Rozvojové země zkoumají možnosti klimatického inženýrství  
Globální oteplování odnášejí především rozvojové země. Proto chtějí méně schůzovat a více připravovat technologie, které by nám mohly pomoci s klimatem.

Zvládneme technologie klimatického inženýrství? Kredit: CC0 Creative Commons.
Zvládneme technologie klimatického inženýrství? Kredit: CC0 Creative Commons.

Na planetě Zemi funguje klima, i když stále ještě přesně nevíme jak. Zároveň na Zemi funguje lidstvo, které při svých aktivitách zvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře. Není v tom podle všeho zlý úmysl, je to prostě nešťastná souhra okolností. Klima planety se kvůli tomu otepluje, což je z našeho pohledu problém. Je tím pádem rozbité. Lidé mají v zásadě dvě možnosti. Buď můžeme být smutní, bičovat se a omezit své veškeré aktivity na minimum anebo se můžeme pokusit klima spravit.

 

Atiq Rahman. Kredit: BCAS.
Atiq Rahman. Kredit: BCAS.

Mnozí lidé mají z klimatického inženýrství (či geoinženýrství) obavy. Je to pochopitelné, každá oprava přináší určité riziko. A když opravujete planetu, tak vám hrozí planetární rizika. V rozvojových zemích si ale uvědomují, že s klimatem jde do tuhého. Jejich vědci nedávno publikovali v prestižním časopisu Nature komentář, ve kterém vyzývají ke společnému výzkumu fungování klimatického inženýrství. Budou se o to snažit v rámci výzkumného projektu iniciativy Solar Radiation Management Governance Initiative (SRMGI), který financuje Open Philanthropy Project 400 tisíci dolary.

 

Zaměřili se přitom na management slunečního záření (SRM, z anglického Solar Radiation Management), kterému se také libozvučně přezdívá „sluneční inženýrství“. Tato technologie spočívá ve vytváření chemického stínu rozprašováním drobných částic odrážejících sluneční záření do horních vrstev atmosféry. Takové částice filtrují přicházející sluneční energii a část odrážejí zpátky do vesmíru.


Sluneční inženýrství s balony projektu SPICE. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.
Sluneční inženýrství s balony projektu SPICE. Kredit: Hughhunt / Wikimedia Commons.

Pokud by takovou technologii někdo použil ve velkém rozsahu, mělo by to vést k ochlazení planety a zmírnění symptomů globálního oteplování. Vědci rozvojových zemí by tuhle věci rádi měli k dispozici, ale zároveň chtějí být v obraze, pokud jde o možné důsledky takového klimatického inženýrství. Vedoucí týmu autorů studie Atiq Rahman připouští, že použití slunečního inženýrství SRM by bylo riskantní. Záleží ale na tom, jestli takové riziko převáží anebo nepřeváží nad možnými důsledky oteplení planety podle předpovědí klimatologů.

 

Autoři ve svém komentáři upozorňují na to, že rozvojové země jsou a budou ze všech nejvíce zranitelné globálním oteplováním. Musí čelit vysokým teplotám, změnám srážek a obecně drsnějšímu a chaotičtějšímu počasí. Proto by prý právě rozvojové země měly být v čele snah o výzkum a rozvoj technologií použitelných ke slunečnímu nebo obecně klimatickému inženýrství.
Zhruba před rokem ohlásili američtí odborníci záměr během pár let otestovat sluneční inženýrství s rozptylováním vody a také uhličitanu vápenatého do atmosféry. Z OSN unikly zprávy, že jejich odborníci jsou ke slunečnímu inženýrství skeptičtí. Prý nevěří, že takové technologie budou ekonomicky, sociálně a institucionálně přijatelné. Pro další skeptiky je sluneční inženýrství jenom dočasným řešením, které odvrací následky a nikoliv příčiny globálního oteplování.

Sluneční inženýrství s kosmickou čočkou. Kredit: Mikael Häggström / Wikimedia Commons.
Sluneční inženýrství s kosmickou čočkou. Kredit: Mikael Häggström / Wikimedia Commons.


Nicméně, podle autorů komentáře jsou dosavadní snahy o snižování emisí očividně bezzubé. Stojí mnoho energie a diplomatického umu, ale jejich výsledky problém s oteplováním zatím nijak zvlášť neřeší. Proto je podle Rahmana a spol. nutné přistoupit k adaptačním strategiím. Sami prý nejsou horlivými advokáty pro použití technologií slunečního inženýrství, ale považují za velmi důležité porozumět jeho možnostem, dopadům a doprovodným rizikům.

 

Sluneční inženýrství je podle komentáře stále hodně exotické a znepokojivé. Má příchuť science-fiction. Tohle by ale sedělo na praktickou každou průlomovou technologii, které se dnes objevují jedna za druhou. V zásadě ale můžeme říct, že podobné zásahy jsou už v našich možnostech, pokud se nám povede dostat do atmosféry potřebné množství účinných látek. Asi největší problém tkví ale v tom, že každá země světa má svoje vlastní představy o ideálním klimatu. A tyto představy jsou často ve značném rozporu. To by mohlo vést k hádkám a nakonec i ke klimatickým válkám, které by planetě určitě moc neprospěly.

Video:  Solar Radiation Management Science 2015 - University of Cambridge


Literatura

Nature online 3. 4. 2018, Wikipedia (Solar radiation management).

Datum: 06.04.2018
Tisk článku

Naša príroda hravo -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 180 Kč
cena: 153 Kč
Naša príroda hravo

Související články:

Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)
Co si myslí atmosféroví chemici a geochemici o chemtrails?     Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2016)
NASA navrhuje použít k terraformaci Marsu magnetický štít     Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2017)
Supervulkány jsou horší než asteroidy. A NASA navrhuje řešení     Autor: Stanislav Mihulka (21.08.2017)



Diskuze:

sun-shade

Bluke .,2018-04-09 10:22:47

Akú vzdialenosť a veľkú plochu by malo mať tienidlo umiestnené medzi Slnko a Zem aby vytvorilo na našu planétu tieň o velkosti plochy 3% Zeme? Takto by sa teoreticky dala znížit teplota planéty.
Samozrejme technológia metalickej plachty ako tienidla je kruté SciFi a čírá technologická utópia.
ďakujem

Odpovědět


Re: sun-shade

Pavel Hudecek,2018-04-12 13:10:42

Aby způsobilo pokles osvětlení o 3 %, musí mít plochu 3 % průřezu země.

Pozitivní je, že by to ani nikde neudělalo skutečný stín. Malé stínítko je vlastně inverzní dírková komora. Stín se zvětšuje stejně, jako by se zvětšoval obrázek sluníčka s ohniskovou vzdáleností. Sluníčko promítnuté 1 m ohniskem má kolem 1 cm (přesný poměr si můžete spočítat jako poměr mezi průměrem a vzdáleností Slunce).

Pokud by bylo v L1, vzdáleném cca 1 % vzdálenosti Země-Slunce, tak bude stín zvětšen o 1 % průměru Slunce, tedy asi 12 Mm, což je shodou okolností skoro celý průměr Země, takže to vyšlo úplně nejlíp:-)

Odpovědět

Ked nevime jak...

Radoslav Porizek,2018-04-08 23:03:23

"Na planetě Zemi funguje klima, i když stále ještě přesně nevíme jak."
Ked nevieme, ako to funguje tak nema zmysel do toho zasahovat.

"Klima planety se kvůli tomu otepluje, což je z našeho pohledu problém."
Konkretne v com je problem? Optimalna biologicka teplota je zhruba 25'C (Schvalne, kolko mate v miestnosti, kde toto prave citate?), zatial co priemerna teplota povrchu je iba 15'C.

Odpovědět

Pár poznámek

Pavel Hudecek,2018-04-08 20:42:36

1. Klimatické inženýrství sice vypadá děsivě, ale je to, v porovnání s bojem proti CO2, sázka na jistotu. Pomůže, ať už s tím CO2 souvisí, nebo ne.

Dle mého je NE pravděpodobnější, protože ve středověku tu bylo dokonce i tepleji. Tomu období se říká Středověké klimatické optimum. Např. Karel IV také bojoval s klimatem, i když myslel, že bojuje s leností vinařů. Pozoroval úpadek českého vinařství a tak nejprve nařídil zbudovat vinice na všech jižních svazích okolo Prahy, potom v celých Čechách. Přidal k tomu i osvobození od daní a další úlevy, později i zákaz dovozu. Nepomohlo. Za jeho vlády totiž teplé období již jen doznívalo. Jestli se tohle období vrací, boj s CO2 bude podobně úspěšný, jako Karlova podpora vinařství:-)

2. Souhlasím s názorem, že mnoha rozvojovým zemím by bylo lépe pod koloniální správou:-)

Na druhou stranu, můj názor na přelidnění je, že s ním budou nějací jedinci strašit pořád, nezávisle ne tom, zda bude lidí 10, 20, 50, nebo více miliard. Vždycky budou tvrdit, že je to těsně pod hranicí katastrofy. A samozřejmě se nic nestane, ani když bude po nějaké době lidí 2x tolik. Uznávám, že nějaké hranice tu jsou, např. když by lidí bylo 500 bilionů, tak by tu bylo dost narváno, protože by na každého připadal necelý m2 včetně moře a Antarktidy:-)

Odpovědět

Rozvojové země zkoumají jenom jak vydolovat víc peněz z těch rozvinutých.

Jan Novák9,2018-04-07 22:41:15

Kdyby jim šlo o skutečný příspěvek k řešení jakýchkoliv problémů, tak by se soustředili na to jak u nich doma řešit populační explozi kontrolou porodnosti, obzvlášť v Indii.

Takhle jenom vyvážejí do celého světa další spotřebovávače zdrojů a tvůrce CO2. Je pravda že rozvinuté země mají svůj podíl viny, bez pokročilého lékařství, zemědělství a antibiotik by epidemie a hladomory takové přelidnění na jednom místě nedovolily, ale ulehčení života okopírovanou technologií není důvod pro to aby rozvinuté země posílaly peníze které přispívají jenom k dalšímu přelidnění, teda ta trocha která není rozkradena.

Ostatně co jsou to rozvojové země, proč jsou rozvojové?
Před šedesáti lety byla Jižní Korea na stejné úrovni jako Vietnam a na horší úrovni než Indie kde v té době byla slušná infrastruktura a vzdělanost pod Britskou správou. Žádná země není zaostalá protože by jí někdo jiný bránil v rozvoji, každá si na to stačí sama.
Obzvlášť v Africe je vidět typický vzorec kdy se země rozvíjela pod koloniální správou, nárůst životní úrovně, infrastruktury a vzdělanosti se soběstačností ve výrobě potravin, pak se osvobodila, vyvraždila a vyhnala bílé farmáře a přišel úpadek a hladomor. Všechna infrastruktura, farmy a výrobní prostředky tam zůstaly, tak co soudruzi v Africe dělali špatně?

Odpovědět


Re: Rozvojové země zkoumají jenom jak vydolovat víc peněz z těch rozvinutých.

Milan Krnic,2018-04-08 12:19:05

Jak "Kdyby jim šlo"? Pokud jste třeba v týmu výzkumníků, musíte mít nějaké výsledky, abyste dostal plat. Zadarmo ani kuře nehrabe. To, že vyplodíte kravinu, není důležité. Důležité je, aby jí akceptovalo okolí, které vám podepisuje výplatu. Je to jednoduché a s tím, zda je země rozvojová, to přímo nesouvisí.

Odpovědět

Deje sa to uz desatrocia

Peter Hrdlicka,2018-04-07 14:02:01

Ak podobné veci chcú teraz riešiť rozvojové krajiny, tak prečo si niekto naivne myslí, že bohaté krajiny už také niečo nerobili v minulosti alebo nerobia v súčasnosti ? Pretože o tom neinformoval mainstream ? Informácie sa zvyčajne odtajňujú po desiatkach rokov.

Napríklad v Británii... theguardian.com:

On August 15, 1952, one of the worst flash floods ever to have occurred in Britain swept through the Devon village of Lynmouth. Thirty five people died as a torrent of 90m tons of water and thousands of tons of rock poured off saturated Exmoor and into the village destroying homes, bridges, shops and hotels.

The disaster was officially termed "the hand of God" but new evidence from previously classified government files suggests that a team of international scientists working with the RAF was experimenting with artificial rainmaking in southern Britain in the same week and could possibly be implicated.

Squadron Leader Len Otley, who was working on what was known as Operation Cumulus, has told the BBC that they jokingly referred to the rainmaking exercise as Operation Witch Doctor.
Guardian Today: the headlines, the analysis, the debate - sent direct to you
Read more

His navigator, Group Captain John Hart, remembers the success of these early experiments: "We flew straight through the top of the cloud, poured dry ice down into the cloud. We flew down to see if any rain came out of the cloud. And it did about 30 minutes later, and we all cheered."

The meteorological office has in the past denied there were any rainmaking experiments conducted before 1955, but a BBC Radio 4 history investigation, to be broadcast tonight, has unearthed documents recently released at the public record office showing that they were going on from 1949 to 1955. RAF logbooks and personnel corroborate the evidence.......

Odpovědět

mluvit o globálním oteplování ani žertem ne

Lenka Svobodová,2018-04-07 01:02:31

Kdo ví o klimatu to základní minimum, tak by vůbec neměl ani žertem mluvit o globálním oteplování.
Zatímco zvýšení sluneční aktivity je spojené se stabilními teplotami max 25°C a západními větry, tak počasí v malé době ledové je velmi nepravidelné. Střídá se horko, zima, vlhko, povodně a sucho neúroda a to v poměrně dlouhých intervalech kolo 3 týdnů. Což je mnohem déle než je tepelná setrvačnost budov anebo kapacita vodních zásob v lesech.

I kdyby nastávalo oteplování, tak je to klima přijatelnější a lepší, než v blížící se obě ledové. Není vůbec žádoucí snažit se to měnit, protože bychom se připravili o vyšší úrodnost.

1) Jedna věc je, že ochlazováním se snižují výnosy a zvyšují výdaje na topení a chlazení.
2) Druhá věc je, že v 19. století se ukončilo teplé období trvající 10.000 let a měla začít doba ledová trvající 100.000 let.

Díky těm bláznům klimatickým alarmistům by to mohlo nastat. Stačí aby vybuchla nějaká sopka, zastínila slunce a celá naše planeta zamrzne na tisíce let. Rozprašovat ve vzduchu prach je jednoduché, ale odstranit prach ze sopky je těžší.
Buďme rádi, že stoupá množství kysličníku uhličitého díky prezidentu Trumpovi, který zarazil hazardní alarmistické hry.
Vypadá to, jako kdyby článek lhal a zatajoval fakt, že při oteplování planety teploty nestoupají, ale naopak klesají především v létě.

Odpovědět


Re: mluvit o globálním oteplování ani žertem ne

Mojmir Kosco,2018-04-08 11:10:31

Chytré jak podajici letadlo.neexistuje místo na zemi které by nebylo nejak zasaženo lidskou činnosti .to že se podnebí mění je těm kteří pracují venku a ne v klimatizované kanceláři jasné .přizpůsobujeme tomu osevní plány snažíme se o vodu a pod.globalni inženýrství se samozřejmě projevuje -liniové stavby všech druhů od dálnic přes koridory po panamský průliv jednotné soustavy . jednotné odrůdy jednotna kultura já vlastně neznám lidskou činnost kde by jsme se nesnažili o jednotnost a průměrnost . I vymírání v předchozích dobách mělo úplně stejně znaky. a o to se hraje ne o to zda probíhá klimatická změna ale o to zda jsme jeho příčina ( neexistuje důvod aby jsme nebyli) .berte posledních 5000 let.

Odpovědět


Re: mluvit o globálním oteplování ani žertem ne

Jiří Novák,2018-04-10 18:09:06

Mít na začátku dubna 30 stupňů ve stínu, to už vážně není legrační, to je fakt.

Odpovědět

Libor Zak,2018-04-06 20:57:48

Tohle zavání docela průšvihem. Tahle planeta je zatím jediná, kterou máme a kde se dá žít. Ve snaze vyhnat čerta asi není dobrý nápad použít ďábla. Doba ledová, nebo třeba superbouře to jsou celkem velké rizika. A bojím se, že pokud to bude pro nějakou rozvojovou zemi finančně únosné, tak to prostě zkusí.

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2018-04-06 22:54:28

Průšvihem zavání kdeco. V Iráku ještě hoří ropné vrty zapálené Islámským státem, žár je takový, že ožehne kůži na 30 m. Takže globální oteplení trochu jinak.

Odpovědět


Re: Re:

Milan Krnic,2018-04-07 14:53:34

A nejen v USA se kácí stromy jako o život. Na co takový strom, když, tak zase doroste (trpké :-D )

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2018-04-07 22:54:15

Logika je jednoduchá, strom který doroste odčerpá CO2. Na to jde vydolovat peníze od firem a od vlády, tzv. 0 CO2 footprint lety letadlem, výroba atd.

Co už ekologistům nedochází je, že země není nafukovací a aby bylo kam vysadit nové stromy (a dostat za to zaplaceno) musí se ty staré pokácet a nejlépe prodat na topení, což uvolní CO2 zpátky do atmosféry.

Je to jako odlučování CO2 z komínu elektrárny jeho zachycováním do vápna které bylo vyrobeno z vápence vypálením, což je uvolnění co2 z vápence za cenu spotřeby spousty energie. To byl vážně vědecký projekt nad kterým se zelení rozplývali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2018-04-07 22:58:57

Stromy za použití spousty energie rozemlít a vylisovat na pelety, shrábnout dotaci na ekologické palivo a spálit v kotli pořízeném s dotací na ekologické topení :-)))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-04-08 12:02:51

A strom je celý z CO2 (to je ve Vesmíru normální - přeměna prvků), takže po jeho vytěžení do lesa nemusíme vrátit nic jiného, než CO2 z komínů. Máme to vymyšlené krásně.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni

















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace