Poslední z velociraptorů  
…aneb Představuje se Dineobellator notohesperus

Rekonstrukce přirozeného prostředí druhu Dineobellator notohesperus (v popředí). Ekosystémy v rámci geologického souvrství Ojo Alamo patřily k posledním životním protředím s bohatou přítomností dinosauří megafauny. Opeřeným „srpodrápým“ predátorům zde dělaly společnost početné druhy kachnozobých i ceratopsidních dinosaurů, mnoha dalších teropodů a například i obřích sauropodů. Na ilustraci trojice dromeosauridů v přítomnosti ceratopsida druhu Ojoceratops fowleri a obřího titanosaura druhu Alamosaurus sanjuanensis. Kredit: Sergej Krasovskij, v rámci práce Jasinski et al. (2020); Wikipedie (CC BY 4.0)
Rekonstrukce přirozeného prostředí druhu Dineobellator notohesperus (v popředí). Ekosystémy v rámci geologického souvrství Ojo Alamo patřily k posledním životním protředím s bohatou přítomností dinosauří megafauny. Opeřeným „srpodrápým“ predátorům zde dělaly společnost početné druhy kachnozobých i ceratopsidních dinosaurů, mnoha dalších teropodů a například i obřích sauropodů. Na ilustraci trojice dromeosauridů v přítomnosti ceratopsida druhu Ojoceratops fowleri a obřího titanosaura druhu Alamosaurus sanjuanensis. Kredit: Sergej Krasovskij, v rámci práce Jasinski et al. (2020); Wikipedie (CC BY 4.0)

Kdo by si nevzpomněl na zuřivé srpodrápé zabijáky z Jurského parku? Ačkoliv filmoví „raptoři“ neměli se svými skutečnými křídovými jmenovci mnoho společného, zapsali se natrvalo do povědomí fanoušků Jurského parku i široké veřejnosti. Pojmem „raptor“ dnes dokonce slangově označujeme všechny srpodrápé dinosaury, zejména pak dromeosauridy a v menší míře i jejich příbuzné troodontidy. Do podčeledi Velociraptorinae, tedy mezi nejbližší příbuzné samotného rodu Velociraptor, řadíme několik menších dravých dromeosauridů, například i mongolské rody Tsaagan a Adasaurus nebo čínský rod Linheraptor.[1] Nyní k nim přibyl další zástupce, jehož fosilie byly objeveny na severozápadě Nového Mexika, tedy ve fosiliemi oplývajícím státě, ležícím na jihozápadě Spojených států amerických. Zkameněliny tohoto dinosaura byly nalezeny v roce 2008 v sedimentech souvrství Ojo Alamo v údolí San Juan Robertem M. Sullivanem, Stevenem E. Jasinskim a Jamesem Nikasem. Další materiál byl vykopán ještě v letech 2009 a následně 2015 až 2016. V roce 2011 bylo o tomto nálezu poprvé referováno v odborné literatuře.[2] Teprve nyní, tedy dvanáct let po prvním objevu, dostal menší dromeosauridní teropod své vědecké jméno a byl formálně popsán.[3] Dineobellator notohesperus je zajímavé binomen (dvouslovné vědecké jméno), odkazující k indiánskému kmeni Navahů (slovo Diné označuje právě lid tohoto kmene) a druhové notohesperus se dá volně přeložit jako „jihozápadní“ (což geograficky odkazuje k místu jeho objevu na jihozápadě severoamerického kontinentu). Při pohledu zdálky by nám tento dravec nejspíš připadal jako velký nelétavý pták, ovšem s ostrými zuby v čelistech a s dlouhým ocasem. Je prakticky jisté, že byl opeřený, teplokrevný, rychle se pohybující a relativně inteligentní (alespoň na poměry druhohorních neptačích dinosaurů). Opeření je ostatně možné přímo doložit i na jeho loketní kosti, která nese stopy tzv. ulnárních papil – jakýchsi mělkých důlků, v nichž byla za života zvířete ukotvena výrazná pera. Svými rozměry by nás příliš neohromil, byl totiž jen o trochu větší než jeho slavnější asijský bratránek Velociraptor – dosahoval délky 2 až 3 metry a hmotnosti v rozmezí 18 až 40 kilogramů (dle různých odhadů). Nebyl tedy o mnoho hmotnější než statný pes. Rozbor fosilií ukazuje, že Dineobellator měl výrazně ohebné přední i zadní končetiny, flexibilní bázi ocasu a značně silný stisk prstů své „ruky“. To mu mohlo pomáhat při pohybu, lovu i obraně před nepřáteli. Jeho zahnuté ostré drápy o délce až 10 centimetrů dokládají, že i přes své menší rozměry mohl představovat poměrně nebezpečného, potenciálně smečkového, lovce.

 

 

Kosterní diagram zobrazující dochované části skeletu nového dromeosaurida (označené bíle). Dineobellator byl středně velký velociraptorin, dosahující délky kolem 2,5 metru a hmotnosti zhruba 20 až 40 kilogramů. I přes své menší rozměry byl však nepochybně nebezpečným predátorem a hrozbou pro všechny drobné až středně velké obratlovce. Je navíc možné, že tento severoamerický příbuzný asijského velociraptora lovil v organizovaných smečkách. Kredit: Jasinski et al. (2020); Wikipedie (CC BY 4.0)
Kosterní diagram zobrazující dochované části skeletu nového dromeosaurida (označené bíle). Dineobellator byl středně velký velociraptorin, dosahující délky kolem 2,5 metru a hmotnosti zhruba 20 až 40 kilogramů. I přes své menší rozměry byl však nepochybně nebezpečným predátorem a hrozbou pro všechny drobné až středně velké obratlovce. Je navíc možné, že tento severoamerický příbuzný asijského velociraptora lovil v organizovaných smečkách. Kredit: Jasinski et al. (2020); Wikipedie (CC BY 4.0)

Dineobellator byl obyvatelem druhově bohatých ekosystémů s množstvím dalších dinosaurů, většinou podstatně větších a nebezpečnějších. Sám se mohl stávat kořistí mohutnějších teropodů (jako byli například juvenilní jedinci slavného druhu Tyrannosaurus rex) a lovil naopak malé obratlovce (ještěry, želvy, savce, praptáky ad.) a snad i mláďata jiných dinosaurů. Zranění na drápu přední končetiny a vyhojená zlomenina žebra jednoho exempláře dokládají, že žil poměrně nebezpečným způsobem života a také prostředí, které obýval, nejspíš nebylo žádným poklidným rájem na Zemi. Tito malí predátoři mohli žít v hierarchicky uspořádaných smečkách a lovit koordinovaně. V období nejpozdnější křídy (pozdní věk maastricht, asi před 67 až 66,5 miliony let, tedy relativně nedlouho před katastrofou na konci křídy)[4] zde malý srpodrápý lovec dělal společnost obřímu titanosaurnímu sauropodovi druhu Alamosaurus sanjuansensis, dále velkým ceratopsidům druhu Torosaurus utahensis a Ojoceratops fowleri, kachnozobým dinosaurům druhů Kritosaurus navajovius a Edmontosaurus annectens nebo třeba oviraptorosaurovi druhu Ojoraptorsaurus boerei a obrněnému nodosauridovi druhu Glyptodontopelta mimus.[5] Vyskytovali se zde i další menší teropodi známí jen podle fosilních zubů, velké množství želv a drobných savců a v neposlední řadě také obří azdarchidní ptakoještěři, náležející patrně k rodu Quetzalcoatlus.[6] Dineobellator každopádně dokazuje, že i v nejpozdnější křídě ještě byli severoameričtí dromeosauridi poměrně rozšíření a diverzifikovaní. Další dva severněji žijící zástupci jsou srovnatelně velký a blízce příbuzný Acheroraptor temertyorum a podstatně větší a vzdáleněji příbuzný Dakotaraptor steini.[7] Fylogenetická analýza nicméně ukázala, že nový severoamerický druh měl vývojově blíže k východoasijským formám (jako je Velociraptor, Tsagaan a Linheraptor), než k podstatně geograficky i časově bližšímu acheroraptorovi z Montany. Velociraptorini se tedy i na samotném konci křídy stále diverzifikovali a rozhodně tak nebyli na evolučním ústupu, jak se dříve obecně předpokládalo. Je přitom pravděpodobné, že o těchto drobných opeřených zabijácích z konce dinosauří éry ještě zdaleka nevíme všechno. Už nyní se tedy můžeme těšit na další fosilie těchto srpodrápých lovců, které nám v budoucnu severoamerická a východoasijská souvrství vydají.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Dineobellator was a genus of small dromaeosaurid theropod, living in what is now New Mexico during the Late Cretaceous, about 67 million years ago. Its first fossil remains were found in 2008, but it wasn´t formally described until April 2020. This maniraptoran was only about 2.5 meters long, only slightly larger than its more famous cousin Velociraptor from Mongolia.

 


 

Odkazy:

https://phys.org/news/2020-03-feathered-dinosaur-surviving-raptors.html

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/dineobellator-dinosaur-new-mexico-180974511/

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/03/200326124127.htm

https://paleonerdish.wordpress.com/2020/03/27/introducing-dineobellator-notohesperus/

https://en.wikipedia.org/wiki/Dineobellator

 

[1] Turner, A. H.; Makovicky, P. J.; Norell, M. A. (2012). „A Review of Dromaeosaurid Systematics and Paravian Phylogeny“. Bulletin of the American Museum of Natural History. 371: 1–206. doi: 10.1206/748.1

[2] Jasinski, S. E.; Sullivan, R. M.; Lucas, S. G. (2011). „Taxonomic composition of the Alamo Wash local fauna from the Upper Cretaceous Ojo Alamo Formation (Naashoibito Member) San Juan Basin, New Mexico“. New Mexico Museum of Natural History and Science. 53.

[3] Jasinski, S. E.; Sullivan, R. M.; Dodson, P. (2020). „New Dromaeosaurid Dinosaur (Theropoda, Dromaeosauridae) from New Mexico and Biodiversity of Dromaeosaurids at the end of the Cretaceous“. Scientific Reports. 10 (1). doi: 10.1038/s41598-020-61480-7

[4] Sullivan, R. M., and Lucas, S. G. (2006). „The Kirtlandian land-vertebrate „age“ – faunal composition, temporal position and biostratigraphic correlation in the nonmarine Upper Cretaceous of western North America.“ New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin 35: 7-29.

[5] Jasinski, Steven E.; Sullivan, Robert M.; Lucas, Spencer G.; Spielmann, Justin A. „The first „lambeosaurin“ (Dinosauria, Hadrosauridae, Lambeosaurinae) from the Upper Cretaceous Ojo Alamo Formation (Naashoibito Member), San Juan Basin, New Mexico: further implications for the age of the Alamo Wash local fauna“. Research Gate. Journal of Vertebrate Paleontology 29 (Supplement).

[6] Williamson, T. E. and Weil, A. (2008). Metatherian mammals from the Naashoibito Member, Kirtland Formation, San Juan Basin, New Mexico and their biochronologic and paleobiogeographic significance. Journal of Vertebrate Paleontology, 28: 803-815.

[7] DePalma, R. A.; Burnham, D. A.; Martin, L. D.; Larson, P. L.; Bakker, R. T. (2015). „The First Giant Raptor (Theropoda: Dromaeosauridae) from the Hell Creek Formation“. Paleontological Contributions, (14): 1–16.

Datum: 16.04.2020
Tisk článku


Diskuze:

Velociraptorini

Tomáš Novák,2020-04-16 14:21:04

Zajímavý klad menších teropodů, jejich přežití a vysoká biodiverzita až po hranici K-Pg se asi dala předpokládat. Ale je dobře, že to potvrzují i takovéto nádherné fosilní objevy...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz