Už asi není žádným tajemstvím, že se americký kosmický program dirigovaný NASA dostal po ztrátě podpory Bílého domu do slepé uličky. Budoucnost pilotovaných i robotických kosmických letů je ve hvězdách. Je smutné sledovat nedávnou světovou jedničku v průzkumu vesmíru, která od letošního roku nebude mít kosmickou loď schopnou dopravit astronauty ani k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Víra v soukromý sektor kosmické dopravy je sice chvályhodná, ale zatím bohužel velmi nereálná. NASA se bude doprošovat u Rusů a spoléhat na nadstandardně vřelé vztahy s nevyzpytatelnou asijskou mocností, které pochopitelně nikdo dlouhodobě nezaručí.
Není divu, že se NASA snaží otevírat veřejnosti, což občas přinese velmi zajímavé projekty. V posledních měsících zaujal například program HiWish, v jehož rámci si mohou volně registrovaní uživatelé vybrat oblast povrchu Marsu, na kterou se zacílí pozorné oko kamery HiRISE (zkráceno z High Resolution Imaging Science Experiment) od společnosti Ball Aerospace & Technologies Corp. sídlící ve městě Boulder, Colorado. HiRISE je jedním ze šesti vědeckých zařízení na palubě planetární sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která od roku 2006 krouží kolem Marsu. Jde o kameru pořizující barevné fotky povrchu Marsu ve viditelné oblasti spektra s velice slušným rozlišením 30-60 cm na 1 pixel snímku, díky němuž dovede rozumě rozeznat objekty o velikosti kolem 1 metru. Klíčovým prvkem HiRISE je půlmetrový teleskop, vůbec největší ze všech teleskopů na palubě sond vyslaných do hlubin vesmíru.
HiRISE se údajně v NASA přezdívá „lidový dalekohled“, právě kvůli programu HiWish, který na HiRISE běží od ledna 2010. Za tu dobu nadšení fandové průzkumu Marsu poslali NASA přes 1000 tipů na místa povrchu Marsu, která by měl HiRISE detailně vyfotit. Během posledních dnů NASA zveřejnila prvních osm fotografií programu HiWish a lze očekávat, že se jich brzy objeví mnohem víc. V době strádání výzkumu vesmíru to je skvělý trik, jak zaujmout veřejnost a média a to se rozhodně počítá. Vědci se oprávněně rozplývají nad tím, jak HiWish a podobné programy dovedou přitáhnout mladou generaci k vědecké kariéře, což je celosvětově velmi žádoucí.
Vlastně to není poprvé, co sondy kroužící kolem Marsu spolupracovaly s veřejností. Samotný HiRISE na palubě MRO od roku 2006 uskutečnil cca 13 tisíc pozorování povrchu Marsu, včetně oblastí vybraných studenty v programu NASA Quest. I tak ale HiRISE zachytil jenom pouhé procento povrchu Rudé planety.
Veřejnost měla možnost vybírat cíle pozorování i pro sondu Mars Global Surveyor, která mezi lety 2003 a 2006 na Marsu vyfotila celkem 1086 míst. Program umožňující výběr zajímavých míst na povrchu Marsu běží dokonce i na třetí sondě NASA obíhající kolem Marsu. Mars Odyssey od roku 2009 vyfotografovala zhruba 500 míst na Marsu, které byly vybrány z celkem 1400 tipů veřejnosti.
Šéf projektu HiRISE Alfred McEwen doufá, že lidé uvítají možnost podílet se na průzkumu cizího světa a že se díky programům jako HiWish podaří získat přízeň veřejnosti. Vědci prý uvítají čerstvé názory a nové úhly pohledu, které by mohly přispět k zajímavým objevům. Fotky z HiRISE jsou úžasné a zároveň strašlivě deprimující. Máme ohromný nový svět skoro na dosah ruky, doslova na talíři, můžeme si vyfotit každý jeho detail a přitom je tak zoufale nedosažitelný. Při pohledu na marťanské krajinky vyfocené HiRISE snad každého napadne, jaké by to tam asi bylo. Pustý Mars by potěšil milovníky bizarních krajin i kalkulující ekonomy. Ohromné plochy volného prostoru, spousty surovin a nikde žádní aktivisté poutající se k bagrům. Kolumba to tak nebolelo, protože plul do neznáma a neviděl, kam se nikdy nedostane.
| Prameny: Mars Reconnaissance Orbiter Mission, ScienceDaily 3.4. 2010, Wikipedia (HiRISE) | Katalog: http://www.uahirise.org/katalogos.php | Projekt HiWish sídlí zde: http://www.uahirise.org/hiwish/ |
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?
Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série
Autor: Jan Špaček (19.01.2023)
Diskuze:
Igor Tureček
Milan Závodný,2010-04-14 06:13:56
Máte mimoriadny prehľad o veciach tak nesúvisiacich, ako je výskum Marsu a zbraňové systémy. Snažím sa dať do súvislostí fakty, prečo ľuďom nevadí agresívna politika hlavného agresora sveta /je o tom vtip na www: neznyrev.sk: Amerika nemá tak veľkú riť, aby ste sa tam všetci vošli/, a zároveň idey zo 60-tych rokov o dobývaní kozmu sú ľuďom už ľahostajné, preto nepodporujú kozmický výskum. Predpovedám úplný krach kozmického výskumu, a tiež mnohých oblastí základného výskumu, /trocha ma mätie úspech v CERN, tam je peňazí stále dosť/. Inteligentné ľudstvo vzhliada k hviezdam, to naše iba do vlastného taniera. O tomto sa ja snažím písať - o ľudskej hlúposti /kniha: Opice neveria, že pochádzajú z človeka/ a zdá sa mi, že som jediný Mohykán na túto tému.
Soukromé orbitální stanice
Igor Turecek,2010-04-13 03:27:19
Jedna soukromá společnost plánuje hotely na oběžné dráze.
http://spaceports.blogspot.com/2007/06/bigelows-genesis-2-space-station.html
Na říjen 2010 je jinou soukromou společností ohlášen soukromý přenos energie orbitální dráhy na Zem. Mám takový dojem, že by se mělo jednat o firmu xenotechresearch.com tolik posmívaného Charlese Shultse za jeho objev fosilií na Marzu.
Česká republika má to štěstí, že jsem se na hledání fosilíí také podílel
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010020009
Zbraně s ochuzeným uranem - Americká demokracie
Igor Turecek,2010-04-13 02:59:51
Mrtvé děti v Iráku a Afghánistánu jsou smutnou skutečností
Ochuzený uran (depleted uranium, DU) není v rozporu se svým spíše mírně znějícím názvem zbaven radioaktivity ani toxicity. Termín „ochuzený“ znamená pouze to, že je zbaven izotopu U-235 potřebného ke štěpení v nukleárních reaktorech. Radioaktivní odpad z nukleárních zařízení, známý jako DU, je odstraňován z palivových tyčí a skládá se hlavně z izotopů uranu U-238 a U-236 (produkt nukleárního štěpení, který v přírodním stavu neexistuje) a jiných stopových radioaktivních prvků. Zatímco pro průmysl, který stále nenašel způsob, jak se nebezpečné látky zbavit, znamená jen obtíž, stal se z něho ideální kov pro využití v řadě zbraní a Pentagon z něho vytloukl kapitál.
Jako 1,7krát těžší než olovo a mnohem tvrdší než ocel a navíc se schopností hoření při velmi vysoké teplotě, se DU osvědčil jako ideální prorážeč pro hlavice raket, které mají proniknout silným pancéřováním nebo do betonových bunkrů ze železobetonu a oceli. Jakmile ochranu prorazí, zahoří na teplotu, která spálí všechno uvnitř (proto bylo možno vidět ve vracích iráckých tanků zasažených americkou palbou spálená těla). Proto si našel cestu do munice pro kulomety ráže 30 mm, zvláště těch, které používají ve velkém měřítku bojová letadla A-10 Warthog v Iráku a v Afghánistánu (stejně jako v Kosovu), do hlavic pro tanky Abrams a používán je zřejmě také do bomb GBU-28 a GBU-37 určených k ničení bunkrů, z nichž každá může mít v hlavici 1-2 tuny radioaktivní látky. DU se rovněž používá jako zátěž do střel s plochou dráhou letu a shoří, když střela exploduje. Některé střely s plochou dráhou letu určené k zasažení nedobytných cílů jsou údajně opatřeny hlavicemi s DU, jako např. střela vzduch-země AGM-130, která nese jednotunovou prorážecí hlavici. Kromě toho je ochuzený uran používán ve velkém množství do pancéřování tanků a další výzbroje. Tento materiál se stává toxickým zdrojem zamoření ve chvíli, kdy se tanky stanou terčem útoku a hoří.
Zatímco Pentagon nepřestává tvrdit - v rozporu se všemi vědeckými důkazy - že použití ochuzeného uranu nepředstavuje žádné riziko, američtí vojáci v Iráku byli prý instruováni, aby se vyhýbali všem místům, kdy byly tyto zbraně použity, tedy zničeným iráckým tankům, vybuchlým bunkrům atd., a v případě, že se k nim přiblížit musí, aby si brali masky. Mnoho zničených vozidel bylo dopraveno zpět do USA, kde byla pohřbena na zvláštních místech vyhrazených pro nebezpečně kontaminovaný jaderný materiál. (Tisíce tun ochuzeným uranem kontaminovaného písku z Kuvajtu, zamořeného DU během americké zkázy iráckých tankových sil ve válce roku 1991, byly v loňském roce potichu odstraněny a dopraveny na opuštěné místo v Idahu). Podezření vzbuzuje, že mezinárodním odborníkům bylo znemožněno prozkoumat po lékařské stránce místa zasažená DU v Iráku a Afghánistánu. Výborná série článků uveřejněných před několika lety Christian Science Monitorem však líčila, jak zpravodajové tohoto listu navštívili taková místa s Geigerovým počítačem a zjistili, že jsou mimořádně „horká“ radioaktivitou.
DU nepředstavuje velké nebezpečí jako čistý kov, ale až poté, co exploduje a hoří, kdy je možno částečky oxidu uranu (smolince), který je stejně radioaktivní jako čisté izotopy, vdechnout nebo polknout. Každá sebemenší částečka uranu v těle je smrtelně jedovatá a po čase může způsobit rakovinu – především plic, ale i ledvin, varlat nebo vaječníků.
Existují zprávy o dramatickém nárůstu případů deformovaných dětí narozených ve Fallúdže, kde zbraně s DU ve velké míře použila americká námořní pěchota v listopadu 2004. Britská televize SKY UK minulý měsíc ve zprávě, o níž se nezmínila žádná z hlavních amerických informačních agentur, upozornila na výrazný nárůst porodů poškozených dětí v tamních nemocnicích. Vysoký počet takto narozených dětí se objevoval po řadu let rovněž v Basře na jihu Iráku, kde byl DU použit jak v roce 1991 při válce v Zálivu, tak v roce 2003 během útoku na Irák.
Mimoto zpráva, kterou generálnímu tajemníkovi OSN zaslal irácký ministr pro ženské záležitosti od roku 2006 dr. Nawál Madžíd as-Sámarráí, uváděla, že v září 2009 se ve fallúdžské hlavní nemocnici narodilo 170 dětí, z nichž 24 % zemřelo během prvního týdne života. A co horšího, 75 % dětí narozených v tomtéž měsíci, se narodilo deformovaných. Ve srovnání s tím se v srpnu 2002, šest měsíců před americkou invazí, ve městě narodilo 350 narozených dětí, z nichž během prvních sedmi dnů zemřelo jen šest a pouze jediné z nich bylo deformované. Je zřejmé, že se ve Fallúdže stalo něco hrozného a řada lékařů z toho podezírá prach obsahující ochuzený uran, který se po městě rozšířil.
Skutečný dopad prvního rozsáhlého použití zbraní s ochuzeným uranem v zalidněném městském prostředí (DU byl rozsáhle použit zvláště v roce 2003 v Bagdádu, Sámarrá, Mosulu a dalších velkých iráckých městech) se ovšem projeví teprve po letech, jak odhaluje postupně rostoucí počet případů rakoviny, porodů deformovaných dětí a dalších genetických vad v Iráku a Afghánistánu. Toto je jedovaté dědictví amerického válečného zločinu.
Samozřejmě, stejně jako v případě Agent Orange ve Vietnamu, jedovaté dopady tohoto použití toxického materiálu americkou armádou v boji budou po léta na sobě pociťovat muži a ženy, kteří byli posláni, aby v těchto posledních amerických válkách bojovali. Jako v souvislosti s Agent Orange, i nyní Pentagon a ministerstvo pro záležitosti veteránů snaživě popírají tvrzení veteránů války v Zálivu a obou současných válek v Iráku a v Afghánistánu, kteří prohlašují, že jejich rakovina a další choroby souvisí s tím, že byli vystaveni působení ochuzeného uranu.
Připomínka Agent Orange by v nás měla vzbuzovat podezření vůči tvrzením vlády.
Deformované a mrtvé děti v Iráku by nás měly vyzvat, abychom požadovali odchod z Iráku a Afghánistánu, lékařskou pomoc obětem a zákaz veškerých zbraní obsahujících ochuzený uran.
Zdroj
http://www.zvedavec.org/komentare/2009/10/3361-zbrane-sochuzenym-uranem-mrtve-deti-viraku-a-afghanistanu-jsou-smutnou-skutecnosti.htm
Clanek pekny, ale ... :-(
Frantisek Kroupa,2010-04-11 17:07:22
Pane autore, neslo by to bez invektiv vuci Rusku? Je to normalni stat; v tom smyslu, ze nelze najit dva stejne staty. Ma sva svetla obdobi i temna obdobi, historicke zkusenost zkusenosti atd.
A kdyz uz tak aspon piste vyvazene, treba se zminte o zamorske nezpytatelne velmoci, ktera sice neni schopna dopravit lidi na obeznou drahu, ale vojensky napada koho si zamane, zejmena darebacke rezimy, coz jsou ty, ktere ona sama takto oznaci.
Oficialni statistika Iráku s americkou demokracií
Igor Turecek,2010-04-13 02:51:22
1.) Milion ovdovělých iráckých žen (podle údajů iráckého ministerstva pro ženské záležitosti).
2.) Čtyři miliony osiřelých iráckých dětí (podle odhadů iráckého ministerstva plánování).
3.) Dva a půl milionu (2 500 000) zabitých Iráčanů (podle iráckého ministerstva zdravotnictví a soudního lékařství).
4.) 800 000 Iráčanů zmizelo v tajných věznicích patřících různým vládnoucím stranám (podle stížností registrovaných iráckým ministerstvem vnitra).
5.) 340 000 iráckých vězňů zatčených bez obvinění zmizelo v amerických věznicích, věznicích irácké vlády a věznicích na území Kurdistánu (podle iráckých, arabských a mezinárodních organizací lidských práv včetně organizací OSN). Americké okupační síly oficiálně přiznávají, že počet iráckých vězňů v jejich věznicích se pohybuje kolem 120 000).
6.) Čtyři a půl milionu (4 500 000) Iráčanů uprchlo za hranice Iráku (podle statistik osob žádajících o pas u Generálního ředitelství pasů).
7.) Z dvou a půl milionu (2 500 000) Iráčanů se stali uprchlíci ve vlastní zemi (podle iráckého ministerstva pro uprchlíky).
8.) Registrováno je 76 000 případů AIDS; před invazí a okupací Iráku nepřekročil počet těchto případů 114 (podle statistiky ministerstva zdravotnictví).
9.) Hrozivé rozšíření užívání drog mezi mládeží (podle iráckého ministerstva zdravotnictví a Centra pro boj s drogami). Existuje řada fundovaných článků o metodách pašování drog, mezi nimiž jsou i látky vysoce toxické, které se dostávají do skladišť v jižní části země, kontrolovaných některou z vládních stran a milic, i o tom, jak je zisk z prodeje těchto drog využíván ke kupování (podplácení) vládních úředníků s cílem získat jejich podporu a mlčení, a na financování volebních kampaní.
10.) Tři z každých čtyř sňatků končí od invaze a okupace Iráku rozvodem (podle iráckého ministerstva zdravotnictví).
11.) Více než 40 % Iráčanů žije pod hranicí chudoby (podle iráckého ministerstva pro lidská práva). Skutečné procento je patrně mnohem vyšší a může překračovat 55 %.
12.) Pokles úrovně a kvality základního i terciárního vzdělání podle prohlášení přestavitelů UNESCO vede tuto organizaci k odmítnutí uznávat univerzitní hodnosti vydávané iráckými univerzitami a fakultami.
13.) Desetitisíce falešných univerzitních hodností byly uděleny vysokým vládním činitelům, vysokým důstojníkům, generálním ředitelům a vysokým představitelům politických stran (podle prohlášení a statistik Irácké komise pro čestnost a průhlednost).
14.) Existuje kolem 550 politických skupin a stranických koalic (podle Irácké nezávislé volební komise) a dodnes neexistuje žádný zákon regulující tento ohromný počet.
15.) Existuje asi 11 400 občanských organizací (podle iráckých ministerstev vnitra, spravedlnosti a sociální péče). Tyto organizace mají veřejné i tajné úkoly a není jasné, jaká která organizace je a jak jsou financovány.
16.) V zemi působí 126 bezpečnostních společností kontrolovaných cizími tajnými službami a registrovanými iráckým ministerstvem vnitra. Údajným úkolem těchto společností je ochrana cizích ambasád, cizích diplomatů a prominentních návštěvníků. Jejich tajné úkoly však známy nejsou. Z nejasných důvodů je tak dnes v Iráku milion ozbrojených lidí, rozdělených mezi ministerstva obrany a vnitra, různé vládní bezpečnostní agentury a bezpečnostní služby různých vládnoucích stran.
17.) V zemi je 43 oficiálně registrovaných ozbrojených milic spojených s politickými stranami.
18.) Existuje 220 listů a tiskových publikací financovaných zahraničními tajnými službami (podle Svazu iráckých novinářů). Specifickým účelem těchto publikací je vymývat Iráčanům mozky, zabránit jim v přemýšlení nad různými projekty, jejichž cílem je rozdrobení Iráku na sektářské, regionální a etnické ministáty, a zničit jejich národní identitu.
19.) Existuje 45 televizních kanálů financovaných cizími tajnými službami (podle prohlášení managementu televizí Nilesat a Arabsat).
20.) Existuje 67 rozhlasových stanic financovaných cizími tajnými službami (podle prohlášení Irácké informační komise).
21.) Existují čtyři sítě digitálních komunikací, každá odhadem v hodnotě 12 miliard dolarů, financované stranickými vůdci. Jde o tyto společnosti.
– Kork Company, již vlastní výlučně Mas‘úd Barzání, prezident Kurdistánu;
– Assia Company, vlastněná výlučně Džalálem Tálabáním, prezidentem Iráku;
– Zein Company (kuvajtská), již vlastní po 50 % Ahmad Šalabí a Málikího strana Dawa;
Atheer Company, již vlastní výlučně Abd al-Azíz al-Hakím (pozn. překl.: ten je nyní již mrtvý a dědictví po něm převzal jeho syn Ammár al-Hakím).
22.) Existuje více než 11 400 oficiálních a neoficiálních stranických sídel. Mělo by jít o sídla falešných podnikatelských společností, nevládních organizací či politických skupin. Veřejnost je přesvědčena, že irácká vláda tato sídla odňala jejich legálním vlastníkům poté, co byli odstraněni či donuceni je uvolnit a hledat útočiště někde jinde. Všechna jsou placena z iráckého národního rozpočtu
To vše je pouhá špička ledovce z toho, co se děje v „novém demokratickém Iráku“ od americké invaze a okupace.
Autor: sabahalbaghdadi@maktoob.com.
překlad: http://palestinethinktank.com/2009/08/07/sabah-al-baghdadi-iraq-disastrous-and-shocking-official-statistics/
originál
http://kanaanonline.org/ebulletin-ar/
překlad do češtiny
http://www.zvedavec.org/komentare/2009/10/3357-irak-katastrofalni-a-sokujici-oficialni-statistika.htm
???
Pavel Ostadal,2010-04-09 09:12:24
Kam se poděl obvyklý rudý nádech tolik oblíbený na dřívějších fotkách NASA z Marzu?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
