Mosambické pivo pombe zabíjelo i bez krokodýlí žluče  
Smuteční hostina, na níž se pozůstalí loučí se zesnulým novorozencem – těžko si lze představit smutnější shluk slov. I když – smuteční hostina, na níž se pozůstalí loučili se zesnulým novorozencem, si vyžádala 75 životů... Vím, zní to až bulvárně, ale bohužel i taková může být realita všedního dne.

Mosambik
Mosambik

Uvedená hostina se konala 9. ledna 2015 ve vesničce Chitima v provincii Tete na západě Mosambiku a součástí pohoštění bylo i tradiční pivo pombe. Tento kvašený nápoj se v Mosambiku často připravuje ze směsi kukuřice, otrub, čiroku a cukru povařené ve vodě a následně fermentované kvasinkami Schizosaccharomyces pombe. V sousední Tanzánii jsou k přípravě pombe používána prosná zrna, která se nejprve nechají vyklíčit v teplé vodě za účelem zvýšení obsahu maltózy, následuje sušení a drcení sladu. Do sladiny, která vznikne smísením rozdrceného sladu s vodou, se přidají kvasnice a směs se nechá až pět dní fermentovat. Obsah alkoholu v hotovém nápoji bývá mezi 2,5 až 4 %, nápoj vyniká vysokým obsahem nutričně hodnotných látek a v rané fázi kvašení se podává i dětem. V Tanzánii není dokonce pombe považováno za nápoj, neboť se pro její konzumaci používá výraz jíst nikoli pít.

 

Video: Mozambická vláda vyhlásila tři dny národního smutku za lidi, kteří se otrávili pivem.  (Reuters)

Pilulky z krokodýlí žluče.
Pilulky z krokodýlí žluče.

Pombe podávané na pohřbu v Chitimě však muselo kromě cenných živin obsahovat i nějakou toxickou látku, jelikož po jeho požití skončilo více než 200 smutečních hostů v péči lékařů. Mezi 75 smrtelnými případy otravy byla i matka zesnulého novorozence a dodavatel zdravotně závadného piva. Druhý jmenovaný byl v kraji považován za svého druhu umělce, proto byl travič hledán nejprve mezi jeho zarputilými konkurenty. Podezření na obchodní válku zesílilo, když byla na dně barelu s pivem nalezena otevřená neoznačená 200 ml lahev a barel i s touto lahví následně v průběhu vyšetřování záhadně zmizel.

Kyselina bongkreková.
Kyselina bongkreková.

V myslích místních lidí se vynořovaly pojmy jako zločinné spiknutí, temná magie, prokletí, msta ze záhrobí a nakonec i název prostředku stejně tradičního, jako samo pombe – krokodýlí žluč. Ve světovém tisku pak vycházely články s titulky jako „Nejméně 72 lidí zemřelo v Mosambiku po vypití otráveného piva. Je na vině krokodýlí žluč?“ (The Washington Post, 13. 1. 2015), nebo „Opravdu krokodýlí žluč zabila 75 lidí v Mosambiku?“ (Forbes, 12. 1. 2015) a podobně. Uvedené titulky jako by z oka vypadly názvu práce zveřejněné v červnu 1984 v The Central African Journal of Medicine nazvané „Krokodýlí žluč – jed: mýtus nebo realita?“. Její autor prof. N. Z. Nyazema z Katedry klinické farmakologie na Univerzitě v Zimbabwe nejprve vysvětluje úlohu krokodýlí žluči v lidovém léčitelství a magii:

 

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus Laurenti) byl po roce 1899 často zmiňován v rámci případů týkajících se obvinění z čarodějnictví (od roku 1899 bylo koloniální správou v Zimbabwe považováno za trestné, pokud někdo vinil jinou osobu z čarodějnictví. Důvodem byl strach bílých osadníků z vlny násilí spojené s honem na čarodějnice – Witchcraft suppression act, 1899). Velmi rozšířená je víra, že žlučník krokodýla je silně jedovatý. Žluč „nduru“ je užívána jako jed, který je nic netušící oběti přidáván do piva nebo do kaše „sadza“. Koupit tento jed není snadné, stejně tak jako není snadné zabít krokodýla pouze za účelem získání jeho žlučníku. Ale za tučný poplatek lze tento jed získat od některého z lidových léčitelů „n´gara“. Pomocí magického zakletí použitých ingrediencí pak může „n´gara“ připravit i jed účinkující pouze na konkrétní osobu. Pivo budoucí oběti je kontaminováno tak, že je do něj ponořen prst či jen špička nehtu, na níž bylo předtím nanesena špetka jedu. Nešťastná oběť má skonat během následujících 24h a průvodním znakem otravy má být prudká bolest břicha….


Funkce ANT. (Kredit: EMBL-EBI)
Funkce ANT. (Kredit: EMBL-EBI)

Profesor Nyzema samozřejmě nezůstal jen u etnografického popisu „nduru“, ale provedl i sérii toxikologických testů. Žluč získaná z jater 10 krokodýlů nilských byla naředěna šestiprocentním vodným roztokem etanolu na koncentraci 2 – 2,5 mg žluči/ml roztoku. Ten byl pak podáván laboratorním myším (7 dní, 200 ml/den) a paviánům čakma (7 dní, 1 g suché žluči/den), přičemž u žádného ze zvířat nebyly zpozorovány jakékoli projevy toxického účinku.

 

Mečík infikovaný Burkholderia gladioli. (Kredit: Melww at English Wikipedia CC BY 3.0)
Mečík infikovaný Burkholderia gladioli. (Kredit: Melww at English Wikipedia CC BY 3.0)

Mohlo by se tedy zdát, že krokodýlí žluč může ublížit jen díky své špatné pověsti a snad jen silně pověrčivým jedincům. Bohužel – opak je pravdou. Kromě Afriky se žluč krokodýla těší velké oblibě i v asijském lidovém léčitelství, např. při léčbě astmatu. Spíše než úlevu však pacienti užívající léčiva na bázi krokodýlí žluče pocítí následky chronické otravy těžkými kovy. V práci Garveye a kol. z roku 2001 jsou publikovány výsledky analýzy tablet proti astmatu, jejichž doporučená denní dávka obsahovala více než 140 mikrogramů arsenu a více než 580 mikrogramů olova. V případě arsenu je však za bezpečný považován denní příjem nižší než 25 mikrogramů/den a v případě olova nižší než 30 mikrogramů/den. Samozřejmě, že koncentrace těžkých kovů v podobných přípravcích bude závislá na podmínkách chovu a složení potravy krokodýlů, ovšem z tohoto pohledu asi nebude Afrika o mnoho bezpečnější destinací než jižní Asie.

 

Čarodějnice Shona, Zimbabwe. Kredit: Hans Hillewaert, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Čarodějnice Shona, Zimbabwe. Kredit: Hans Hillewaert, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Těžké kovy v koncentraci, kterou můžeme očekávat v krokodýlí žluči, však samozřejmě nemohou způsobit akutní otravu a prakticky okamžitou smrt. Co tedy bylo příčinou vážných zdravotních potíží smutečních hostů z Chitimy? Odpověď lze nalézt v práci Falconera a kol. publikované v roce 2017 v časopise Forensic Science International. Autorský tým podrobil chemické analýze vzorky pombe nalezené v domě zesnulého dodavatele piva a z jeho prodejního stánku v Chitimě a vzorky kukuřičné mouky použité k přípravě nápoje. Ve vzorcích byly nalezeny vysoké koncentrace kyseliny bongkrekové a isobongkrekové. Při vypití půl litru kontaminovaného nápoje se do těla mohlo dostat až 15 mg kyseliny bongkrekové a 24 mg kyseliny isobongkrekové, přičemž smrtelná dávka kyseliny bongkrekové pro člověka o hmotnosti 70 kg je různými autory odhadována v rozmezí 1 – 220 mg. Kyselina bongkreková patří mezi mitochondriální jedy narušující energetický metabolismus buněk. Má však poměrně unikátní biochemický mechanismus účinku – na rozdíl od jiných mitochondriálních jedů (např. kyanidy), nenarušuje fungování enzymů v elektronovém transportním řetězci, ale inhibuje adenin nukleotid translokázu (ANT). Tento protein zajišťuje transport adenosindifosfátu (ADP) z cytosolu buňky do mitochondriální matrix a naopak transport adenosintrifosfátu (ATP) vzniklého v rámci procesu oxidativní fosforylace opačným směrem. Poškození funkce daného proteinu naruší energetickou bilanci buňky a způsobí její smrt. Na úrovni organismu se po uplynutí doby latence trvající 1 až 10 h otrava projevuje poškozením jater, ledvin a mozku. Pacienti nejčastěji trpí nevolností, závratěmi, spavostí, nadměrným pocením, bušením srdce (palpitace), bolestmi břicha, průjmem a potížemi s močením. Smrt nastává 1 až 20 h po nástupu prvních projevů otravy. Alimentární (s kontaminací potravin spojené) otravy kyselinou bongkrekovou byly před rokem 2015 zaznamenány pouze v Indonésii u lidí konzumujících „tempe bongkrek“, což je tradiční pokrm z kokosové dužiny fermentované plísní Rhizopus oligosporum a v Číně u konzumentů pokrmů z fermentované kukuřičné mouky či z houby rosolovky řasotvaré (Tremella fuciformis). Zdrojem toxinu byla aerobní gramnegativní bakterie Burkholderia cocovenenans, která se v potravinách vyskytla vlivem kontaminace či chybně prováděného technologického postupu. Tato bakterie dobře prospívá zejména v prostředí o neutrálním pH při teplotě 22-30°C, na produkci kyseliny bongkrekové má zásadní vliv i přítomnost proteinů vyskytujících se hojně v kokosové dužině či kukuřici.

 

Z geografického hlediska byla pro zainteresované odborníky hromadná otrava kyselinou bongkrekovou zaznamenaná v Mosambiku celkem překvapivým jevem. Teorie o záměrné kontaminaci pombe bakteriálním toxinem tedy stále zůstávala ve hře. Ovšem jen do chvíle, než byla v pivu prokázána i přítomnost toxoflavinu, což je další typický sekundární (avšak méně toxický) metabolit bakterie Burkholderia cocovenenans. Ze zajištěné kukuřičné mouky byla následně izolována bakteriální kultura, která byla v laboratorních podmínkách schopná produkovat všechny výše zmíněné toxiny. Tragédie na pohřební hostině byla tedy politováníhodnou nehodou spojenou s globálním transportem mikroorganismů. Jenže – dejte pak v dnešním světě na legendy o vyhlášeném pekaři, uzenáři či pivovarníkovi…..

 

Literatura:

  1. Nyazema, N. Z. (1984). Crocodile bile, a poison: myth or reality?. Central African Journal of Medicine, 30(6), 102-103.

  2. Falconer, T. M., Kern, S. E., Brzezinski, J. L., Turner, J. A., Boyd, B. L., & Litzau, J. J. (2017). Identification of the potent toxin bongkrekic acid in a traditional African beverage linked to a fatal outbreak. Forensic science international, 270, e5-e11.

  3. Anwar, M., Kasper, A., Steck, A. R., & Schier, J. G. (2017). Bongkrekic Acid—a Review of a Lesser-Known Mitochondrial Toxin. Journal of Medical Toxicology, 1-7.

  4. Garvey, G. J., Hahn, G., Lee, R. V., & Harbison, R. D. (2001). Heavy metal hazards of Asian traditional remedies. International Journal of Environmental Health Research, 11(1), 63-71.

Datum: 12.08.2017
Tisk článku

Související články:

Kalich hořkosti     Autor: Miloslav Pouzar (27.02.2012)
Napoleonovy kalhoty     Autor: Miloslav Pouzar (27.03.2012)
Šílený turecký med     Autor: Miloslav Pouzar (21.10.2013)
Kebule v rukách podvodníků, lupičů, pytláků a homeopatů     Autor: Miloslav Pouzar (28.03.2015)
Cholera či otrava arsenikem - nač zemřel Petr Iljič Čajkovský?     Autor: Miloslav Pouzar (15.09.2015)
Bangladéšská příchuť náchodské Idy     Autor: Miloslav Pouzar (05.03.2016)
Doktor X - travič, kvůli němuž uvěznili novináře     Autor: Miloslav Pouzar (22.05.2017)
Zabil pivovar pivaře nebo naopak?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2017)



Diskuze:

Milan Krnic,2017-08-12 22:25:03

Co pitva? ... Afrika? :)
"různými autory odhadována" moc pevně nezní.
Každopádně je supr žít ve společnosti s našimi technologickými a hygienickými standardy.
Děkuji za článek.
Dej Bůh štěstí!

Odpovědět


Re:

Karel S.,2017-08-13 10:55:47

Myslím že na tyto exotické jedy se moc testy nedělají a najít selhání mitochondrií asi nebude také snadné ani u nás. Spekulovalo se třeba o tom že by to mohl být digitális a podobně.

Nicméně dle anglické wikipedie se na to přišlo už tehdy. en.wikipedia.org/wiki/Mozambique_funeral_beer_poisoning

To rozmezí bude spíš protože se skutečné množství nepodařilo zjistit, jaksi není 19. století kdy se dalo experimentovat s odsouzenci na smrt a podobně, takže asi proto neznáme přesnou hodnotu smrtelné dávky a nejspíš to ani nebylo nikdy dost zajímavé na to aby se to zjistilo jinými metodami.

Takovéto otravě by možná nešlo zabránit ani u nás, podle onoho článku byla prodána vodou poškozená mouka, navíc to bylo vařené doma,to lze i u nás, takže to s technologickými standardy nemá skoro nic co dělat. To že by se prodal třeba zvlhlý kukuřičný šrot či mouka, nebo šrot promočený (např. při děravé střeše), by se stát mohlo. Z tohoto pohledu je spíš, jak je psáno v článku, problematické to že se potraviny přepravují, ty bakterie a otravy se před tím v Africe neobjevily, takže je asi nikdo nemohl dost dobře předpokládat, hádám že udělat to z podobně poškozené mouky před několika desítkami let by asi nebyl problém.

Ona globalizace je na jednu stranu dobrá, na druhou je to největší prokletí které nás za známou historii potkalo. Terorismus, extremistické názory, nemoci, plísně, otravy, cizopasníci, tomu všemu se daří šířit se díky našim přepravním systémům. Z historie víme co se může stát pokud se cizokrajná nemoc či parazit dostanou do nových míst. Ano máme všemožné regulace, technologie a pod., jenže stejně jsme v konečném důsledku bezmocní, doufejme že někdo nevykope na Sibiři mrtvolu s pravými neštovicemi, nebo podobnou chuťovkou.

Odpovědět


Re: Re:

Radim Polášek,2017-08-13 17:15:11

Ono to navlhnutí či promočené kukuřičného šrotu nemusí být ani nějakou nehodou při větším dešti.
Připadá mi, že lidi čím dál víc ztrácejí vědomí o prostém plesnivění nějakých zásob, které, aby ušetřili, kupují ve větším balení. Například jsem zaznamenal, že poměrně dost lidí, i co mají malého psa, kupujou pro ně granule, aby ušetřili, ve velkém 50 kilovém balení v silném plastovém pytli. Když to ten pejsek šrotuje několik měsíců, tak ke konci to v tom pytli může být snadno plesnivé. Zvláště když výrobce granulí šetřil na vyschnutí nebo dokonce na tepelném zpracování granulí.
Nebo zrovna dnes, pořad o kutění, konkrétně chovatelce pár slepiček na zahradě. Chovatelka, aby ochránila zrní před hlodavci, přímo doporučuje jeho skladování v plastovém barelu. No, úplně stačí, když poloplný barel otevře párkrát kolem horkého letního poledne a pustí tak do něho teplý vzduch, ze kterého pak v noci při ochlazení v tom barelu zkondenzuje vlhkost. A za 14 dní až měsíc je to zrní v barelu plesnivé a vlastní barel kontaminován tou plísní. Všechny řeči chovatelky o "šťastných slepicích" a o produkci vajec výrazně kvalitnějších než jsou ty supermarketová jsou tak najednou na vodě.
Staré zkušenosti, co se praktikovaly třeba kdysi u nás doma při skladování zrní pro slepice, že se zrní na půdě přesypalo do dřevěné nelakované bedny, protože takové dřevo dýchá a propuští vlhkost z toho zrní ven, dneska prostě mizí.
Takže ten kukuřičný šrot stačí když je v tomto nevhodném prostředí skladován, nemusí zmoknout.
Trošku ochranu před zmíněnou bakterií Burkholderia vidím v tom, že ta bakterie má jako optimální teplotu pro rozmnožení teplotu 23 - 30 st C. takže u nás v našem klimatickém pásmu by její výskyt připadal v úvahu asi jen v létě během největších veder a současně při skladování na místech výrazně oteplovaných sluncem.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz