich přemíra po čase také vyvolávala ranní nevolnosti. Spolu s nimi se ochota mladých mužů  pokračovat v pokusu vytratila a indický pokus vyšuměl do ztracena. Možná ale, když teď už budeme vědět, že to je pro dobro planety, náhradu hovězího fazolemi ustojíme lépe než Asiaté, kterým šlo jen o sex.

 

Efekt náhrady hovězího za luštěniny by mohl být ještě markantnější, než k jakému dospěli autoři americké studie. Ti totiž s poklesem porodnosti a snižováním počtu Evropanů nekalkulovali. Pokud by se tedy nějak podařilo náhradu hovězího legislativně dotáhnout do zdárného konce, získáme všechny předpoklady stát se globálnímu oteplování pevnou hrází.

 

Petera Alexander, vedoucí kolektivu spatřujícího naší budoucnost v pojídání hmyzu. (Kredit:  University of Edinburgh)
Petera Alexander, vedoucí kolektivu spatřujícího naší budoucnost v pojídání hmyzu. (Kredit: University of Edinburgh)


Závěr

Je moc dobře, že americká parta výzkumníků ze San Bernardina ukázala na možnost nahrazení skotu fazolemi. Jinak by si nátlakové skupiny mohly zvolit ke snižování teploty planety cestu nastíněnou Peterem Alexanderem z University of Edinburgh. Jeho mezinárodní tým také přišel na účinný způsob, jak ochladit planetu. Z jejich  výzkumu vyplývá, že pokud nahradíme polovinu spotřeby masa cvrčky a moučnými červy, sníží to potřebu obdělávat zemědělskou půdu o celou třetinu a pochopitelně, že spolu s tím bychom adekvátně ponížili i emise skleníkových plynů.

 

Literatura

Peter Alexander, Calum Browna, Almut Arnethc, Clare Diasa, John Finnigand, Dominic Moranb, e, Mark D.A. Rounsevella.: Could consumption of insects, cultured meat or imitation meat reduce global agricultural land use? Global Food Security. https://doi.org/10.1016/j.gfs.2017.04.001
Helen Harwatt, Joan Sabaté, Gidon Eshel, Sam Soret, William Ripple.:Substituting beans for beef as a contribution toward US climate change targets, Climatic Change, 2017

Autor: Josef Pazdera
Datum: 02.06.2017
Tisk článku

Globální oteplování Země - Kadrnožka Jaroslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 539 Kč
cena: 539 Kč
Globální oteplování Země
Kadrnožka Jaroslav
Související články:

Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)



Diskuze:

no nevim nevim

Zdeněk Syk,2017-06-14 19:50:04

1. lustěniny maji podle me silne precenenou vyzivnou hodnotu. pocitaji to vzdy v syrovem stavu, coz ale nelze pojidat kvuli hnusarnam co v nich jsou, napr. inhibitory proteázy, lektiny, saponiny se musi varit tim se sice snizi hodnota hnusaren, ale tim se snizi i vyzivna hodnota.
2. esenciani aminokyseliny, ktere si neumi lidske telo vyrabet a ma je pouze z potravy neni obsazeno v lusteninach dostatatek, nektere chybi naprosto zcela.
3. fytaty se navazuji na mineraly a tim je udelaji pro lidske telo nepouzitelne. krom toho potlacuji produkci travicich enzymu, ktere jsou dulezite pro spravne traveni.
4.fytoestrogeny zpusobuji hormonalni nerovnovahu, neplodnost u zen a ja jsem zatim rad, ze mi prsa rostou jen v posilovne. probihali s timto i pokusy o "prirodni" antikoncepci.

a dalo by se pokracovat dale. rozhodne neminim ze sveho jidelnicku odsunout maso a nahradit ho timhle. strava ma byt vyvazena, bez ohledu na to jestli po ni "pšoukám" a vyrabim nevhodne plyny

Odpovědět

Nevztahuje se to jen pro USA?

Max Devaine,2017-06-07 23:34:39

Známý mi říkal, že metan produkují jen krávy v USA, protože tam je převážně krmí kukuřicí. V Evropě se používá jiné krmivo (tráva a různé obiloviny), takže problémy s produkcí metanu k krav jsou jen věcí USA a třeba pro Evropu to neplatí, i když to tu všichni papouškují.
Je tu někdo, kdo by se k tomu fundovaně vyjádřil?
Díky
Zdar Max

Odpovědět


Re: Nevztahuje se to jen pro USA?

Max Devaine,2017-06-07 23:39:51

Ještě tedy dodám, že nepopírám, že i Evropské krávy vylučují metan, ale jen né v tak masivním měřítku, jak je prezentováno (všechny studie, které jsem zatím zaznamenal, jsou z USA).
Zdar Max

Odpovědět


Re: Nevztahuje se to jen pro USA?

Jiří Novák,2017-06-10 22:18:56

Záleží co myslíte pod pojem "fundovaně se vyjádřit". Jakožto syn veterinářův, který s ním jezdil odmalička po "rajónu" můžu potvrdit, že u nás se skrmuje silážovaná kukuřice. A to tak že fest, jde o jedno z nejdůležitějších krmiv. Jestli po tom krávy pšoukají víc či míň netuším. Každopádně kukuřice není luštěnina, nemá s fazolem, bobem, atd. nic společného.

Odpovědět

Josef Blecha

,2017-06-05 19:44:54

Pan Blecha použil urážlivé formulace a mrzí nás, že nám tím přidělává práci :(
text vymazán
Admin stránky

Odpovědět


Re: Já myslím, že nejlepší by bylo,

Milan Krnic,2017-06-05 20:13:31

Na krátko ano, ale pak se, jak to tak už v přírodě chodí, volné místo obsadí jiným "druhem", a máme šanci pade na pade, ale já bych tipl 70 na 30, že budeme vzývat staré časy.

Odpovědět


No, jaké urážlivé formulace,

Josef Blecha,2017-06-05 22:35:00

nebyla tam ani sprostá slova, ani nějaké urážky (jako třeba "......" nebo ".........."), pouze vyjádření všeobecně rozšířeného názoru. Je vidět, že Evropská Únie a její program povolování vyjadřování pouze těch správných názorů zapouští kořeny. Za bolševika jsem byl nepřítel pracujícího lidu a teď už jsem jím zase.

Odpovědět


Re: No, jaké urážlivé formulace,

Milan Krnic,2017-06-06 15:42:26

No, urážlivé - jak pro koho. Tipl bych si, že ten, koho urazilo vaše zobecnění, nemá problém na druhou stranu obdobně zobecnit a označit jinou skupinu. Zobecňovat je sice nesmysl, ale že to někoho urazí, to už samo o sobě o tom člověku vypovídá.

Odpovědět


Jste si jist, že chápete pojem

Josef Blecha,2017-06-06 18:35:29

"zobecnění" správně?

Odpovědět


Re: Jste si jist, že chápete pojem

Milan Krnic,2017-06-06 18:55:26

Záleží, jaký kontext máte na mysli. Mohl jste to rovnou napsat, namísto toho bezobsažného příspěvku. Tak třeba ti "zelení", to je zobecnění jak vyšité.

Odpovědět


Jaké zobecnění? Ta partaj

Josef Blecha,2017-06-06 20:57:12

se tak oficiálně jmenuje, a všichni její členové zastávají shodně onu ideologii a politiku (policy, nikoliv politics) popsanou v článku. Je to označení takříkajíc precisní, vědecké.

Odpovědět


Re: Jaké zobecnění? Ta partaj

Milan Krnic,2017-06-07 06:59:21

Když něco hodíte do jednoho pytle, zde lidi s různými názory, je to zobecnění. Ještě jsem neviděl stranu, kde by všichni její členové bezvýhradně zastávali program, tak trochu s výjimkou ANO 2011, ale to je trochu něco jiného. Tedy to zobecnění ani nic neřeší.

Odpovědět


Re: Re: Jaké zobecnění? Ta partaj

Jan Novák9,2017-06-09 12:12:29

Pokud se někdo dobrovolně hlásí k nějaké skupině, znamená to že s ní má něco společného. Zobecnění je tedy na místě, nebo ať se tam prostě neidentifikují. Nebuďte jako český parlament který komunistům dovolil že se mohli hlásit k odkazu KSČ a zdědit její majetek ale nebyli postiženi za její zločiny. Stačilo přidat slovo do názvu.

Odpovědět


Re: Re: Jaké zobecnění? Ta partaj

Jan Novák9,2017-06-09 12:16:16

Pokud to chápu správně (příspěvek byl smazán) tak nejde o zobecnění ale o název pod kterým jedna nejmenovaná cenzuře nakloněná strana oficiálně vystupuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jaké zobecnění? Ta partaj

Milan Krnic,2017-06-10 14:48:52

To, že se někteří dobrovolně hlásí k nějaké skupině, neznamená nic jiného, než že k tomu došli díky mnohým okolnostem. To, jak je nazveme, nic neřeší.
Jako český parlament se neidentifikuji. Příspěvek "byl smazán", protože tak trochu nabádal k násilí vůči oné zobecněné skupině obyvatel.

Odpovědět

Týýýý krávo....

Jiří Novák,2017-06-04 09:35:15

Což o ten metan, ten je v žebříčku skleníkových plynů někde na třetím místě a jeho koncentrace je - krávy nekrávy - zanedbatelná. Navíc se nám v atmosféře samovolně odbourává na CO2 a H2O, takže taky žádná velká škoda.

Podstatné sdělení výzkumu bych viděl ve zjištění "úspora obdělávaných ploch o celých 42%". V době, kdy nám populace utěšeně roste a půdy nepřibývá (ba právě naopak) bude nezbytné přejít na produkci potravy pokud možno nenáročnou na prostor.

Odpovědět


Re: Týýýý krávo....

Milan Krnic,2017-06-04 10:03:24

Prostou pro kytky máme do výšky habaděj. A moderní způsob pěstování půdu nepotřebuje. Je to jen otázka nákladů.

Odpovědět


Re: Re: Týýýý krávo....

Jiří Novák,2017-06-05 21:31:16

Prostor do výšky je v zemědělství irelevantní, pokud teda nepěstujete ve stavu beztíže. Až tím vaším "moderním způsobem pěstování" vyrobíte aspoň tunu pšenice, dejte vědět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Týýýý krávo....

Milan Krnic,2017-06-06 15:36:03

Tak se zkuste podívat na systémy vertikálních zahrad, např. těch hydroponických. Využívají se, a to i prakticky, tedy rozhodně nejsou irelevantní. Pěstují se takto jistě tuny salátů, bylin, rajčat, atp. Na pšenici je zatím stále dost místa na zemi, a je to tedy jen otázka ekonomická, jak jsem zmiňoval.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Týýýý krávo....

Jiří Novák,2017-06-06 20:06:10

Což o to, taky jsem se o ně chvíli zajímal (ta moje část která se zabývá farmařením). Problém všech těchto systémů je v tom, že produkují jenom jak píšete salát, rajčata, bylinky... Tedy plodiny, které nám zpestřují jídelníček, ale nelze je považovat za hlavní zdroj obživy. Tím jsou pšenice, rýže, kukuřice,... tedy plodiny které by se hydroponicky (a ještě k tomu vertikálně!) pěstovaly dost špatně. Další zásadní problém vidím v tom, že hydroponie je poměrně složitý systém závislý na umělých hnojivech, přísunu energie na cirkulaci vody, udržování teploty,... Prostě ta zelenina je tam jak pacient na JIPce. Vytáhnete zástrčku a je konec.

Z hlediska potravinové bezpečnosti si myslím je zásadní udržet ornou půdu s dostatkem humusu a všemi funkcemi, které má půda mít (byť se to v současnosti nedaří, i když jakési pokusy o nápravu už tu jsou). Pokud přijde válka, krize, rozpad systému, cokoli... tak se budeme muset vrátit ke klasickému zemědělství. Byť teda v době míru a prosperity si můžem pěstovat hydroponicky salátek na stěně paneláku a rajčátka na střeše, to by bylo jedině ku prospěchu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Týýýý krávo....

Milan Krnic,2017-06-07 07:03:44

Nevím o tom, že by někdo vyvíjel vertikální pěstování pšenice, rýže, kukuřice, ... a tedy jak víte, že by to šlo špatně? Nepěstuje se to tak logicky proto, že to není nutné, a je dost místa na zemi, potažmo jsou k tomu uzpůsobené i ty plodiny.
O orné půdě se nepřu, budoucnost nemaluji.

Odpovědět

kolik m3

Mojmir Kosco,2017-06-04 09:11:28

Odpovědět


Re: kolik m3

Mojmir Kosco,2017-06-04 09:24:55

bioplynu z jednoho hektaru hrachu dostanu cca 450m3 ročně ale nevím kolik vyprodukuje kráva říhaním a prděním z 1t hoven je to 26m3 cca 500 m3 ročně z jednoho hektaru taky nevím zhodnouti koloběh uhlíků louka kontra pole . Tyto výkříky o škodlivosti skotu se mi zdají vytržené s kontestu .(ale mohu být ovlivněn ) choval jsem eště v loni 20 ks skotu. Taky je zajimavé porovnat produkci methanu skotu v africe , bizonů v americe jaků v asii a zubrů v evropě . Kravské bachory jsou ovlivněni přímo symbiozou potravy kontra prostředí

Odpovědět

Zaujala mne myšlenka:

Jan Krásenský,2017-06-03 16:17:22

"... Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost." Můžete ji nějak rozvinout? Znamená to snad, že rostliny mají vědomí, a mají povědomí o tom, jak svým predátorům - býložravcům uškodit? A že snad přišly na to, že lepší než mizerná chuť nebo otrava je možnost omezit své predátory snížením plodnosti? Tak to by mne vážně zajímalo, jak to tedy je?

Odpovědět


Re: Zaujala mne myšlenka:

Milan Krnic,2017-06-03 17:01:26

Neznamená. Je to prostě kauzální vývoj. Říkáme mu evoluce.

Odpovědět


Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Jan Krásenský,2017-06-04 13:15:25

Takže ta věta z článku je nepravdivá, zavádivá a manipulující?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Milan Krnic,2017-06-04 14:10:02

Zavádějící a manipulativní jsou vaše otázky.
Věta z článku je jen jiný úhel pohledu (na to, co jsem uvedl).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Jan Krásenský,2017-06-04 18:42:17

Moje otázky jen z textu vyplývají. Tedy jestliže moje otázky jsou manipulativní, odpovězte mi tak, aby Vaše odpovědi dávaly smysl. Totiž Vaše odpověď je zcela v duchu socialistického: "Vot dialektika".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Milan Krnic,2017-06-04 19:47:54

Vyplývají z textu? Obyčejně když člověk neví (domnívá se, nebo mu třeba něco z něčeho vyplývá), bývá slušné, jednoduše požádat o vysvětlení, nikoli v otázce implikovat své dojmy.
Bohužel nevím, co vám dává, či nedává smysl, tedy vám takto ani nedokážu odpovědět. Zkuste napsat, co konkrétně vám nedává smysl, a jakpak to?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Jan Krásenský,2017-06-07 21:57:02

Ta věta zní: "... Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost." A uvedl jsem ji hned na začátku. Vysvětlete mi mi, prosím, jakým způsobem tedy přišly rostliny na to, že se těmi "fytoestrogeny" mohou bránit proti spásání, neboť jimi mohou snižovat plodnost predátorům. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Milan Krnic,2017-06-08 07:05:28

Vždyť na to jsem vám odpověděl.
Co vám nedává smysl na evoluci, resp. obecně na kauzálním vývoji?
To, že kdokoli něco dělá, to se jen tak říká, resp. používáme to v konceptu vůle, se kterým dennodenně žijeme.
Mimo koncept svobodné vůle, v tom kauzálním konceptu, tohle taky nepíšu proto, že bych se tak rozhodl, ale pouze proto, že mě k tomu dovedly miriády okolností.
A já mám pouze iluzi, že mám na průběh věcí vliv .... no a tak třeba napíšu, že kytky něco dělají. Je to jen výhodné a tedy vhodné zjednodušení, nic víc.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Jan Novák9,2017-06-09 12:03:47

pro p. Krásenského:
Vezměte si třeba větu: Při výrobě elektrického proudu vykonává voda práci p=...

Proč ta voda pracuje? Chce vůbec pracovat?
Platí ji někdo? Není to otroctví?

Řetězec příčin: převýšení vodní hladiny -> vodní proud -> tlak na lopatky turbíny -> otáčení rotoru v magnetickém poli -> výroba elektrického proudu.

Stejně tak vedl řetězec příčin k fytoestrogenům, jenom těch příčin byly miliony až miliardy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zaujala mne myšlenka:

Oskar Zemcik,2017-06-12 11:02:20

Jestli on autor toho příspěvku nechtěl poukázat na to že tvrzení že fytoestrogeny jsou látka vyvinutá jako obrana proti býložravcům je jen nepodložená teorie o které se vedou "vášnivé" diskuse. Když uvážíme že se vyskytují třeba sojových bobech respektive luštěnínách. Prostě se nabízí otázka proč by měla rostlina takto reagovat co by tím získala, daleko snazší/výhodnější by pro ni bylo být pro zvíře nepoživatelnou/jedovatou (nebo její semena). Navíc se tyhle látky doporučují ženám při menopauze a obecně ten kdo to konzumuje je hlavně člověk a není mi známá studie, která by pojednávala o zhoršení plodnosti konzumací luštěnin.

Odpovědět

JSEM PRO!!

Jan Novák9,2017-06-03 11:42:41

GreenWar(tm) by měla spustit okamžitě celosvětovou kampaň ve stylu: "Zabij bobra, zachráníš strom".

Ne jenom by došlo k omezení chovu krav a tím k omezení globálního oteplování, ale účinkem fytoestrogenů na ovčany náchylné k podobným (censored) by došlo i k omezení stavu volů.

No a pro ty ostatní by to mělo pozitivní vliv na cenu hovězího. Obzvláště v Muslimském světě, jako Belgie nebo Londonistán, by bylo dobré zavést pravidlo: Vepřové nebo fazole (soja je lepší, víc fytoestrogenů).

Odpovědět


Re: JSEM PRO!!

Jan Omasta,2017-06-19 19:38:06

Vyřeší to za nás umělá inteligence. Proto Klaus řekl, že máme počkat, za pár let to budou umět vyřešit bez velkých výdajů. Umělá inteligence bude mít IQ 300 až 400. My se můžeme domýšlet, jakým způsobem omezí vliv činnosti člověka na planetu. Domnívám se, že omezí stavy lidí. Jsou 2 možnosti, buď pomalým způsobem - jedno dítě, nebo zrychleným způsobem. Jelikož pomalým způsobem by tady bylo po 50 letech stále ještě 50% obyvatelstva a to nestačí, protože při tom tempu produkce odpadků za 50 let by už to znamenalo smrt většiny živočichů. Takže už víme že použíjí zrychlenou metodu vyhubení lidí. Zároveň s lidmi budou snižovat stavy hospodářských a domácích zvířat.

Odpovědět

Vědci ?????

Ladislav Žahour,2017-06-02 13:10:43

Proč se mi poslední dobou zdá že synonymum ke slovu vědec je blbec ?

Odpovědět


Re: Vědci ?????

Pavel Foltán,2017-06-02 15:56:44

Pane Žahoure, jestli to nebude tím, že, soudě dle vašeho podnětného a fundovaného příspěvku, jste i vy "vědec".

Odpovědět


Re: Vědci ?????

Milan Krnic,2017-06-03 08:42:15

No, Národní ústav duševního zdraví má supr moderní spánkovou laborku, kde už prý ledaskomu pomohli s tím, co se mu zdá.

Odpovědět

Pan Pazdera

Jirka Organik,2017-06-02 11:12:46

Autorovi jednoho dne z jeho zaujatosti propagace GMO a kritiky těch, co to s naší zemí myslí dobře, praskne v mozku cévka a bude klid.

Odpovědět


Re: Pan Pazdera

Fanda Vondrka,2017-06-02 11:24:24

Clánek není o GMO, to jste ho moc nepochopil
A asi ani nemá nabádat ke snižování konzumace masa.

Odpovědět


Re: Pan Pazdera

Petr Kr,2017-06-02 11:58:53

Pan Pazdera nemyslí jen na naši zem, ale na celou Zemi. Proto nechápu, proč by neměl kritizovat především ty naše politiky, co to s naší zemí myslí dobře, ale nekonají dobře. Myslet, neznamená vědět.

Odpovědět


Re: Pan Pazdera

Jan Novák9,2017-06-03 11:53:24

Jo, jo, myslí dobře... ... ale co ty nedostatky v logické argumentaci, důkazech, statistice, ověření atd. Jediné co mají zmáknuté jsou emoce, a jak vidíte ani předseda strany tomu nevěří, jinak by maso nejedl vůbec.

Už za totality se říkalo: "Snaživý blb je horší než třídní nepřítel!"

Odpovědět

Kalorie Jouly,2017-06-02 08:55:47

Věta "Kilogram fazolí dodá našim tělům více kalorií i bílkovin, než kolik jich obsahuje stejně velká porce masa." je lživá. Podle tabulek https://www.kaloricketabulky.cz mají POUZE bílé fazole 7,79kJ/g, ostatní fazole spíš 2 až 4kJ, zatímco hovězí maso cca 7kJ (podle úpravy). Kalorická hodnota navíc jediným měřítkem. Jde o manipulaci lživými údaji ve smyslu "přání je otcem myšlenky".

Odpovědět


Re:

Josef Pazdera,2017-06-02 09:16:50

Věta je v uvozovkách a je před ní poznámka: Podle autorů studie. Doufám, že čtenáři pochopí i další, řekněme "nepřesnosti" s jakými se v "boji s oteplováním" začíná i na poli výzkumu pracovat.

Odpovědět


Re:

Petr Kr,2017-06-02 10:16:44

Prosím, tuto větu jsem nikde v článku nenašel. Pokud sám vytvoříte větu, klidně si ji rozcupujte.
Pan Pazdera má za vtipně napsaný článek ode mne 1. A opravdu chci jíst míň masa.

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2017-06-02 12:44:35

No právě, když je přání otcem myšlenky, případně ani na myšlenku nedošlo, tak je snad lepší nediskutovat, ale rýt někde jinde.
https://www.kaloricketabulky.cz/albert-bio-cocka-zelena-drobnozrnna/
čočka 1 431 kJ/100 g
https://www.kaloricketabulky.cz/fazole/
fazole 1 424,83 kJ/100g
https://www.kaloricketabulky.cz/americky-hovezi-steak/
hovězí steak 552,68 kJ/100 g

http://www.laserone.cz/node/21
luštěniny (kJ/100g) Bílk.
čočka 1440 26,9
fazole 1400 23,5
hrách 1420 23,7
sója 1860

maso (kJ/100 g) Bílk.
hovězí kližka 640 20
hovězí přední 960 18
hovězí zadní 760 19,2
svíčková 620 20
jehněčí 1140 20,4 22,6
králičí 680 19,7 9,2
mleté 1390 16,1 29,7
telecí 900 20 15
uzená krkovice 1830 17,3
uzený bok 2470

Odpovědět


Re: Re:

Richard Vacek,2017-06-02 18:48:46

Kdo ví, jestli u těch luštěnin nebude problém, že spousta energie v luštěnině ukryté unikne do oblak nevyužitá?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Florian Stanislav,2017-06-02 23:21:09

Článek píše:"Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost."
No, když ty fytoestrogeny z luštěnin mají odradit savce od jejich konzumace, tak je divné, že soja se dává v hojně do krmiva pro dobytek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-06-03 08:30:14

Surovina a výrobek jsou různé věci, navíc kráva filosofii do stravy netahá, tedy proč vám to připadá divné?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2017-06-03 11:30:01

Jestli to nebude tím že ten dobytek je krmen za účelem rychlého vykrmení a porážky, nikoliv množení. Je tam, pravda, pro někoho težko pochopitelná logická přesmyčka: menší plodnost znamená méně pasoucích se zvířat a to znamená méně spasených luštěnin.

Luštěniny to zjevně pochopily :-))

Nižší plodnost se týká jen samců. Krávy se krmit můžou. Motorový býk není postižen (pokud nejí moc luštěnin).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-06-03 17:07:12

Stejné je to s námi, lidmi. To se tak řekne "něco jsme pochopili". Jenže to je jen určité zobecnění, popis reality. Neb vše je jen akce a reakce, zcela nezávisle na nás (že bychom my něco dělali), my jsme jen titěrná součást jednoho velkého kauzálního celku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Alexandr Kostka,2017-06-05 09:32:36

Není to divné. A ano, kravám to škodí. Jenže kukuřice a soja jsou levné, takže jich do krav cpou maximum co je možné, aby kráva ještě nechcípla. Pohoda krav není na pořadu dne, tam jsou jen výnosy a náklady.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni