Nitro naší planety je velice blízko, alespoň v měřítku vesmíru. Přitom ho ale stále známe jenom málo, protože ho před námi skrývají mocné vrstvy hornin. Australští vědci nedávno pořídili první víceméně přímý důkaz, že vnitřní jádro Země je opravdu pevné.
Hrvoje Tkalčić a Thanh-Son Phạm z Australian National University jsou přesvědčeni, že tento důkaz přinesli v podobě detekce příčných seismických vln typu J (anglicky J waves), v jádru Země. Tento typ vlny se přitom podle našich znalostí může vyskytovat jenom v pevné hmotě. Podle Tkalčiće je teď jasné, že vnitřní jádro naší planety je pevné. Badatelé ale zároveň zjistili, že je méně pevné, než jsme si mysleli.
Pokud mají australští vědci pravdu, tak vnitřní jádro Země sdílí mechanické vlastnosti s materiály jako je zlato a platina. Tkalčić rovněž upozorňuje, že vnitřní jádro vlastně představuje časovou schránku z dob vzniku Sluneční soustavy. Pokud vnitřnímu jádru porozumíme, tak bychom měli získat slušnou představu o vzniku a evoluci Země a terestrických planet obecně.
Seismické vlny, které procházejí vnitřním jádrem planety, jsou natolik nepatrné a nevýrazné, že je nemůžeme pozorovat přímo. Pro seismology byla jejich detekce honbou za Svatým grálem už od třicátých a čtyřicátých let, kdy byla existence těchto vln předpovězena. Australský tým musel přijít s kreativním přístupem.
Jejich metoda „correlation wavefield method“ spočívá v tom, že po velkém zemětřesení badatelé porovnávají signály seismických vln, které přijaly dva nezávislé přijímače. Podobný postup přitom již stejný výzkumný tým použil při měření tloušťky ledu v Antarktidě. Badatelé se soustředili na seismické vlny, které dorazily do přístrojů 3 až 10 hodin po velkých zemětřeseních. Během výzkumu využili globální síť pro měření seismických vln. Mohli analyzovat signály ze všech možných dvojic přijímačů u všech velkých zemětřesení v příslušném období. Tím získali velké množství kombinací pro analýzy.
Použitý postup se osvědčil a vědci ho chtějí využívat i v budoucnu. Výzkum vnitřního jádra planety stále pokračuje. Doposud například nevíme, jaká je teplota vnitřního jádra. Ani jaké je jeho přesné stáří či jak rychle vnitřní jádro Země tuhne. S postupným rozvojem seismologie se ale postupně do vnitřního jádra „dostáváme“ a odhalujeme jeho tajemství. Je to vlastně otázkou života a smrti celé planety, protože vnitřní jádro těsně souvisí s generováním magnetického štítu Země. Je tedy v našem zájmu, abychom se o vnitřním jádru dozvěděli co nejvíce.
Video: The path of earthquakes through the Earth's inner core
Literatura
Australian National University 19. 10. 2018, Science 362: 329–332.
Vnitřní jádro Země je teplejší o 1 000 stupňů Celsia
Autor: Stanislav Mihulka (30.04.2013)
Vnitřní jádro Země je mimo rytmus
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2013)
Ve vnějším jádru Země teče obrovská řeka roztaveného železa
Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2016)
Hlubiny Země skrývají ohromný poklad diamantů. Ale je nepřístupný
Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2018)
Diskuze:
r. 2013
_václav _procházka,2018-10-29 16:48:46
Obsah článku je starý už 5 let:
https://www.national-geographic.cz/clanky/zemske-jadro-meni-svou-rychlost-a-je-asi-mekci-zjistili-vedci.html
australski vedci :)
Michal Lichvár,2018-10-25 10:24:05
Australski vedci Hrvoje Tkalčić a Thanh-Son Phạm :)
ja sa proste nemozem nesmiat nad tymi americkymi, anglickymi, australskymi vedcami so slovanskymi, indickymi a cinskymi menami.
Ako prestizne by boli zapadne univerzity, keby si tam stredna vrstva (alebo nizsia vrstva za celozivotne zadlzenie) neplatila vysoke skolne, z ktoreho potom plati najlepsie mozgy, ktore si ale samy nedokazu vychovat.
Re: australski vedci :)
Jiří Kocurek,2018-10-25 13:13:10
Jojo, každý přece ví, že američani nic nevymysleli... Protože neví, co američani vymysleli. A tak nemá informaci o tom, že by američani něco vymysleli. A tento nedostaek informací zaměňuje za jistotu, že "američani nic nevymysleli". Sněhurka je přece česká pohádka... A úplně nejlepší je posmítat se zápaďákům v televizi* za vynález polovodičů**, jako soudruh Jakeš, trapas před celým národem.
Ako prestižné by boli, keby ...? Nebyly by žádné. Nepsali bychom si po internetu a v noci bychom byli potmě. I ten starověký Pytagoras potřeboval mecenáše.
*)Vynálezce CRT televize je J. J. Thomson.
**)William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain, dle wiki.
PS: Slovensko studuje na západě ponejvíc v Brně. Stačí chvilku poslouchat jakou řečí mluví studenti.
Re: Re: australski vedci :)
Michal Lichvár,2018-10-29 14:25:10
Ja som nepovedal, ze nic nevymysleli. Len ze si (uz) nevychovavaju svojich vlastnych vedcov, resp. nie v takej miere.
A zrovna co sa tyka Edisona ... ktovie kolko z "jeho" patentov bolo vskutocnosti z jeho hlavy, konieckoncov pre neho nerobil len Tesla. Ale dobre, ta ziarovka asi bol jeho napad.
ps: ja viem, studoval som v Brne.
Anton Matejov,2018-10-25 08:55:28
...Je to vlastně otázkou života a smrti celé planety, protože vnitřní jádro těsně souvisí s generováním magnetického štítu Země...
Nemali by sme len pasívne čakať, kedy začne s rôznych príčin naše vnútorné jadro Zeme štrajkovať. Aj susedná planeta Mars stratila magnetické pole, má už len pozostakové magnetické pole. Následkom jej slnečný vietor odvial väčšinu atmosféry, zanikli tam oceány vody.
Naša Zem už dlho historickí neprepólovala, môžeme s prepólovaním už v blízkej budúcnosti vážne rátať. Prepólovanie môže trvať oveľa dlhšie, ako sme si v minulosti mysleli. Život môže byť v dobe preplolovania mimoriadne ohrozený. Môže našu Zem zasiahnuť aj silná supererupcia zo Slnka, voči ktorej bude magnetický štít Zeme slabý. V minulosti sa tak stalo. To ale ľudstvo nebolo tak závisle na elektrike, elektronike a satelitoch. Čo ak našu Zem zasiahne supererupcia zo Slnka v dobe prepólovania?
Hrozí aj výbuch blízkej supernovy, ktorý mohol zapríčiniť aj niektoré veľké vymieranie v minulosti.
Je spočítané, že naše Slnko bude zvyšovať svoju intenzitu žiarenia časom, že do miliárd rokov a možno aj oveľa skôr sa na Zemi vyparia všetky oceány a na Zemi nastane to biblické skleníkové peklo podobné tomu na Venuši.
Ja už navrhujem začať s projektami založiť v libračnom poli L1 Zeme záložné magnetické pole. Také pole by už súčasne ochraňovalo aj našu obežnú dráhu pre budúce kozmické stanice, mestá,továrne, satelity a podobne.
Vyskúšať by sme si to mohli v libračnom poli L1 Marsu. Mars chceme predsa kolonizovať.
Vytvoriť záložné magnetické pole v libračnom poli L1 Marsu a tak regenerovať atmosféru, už navrhla aj NASA. Projekty by neboli až tak drahé. Asi to ale nie je v sile jedného štátu.
Ani neviem ako pomôcť naštartovať taký projekt. Či sa obrátiť na nejakých miliardárov, Muskov, ESA, NASA? Založiť webovú stránku, nadáciu a podobne?
Re:
Pavel Nedbal,2018-10-25 19:41:11
Vážený pane,
Země je tu 4,5 Gy, ještě má dost slušnou deskovou tektoniku, magnetické pole se přepólovalo X-krát, život tu byl, je, a ještě slušnou dobu zůstane. Není důvod, proč by zrovna teď mělo mag pole vypovědět poslušnost. Umělé mag pole planetární dimenze jen tak nevytvoříte, a v L1 už vůbec ne (nestabilní). Marsu už není pomoci, to byste ho musel po rovníku omotat cívkou s proudem, což je jen sci-fireálné.
Kromě toho: složení vnitřku Země jen odhadujeme, železo tam bude určitě, ale při stávajících teplotách nemůžou existovat sloučeniny. K vytvoření magnetického pole ovšem vůbec není důležitý feromagnetický materiál (stejně je nad Curiovou teplotou), ale diferenciální rotace a vzestupné/sestupné proudy vodivého materiálu (při těch teplotách tam je vodivé vše), aby běželo samobudicí dynamo.
skutečná pravda
Michal Genzer,2018-10-25 01:56:44
Každý ví, že jádro zeměkoule je dutá děravá koule podobná míčku na florbal. V té kouli žije obří, nesmrtelný a neúnavný křeček. A vždycky když si prdne, nastane zemětřesení.
Re: skutečná pravda
Jan Balaban,2018-10-25 09:37:26
Už vo Švejkovi sa píše, že uprostred Zeme je ešte jedna guľa a väčšia ako táto. Dnes už vieme, že je z temnej hmoty.
Re: Re: skutečná pravda
Michal Lichvár,2018-10-25 10:35:02
a v Svejkovi to udajne hovoril nejaky blaznivy profesor ... lenze v jednej prednaske na CVUT rozoberal prednasajuci takuto teoriu:
Hasek chodil do krcmy v blizkosti blazinca, v blizkosti ktoreho bola aj univerzita ... a na tej univerzite v tom case posobil aj Einstein. Hasek mohol ten pribeh pocut a mylne sa domnievajuc, ze dotycny je z blazinca, uviest to tak v svojom Svejkovi.
video: https://youtu.be/TSL3ymMZtj4?t=110
alebo
https://dvojka.rozhlas.cz/blaznivy-profesor-z-haskova-svejka-je-ve-skutecnosti-albert-einstein-7462441
tak mně napadlo
Miloš Zyma,2018-10-24 17:30:22
Předpokládám, že v samém středu Země je nulová tíha a současně dostatečný tlak pro existenci jádra z kovového vodíku - je to hloupý nápad?
Re: tak mně napadlo
Josef Hrncirik,2018-10-24 21:24:18
Ve středu je i zítra g=0
Je možné, že tlak + teplota umožnují trvalou existenci kovového vodíku, ev. je tam dostatečně metastabilní. Problém je podobný jako u diamantu. Příprava přijatelnou rychlostí vyžaduje katalyzátor a extrémní podmínky. Bez katalyzátoru jsou nutné podmínky neschůdné či produkt je jen diamantlike.
Vodík je nejlépe aktivován Pd či kovy skupiny Pt.
Ve středu je však Fe+Ni a prakticky žádný H (protože je příliš lehký ve všech formách a ze středu spolehlivě uniká nahoru. Předpokládá se, že v kovu může být dost velké množství S, C, Si, ?O. H by asi též přednostně reagoval s O, S, C než by komplikovaně měl vytvářet kovový vodík.
Určitě někde astronomové diskutují stavový diagram vodíku a ev. výskyt jádra z kovového H či exotické vody (pochopitelně u planet bez kovového jádra).
Určitě potřebujeme kovový vodík pro střelbu ochuzeným uranem durch Abramsy i s U pancířem.
Re: Re: tak mně napadlo
Mojmir Kosco,2018-10-25 08:54:44
já bych byl za toho křečka .Konzistence odpovídá akorát je z temné hmoty a prdí temnou energii
Re: Re: Re: tak mně napadlo
Josef Hrncirik,2018-10-25 09:07:47
Spolehlivé věštby elastických vlastností jádra z šumu 3-10 hod. po velkých zemětřeseních umožňující odhadnout množství zlata a platiny v jádře lehce umožní předpovědět chování burzy před černým pátkem a vydělat majlant spekulací na futures v Au i Pt.
Re: Re: tak mně napadlo
Miloš Zyma,2018-10-25 11:02:40
Nějak mi nejde na rozum, co nutí vodík unikat nahoru při g=0, jinak chápu, že by mohl být vytlačován hustšími hmotami při g > 0.
Re: Re: Re: tak mně napadlo
Josef Hrncirik,2018-10-25 12:14:55
Difúze, ale hlavně se tam prakticky nemohl dostat ve větší koncentraci (platí to jen pro kovové tj. prakticky Fe jádro).
Mám dojem, že možná cca před 5 lety někteří geofyzici tvrdili, že jádro je karbid Fe9C4 či podobně.
Re: Re: tak mně napadlo
Miloš Zyma,2018-10-25 11:09:30
Proč si nepřipustit možnost, že hmota za zcela mimořádných podmínek může mít nečekané vlastnosti - viz též citát:
"Lidé vidí jen to, co jsou připraveni vidět."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
