Supererupce jsou zřejmě mnohem častější, než jsme si mysleli  
Pod povrchem Země číhají supervulkány, jejichž erupce by mohly zasáhnout celé kontinenty a změnit podnebí na dlouhá desetiletí. Podle nových odhadů nejsou intervaly mezi supererupcemi zase tak dlouhé.
Kaldera supervulkánu v podobě jezera Taupo, Nový Zéland. Kredit: NASA World Wind.
Kaldera supervulkánu v podobě jezera Taupo, Nový Zéland. Kredit: NASA World Wind.

Naše planeta vypadá poklidně a nevinně. Občas se tu ale přihodí strašlivě věci, které zamávají celými ekosystémy. Tu dopadne na Zemi velký meteorit, jindy je to zase kometa, a někdy dojde k monumentálnímu soptění, při němž se z útrob planety vyhrne obrovské množství lávy a vulkanických plynů. A stane se to zase. Otázkou je, jak často k tomu dochází a jak moc se máme bát.


Při erupcích supervulkánů vylétne z nitra Země více než tisíc gigatun vulkanických hmot. Postačuje to k pokrytí celého kontinentu úctyhodnou vrstvou popela a k brutální změně klimatu, která potrvá celá desetiletí. Lidstvo zvládne leccos, ale tohle by bylo drama i pro dnešní civilizaci, vybavenou technologickými vychytávkami.

 

Jonathan Rougier. Kredit: University of Bristol.
Jonathan Rougier. Kredit: University of Bristol.

Britští odborníci z Bristolské univerzity ve své nové studii odhadovali, jak často může dojít k těm největším vulkanickým erupcím. Jejich analýzu uveřejní časopis Earth and Planetary Science Letters. Podle šéfa týmu Jonathana Rougiera záleží na tom, jak je průměrný interval mezi erupcemi supervulkánu dlouhý, vzhledem k délce existence naší civilizace. Pokud se budeme považovat za civilizaci zemědělců mimo tropické oblasti, tak existujeme asi 12 tisíc let.


Předchozí odhad četnosti super erupcí pochází z roku 2004. Podle něj supervulkány vybuchují v průměru jednou za 45 až 115 tisíc let. To je doba, která pohodlně přesahuje stáří naší civilizace. Jenomže Rougier a spol. teď dospěli k mnohem kratšímu intervalu. Podle jejich výpočtů supervulkány vysoptí jednou za 5,2 až 48 tisíc let, přičemž nejlepší odhad odpovídá jedné explozi supervulkánu za 17 tisíc let.

 

Kaldera supervulkánu Toba. Kedit: NASA/METI/AIST/Japan Space Systems, and U.S./Japan ASTER Science Team.
Kaldera supervulkánu Toba. Kedit: NASA/METI/AIST/Japan Space Systems, and U.S./Japan ASTER Science Team.

Pokud se Rougier s kolegy nepletou, tak máme poněkud problém. Nejmladší erupce supervulkánu, což byla shodou okolností erupce vulkanické oblasti Taupo na Novém Zélandu, při které bylo vyvrženo asi 1 170 kilometrů krychlových horniny, proběhla asi před 26 500 let. Člověk nemusí být bůhvíjaký počtář, aby si odvodil, že už nás trochu tlačí čas. Jak říká Rougier, zdá se, že máme štěstí, když jsme ještě se svojí civilizací nezažili pořádnou erupci supervulkánu. Jedním dechem ale dodává, že přehnaná hysterie není na místě. Příroda se podle něj nechová podle hodinek.


Badatelé své závěry vyvozují z analýz doplněné databáze největších vulkanických erupcí. Pro tento účel vyvinuli nové a relativně jednoduché postupy pro zpracování nekompletních a nepřesných geologických záznamů. Tuto metodu je přitom možné použít k analýzám historických záznamů vzácných událostí rozmanitého druhu.


Každopádně bychom si ale měli připustit, že supervulkány představují hmatatelné riziko. Naše civilizace se bude určitě dál vyvíjet, ale explozi supervulkánu neznáme na vlastní kůži, takže nedokážeme přesně odhadnout, jak budeme vůči takové katastrofě zranitelní. Měli bychom mít alespoň plány pro případ velkých sopečných erupcí, k nimž dochází ještě častěji, než k vysoptění supervulkánu.

Video:  Closing the gap between the hazard and the risk - Jonathan Rougier



Literatura
University of Bristol 29. 11. 2017, Earth and Planetary Science Letters online 29. 11. 2017.

Datum: 04.12.2017
Tisk článku

IMAX - 32DVD - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 559 Kč
cena: 385 Kč
IMAX - 32DVD
neuveden
Související články:

V Yellowstone uniká pradávné helium     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2014)
Pod Flegrejskými poli u Neapole se dějí věci. Čeká nás devastující erupce?     Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2016)
Supervulkány jsou horší než asteroidy. A NASA navrhuje řešení     Autor: Stanislav Mihulka (21.08.2017)



Diskuze:

Evropané si už jednou výbuch supervulkánu v malém vyzkoušeli.

Radim Polášek,2017-12-08 16:20:27

Někdy v pátém nebo šestém století našeho letopočtu se v Evropě silně ochladilo a do toho ještě vybuchl tuším zatím vědcům neznámý velký vulkán, takže na nějak 10 - 20 let teplota klesla ještě podstatně níž.
Střední Evropa se stala na 10 let hranicí, kde se ještě dalo uživit zemědělstvím, zatímco v severní Evropě, Skandinávii a dalších zemích na severu zemědělství zkolabovalo úplně. Ze archeologických stop v jižní Skandinávii vědci usoudili, že do roku po ochlazení tam nastaly zoufalé boje o zbývající zásoby potravin a do tří let zůstala z obyvatelstva jižní Skandinávie asi jen třetina nebo čtvrtina lidí. Logicky ti nejsilnější a nezdatnější.
Uplynulo 10 - 20 let, než se oteplilo a potom jedno staletí, to je tak 4 - 6 generací a objevili se Vikingové, coby tělesně velmi zdatní a k fyzickému strádání a zimě velmi odolní lidé. Kteří se postupně až nějako do 12 století rozjeli svými loděmi po celé Evropě a všude kořistili zlato, zboží a otroky, uchvacovali země a zakládali tam panovnické a šlechtické rody.

Odpovědět

Behounek

Jakub Chalupnik,2017-12-08 14:45:49

Nebyla o tomhle nejaka Behounkova kniha?

Odpovědět

Sepp Winkler,2017-12-05 15:04:32

Húževnatosť človeka sa podceňuje. Áno, bola by to veľká katastrofa, ale žiadny návrat do doby kamennej by nenastal:
1) Určite by prežila civilizácia v technickej podobe, aj keď by to bolo nesmierne ťažké,
2) Určite by sa zachovali poznatky, alebo aspoň 95% z nich a teda by nebolo potrebné znovu vynachádzať už vynájdené.

V dnešnej dobe už technologický pokrok napreduje veľmi rýchlo. To, že posledná erupcia prebehla pred 26 tis. rokmi neznamená, že ďalšia prebehne zajtra a pokiaľ prebehne o 300 alebo o 1000 rokov, bude mať ľudstvo už k dispozícii nové technológie, o ktorých ani netušíme.

Odpovědět


Re:

Václav Dvořák,2017-12-05 23:43:27

To jistě, ale téměř tisíciletá doba temna po zániku římské říše je varováním...

Odpovědět


Re: Re:

Michal Lichvár,2017-12-06 14:04:39

ps: hovorí sa, že "temná" nemá len prenesený význam, ale naozaj bolo temno (menej slnečného svitu)

Odpovědět


Re:

Michal Lichvár,2017-12-06 13:38:42

1) sever by to mohol zvládnuť
2) nezachovali by sa. Väčšina informácií posledných rokov je digitálnych, pri nástupe prudkých zím by sa ako zdroj tepla použili aj knihy z národných knižníc.

Ďalšia vec, na ktorú sa rado zabúda, je štruktúra spoločnosti. Momentálne ju máme takú, že poľnohospodárska produkcia vyžaduje malé percento celkového HDP. Priemyselná má možno majoritu, ale veľký podiel majú služby (čoby hybná sila výmeny) a teda dosť priestoru je aj pre vzdelávanie a výskum.

Ak 90% sa bude musieť vrátiť k obžive, tak 10% bude len vojenská vládna elita. Čo tam potom, že niekde bude profesor astronómie zaoberajúci sa temnou hmotou, ktorého publikácie sú tak na internete, alebo v zopár knižniciach. Väčšina ale aj tak je v jeho hlave. Vojenská junta ho pošle dolovať uhlie, ak im nebude dobrý k niečomu inému. Napr. výrobe zbraní.

Treba počítať s tým, že ak vypadne sever, juh pôjde v priebehu krátkej doby o 100 rokov dozadu. Ak sa k tomu pridajú nepokoje, davy hladných ľudí môžu zničiť infraštruktúru spoločnosti. V priebehu 10-20 rokov sa začnú kaziť elektrárne, pričom turbíny boli z Nemecka, náhradné diely z Číny ... no dovidenia. Vitaj stredovek.

Odpovědět


Re:

Radim Polášek,2017-12-08 16:26:06

Řekl bych, že všichni ti dnešní změkčilci, odvyklí fyzickému pohybu a závislí na konzumaci potravinových doplňků a dalších podpúrných prostředků, sladkostí atd a kteří potřebují pro život v létě v zimě bezpodmínečně klimatizaci teplotu aspoň 20 st C, by zřejmě zahynuli. Moc by nepomohlo, že tito lidé, původem z vyspělých zemí, ovládají vyspělou technologii.
Nejvíc by přežilo lidí právě z těch hodně zaostalých zemí, kde jsou lidé ještě navyklí na tělesnou práci a strádání a kde jako techniku používají jednoduché zastaralé, ale jinak snadno s malými prostředky opravitelné stroje.

Odpovědět

Vlastislav Mach,2017-12-05 13:24:45

Odpovědět

Vlastislav Mach,2017-12-05 13:24:29

Odpovědět

Co se stane, až to bouchne

Vlastislav Mach,2017-12-05 13:24:14

Především se lidé poperou mezi sebou. Zcela podle hesla "Perte se a žerte se". Vzniknou organizované skupiny ozbrojenců, kteří v zájmu svého přežití zplundrují co se dá a co ještě zbude. Ale stejně nebudou mít šanci... Například 30 let zimy a tmy? Vstanou noví bojovníci. To jest nový život opět s novým vývojem dějin od píky. A tím nemyslím dějin lidského rodu. Dějin vývoje života na Zemi. Určitě nepůjde tou cestou mírumilovnosti, ale opět získáváním energie na úkor těch druhých organismů, kteří prvopočátečně využívají sluneční energii. Potravní řetězec je znám. Jenom jeho jednotliví nositelé budou jinačí. Vše dle podmínek na Zemi a přizpůsobení se jim. Myslím, že prvotní genetický kód vystoupí opět z moře od fumaronů.Tak jak tomu bylo, když končilo Hadaikum.

Odpovědět

Polovica zeme bude v pohode

Michal Lichvár,2017-12-04 15:00:57

Pravdepodobne polovica Zeme prežije, buď južná alebo severná pologuľa, podľa toho, kde dôjde k erupcií

Existuje totiž tzv. skrytá bariéra, Intertropical Convergence Zone (ITCZ), ktorá bráni prechodu napr. vzdušného znečistenia medzi hemisférami. Čiže pravdepodobne by k poklesu jasu, poľnohosp. produkcie a všetkého došlo len na jednej polovici sveta.

https://www.newscientist.com/article/dn14792-chemical-equator-protects-antarcticas-clean-air/

Najskôr všeobecne čo sa stane:
- vypukne panika
- poklesne alebo úplne zanikne poľnohosp. produkcia, do roka dôjdu zásoby
- vypukne rozsiahli hladomor

No a teraz sú 2 hlavné scenáre:

1) Erupcia na JUŽNEJ pologuli: zasiahnutá bude južná amerika, afrika, austrália. Všetko lokality, z ktorých sa ťažko migruje. Čiže ľudstvo v tej oblasti sa prepadne niekam do obdobia temna v stredoveku. Dariť sa bude tým oblastiam, ktoré boli menej rozvinuté aj pred katastrofou. Pre ľudstvo je toto ale lepšia varianta, viď 2.

2) Erupcia na SEVERNEJ pologuli: zasiahnuté budú všetky priemyselné centrá sveta: severná amerika, európa, ázia.
Dopad na ľudstvo ako v bode 1, ale s tým problémom, že v tejto oblasti sú krajiny s jadrovým arzenálom. A to bude koniec, pretože pri tom tlaku, ktorý nastane, dôjde k použitiu jadrových zbraní. Proste keď nebude dosť jedla pre 6mld. ľudí žijúcich na severnej pologuli, tak niekto jadrovú zbraň proste použije. To vráti ľudstvo do doby kamennej. Aspoň na severe.
V lepšom prípade civilizácia prežije na juhu, ale bez ekonomiky severu sa vráti tiež ďaleko do minulosti.

Odpovědět


Re: Polovica zeme bude v pohode

Jan Novák9,2017-12-04 21:37:43

Popel a plyny ze supervulkánu se budou šířit stratosférou a troposférou kde žádná bariéra není. Výbuch sopky Krakatoa způsobil sněžení v létě i v Česku přestože to bylo na Jižní polokouli. A to byla sopka, ne supervulkán.

Odpovědět


Re: Re: Polovica zeme bude v pohode

Michal Lichvár,2017-12-05 14:17:28

Praveze ako tam pozeram vietor vo vyske 30km (10hpa), tak ta bariera tam je:

https://earth.nullschool.net/#current/wind/isobaric/10hPa/overlay=temp/winkel3/

http://www.stratosolar.com/hurricanes.html

Ale je pravda, ze Krakatoa vtedy ochladila aj severnu pologulu. Ktovie ci tam bol ale nejaky rozdiel oproti juznej pologuli.

Odpovědět

supervulkán

Jaroslav Pešek,2017-12-04 14:44:32

A co ten supervulkán ve Středozemním moři? Ten vybuchl docela nedávno.

Odpovědět

Potřebujeme robustní energetické zdroje

Petr Skála1,2017-12-04 11:40:43

Po výbuchu se samozřejmě ochladí a pokud lidstvo má přežít, bude potřebovat teplo a světlo. Tedy velmi robustní a kompaktní zdroje energie. To zatím splňují jen jaderné elektrárny. Fotovoltaiku můžeme škrtnout, vítr je nevyzpytatelný, voda mrzne.

Odpovědět


Re: Potřebujeme robustní energetické zdroje

Petr Kr,2017-12-04 14:12:35

Bude to taková evoluční zkouška. Ti, co jsou dobře adaptováni jen na současné podmínky, lehnou. Ti, co jsou adaptováni na to, co také přijde, vstanou z popela. Francie bude prodávat draho jadernou energii a zelené Německo si ji bude kupovat. Naštěstí po jednom ránu s -5°C v červenci se paní Merkelová probudí s rampouchem u nosu a vyhlásí politiku soběstačnosti bez řepky olejky a dovolí přestavět diesely na dřevoplyn bez ekologické daně. Rakousko požádá ČR o urychlenou výstavbu nových bloků v Temelíně a přispěje na to svým zlatým pokladem.

Odpovědět


Re: Re: Potřebujeme robustní energetické zdroje

Jan Novák9,2017-12-04 21:44:21

Můžeme pak Německu nabídnout všechny naše sluneční panely jako humanitární pomoc když si je přijdou vyhrabat z vulkanického popelu. Diesely na dřevoplyn by znamenaly jenom bleskurychlé spálení všeho dřeva a následnou smrt mrazem.

Odpovědět

Co se stane

Alexandr Kostka,2017-12-04 11:31:23

Když to bouchne? Není to jedna jediná superexploze, soptění nějakou dobu pokračuje. Po tuto dobu si nezalétá jediné letadlo. Průměrná teplota se sníží o několik C. Vodivé částečky popela patrně zkratují elektřinu, stejně jako svého času uhlíkové bomby v Jugoslávii. Veškerá rádiová komunikace bude nějakou dobu buď velmi rušená, nebo rovnou skoro nemožná. Kdo ví, co to udělá s motory "dole", různými čistými provozy atd. Osobně bych tipoval, že v lepším případě se budou nesmírně rychle zanášet filtry. (No snad to vydrží tech 40-50 let, abych se toho nedožil)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace