Bombardování asteroidy v Eta Corvi  
Spitzerův vesmírný infradalekohled vystopoval intenzivní bombardování asteroidy v blízkém hvězdném systému Eta Corvi. Jak to tam asi doopravdy vypadá?

 

Zvětšit obrázek
Rej asteroidů v Eta Corvi. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

 

Zvětšit obrázek
Carey Lisse. Kredit: C. Lisse, Caltech.

Vše nasvědčuje tomu, že naše hvězdná soustava prošla v době před 4,1 až 3,8 miliardami let, tak jako každý odhodlaný teenager, řádně divokým obdobím. Pokud správně rozumíme dokladům z oněch dávných časů, tak se Sluneční soustava tehdy velmi slušně pročistila. Kosmické smetí, které zůstalo po vzniku planet na periferii oběžných drah, se tehdy z části ztratilo v hlubokém kosmickém prostoru a z části se naopak rozletělo směrem ke Slunci, se všemi katastrofálními důsledky pro vnitřní kamenné planety. Dodnes se najdou jeho dobře patrné stopy na Měsíci, kde jsou krásně vidět jako slavná měsíční moře, Marsu i Merkuru. Příčiny tohoto Pozdního těžkého bombardování (Late Heavy Bombardment) nejsou zcela jasné a není vyloučeno, že nikdy do detailu nebudou známé.

 

Řada odborníků se nicméně kloní k takzvanému Modelu z Nice, podle jehož počítačových simulací v době před zmíněným bombardováním planet asteroidy došlo mezi Jupiterem a Saturnem k orbitální rezonanci 2:1, čili velkému gravitačnímu kopanci, v důsledku čehož se přestavěly oběžné dráhy všech velkých planet Sluneční soustavy a nastalá gravitační strkanice odstartovala Pozdní těžké bombardování. Někteří lidé zase hledají jeho vysvětlení v zániku páté kamenné planety, která údajně obíhala mezi Marsem a Hlavním pásem planetek, nebo případně v odletu pátého plynného obra, který by původně obíhal mezi Saturnem a Uranem, daleko za hranice všedních dnů. Představa Pozdního těžkého bombardování je pozoruhodná sama o sobě a navíc je ještě kriticky důležitá pro úvahy o vzniku pozemského života, který buď vznikl velice rychle po této epizodě, ve vodě oceánu meziplanetárního původu a z organického materiálu dopraveného právě deštěm asteroidů, anebo ji musel někde přežít. Těžko říct, co je více uvěřitelné.

 

 

Zvětšit obrázek
Model z Nice. Kredit: Poppy, AstroMark, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Spitzerův vesmírný infradalekohled. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Do tuhých debat o povaze Pozdního těžkého bombardování teď velice zajímavým způsobem vstoupil Spitzerův vesmírný infračervený dalekohled. Carey Lisse z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurelu totiž ve světle přicházejícím od hvězdy Eta Corvi s jeho pomocí pozoroval poměrně zvláštní stopy horkého meziplanetárního prachu o teplotě přibližně 85 stupňů Celsia, který tvoří prachový disk ve vzdálenosti menší než 3,5 AU (astronomické jednotky) od hvězdy a je tvořen kamením, vodním ledem a organikou. Podle Lisseyho týmu tudíž odpovídá rozsekaným kometám či ledovým asteroidům. Eta Corvi z malého souhvězdí Havrana (Corvus), jinak žlutobílý trpaslík spektrálního typu F2 o hmotnosti 1,4 Slunce, stáří cca 1,5 miliardy let a ve vzdálenosti 59 světelných let od nás, má ještě jeden prachový prstenec, původně zachycený už sondou IRAS (InfraRed Astronomical Satelite), tentokrát chladnější (cca mínus 190 stupňů Celsia), ve vzdálenosti přibližně 100-150 AU, ten je ale vcelku pochopitelný. Je to vlastně obdoba nám důvěrně známého Kuiperova pásu s Rozptýleným diskem.

 

 

Zvětšit obrázek
Souhvězdí Havrana. Eta Corvi vedle delty. Kredit: IAU and Sky & Telescope magazine (Roger Sinnott & Rick Fienberg), Wikimedia Commons.

Vtip je v tom, že Lisse a spol. vysvětlují vnitřní horký prachový disk Eta Corvi jako doklad právě probíhajícího bombardování asteroidy v tamější hvězdné soustavě. To je samozřejmě naprosto fascinující a pokud se zásadním způsobem nepleteme, tak se nám naskytla unikátní možnost pozorovat významný kus pozemské historie v takříkajíc přímém přenosu. Zdá se, že hmota vnitřního disku, která odpovídá středně velkému objektu z našeho Kuiperova pásu o průměru 160 km, pochází z vnějších oblastí dotyčného systému a že načasování i místo jejího nynějšího výskytu svědčí pro divoké srážky s asteroidy. Není těžké uhodnout, že se teď na Eta Corvi zaměří pozornost mnoha dalších badatelů, kteří tam budou pátrat po případných planetách a užívat si rej asteroidů v přímém přenosu.

 

Prameny: NASA, Jet Propulsion Laboratory News 19.10. 2011, Wikipedia (Late Heavy Bombardment, Eta Corvi).


 

Datum: 22.10.2011 09:27
Tisk článku

Související články:

Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Jak předělat planetku na vesmírný habitat během pouhých 12 let     Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2023)
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
Velký železný meteorit ukrývá na Zemi neznámé minerály     Autor: Dagmar Gregorová (01.12.2022)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz