Raketový vědec a IT inženýr Ian Pearson rád prorokuje budoucnost technologií. Navíc je prý poměrně úspěšný a většina jeho tipů sedí. Teď předpovídá, že bouřlivý rozvoj biomedicíny a digitálních technologií nevyhnutelně směřuje k vítězství nad smrtí. V rozhovoru pro The Sun uvedl tři možné cesty, které nás mohou dovést k nesmrtelnosti.
1. Regenerativní technologie
Pearson počítá s tím, že již máme na dosah postupy genetického inženýrství, s nimiž bude možné zarazit nebo dokonce zvrátit buněčné stárnutí. Sází přitom na oblíbený genetický editor CRISPR se všemi jeho variantami, a také na 3D tisk kmenových buněk a dalších biologických materiálů pro výrobu náhradních orgánů nebo celých částí těla. Jak říká Pearson, nikdo nebude chtít žít věčně, když mu bude 95 let. Když by ale člověku bylo 95, a zároveň by vypadal a cítil se na 20, tak to by bylo samozřejmě něco jiného. Jak technologie proti stárnutí založené na CRISPRu, tak i náhradní orgány jsou už velmi blízko realitě. A velmi slibné jsou i nanotechnologie. Je to vlastně jenom otázkou času a peněz, kdy budeme moct udělat se stárnutím, alespoň z části, krátký proces.
2. Náhradní robotická těla
Teoreticky je možné, že budeme svá těla postupně vylepšovat a omlazovat rozmanitými biologickými zásahy. Pearson ale věří, že nejvíce pravděpodobná cesta k nesmrtelnosti vede přes sofistikovaná rozhraní mezi nervovou tkání a elektronikou, z populárního grafenu i jiných materiálů. S jejich pomocí by bylo možné připojit celý mozek k operačnímu systému. Kolem roku 2050 by taková rozhraní mohla být už tak pokročilá, že budeme chodit po světě v tělech androidů, zatímco naše těla budou ležet doma napojená na přístroje. Pearson má za to, že taková rozhraní vyřešíme mnohem dříve, než kompletně biologicky omladíme svá těla a mysl. V tuto chvíli už máme k dispozici fungující neurální rozhraní pro protézy a výzkum podobných technologií horlivě financují vlády i soukromí investoři jako Elon Musk. Součástí těchto technologií budou i realistická robotická těla z porno průmyslu, jehož specialisté se snaží nabídnout co nejvíce autentické zážitky.
3. Život v Matrixu
Nakonec je tu ještě možnost, kterou prosazují transhumanisté. Pearson se domnívá, že lidstvo dostane příležitost vzdát se fyzického těla a vstoupit svou myslí do simulovaného světa. Tam by pak lidé mohli žít velice dlouhé životy, dokud budou fungovat technologie udržující jejich prostředí v chodu. Vzhledem k tomu, že zatím nepropukly boje mezi lidmi a stroji, tak se nejspíš nemusíme bát, že bychom skončili jako živé baterie ve městech strojů.
Pro mnoho lidí jsou podobné úvahy ztřeštěné. O smrti ale jednou začne přemýšlet úplně každý a bylo by skvělé mít alespoň možnost volby. V dnešní době nevypadají technologie nesmrtelnosti příliš realisticky, ale vývoj je podle všeho nezastavitelný. Ostatně, před sto, padesáti i pětadvaceti lety by lidé nepochybně nevěřili mnoha věcem, které nám dneska přijdou naprosto samozřejmé. Etici, sociologové i psychologové budou mít z technologií nesmrtelnosti (anebo extrémní dlouhověkosti) asi hodně špatné spaní, takže by na nich měli začít pracovat s předstihem, protože už nejspíš opravdu klepou na dveře.
Video: Exploring digital immortality / TEDxMadrid
Video: New Brain Computer interface technology / EDxCEIBS
Video: Imagining the Future: The Transformation of Humanity / TEDxLA
Literatura
IFL Sciece 20. 2. 2018.
Robotičtí avataři pro bitvy budoucnosti
Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2012)
Projekt Avatar: Nesmrtelnost za 30 let?
Autor: Stanislav Mihulka (30.07.2012)
Magnát Itskov chce nahrát lidstvo do robotických avatarů
Autor: Stanislav Mihulka (17.06.2013)
Kde potkáme nanotechnologie v budoucnosti?
Autor: Jiří Kůs (27.08.2016)
Diskuze:
Taková nesmrtelnost je nanic,
Josef Mikovec,2018-08-09 23:43:44
Taková nesmrtelnost je nanic, aneb Už ani ta Budoucnost není, co bývala | 14. 1. 2010 | Josef Mikovec |
https://legacy.blisty.cz/art/50787.html
Dmitry Glukhovsky - Budoucnost
Josef Vyskočil,2018-03-05 14:14:35
společnost, která nesmrtelnost vyzkoumala popisuje ve svém románu Dmitry Glukhovsky - Budoucnost.
a co prelidneni ?
Michal Mayer,2018-03-05 08:01:58
sice v bohatsi casti sveta, ktera si dejme tomu bude moci nesmrtelnost v nejake mire dovolit, porodnost klesa, ale i minimalni porodnost spolu s nesmrtelnosti bude problem. jedine reseni je odlifrovavat lidi na jine planety. ale uprime, i kdyz clovek bude mit mlade telo, tak mozek (i kdyby byl neustale opravovan napriklad nejakymi nanity, takze bude fyzicky porad fit) se bude citit po letech unaven. musely by se promazavat vzpominky aby to fungovalo, ale to zas clovek bude nekdo jiny. a v takove situaci, kdy dosahneme pokroku takoveho, ze bude mozne objevovat a kolonizovat planety, tu bude zeme natriskana dusevnimi starci, kteri budou touzit po vsem moznem, jenom ne se nekam trajdat do tramtarie, kde nebude zadna infrastruktura, nic z toho pohodli, co budou mit doma.
navic nikdo nezaruci, ze se vubec na vsechno objevovani nevykaslem, protoze ztratime motivaci. smrtelnost je velka motivace, ac se to nezda.
Vůbec je zajímavé
Jan Novák9,2018-03-03 17:23:01
Že ta legrace s nesmrtelností přijde zrovna v době kdy už člověk bude nahrazen, překonán a z vývojového hlediska vůbec žádné prodloužení života nebude potřeba, leda jako brzda evoluce.
Což je největší nebezpečí singularity a AI, teda kromě toho že se AI rovnou rozhodne ty nestabilní, nepředvídatelné, nebezpečné a zdroje spotřebovávající organiky vyhubit.
Člověk ztratí důvod se rozvíjet. Proč studovat když vědomosti není kde uplatnit? Proč pracovat když je to zbytečné?
Spojení s AI: představte si že spojíte své vědomí s křečkem, jaký užitek byste z toho měl vy? Jaký užitek by z toho měl ten křeček? A to přesto že křeček jako savec nám vždy bude mnohem bližší než samoučící se AI. Nepotřebujeme aby přiletěli mimozemšťani, my si dokážeme postavit něco mnohem cizejšího. Na chvíli to spojení asi bude fungovat, ale brzy rozdíl bude příliš vysoký a wetware bude jenom destabilizující brzda pro AI. Evoluce počítačů je 10 milionkrát rychlejší než evoluce živé hmoty: 700 000 000 let proti 70 i když to vezmeme jenom od mnohobuněčných.
Re: Vůbec je zajímavé
Jiří Novák,2018-03-03 22:23:55
"Proč studovat když vědomosti není kde uplatnit? Proč pracovat když je to zbytečné?"
To už vidím na dnešních "no future" děckách. A to ještě tu pokročilou AI ani nemáme.
Re: Vůbec je zajímavé
Pavel Pavel,2018-03-03 23:00:24
Legrace je především, když magoři věští z lógru katastrofy.
Re: Re: Vůbec je zajímavé
Jan Novák9,2018-03-04 09:13:48
Když vytvoříme něco co je schopné nás nahradit, je efektivnější a rozvíjí se rychleji, logický předpoklad je že nás to i nahradí. Důvody proč se to stát nemůže jsou spíše zbožná přání, jako:
Počítače nemají duši! (no comment :-)
Fyzikální limity integrace to nedovolí. (žádné limity nejméně 20 let dopředu)
Počítače nejsou schopny myslet. (Alpha Go, Watson)
Počítače nejsou schopny se rozvíjet. (deep learning, artificial evolution)
Zrovna dneska je myšlenka dne: "Přírodní zákony neznají slitování."
Řekl bych že zrovna u evoluce by se to dalo pokládat za prokázané. Více než 99% všech druhů vymřelo - hodně z nich hned po bouřlivém rozvoji, není to nic neobvyklého.
Re: Re: Re: Vůbec je zajímavé
Milan Krnic,2018-03-04 10:18:36
Že je nás technika schopná nahradit, je zavádějící. Přisuzování lidských vlastností zvířatům nebo strojům je metafora (antropomorfismus), často využívané např. v pohádkách.
Je rozdíl mezi "být nahrazen" a "využít techniku". Např. ve stavebnictví: ruce - lopata - bagr. Že to tak bere člověk, který nesežene práci v oboru proto, že již není potřebná, protože jí zastává stroj, je pochopitelné. To je ale jen subjektivní pocit, se kterým by mu měl pomáhat i třeba takový Úřad práce, např. rekvalifikací :)
Já bych si tipnul...
Jan Novák9,2018-03-03 16:57:14
Adroidí těla bude mít asi tolik lidí jako má dnes Bentley, ale spíše jenom tolik jako má dnes soukromý tryskáč, bude to asi tak stejně drahé a asi tak stejně praktické. 99% lidstva bude spíše koukat že tu práci co dělá AI a roboti mohli ještě nedávno dělat oni. Ze sociálních dávek na robotické tělo ušetří těžko.
Namontovat si do mozku počítač, tak na to se těší celé cybercriminal podsvětí. Neprolomitelná ochrana neexistuje a nebude existovat. Představte si o kolik je pro zločin užitečnější ovládat lidskou zombii oproti zombii-počítači...
Vstoupit do digitálního světa bez těla není jednoduché:
1.) Lidské chování je kriticky závislé na hormonech a tělesné chemii
2.) Hormony reagují na prostředí a stav těla
3.) Zpětná vazba vše komplikuje
4.) Nebudete to vy; v digitálním světě bude jen vaše kopie - vy zůstanete tady nebo budete zabit.
5.) Udělat atomární scan mozku a provozovat simulaci na atomární úrovni bude poněkud náročné, celá kopie bude tudíž jenom zjednodušenou aproximací.
Ergo: "Vědomí bez těla" - z jedince bude jen AI s jeho vzpomínkami a některými vzorci chování které se ale budou uplatňovat jinak, pravděpodobně cyklicky a mechanicky, navíc budou vymazány optimalizací pokud se bude řečená AI rozvíjet. Vzorce vašeho chování mají smysl jenom ve spojení s reálným tělěm které interaguje s reálným světem.
Re: Já bych si tipnul...
Michal Mayer,2018-03-05 07:53:03
nebo to bude uplne jinak, to preneseni nebude nejaka kopie, ale bude to na primo. nejak podobne jak to bylo treba v avatarovi. tam taky neprenesli kopii. myslim si, ze ani jinak by to lide neprijali. proste udelat jen kopii je tomu dotycnemu k nicemu. bylo by to uzitecne tak max pro pozustale...
Jiří Novák,2018-03-03 05:48:34
Není náhodou nesmrtelnosti dosaženo tím, že organismus odchová kvalitní potomstvo? K čemu bude nesmrtelnost jedinci?
Re:
Martin Smatana,2018-03-03 10:53:19
Aby si mohol donekonečna užívať nahrabaný majetok. To je silná motivácia.
Re: Re:
Jiří Novák,2018-03-03 22:18:46
To je chytrý postřeh, to by mě nenapadlo...
Dneska 1% nejbohatších vlastní 50% světového majetku. A to jsou smrtelní. Pokud by bylo dejme tomu 10 nesmrtelných lidí,tak jenom působením času a ekonomiky kompletně vysajou veškerý majetek a zbytek lidstva budou jejich nájemníci.
Re: Re: Re:
Michal Mayer,2018-03-05 07:54:21
neni to nahodou uz vic procent ? nektere rodiny to poctive sysli po generace, takze jim smrtelnost na prekazku neni. stejne se tomu neda vyhnout, protoze se proste system usporadava a usporadava az bude uplne usporadany, tedy nebude misto pro nejake fluktuace...
Re:
Pavel Hudecek,2018-03-03 12:02:13
Aby se dožil:
- Možnosti (osobně) cestovat na Mars
- Dalšího kola výzkumu komety s oběhem za století
- Prvků z ostrova stability
- Dat od mezihvězdné sondy
- Cesty na planetu u jiné hvězdy
- Výsledků experimentů u reálných černých děr a neutronových hvězd
...
Pokud to půjde, tak to taky bude první a jediné trvale funkční řešení důchodů: Žádný nebudou potřeba:-)
Navíc se tím poněkud změní myšlení lidí ve vztahu k budoucnosti: Až bude lidem běžně přes 800, budou zvyklí uvažovat i o tom, co bude za několik staletí. Co bude za milion, bude sice vzdálená, avšak přesto osobní budoucnost mnoha lidí.
Re: Re:
Jiří Novák,2018-03-03 22:12:37
Vidět budoucí objevy a cestovat ke hvězdám to je dobrá motivace, souhlasím. Předpokládá to tedy trvalý rozvoj vědy a techniky, což není vůbec samozřejmé. Ale to člověk nezjistí, pokud se toho nedožije.
Dneska se dožíváme řekněme 80 let. Plánujeme tak dlouho dopředu? Plánujeme jako civilizace aspoň 5 let dopředu?
Re:
Jan Novák9,2018-03-03 15:11:55
Zkuste si umřít a pak nám řekněte jak vás to bavilo :-))
Například: "Vidíte, já jsem umřel stářím a vůbec mi těch 20 let pomalého umírání po kouscích, 3 bypassy a 2 chemoterapie nevadily!"
Re: Re:
Jiří Novák,2018-03-03 22:00:31
"Vidíte, já jsem umřel stářím a vůbec mi těch 20 let pomalého umírání po kouscích, 3 bypassy a 2 chemoterapie nevadily!"
Ale to je následek prodlužování života, ne příčina.
Mně by úplně stačilo zkvalitnit život, ne nějak razantně prodloužit. Abych mohl jako maminka mojich kamarádů v 95 letech pobíhat na táboře s děckama po lese. A pak bych jednoho dne ve spánku, po dobře prožitém životě, umřel.
Re: Re: Re:
Jan Novák9,2018-03-04 08:49:07
Takže vy vlastně preferujete fyzickou nesmrtelnost nejlépe v mladém těle, s tím rozdílem že dva týdny před 95 narozeninami by vám přišel dopis:
"Z důvodu uplynutí ochranné lhůty se dostavte osobně do nejbližšího krematoria za účelem zpopelnění."
Jinak totiž o stáří platí spíše: "Když se po šedesátce probudíte a nic vás nebolí tak jste mrtvý"
Běhat po lese v 95 může možná 1 ze 100 000. Těžko statistický průměr. Pokud použijete genetiku na omlazení a ozdravení těla musel byste tu smrt naprogramovat.
Re: Re: Re: Re:
Jiří Novák,2018-03-04 10:42:46
Nikoli, preferuju možnost, že by v 95 po lese mohli běhat všichni a ne jen ten 1 ze 100 000. A že je to nebude bolet, i když se probudí po šedesátce.
Nemyslím si ale, že nahrazováním orgánů a použitím "genetiky na omlazení a ozdravení těla" dosáhnu toho, že se stárnutí zastaví na těch 25 letech a ten člověk bude jako zakonzervovaný v čase. Minimálně mozek bude stárnout dál (protože kdybych ho vyměnil za nový, tak už to nebude ten člověk). IMHO bychom dosáhli toho, že vznikne člověk, závislý na pravidelném přísunu "upgradů", který na venek vypadá na těch 25, cítí se na 150 a s děckama po lese neběhá, protože musí vydělat na upgrady. A důchod ho čeká v 185 letech z 200 předpokládaných. + jako benefit navíc, místo aby odpočíval a dělal co ho baví, tak zabírá pracovní místo někomu mladému, kdo potřebuje krmit rodinu.
Re: Re: Re: Re:
Jiří Novák,2018-03-04 11:10:41
Dodávám, že mluvím toliko z vlastní perspektivy. Pokud by někdo z mých blízkých lpěl na životě tak, že by se chtěl stát nesmrtelným odběratelem upgradů, tak mu to vymlouvat nehodlám. Já za sebe doufám umřít v těch 90+ letech jako vedoucí tábora, nebo mezi ochránci přírody s kosou v ruce. (Když to za mě kostěná kolegině dosekne :-D )
Náhradníci...
Ondřej Pavel,2018-03-02 22:12:53
Ten nápad s androidy-náhradníky je celkem zajímavý - byl i námětem pro stejnojmenný film s B. Willisem.
Kaspázy
Palo Fifunčík,2018-03-02 21:43:47
V súvislosti s proklamovanou nesmrtelnosťou /čoho sa asi nedožijeme :( / je veľmi zaujímavý účinok liekov , ktoré sa nazývajú ACEI / inhibítory angiotenzín konvertujúceho enzýmu / , ktoré sa úspešne používajú na liečbu vysokého krvného tlaku , ale i jeho následkov , zmien , ktoré so sebou prináša srdcový infarkt v samotnom srdcovom svale . Srdcový infarkt vedie k zmenám v nedokrvenom ložisku v srdcovom svale ,ktoré sa nazývajú remodelácia . Zistilo sa , že ak sa u pacientov po prebehnutom infarkte myokardu v liečbe použijú lieky - spomínané ACE inhibítory , zlepšía sa štatistické ukazovatele dlžky prežívania postihnutých pacientov . Ako je to možné ? V patofyziológii rozvoja bunkovej smrti sa používa pojem apoptóza , ktorá vlastne znamená jej vlastnú programovanú smrť , ktorú majú na "starosti" proteolytické enzýmy , zvané kaspázy ./https://en.wikipedia.org/wiki/Caspase/. Zistilo sa , okrem iných efektov týchto liekov ,zvlášť teda žiadúceho zníženia krvného tlaku spojené s poklesom komplikácií , že inhibítory konvertujúceho enzýmu patria aj medzi inhibítory uvedených proteáz . V konečnom dôsledku ,prispievajú k predlženiu času prežívania samotnej bunky ,čo prispeje k spomínaným pozitívnym štatistikám dlžky prežívania .
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
