Proč právě tam?  
…aneb Dinosauři měli opravdu, ale opravdu velkou smůlu

Mapa znázorňující kritické oblasti s vysokým obsahem uhlovodíků a síry, pravděpodobně jediná místa, která mohla být v kombinaci s impaktem zdrojem celosvětového hromadného vymírání (oranžově vybarvené oblasti). A jejich celková rozloha? Pouhých 13 % zemského povrchu, a to zejména v oblastech kontinentálních šelfů. Kredit: Kunio Kaiho
Mapa znázorňující kritické oblasti s vysokým obsahem uhlovodíků a síry, pravděpodobně jediná místa, která mohla být v kombinaci s impaktem zdrojem celosvětového hromadného vymírání (oranžově vybarvené oblasti). A jejich celková rozloha? Pouhých 13 % zemského povrchu, a to zejména v oblastech kontinentálních šelfů. Kredit: Kunio Kaiho

V mnoha dřívějších příspěvcích o dopadu asteroidu Chicxulub do oblasti současného Mexického zálivu na konci křídy již bylo zmíněno, že dinosauři měli velkou, ba dokonce nehoráznou smůlu. Nejen, že z nebes tehdy spadla obří skála (a možná nebyla jediná), ale zuřily také indické vulkány a dramaticky klesala hladina světových oceánů. Zkrátka situace, která nahrávala nebezpečí velkého kolapsu tehdejší biosféry. Ano, pro dinosaury a dalších asi 75 % tehdejších druhů to byla nepochybně smolná doba, ale situace je nejspíš ještě mnohem horší. Organismy na konci křídy měly ohromnou smůlu i kvůli místu, kam asteroid dopadl. Podle autorů nové studie byla totiž šance, že dopadne a přitom pravděpodobně nevyvolá hromadné vymírání, celých 87 %! Jenže planetka dopadla právě do oněch 13 zbývajících procent povrchu, které následky impaktu velmi umocnily – a způsobily páté vymírání druhů. Jak je to možné? Planetka o velikosti 10 – 15 kilometrů (podle autorů studie nicméně „pouze“ 9 km) narazila do země v oblasti cípu poloostrova Yucatán a vytvořila kráter o průměru přes 180 kilometrů a původní hloubce kolem 20 kilometrů. Toto místo přitom patřilo k oněm 13 % povrchu, kde byl v podložních horninách tak velký obsah uhlovodíků a síry, aby způsobil vyvržení enormního množství prachu a plynů, schopných způsobit katastrofickou a relativně dlouhodobou změnu klimatu. Stačilo přitom, aby se srážka odehrála o několik stovek kilometrů dál, a dopad nemusel vyústit v celosvětové vymírání (ačkoliv v okolí zhruba tří tisíc kilometrů by i tak dokázal vyhladit většinu života). Některé populace dinosaurů by ale přežily a další evoluční radiace mnoha skupin savců by tak byla velkou otázkou…

 

V případě, že by planetka Chicxulub dopadla do některé části oněch 87 % povrchu s běžným obsahem kritických prvků, dinosauři by možná přežili. Zde jeden z posledních žijících druhů kachnozobých dinosaurů, severoamerický Edmontosaurus regalis. Kredit: Hai Xing, Jordan C. Mallon, Margaret L. Currie (http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371), Wikipedie (CC BY 2.5)
V případě, že by planetka Chicxulub dopadla do některé části oněch 87 % povrchu s běžným obsahem kritických prvků, dinosauři by možná přežili. Zde jeden z posledních žijících druhů kachnozobých dinosaurů, severoamerický Edmontosaurus regalis. Kredit: Hai Xing, Jordan C. Mallon, Margaret L. Currie (http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371), Wikipedie (CC BY 2.5)

S touto vědeckou studií přichází dvojice japonských vědců Kunio Kaiho a Naga Ošima z Univerzity v Tohoku, práce byla publikována v periodiku Scientific Reports. Již její název je výmluvný: Místo dopadu asteroidu změnilo historii života na Zemi. Badatelé docházejí za pomoci aplikace klimatických modelů k závěru, že za obecných podmínek byla i po impaktu takto velkého kosmického tělesa pravděpodobnost významného celosvětového ochlazení podnebí, hromadného vymírání druhů a konečně i razantního evolučního nástupu savců velmi malá. Zvýšilo ji až poměrně nepravděpodobné místo, do kterého planetka dopadla. Šance, že dinosauři vyhynou a bude nastartován vývoj primátů směrem k člověku, činila v době před 66 miliony let krátce před osudným impaktem pouze asi 1:8. Japonští vědci totiž podrobnými výpočty zjistili, že již zmíněných 87 % povrchu Země bylo pomyslnou zónou, kde by následky dopadu nebyly vlivem menšího množství síry a uhlovodíků zdaleka tak tragické.

Existovala sice místa ještě kritičtější pro případný dopad (než byla oblast Mexického zálivu), ale ta tvořila pouhá 2 procenta povrchu naší planety. Opět se tedy potvrzuje, že vymírání na konci křídy bylo osudovým a přelomovým okamžikem, který se nesmazatelně zapsal do dějin vývoje života na naší planetě.Nelze předpovídat, jakým směrem by se život ubíral dál, pokud by poslední dinosauři a jejich současníci měli více „štěstí“. Jisté však je, že dnes by ekosystémy vypadaly do značné míry odlišně…


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short English Summary: Researchers at Tohoku University has found evidence suggesting that if the asteroid that struck the Earth 66 million years ago had landed almost anywhere else, it would not have been nearly as destructive. There was 87 % chance that the mass extinction would not happen prior to the impact.


Odkazy:

http://www.sciencedaily.com/releases/2017/11/171110113950.htm

http://www.theguardian.com/science/2017/nov/09/unlucky-dinosaurs-no-extinction-if-asteroid-had-hit-almost-any-other-part-of-earth

http://news.nationalgeographic.com/2017/11/dinosaurs-extinction-asteroid-chicxulub-soot-earth-science/

http://phys.org/news/2017-11-analysis-chicxulub-asteroid-struck-vulnerable.html

http://scitechdaily.com/asteroid-chicxulub-impactor-changed-the-history-of-life-on-earth/

Kunio Kaiho & Naga Oshima (2017). Site of asteroid impact changed the history of life on Earth: the low probability of mass extinction. Scientific Reports 7, Article number: 14855. doi:10.1038/s41598-017-14199-x

Datum: 16.11.2017
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 185 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:

horšie 2 percentá

Andrej M.,2017-11-20 16:19:05

ktovie o ktoré plochy išlo, ktoré by boli ešte horšie na dopad. Ak mám popustiť uzdu fantázii - tak by bola zaujímavá kombinácia Yellowstone + astreoid, veľkosť krátera by približne sedela.

Aký môže mať kométa efekt nám ukázala Shoemaker - Levy - škvrny na mieste dopadu mali á12000km!- t.j. zmestila by sa do nich Zem. A to mala kométka priemer okolo 2km(ale rýchlosť 60km/s)

Odpovědět

Úplné vymření dinosaurů je velice podivné

Jiri Heincl,2017-11-19 19:32:52

Jak je možné, že z povrchu zemského rázem zmizely všechny nespočetné druhy vodních a suchozemských, nelétavých dinosaurů a přitom přežili jejich současníci jako např. žraloci, žáby a krokodýli? Obzvláště nepochopitelné je z hlediska masového vymírání přežití žab, které jsou extrémně citlivé na změny životního prostředí.

Odpovědět

Příště...

Karel Rys,2017-11-16 18:47:02

Tak doufejme, že až se tu něco podobného semele příště, budeme už mít zálohu někde kousek dál od Země.

Odpovědět

Místo dopadu

Tomáš Novák,2017-11-16 14:34:31

Ano, už v dokumentu BBC z letošního května vyplývá, že kdyby planetka dopadla o chvilku dříve nebo později (jen asi 30 sekund?), katastrofa mohla být pouze lokální (tj. likvidace života v okruhu 1000 - 3000 km), ale nenastala by globální katastrofa a tedy ani hromadné vymírání druhů. Život je prostě do značné míry loterie, i když si to nechceme připustit...

Odpovědět


Re: Místo dopadu

Petr Kr,2017-11-19 18:31:54

Možná že objevíme 5 kráterů, kde to fláklo s tím "lokálním" efektem, a že jsme měli 5 krát štěstí. Hold, je-li něco pravděpodobné z 13% a jevy nastávají četněji, je tu vedle naplnění té 13% pravděpodobnosti i několik případů, které spadají do té osumdesátsedmičky. Takže buďme možná rádi, že žijeme. Statistika věda je.

Odpovědět


Re: Re: Místo dopadu

Petr Špak,2017-11-21 01:58:20

hold se vzdava, holt je to prekerni omyl v jazyku :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace