Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?  
Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.
Exploze v Bejrútu s oblakem oxidu dusičitého. Kredit: https://warisboring.com / Wikimedia Commons.
Exploze v Bejrútu s oblakem oxidu dusičitého. Kredit: https://warisboring.com / Wikimedia Commons.

V přístavu libanonské metropole Bejrút došlo 4. srpna 2020 k požáru a následné gigantické explozi. V 18:08 místního času se ozval obrovský výbuch, který srovnal se zemí přístav i jeho okolí. Díky moderním technologiím, které má dnes k dispozici prakticky každý, mohl tuto událost svět sledovat prakticky v přímém přenosu. A jak už to u podobných událostí bývá, ihned se začaly šířit nejrůznější výmysly a pitomosti, které jsou vážně k smíchu. Včetně toho, že šlo o jadernou explozi. V době, kdy si každý může pořídit dozimetr a osobně se přesvědčit, jak to je s radioaktivitou, nad takovými hloupostmi zůstává rozum stát.

Místo exploze v bejrútském přístavu. Kredit: Wikipedia.
Místo exploze v bejrútském přístavu. Kredit: Wikipedia.

 

Na druhou stranu, Bejrút je bezesporu jedním z horkých míst světového dění. A v takovém epicentru by bylo možné čekat explozi téměř čehokoliv. Mnohé také zarazila obrovská ničivá síla exploze, která podle prvních odhadů expertů činila 0,1 až 3 kilotuny TNT. Tím se hlavní výbuch vyrovná menším taktickým jaderným zbraním. To ale samozřejmě neznamená, že šlo o jadernou explozi. Ničivou sílu exploze pocítili v severním Izraeli a na Kypru, až 240 kilometrů daleko. Seismické přístroje geologů zaznamenaly citelné otřesy a výbuch vytvořil v přístavu kráter o průměru 150 metrů, který zaplavilo moře. Jasně viditelná děsivá rázová vlna trhala na kusy vše, co se jí připletlo do cesty a vyrazila snad všechna okna v Bejrútu. V tuto chvíli je známo nejméně 135 mrtvých a 5 tisíc zraněných. Vzhledem ke stovkám pohřešovaných ale tyto čísla ještě nepochybně porostou.

 

Následky exploze v Bejrútu. Anchal Vohra / Wikimedia Commons.
Následky exploze v Bejrútu. Anchal Vohra / Wikimedia Commons.

Co mohlo způsobit takovou explozi? Jak bylo vidět již na prvních zveřejněných videích katastrofy, hlavní exploze byla nápadná vytvořením hnědočerveného oblaku. Již velmi záhy se ozvali přední světoví experti, pro které to nebylo žádnou záhadou. Takový oblak přesvědčivě ukazuje na explozi dusičnanu, tedy ledku, či výbušniny od něj odvozené. Tento názor záhy převládl, když libanonský premiér Diab uvedl, že podle všeho explodovalo 2 750 tun ledku, který byl již několik let uložen ve skladu v přístavu, v dost nevyhovujících podmínkách.

 

Nejprve se mluvilo o chilském ledku, tedy dusičnanu sodném, ale v tuto chvíli panuje shoda na ledku amonném, čili dusičnanu amonném (NH4NO3). Tenhle ledek se používá především jako hnojivo s vysokým obsahem dusíku. Jenomže je to také účinné okysličovadlo, z něhož lze snadno vyrobit trhavinu. Je to klíčová složka levných, jednoduchých a oblíbených amonledkových průmyslových trhavin (česky zkracováno DAP, tj. dusičnan amonný plus „palivo“), ve světě známých jako ANFO (Aammonium Nitrate/Fuel Oil). Klasické ANFO tvoří cca 94% porézního perličkového (prilled) dusičnanu amonného a 6% paliva, což je nafta, kerosen nebo jiné podobné látky. ANFO mají rádi v dolech, lomech, na stavbách, a také při teroristických útocích.

 

Podle dosavadního vyšetřování excelentních nezávislých Bellingcat bylo ve skladu v bejrútském přístavu možná uloženo přímo ANFO, tedy explozivně vytuněné hnojivo anebo přinejmenším ledek ve formě perliček. Tento náklad pocházel z ruské lodi Rhosus, která ho v roce 2013 pod moldavskou vlajkou vezla do Mosambiku, ale kvůli poruše uvízla v Bejrútu, kde úřady náklad zabavily, uložily jej přímo v přístavu, a pak nikdo nereagoval na opakované prosby celníků, aby nebezpečný náklad z přístavu zmizel.

 

Místo výbuchu se nachází v horní části snímku za silem, které shodou okolností postavila česká firma, a navzdory těsné blízkosti přečkalo explozi. Kredit: Yoniw / Wikimedia Commons.
Místo výbuchu se nachází v horní části snímku za silem, které shodou okolností postavila česká firma, a navzdory těsné blízkosti přečkalo explozi. Kredit: Yoniw / Wikimedia Commons.

Dusičnan amonný sám o sobě vlastně nehoří. Ale je to výtečný zdroj kyslíku, který mocně urychluje spalování dalších materiálů. A také není úplně stabilní. Za dost vysoké teploty dochází k velmi explozivnímu rozkladu ledku amonného na oxid dusný a vodu nebo na dusík, kyslík a vodu. Vzniklé plyny se explozivně uvolňují. Čím více je v takové reakci ledku, tím větší je to rána. Když je to 2 750 tun ledku, tak zboří celý přístav. Je samozřejmě možné, že tam byla i nějaká munice. Těžko najít v Bejrútu místo, kde by nebyla. Odborníci jsou ale přesvědčeni, že to hlavní má na svědomí ledek.

 

Odpálit takovou explozi není snadné. Odhozená cigareta by na to rozhodně nestačila. Odtud možná pramení i laxnost úřadů, které si nechaly celý náklad ledku v nejdůležitějším přístavu Libanonu. Je nutné, aby v místě uložení ledku po delší dobu hořel rozsáhlejší požár. Také tam muselo být nějaké „palivo“, pokud nešlo přímo o ANFO. Obě tyto podmínky byly nejspíš v bejrútském přístavu splněny. Na zveřejněných záběrech je patrný požár, který vypukl v sousedství skladu s ledkem. Hořela tam nejspíše i pyrotechnika. Požár se rozšířil na sklad s ledkem a následně došlo ke katastrofě, která vymazala ze světa i hasiče, zasahující u požáru s pyrotechnikou. V explozi vzniklo také množství hnědočerveně zbarveného oxidu dusičitého. Ten je toxický a zřejmě ještě zhoršil situaci v nešťastném Bejrútu.

 

Navzdory některým zprávám a dojmům vlastně nejde o nic extrémně výjimečného. Ledek amonný je nebezpečný a někdy prostě vybuchuje. Podobná neštěstí malého rozsahu jsou vlastně docela běžná, ať už jako průmyslové nehody nebo teroristické útoky. Svět také zažil několik brutálních explozí podobného rozsahu jako v Bejrútu. Jednou z nejničivějších byla katastrofa v americkém přístavu Port of Texas City, v zálivu Galveston Bay. V roce 1947 došlo k požáru na parníku Grancamp, který byl naložený asi 2 300 tunami ledku amonného. Nebyly tam žádné zbraně a rozhodně nic jaderného a přesto požár rozdmýchal děsivou explozi ledku, s následnými požáry a výbuchy v přístavu. Katastrofa si vyžádala 581 mrtvých a více než 5 tisíc zraněných. Podobnost s explozí v Bejrútu je až zarážející.

 

Video: What Visual Evidence Tells Us About What Caused The Beirut Explosion

 

 

 

Literatura

Scientific American 5. 8. 2020.

Live Science 5. 8. 2020.

Bellingcat 4. 8. 2020.

Wikipedia (2020 Beirut explosions)

Datum: 06.08.2020
Tisk článku

Související články:

Nová výbušnina by mohla poslat jedovatý TNT do šrotu     Autor: Stanislav Mihulka (17.06.2018)
Černobyl – film, realita a současnost     Autor: Vladimír Wagner (23.07.2019)
Katastrofa v Severodvinsku: Proč USA zrušily střely s jaderným pohonem?     Autor: Stanislav Mihulka (14.08.2019)



Diskuze:

nitroprill není hnojivo

Am Am,2020-08-11 21:56:31

Nitroprill HD je "neznačková" kopie výrobku Nitroprill.
Nitroprill není podle výrobce hnojivo, ale materiál určený především pro konstrukci průmyslových trhavin.
To že je pokrytý vrtsvou Ca... zvyšující odolnost vůči hoření, není nic proti ničemu, i látky určené pro výrobu výbušnim musí být bezpečné a chráněné proti nechtěnému chování při výrobě a přepravě.
V Bejrútu tedy nebybuchlo hnojivo, ale látka prvotně vytvořená především pro výrobu trhavin (že lze použít i jako hnojivo, to je věc druhá).
Proto už není divné, že převoz stál sumu milion USD, a že odesílatel ztratil o náklad zájem (ačkoli jinak by se jej snažil třeba prodat aspoň za zlomek ceny).
http://www.oricaminingservices.com/au/en/product/products_and_services/bulk_systems/nitropril/56

Odpovědět

OFF TOPIC téma

Bohumil S.,2020-08-10 13:28:56

Pánové Ralský, Waters a Regeis, to co řešíte ve vláknu níže je opravdu offtopic a sviníte tím diskusi ;-) Je otrava prohrabávat 80 příspěvků a pak zjistit, že opět nepřibylo nic k tématu, jen samé OT.

Nechcete raději někdo z Vás napsat svůj článek o sestřelu na ukrajině a diskutovat pod ním? Snad by Vám to redakce otiskla. Rád bych si tam argumenty obou dvou stran přečetl.

Odpovědět


Re: OFF TOPIC téma

Pavel Brož,2020-08-10 15:49:03

Možná tímto komentářem ušetřím zmíněným pánům práci s psaním takového článku - pokud by něco takového napsali, doporučím majiteli serveru, aby to neuveřejňoval, protože to podle mého názoru na osla nepatří, majitel serveru sice ne vždy, ale často na mé doporučení dá. Tak jako Vám oprávněně vadí svinění diskuze OT příspěvky, mnohým čtenářům by vadilo svinění osla politikou, od toho je na českém netu spousta jiných a specializovaných serverů.

Odpovědět


Re: Re: OFF TOPIC téma

Karel Ralský,2020-08-10 23:35:42

Omlouvám se nechal jsem se trochu unést, snad si dám příště větší pozor a budu ctít zde nepsaná pravidla, které mě samotnému vadí.

Odpovědět


Re: Re: OFF TOPIC téma

Josef Waters,2020-08-10 23:36:23

Když už mě pan Bohumil jmenoval, byl bych rád, kdyby se podíval do diskuse, kdo sem "politiku"- cizí propagandu vnesl. Já se jen snažím hájit prokazatelná fakta (případ MH17 je již vyšetřen dvěma mezinárodními komisemi, leteckou a trestně-právní, což opravdu není politika!). Projděte si, prosím, začátek vlákna. A ano, nechal jsem se později trochu unést v uvádění na pravou míru, za to se omlouvám a příště se pokusím zdržet komentářů mimo téma. Bohužel, tolerance lží a dezinformací (stejně jako konspiračních teorií) jen podporuje jejich šíření - i tady na Oslu :o(

Odpovědět


Re: Re: OFF TOPIC téma

Pavel Brož,2020-08-11 00:56:09

Děkuji oběma pánům (a myslím, že to ocením nejen já), pokud se budou snažit ctít nepsaná pravidla i přesto že jim vadí. Na většině jiných serverů se žádná nectí a na úrovni tamních diskuzí je to znát, záleží čistě jen na nás.

Odpovědět


Re: Re: OFF TOPIC téma

Bohumil S.,2020-08-11 11:51:59

Respektuji. Mám asi jinak posunuté vnímání toho, co je politické téma a co je pouze politicky ožehavé. Například z diskusí o globálním oteplování politiku prakticky odstranit nelze, přesto mají na oslu místo. Pro mě je zásadní, jestli se článek/diskuse drží především technické roviny. A jestli diskuse příliš nezabředává do nesouvisejících témat, což se tady dělo.
Přidávám se k poděkování všem osloveným za respektování nepsaných pravidel.

Odpovědět


Re: OFF TOPIC téma

Emiel Regis,2020-08-11 11:05:59

Bohumik S.: Omlouvam se, tim prvnim postem jsem jen naznacil, ze adorace toho - hm rekneme problematickeho zdroje - do jinak strizliveho a vecneho clanku nepatri. Ze se toho nasledne chytil ochrance pred "lží a dezinformací (stejně jako konspiračních teorií)" je vec druha; debatu s politrukem nasi doby jsem uz ukoncil.

Pavel Brož: co se tyce "svineni osla politikou" obavam se, ze se to bohuzel jiz davno stalo normou, viz napr. clanky
https://www.osel.cz/11186-vysokoenergeticky-laser-na-uss-portland-v-uspesnem-testu-sestrelil-dron.html
https://www.osel.cz/11078-royal-navy-vyviji-30metrovou-robotickou-ponorku.html
https://www.osel.cz/11068-nova-strategie-us-air-force-valkyry-v-kontejnerech.html
https://www.osel.cz/11054-project-draco-darpa-pracuje-na-kosmicke-lodi-s-jadernym-pohonem.html
https://www.osel.cz/11040-vedci-us-navy-vyvinuli-sarancata-kyborgy-pyrotechniky.html
https://www.osel.cz/11022-boeing-a-us-navy-testuji-autonomni-verzi-letounu-ea-18g-growler.html
https://www.osel.cz/11233-inteligentni-roboticke-bojove-vozidlo-type-x-bude-branit-konvoje-a-zakladny.html
Valecna propaganda, navic jen te jedine spravne strany, me samozrejme irituje stejne jako Vas; narozdil ode me muzete svuj vliv uplatnit i v tomto smeru.

A souhlasim, ze bez politiky a ideologie (v clancich i v diskusich) by se osel mel radeji obejit, i kdyz to evidentne neni jednoduche.

Odpovědět


Re: Re: OFF TOPIC téma

Pavel Brož,2020-08-11 13:55:55

Jenom poslední můj komentář k tomuto článku, v žádném případě tím nechci zahajovat další diskuzi - co se týče článků o zbraních, tak o těch si také myslím, že na server propagující vědu nepatří. Na některé mé názory majitel serveru dá, na jiné ne, berte to tak, že u něj mám pouze právo poradní, nikoliv rozhodující. Ale jak už jsem zmínil, nechci tím zahájit další OT diskuzi.

Odpovědět

Zajímavost

David Pešek,2020-08-09 19:04:24

Něco podobného se odehrálo téměř před 100 lety: Výbuch v chemické továrně v Oppau, Německo, 21. září 1921. V závodě, kde došlo k katastrofě, zaútočila exploze už měsíc před tím, než zabila sto lidí. Nebyla však přijata žádná opatření a další nehoda si vyžádala životy 600 zaměstnanců a kolemjdoucích, kteří zranili několik tisíc lidí. 12 tun směsi síranu a dusičnanu amonného explodovalo silou 5 kiloton TNT a doslova stíralo město z povrchu země.

Odpovědět

Podle diskutujících

Mojmir Kosco,2020-08-08 19:37:10

Chápu že nejenomze nemůže bouchnout ledek ,ale dokonce bych podle jejich dogmatu odhadl ze nevěří ze existuje nejenom bejrut ale ani libanon

Odpovědět

pred exploze a pozar

Am Am,2020-08-08 18:32:35

Na tomto videu v case 1:16 je videt, ze 20 sekund pred explozi doslo k pomerne velke explozi neceho plus nasledny intensivni pozar.
https://youtu.be/CtuQEhTVxyw
Tedy chvili pred pozarem tam byl intenzivni pozar po vybuchu, vybuch obsah skladu promisil (ledek, prach, pyrotechnika).

Odpovědět

BOZP

Miroslav Heyduk,2020-08-08 14:12:45

Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?
...správný dotaz íáíá....tak v prvé řadě to bylo Libanonské BOZP a Ledek až na místě druhém....a MOHLO hnojivo MOHLO

Odpovědět


Re: BOZP

Miroslav Heyduk,2020-08-08 14:38:29

Drtivé svědectví: Ve skladu byly vedle ledku i pytle s pyrotechnikou
Drtivé svědectví: Ve skladu byly vedle ledku i pytle s pyrotechnikou
Pozůstatky úterního masivního výbuchu v bejrútském přístavu. Foto: Reuters
SVĚT
EXPLOZE V LIBANONU

ECHO24
,
ZDB
,
ČTK
Echo24
7. srpna 2020
Facebook19TwitterVíce...9
Ve skladu v bejrútském přístavu ležely vedle tisíců tun nebezpečně uloženého dusičnanu amonného i desítky pytlů zábavní pyrotechniky. Vyplývá to z výpovědi bývalého přístavního dělníka Júsufa Šahády pro deník The Guardian. Potvrdit to deníku měly i další zdroje. Libanonská vláda čelí i v souvislosti s výbuchem protestům, další se chystá na sobotu.

Odpovědět

Okysličovadlo NH4NO3?

Z Z,2020-08-07 22:29:07

Vo viacerých príspevkoch bolo, že vraj liadok funguje len ako "okysličovadlo" a je problém z neho spraviť detonáciu. No ale podľa tých spomínaných chemických rekcií je produkcia O2 len práve pri reakcii znamenajúcej tú najúčinnejšiu detonáciu. Produkcia oxidov dusíka a vody sa snáď nedá považovať za funkciu okysličovadla, alebo áno?

Odpovědět


Re: Okysličovadlo NH4NO3?

Pavel Hudecek,2020-08-08 11:39:01

Dusičnany jsou obecně okysličovadla, protože se z nich dá celkem snadno získat kyslík. Zrovna amonný je vlastně okysličovadlo horší, protože je tam kyslík více "naředěn".

Další věc ale je, že samotné vytvoření NO2 vyžaduje vložit energii, tedy uvolnění O je energeticky zisková reakce. Proto nitrované výbušniny tak hezky bouchají.

Když porovnáme kovové dusičnany s amonným, tak obojí produkuje dusík, případně nějak mírně oxidovaný (N2O), ale hlavní rozdíl je, že zatímco kovové produkují pevné oxidy kovů, amonný produkuje vodík a vodní páru, tedy plyny. Tzn. pevná látka se nám kompletně mění na plyn a při tom se uvolňuje energie. To je celkem dobrý základ pro výbušninu.

Jak už zde bylo citováno z "Urbánski: Chemie a technologie výbušnin", d. amonný je výbušnina sám o sobě, jen je těžké ho odpálit. Ta kniha je všeobecně velmi zajímavá, je jen málo průmyslově vyráběných výbušnin, které byste tam nenašel, včetně podrobností k průmyslové výrobě, skladování, ... A jsou v ní popsány i různé havárie.

Všeobecné poučení z tam uvedených případů zní, že když něco nejde snadno odpálit, tak to rozhodně neznamená, že to nebouchne, pokud toho budou tuny v hořící budově. Např. takový TNT můžete zapálit a sledovat jak hezky hoří. Přesto bouchla továrna, když dělník hodil vajgla kam neměl a začaly hořet jutové pytle s TNT.

A když je toho hodně, tak i menší bouchnuvší část může znamenat katastrofu.

(výše uvedené samozřejmě nevylučuje, že uskladněný dusičnan mohl být např. využíván Hizmaláhem k výrobě DAP a ten pak v hotové formě pomohl odpálit čistý dusičnan vedle)

Odpovědět


Re: Re: Okysličovadlo NH4NO3?

Z Z,2020-08-08 19:40:12

Asi nebolo celkom jasné, na čo som sa pýtal.
Chápem vás správne, že aj produkcia oxidov dusíka sa dá považovať za "okysličovanie"?
Lebo ak nie, tak produkcia samotného O2 nastáva len pri vyšších teplotách a nie pri nižších, ako sa tu písalo, napr.:
Ano za nízkých teplot je jako okysličovadlo, ale za vysoké teploty a tlaku je palivem samotný Dusík a Vodík z rozloženého ledku za vzniku oxidů dusíku a vody. (Martin Zeitham)

To, že dusičnan amonný môže fungovať nielen ako okysličovadlo, ale aj ako palivo, čo vybuchuje, tu už bolo vysvetlené asi dostatočne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Okysličovadlo NH4NO3?

Pavel Hudecek,2020-08-08 23:27:33

Okysličovadla nemusí nutně uvolňovat kyslík. Stačí, že je v nich vázán dostatečně málo na to, aby si ho jiná látka přivlastnila.

Např. ve střelném prachu si kyslík z klasického ledku přivlastní uhlík (a krom toho se tam děje ještě hromada dalších minoritních reakcí). A třeba hliník po kyslíku "touží" natolik silně, že jemu za okysličovadlo poslouží i křemen (SiO2).

Odpovědět

Upřesníme...

Kumo Yurei,2020-08-07 14:57:24

Probereme si to trošku polopatě:

1) Už byste mohli vědět, že wikipedia není věrohodný a přesný zdroj. Že se dusičnan amonný explozivně rozkládá při zahřátí je sice možné, ale explozi to neodůvodní. Jedna věc je zahřívat v labině lžičku čisté látky nad kahanem s teplotou 900-1600 stupňů a druhá rozjíždět detonaci skoro 3k tun ledku.

2) Výše diskutované DAP/ANFO výbušniny na bázi ledku mají notorický problém s roznětem. Musí mít minimální kritický průměr, správnou vlhkost, hustotu, zrnitost, příměs paliva (obvykle okolo 20 %) - i tak musíte mít jako roznět počinovou nálož TNT, rozbuškou to odpálit nejde. Bavíme se o průmyslové trhavině, ne o rozplizlém hnojivu! Jen některé speciální druhy např. s nitrometanem (sám o sobě výbušný) jdou odpálit rozbuškou. Přivést k výbuchu nějaké domácí směsky typu dusičnan draselný + hliník je téměř nemožné, a to jsou mnohonásobně citlivější jak hnojivo...

3) Že to odpálila nějaká náhodná rachejtle z vedlejšího skladu je z kategorie sci-fi. Ta by neodpálila ani namíchanou DAPku, dokonce byste nejspíš měli problém DAPku odpálit ručním granátem. Že takhle zapálíte dusičnan amonný je hodně, opravdu hodně moc přitažené za vlasy.

4) Pokud pomineme úmyslný roznět s pomocí minimálně pár kilo něčeho ostrého, připadá v úvahu jedině masivní požár. Pokud byla teplota dost vysoká, přidaly se nějaké plasty, vyjeťák, dřevo a další bordel, čistě teoreticky se mohl začít dusičnan rozkládat tak rychle, že nestíhaly odcházet zplodiny hoření. Tím velmi prudce roste tlak a hoření přechází do detonace. Tohle trošku kulhá, protože halabala naházené pytle rozhodně nejsou ideální nálož a i u DAP je problém s nestabilitou výbuchu - jinými slovy má tendenci třeba v půlce nálože odeznít.

5) Zatím plno věcí nevíme. Mohlo tam být něco, co zafungovalo jako palivo. Požár na roznět teoreticky stačit mohl. Mohly tam být nějaké výbušniny nebo opravdu hodně moc pyrotechniky. Zrovna náhodou byl dusičnan ideálně suchý a nespečený (přímo u moře po letech skladování, hmmm), prostě pech.

6) Závěrem: není to nemožné, ale je to hodně nepravděpodobné - nějaký faktor tam musí chybět, nejspíš hned několik. Jak bylo zmíněno, Texas City i Oppau NEBYL čistý dusičnan. Jsem zvědavý, kam se vyšetřování pohne. Zrovna Bejrút je místo, kde má příliš mnoho zainteresovaných stran zájem o přihřátí polívčičky, takže se závěry bych vyčkal.

PS: Všiml si někdo, že to CZ silo odvrátilo obrovskou část výbuchu mimo město?

Odpovědět


Re: Upřesníme...

Jan Přibyl,2020-08-07 15:58:00

Dobrý den.

Konečně někdo, kdo o tom aspoň něco ví. Bohužel je to teď všude samý expert, který je sice schopný vykopírovat z wiki "že už se to stalo", ale není schopný pochopit rozdíl mezi čistým ledkem a ledkem smíchaným s petrolejem a parafínem, což je jen tak mimochodem na té wiki napsané taky.

Už se pár dní snažím dělat trochu osvětu, ale je to vesměs marné. Schopnost většiny lidí bavit se o tématu končí u vykopírování první věty z wiki.

AD 2) Zrovna KNO3 s práškovým hliníkem se opravdu zapaluje blbě, ale neřekl bych, že to nejde. Například obyčejnou zápalnou šňůrou, nebo pyrotechnickým palníkem to problém není. Respektive nezkoušel jsem jen KNO3+Al, ale po přidání pár procent síry skutečně stačí i ta zápalná šňůra.
Ovšem dusičnany draselný, sodný, barnatý, strontnatý ve směsi s hořčíkem, zinkem či titanem atd. chytají palníkem naprosto spolehlivě i bez síry, takže předpokládám, že i s hliníkem.

Například segmenty tuhého raketového paliva s povrchovým hořením cca 65% dusičnanů, 15% prachového kovu a 20% pojiva (epoxi pryskyřice) nemají se zápalem nejmenší problém.

Jinak co jsem zahlédl, tak tam byl uskladněný v žocích 98% dusičnan amonný. Otázka je v jakém byl stavu. Je silně hygroskopický. Tyhle věci neskutečně vlhnou. Např. dusičnan lithný, který je obdobně hygroskopický se na vzduchu mění během několika minut na kapičky.


Podle videí a fotek okolí bych řekl, že se vše odehrálo v rámci jedné budouvy. Hořela přímo ta budova, kde to bylo uskladněné. Jsou vidět těsně před explozí spousty menších explozí v dané budově a okolo. Pak se začne požár v mžiku rozjasňovat, vyrazí plameny okny a pak přichází exploze.

Zjevně byl ve skaldu krom ledku ještě uskladněná munice, nebo pyrotechnika a nejspíš dle mého názoru další hořlaviny.

Odpovědět


Re: Re: Upřesníme...

Kumo Yurei,2020-08-07 16:45:16

Aby nedošlo k omylu KNO3 + práškový hliník samozřejmě JDE zapálit úplně v pohodě. Ale je dost problém ho přimět k detonaci, a to i v utemované náloži. Volně ložený by vybuchl, ale nejspíš až v kilogramových kvantech.

Dusičnan amonný je výrazně necitlivější, ale pokud tam třeba vytekl nějaký ropný sajrajt, rozteklý plast, nějaké palivo nebo olej, klidně to mohlo pomoct. U moře byl téměř jistě navlhlý, ale pokud se předtím za ty roky "spekl" a požár ho trochu vysušil, stát se to mohlo. Stejně tak je možné, že tam bylo i něco dostatečně výbušného na hodně nevhod místě a posloužilo to jako "počinovka". Jestli to tak bylo, bude velmi těžké prokázat co bylo lemplovství a co úmysl.

Básník chtěl pouze říci, že odpálit DAPku a udržet stabilní detonaci není jen tak, tzn. u ledkového hnojiva by buď muselo jít o fakt pořádnou smůlu nebo tomu někdo krapet pomohl.

Spáchat to jako neprokazatelnou nehodu by samozřejmě šlo vícero způsoby, ale navádět nikoho nebudu :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Upřesníme...

Jan Přibyl,2020-08-07 17:12:22

Asi bych potřeboval definici toho co je a co není exploze.

Např. reakce dusičnanů s práškovými kovy je výrazně razantnější, než třeba hoření střelného prachu.
Vždyť dusičnany s práškovými kovy jsou základní flash směsi používané v pyrotechnice atd.
Ano, tam jde o směs uzavřenou v těsném obalu. V uzavřeném pouzdře třaskne i ten pomalý střelný prach. KNO3+Al+S v utemovaném obalu je už poměrně zajímavé divadlo.
Souvisí definice exploze s volně loženou směsí a s hořením za atmosférického tlaku?

Jinak ano, dusičnany nejsou nejvhodnější okysličovadla. Poměrně pomalu se rozkládají (na rozdíl třeba od chloristanů) a proto ani nejsou regulovány a považovány za prekurzory výbušnin a jsou volně prodejné.
Ačkoliv ze zkušeností vím, že rychlost termického rozkladu velmi záleží na tom s čím hoří. A také silně záleží na zrnitosti dusičnanu (a samozřejmě i paliva). Pokud smícháte koupený dusičnan tak jak je s palivem, tak je to bída. Pokud ho ovšem namelete na pudr, tak je to úplně něco jiného. Stejně tak má vliv, zda máte např. ten kov ve formě pudru, nebo krupice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Viktor Volmut,2020-08-07 17:52:34

Dobrý den,
myslím, že Vás defakto nezajímá definice exploze, ale definice té zajímavější části chemických explozí, které se označují jako detonace.
A tady je Wikipedie dost užitečný zdroj :-), jde o převážně oxidační proces, který se v daném materiálu šíří nadzvukovou rychlostí.

Co se týče detonace čistého dusičnanu amonného, je nejen možná (i když obtížně dosáhnutelná), ale opravdu k ní historicky několikrát došlo.
Toto je úryvek z učebnice Urbaňski/Chemie a technologie výbušnin (2. díl):

Chemické a výbušinářské vlastnosti

Výbušinářské vlastnosti dusičnanu amonného zkoumal již Berthelot (1883). Navrhl rozkladnou rovnici a vypočetl výbuchové teplo, specifický objem plynů a výbuchovou teplotu.

Dokonalou detonaci dusičnanu amonného vyjadřuje rovnice (1). Rovnice (2), (3) a (4) odpovídají neúplné detonaci. Podle novějších údajů (Saunders, 1922) se dusičnan amonný při výbuchu rozkládá podle rovnice (5).

NH4NO3 -> N2 + 2 H2O + 1/2 O2 + 346,3 kcal/kg (1)

4 NH4NO3 -> 3 N2 + 2 NO2 + 8 H2O + 300 kcal/kg (2)

NH4NO3 -> 1/2 N2 + NO + 2 H2O + 140 kcal/kg (3)

NH4NO3 -> N2O + 2 H2O + 133,6 kcal/kg (4)

8 NH4NO3 -> 5 N2 + 4 NO + 2 NO2 + 16 H2O + 132,6 kcal/kg (5)

Urbaňski taky uvádí následující příklady historických explozí čistého dusičnanu amonného:

Již dlouho je známo, že dusičnan amonný patří k nejobtížněji detonujícím výbušinám a soudilo se, že ani zvlášť silnou iniciací nelze vyvolat detonaci čisté látky bez přísad nebo jiných výbušin. Tento názor vedl k přílišné důvěře v naprostou manipulační bezpečnost dusičnanu amonného. Bylo používáno takových způsobů manipulace, které jsou přípustné jen pro nevýbušné látky. Výsledkem bylo několik velkých katastrof při výrobě dusičnanu amonného.

Na př. v létě roku 1921 bylo v Horním Slezsku použito k uvolnění ztvrdlého dusičnanu amonného z vagónů normálního odstřelu pomocí vývrtu a náložky amonoledkové trhaviny. Detonace náložky strhla k detonaci náklad vagónu a přenesla se i na sousední vagóny. Případ si vyžádal četné oběti a značné materiální škody.

S pozdravem,
Viktor Volmut

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Jaroslav P.,2020-08-07 18:30:43

Nevím jestli se dá dusičnan amonný uložený ve vagonech považovat za čistý. Ten samotný vagón mohl přispět k explozi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Viktor Volmut,2020-08-07 19:06:15

Dobrý den,

pokud nevěříte lidem, kteří se výzkumem výbušnin zabývali po většinu života a zjistili mimo jiné, že detonační rychlost čistého dusičnanu amonného se pohybuje v rozmezí od 1100 do 2700 m/s, nezbývá Vám než si jejich práci ověřit osobně.

Na iniciaci čistého dusičnanu amonného budete ale potřebovat poměrně silnou iniciační trhavinu (viz např. zde https://www.youtube.com/watch?v=kJEnfzlR1HY)...
Na druhou stranu se obávám, že pak budete stejně psát, že dusičnan amonný byl znečištěný tou iniciační trhavinou ;-)...

S pozdravem,
Viktor Volmut

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Jaroslav P.,2020-08-07 19:13:17

Si trochu odporujete ne? Nejdřív mluvíte o male inciační náložce a pak najednou o poměrně silné iniciační trhavině.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Jaroslav P.,2020-08-07 19:38:37

Vy sám jste uváděl příklad výbuchu čistého dusičnanu amonného, což jste definoval jako látku bez příměsi, ale v tom uvedeném příkladu byl celý vagón příměs. Bez vagónu by neexplodoval.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Bohumil S.,2020-08-07 20:32:52

Jaroslave P., Vaše komentáře jsou poměrně zábavné, děkuji za pobavení. Dnes je docela horko, tak mě napadá, že si půjdu dát studenou vodu s příměsí skleničky :-)

Jinak děkuji také Viktorovi Volmutovi za asi nejhodnotnější příspěvek v této diskusi. Ale i ostatním, kteří jste vehementně hájili svoje názory. Při takových okořeněných diskusích si člověk nejlépe ujasní, co o problematice sám ví a doplní či opraví si svoje dosavadní poznatky.

Odpovědět


Re: Re: Upřesníme...

Pavel Bedřich,2020-08-07 20:32:01

Pane Přibyle, obávám se, že poněkud paušalizujete, nehledě k tomu, že pan kolega nad Vámi celkem elegantním způsobem degraduje práci lidí v chemických laboratořích - nepochybně bych měl změnit zaměstnání :-)

Ubezpečuji Vás, že třeba KNO3 lze bez problémů zapálit i s celkem hrubými železnými pilinami, což jsem, mimochodem, zkoušel ještě na počátku střední školy, kdy se všem mohlo o nějaké Wikipedii leda zdát... nikoliv ovšem za účelem zkoumání schopnosti exploze, ale za účelem přípravy solí železových.

Odpovědět


Re: Re: Re: Upřesníme...

Bohumil S.,2020-08-07 21:06:08

Pan Přibyl nejen že paušalizuje, ale ani nerozlišuje pojmy hoření, výbuchové hoření a detonace. Což jsou tři odlišné věci. Detonace pana Přibyla zřejmě zajímají hlavně z toho hlediska, aby se jim kvůli vlastní bezpečnosti vyhnul. Jeho zájem je, aby raketa letěla vzhůru, nikoliv do všech stran.

Myslím, že tady vyvolal celkem kvalitní diskusi, díky které jsem si sám mohl ujasnit, jak to s výbušností čistého NH4NO3 ve skutečnosti je. Akorát bych teď nechtěl být v jeho kůži po tom, co tady napsal tolik poučujících komentářů. Já jsem za jeho komentáře rád.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Pavel Bedřich,2020-08-07 21:26:41

Nejspíš máte pravdu :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Upřesníme...

Kumo Yurei,2020-08-07 21:24:13

Kolega nad panem Přibylem má jednak praktické zkušenosti z labiny, druhak také praktické zkušenosti jak přimět něco k detonaci. Mimo jiné nejen různé flashe - a přimět k výbuchu byť pomletý KNO3 s pudrovým Al není úplně snadné, narozdíl od jiných solí. Má tendenci jen vyhořet, navlhává, spéká se, prostě dost na houby materiál.

Urbaňskim uváděná spodní hranice detonační rychlosti dusičnanu amonného není zrovna vysoká a výslovně tam uvádí co jsem psal výše - velmi těžko ho lze iniciovat (silná počinová nálož) a i tak je detonace většinou slabá a nestabilní, tzn. stačí nehomogenita nebo nevhodná vlhkost, příměs atd. a nedetonuje v celém objemu. To ostatně dělají i nesrovnatelně citlivější DAPky.

Takže jak se volně ložené pytle nejspíš pěkně slinutého hnojiva s vápencem, s místy velkými a nepravidelnými mezerami a bez paliva přimějí k prakticky dokonalé detonaci v celém objemu? Velmi těžko, leda by 1) bylo k dispozici palivo nebo jiný faktor výrazně zvyšující citlivost, 2) došlo k počinu jinou a značně výkonnou trhavinou v nemalém množství, 3) došlo k masivnímu požáru, který podpálí velkým objem hnojiva a explozivní hoření přejde do regulérní detonace.

Takže ano, mohlo se to stát. Ale téměř jistě nějaké informace chybí, protože detonace téměř 3k tun čistého dusičnanu amonného je prostě nepravděpodobná. Počkal bych na výsledky odborníků na místě, my tady můžeme mudrovat do aleluja.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Pavel Bedřich,2020-08-07 21:36:44

Těší mě, pane kolego :-)

Ano, chybí řada informací. Já sám jsem pouze zmínil některé z reakcí, které proběhnout mohly a s největší pravděpodobností proběhly, zbytek jde mimo mě. Jak konkrétně vypadaly vnitřní prostory skladiště, jestli tam bylo kromě NH4NO3 ještě něco dalšího, co tam být nemělo, případně jestli se tam stalo něco, co se stát nemělo, bude záležitostí tamních expertů, nikoliv zdejších.

Odpovědět


Re: Re: Re: Upřesníme...

Jan Přibyl,2020-08-07 23:42:15

Pane Bedřichu.

Já jsem přece nikde nenapsal, že nějaký kov s KNO3 nejde zapálit. Naopak jsem kolegu přesvědčoval, že to nic těžkého není.

Pouze jsem upozorňoval na to, že velikost částic má zásadní vliv na rychlost hoření (a vlastně i efektivitu).

Nicméně i tak jsou účinnější okysličovadla, než ledky. A i mezi ledky samotnými jsou docela rozdíly, co se týká ochoty/rychlosti rozkladu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Upřesníme...

Pavel Bedřich,2020-08-08 06:36:42

Velikost částic musí mít vliv na rychlost chemické reakce, to nemám ani vzdáleně v úmyslu jakkoliv rozporovat. Stejně jako fakt, že existují účinnější okysličovadla než ledky a že mezi nimi jsou rozdíly, co se rozkladu týče.

Ve svém prvním příspěvku jsem psal, cituji "Za normálních podmínek je tuhý NH4NO3 stálý. Podléhá však termickému rozkladu..." Pro laickou veřejnost, domnívám se, plně postačí, pročte - li si bezpečnostní list NH4NO3 a srovná - li jej (namátkou) s NH4ClO4.

Odpovědět


Re: Upřesníme...

Kumo Yurei,2020-08-08 11:20:00

Nuž tak jsme asi doma, ve skladu byla zárovň pyrotechnika - pokud to bylo takto, tak není moc co řešit:

https://echo24.cz/a/SuTW6/drtive-svedectvi-ve-skladu-byly-vedle-ledku-i-pytle-s-pyrotechnikou

Odpovědět


Re: Re: Upřesníme...

Pavel Bedřich,2020-08-08 20:00:25

Ne, v tomto případě, bylo - li tomu tak, není co dál řešit... Bezpečnostní předpisy se vesele porušují v podstatě kdekoliv, proč by tyto končiny měly být výjimkou; tohle už nebylo tahání kobry za ocas, ale za jazyk.

Odpovědět


Re: Upřesníme...

Martin Sluka,2020-08-08 17:02:01

Wiki:
Literatura a reference:
VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Mně na fakultě učili, že čistý dusičňan amonný je ve velkém množství nestabilní. Také je hygroskopický, proto se také vyrábí ve formě kuliček nebo granulí pokrytých inertním materiálem. Jinak může navlhat a rekrystalovat.

Z technického listu:
Dusičnan amonný se může skladovat pouze ve skladech, odděleně a chráněn jakýmkoliv vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
balený a v množství maximálně do 25 tun,
tak, aby byl chráněn proti přímému slunečnímu záření,
minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje,
za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.
Skladuje se v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 m.

Tak si proberte, co všechno bylo v Bejrúru porušeno.

Odpovědět


Re: Upřesníme...

Florian Stanislav,2020-08-08 23:24:21

--> Kumo Yurei píše :"Přivést k výbuchu nějaké domácí směsky typu dusičnan draselný + hliník je téměř nemožné"
No, je otázka, co je výbuch. Sklad lze považovat za poměrně uzavřený prostor, který tlaková vlna rozebere.
Spolužák v laborce zapálil špejlí na kovové míse lahvičku manganistanu a práškového hliníku. Popálilo mu to ruku, kus obličeje a vlasy. Tlaková vlna nebyla patrná, byl jsem asi 4 metry odtud. Jen bílý oslnivý kužel a kolem něj to fouklo fialově.
Kdo stál 10 metrů od tanku, který vypálil ze 100 mm kanonu, má o výbuchu a tlakové vlně nějakou představu.

Odpovědět

Co lidí tady umí předvést z cemie...přitom je to tak jednoduché!!!

Anunnaki Z hvězd,2020-08-07 09:14:45

https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=NN1qTmTcin4&feature=emb_logo

Odpovědět


Re: Co lidí tady umí předvést z cemie...přitom je to tak jednoduché!!!

Josef Waters,2020-08-07 10:39:40

Probůh! Tak už nejen upíři, už sem píší i sami bohové ...

Snad se z Osla nestane okultisticko-konspirační magazín, kam bych si chodil číst?

Odpovědět

Pavel Bedřich,2020-08-06 14:01:21

Za normálních podmínek je tuhý NH4NO3 stálý. Podléhá však termickému rozkladu, jehož
mechanismus je závislý na teplotě. Při 200°C probíhá rozklad podle rovnice

NH4NO3 = N2O + 2 H2O

zatímco nad 230°C podle rovnice

4 NH4NO3 = 3 N2 + 2 NO2 + 8 H2O

Při detonaci je rozkladná reakce

NH4NO3 = N2 + 1/2O2 + 2H2O

Podle mého mínění tam mohly probíhat všechny reakce, ten mrak by mohl odpovídat barvě NO2, jehož monomer má rezavě hnědou barvu. Pokud jste si někdy měli možnost zkusit rozpustit třeba měď v koncentrované HNO3...

Odpovědět


Re:

Marek Fucila,2020-08-07 03:13:52

Ja len pridávam, že na CNN mali nejakého pyrotechnika, ktorý podľa červenej farby dymu povedal, že to zodpovedá dusičnanu amónnemu, a že podľa farby toho bieleho oblaku je jasné, že to nebola výbušnina, pretože to by bol oblak čierny.
Podávam to ako som si to zapamätal. Včerajšie video na stánkach CNN v rýchlosi nájsť neviem. V chémii som analfabet. Ale sedí to s tým, čo tu čítam a prekvapilo ma, koľko toho profík z videa zistí.

Odpovědět


Vše je jednoduché,píšete tady hovadiny,stačí se podívat...

Anunnaki Z hvězd,2020-08-07 09:11:12

https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=NN1qTmTcin4&feature=emb_logo

Odpovědět

Emiel Regis,2020-08-06 14:01:03

"excelentních nezávislých Bellingcat"
Vtip roku.

Odpovědět


Re:

Milan Krejčí,2020-08-06 16:44:47

Lidičky, pan Bedřich to tu napsal správně a v chemii se vyzná. Pokud máte doma v garáži složený ledek, zvláště pokud ho tam máte víc, není dobré věřit panu Přibylovi. Na 1000 procent není chemik!!! (třeba nám zde sdělí čím je). Ono když se to zahřeje, a k tomu stačí zahoření, tak to fakt bouchá. Na pana Přibyla ve vlastním zájmu nedejte. Opravdu ne!

Odpovědět


Re: Re:

Mojmir Kosco,2020-08-06 19:17:28

No treba by pomohlo kdyby stal vedle toho skladu

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2020-08-06 21:45:11

Máte pravdu, zřejmě vypadlo nějaké to slovo. Asi mělo být napsáno "excelentních nezávislých investigativců z týmu Bellingcat".

Mají tam zajímavé fotografie. Ale ty se dají najít i jinde.
Ukázka skladování v Bejrůtu:
https://i.imgur.com/ySdKpPD.jpg
A stejné pytle u výrobce RustaviAzot:
https://gdb.voanews.com/A07DC8EC-DE5C-4FD0-A124-BDD65D934703_cx1_cy0_cw99_w1597_n_r1_st.jpg

Odpovědět


Emiel Regis,2020-08-06 22:57:46

Tak jinak: po tom co predvedl ohledne mh17 a skripalu, nelze ho ani nahodou povazovat za nezavisly, a za excelentni jedine pokud jde o miru manipulace. S vysokou pravdepodobnosti jde o produkt nejake specialni sluzby.

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2020-08-06 23:28:44

U MH17 odvedli dobrou práci a důkladně doložili to, co bylo těm, kteří něco o letectví vědí, jasné tak po týdnu, kdy separatisti zveřejnili fotky trosek. Samozřejmě najdou se zastánci sestřelu kanónem (nebo izraelskou raketou) pomocí ukrajinského Su-25, neviditelného pro ruské radary, ale potvrzeného neexistujícím španělským kontrolorem. Dokonce byli "odhaleni" dva! piloti toho jednomístného bitevníku :-).
Ale jsou i lidé věřící v placatozemi, či dutozemi ... co naděláte ...

Odpovědět


Emiel Regis,2020-08-07 00:16:29

Nechce se mi v te jejich spine znovu hrabat, jednou stacilo. Tak jen ve zkratce: jejich tvrzeni o ruskem/opolceneckem BUKu jako puvodci jsou z uvedenych zdroju nedolozitelna a jsou v prikrem rozporu s geometrii poskozeni letounu fragmenty urychlenymi explozi (vicemene expandujici anuloid). Ale pokud chcete, klidne verte Bellingcatu. V tom pripade muzete stejne dobre verit i mne, ze jsem svatej Mikulas; vyjde to nastejno.

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2020-08-07 07:12:44

Nebyla to statická situace, vzájemná rychlost byla 4-5M, takže přes kabinu (a křídlo) přešel "dutý kužel" fragmentů. Sedí to velmi dobře, včetně fotografií a videí z území separatistů s nezaplachtovaným odpalovacím vozidlem s chybějící raketou, odváženým na východ. Samozřejmě komu to nesedí ideologicky, vše zpochybní. Napište článeček, předložte vaše důkazy a pod tím můžem do detailu podiskutovat, tady to jen sviníme mimo téma.

Mimochodem, Mikuláš vypadá jinak, než Emiel Regis :-)
https://cdnb.artstation.com/p/assets/images/images/023/378/247/large/helena-loart-regis16.jpg?1579014678

Odpovědět


Re: Re:

Karel Ralský,2020-08-07 14:27:44

A co kondenzační stopa která je pro buk charakteristická a která se vznáší hodiny od zásahu(žádné foto), a co foto nezasažených dveří, které po mém upozornění záhadně zmizelo a kde ty dveře našli, podle mě byla v první třídě bomba(dveře byly vyraženy jako první přetlakem zevnitř), proto nechtějí Američané ukázat satelitní snímky ze kterých by bylo zřejmé jak ke zkáze došlo.
Proč nešlo letadlo hned k zemi s utrženou kabinou, kterou by jistě buk a jeho fragmenty způsobily a letělo ještě 50km od údajného zásahu než dopadlo na zem.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Josef Waters,2020-08-07 15:19:46

Karle neblbněte, vždyť vy dokonce vyvracíte oficiální verzi Ruské Federace, jejich ministerstva obrany i výrobce raket Buk. Sami opolčenci dali fotky se střepinami hlavice Buku (předfragmentovanými, dobře rozpoznatelnými) v troskách. A na internetu i v médiích se chlubili, jak "ptáčka sestřelili", než jim došlo, že to byl civilní letoun.
Zpráva TASSu ze dne sestřelu MH17:
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/1325017
To předchozí zmíněné, 14. července, byl skutečně ukrajinský Antonov. 17-ého ale už ne, bohužel.

Ale chápu - čím víc verzí, klidně i naprosto nesmyslných a očividně klamavých, tím větší zmatek v hlavách lidí a tím menší důvěra v závěry vyšetřování mezinárodních komisí. To je o co vám, trollům, jde!

Odpovědět


Re: Re: Re:

Josef Waters,2020-08-07 20:52:27

Doplním k vašim domněnkám: Počasí bylo podle vyšetřovací zprávy "generally cloudy" se základnou oblačnosti ve třech tisících metrů, let probíhal nad oblačností v deseti tisících. Kondenzační stopa, u rakety na TPH spíš kouřová, se rozplyne podle vyjádření "ruských inženýrů" do 10. minut. Záleží hlavně na rychlosti větru. Kde jste vzal ty své hodiny, to by mě fakt zajímalo - asi "dobrý oddíl" :o)
Kouřová stopa od startu rakety je minimálně na dvou fotografiích, dostatečně přesně lokalizovaných.

Že kvůli vám někdo (ilumináti?) odstranil kompromitující fotky z celosvětové internetové sítě? Nepřeceňujete se trošku?

Satelitní snímky - myslíte, že jsou Američani tak dobří, že mají špionážní družici zavěšenou trvale nad každým místem planety a všechno mají nafoceno? Promiňte, ale to je směšné.

Ovšem jakási "spřátelená mocnost" poskytla Rusku "satelitní" snímek útočícího ukrajinského Su-27 a Pěrvyj kanal i státní RT ten na první pohled zjevný podvrh s velkou slávou vydávali za pravý dokument ověřený ruskými odborníky (záznamy vysílání se dají dohledat na rutube.ru):
https://cstor.nn2.ru/forum/data/forum/images/2014-11/106877791-boing.jpg
Však taky hned začaly po internetu kolovat vtipné napodobeniny s létajícím talířem, pterodaktylem, nacistickým tajným letounem, nebo s detailní fotkou pilota stíhače - Putina. Prostě ostuda neskutečná ...

Našel jsem vám, pro zasmání, i s Obamou:
https://s.fishki.net/upload/users/575303/201411/15/bf5f63466dd0690bec7d82605fe96355.jpg

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Karel Ralský,2020-08-09 23:16:08

Takže vlastně bylo pod mrakem přitom na fotkách z toho dne je téměř bezmračná obloha, taháte sice za ocas ale ten nesprávný, kondenzační stopa 10minut tak to jste se nedíval na oblohu jako obyčejný politicky nemotivovaný občan, kde létají letadla v té výšce a kde kondenzační stopa vydrží i půl dne o čemž se každý může přesvědčit na vlastní oči.
Navíc podle Nizozemců údajně vybuchl buk nad letadlem tedy jej minul(většinou míří na ocas a vybuchuje těsně před ním kvůli případnému pancéřování předku) to se divím že při tak velkém cíli se to stalo ale budiž.
Jak si tedy vysvětlíte neporušené dveře(údajně ležely daleko od havárie) a záhadným zmizením snímku po mém nesouhlasu zde na Oslu(nezasáhl je jediný fragment) znovu opakuji jedině tlaková vlna uvnitř letadla která vyrazila nejslabší článek tedy dveře(schválně jestli je najdete bohužel jsem si snímek neuložil), viz Bejrůt je rychlejší než fragmenty zatímco okolí je jimi poseto, měkký rozpálený hliník se vlivem přetlaku dopředným pohybem zvenku otočí přesto některé fragmenty jsou otočeny ven zejména proti směru letu a stovky dalších důkazů včetně včasného nalezení a odevzdání skříněk protože nikoho nenapadlo že to budou vyšetřovat politicky a bez Malaisie která není přesvědčena o pravdivosti tvrzení Nizozemských "vyšetřovatelů". Nikdo není neomylný ani Rusi nebo já či Nizozemští "vyšetřovatelé" kteří v neznámé a okupované krajině dokonce "našli" fragmenty Buku který patřil do "sestřelu" ale místo obdivu se nad tím zamýšlím co je větší pravděpodobnost, skutečné nalezení nebo umělý výtvor Ukrajinské či jiné tajné služby, to už si mohou v případně náhodného nálezu, klidně vsadit sportku.
Při výbuchu buku před letadlem by poškodil nejvíc kabinu(doslova by ji uřízl) jenže kabina s letadlem dopadla vcelku a a jako by se letadlo do poslední chvíle snažilo přistát(nebyla tam velká jáma jako v Lockerbie(při náloži semtexu v malém kazetovém magnetofonu), nebo při havárii Concordu). Neříkám že se to stalo jen mám pochybnosti o Nestrannosti a nezávislosti vyšetřování(nejspíš kvůli politické nekorektnosti a odškodnění) v Nizozemsku.
A o jakých "iluminátech" hovoříte v době kdy Americký Gogle řídí umělá inteligence která vám vleze i na záchod aby mohla propagovat ten správný hajzl papír nebo dodala "správnou" myšlenku a tu nesprávnou byť pravdivou nebo nepříjemnou dala na stránku "1286" ona ta myšlenka nezmizí neboť ji analyzují a ukládají do trezoru bohužel nedostupného každému.
A k té družici bylo by divné kdyby Amerikou podporovaná Ukrajina i vojensky zejména nad oblastí bojů neměla nad těmito oblastmi kontrolu a jelikož letecky nemohla zbývají jedině záškodníci nebo družice a v době kdy vyfotí "malým" fotoaparátem dokonce přistání na měsíci neměla pověšených nad zájmovým územím několik(po sobe letících) družic vždyť už za bývalého režimu jsme každou půl hodinu nesměli u radaru používat odpovídače kvůli přeletu špionážních družic a to se psal rok 1974.

Odpovědět


Emiel Regis,2020-08-07 23:25:17

"vzájemná rychlost byla 4-5M"
Nikoliv, to by musely letet celne po primce proti sobe.

"Sedí to velmi dobře"
Bellingcatu ano, horsi uz je to co se tyce souladu s kinematickymi modely a s pozemnim pokusem vyrobce BUKu.

"fotografií a videí z území separatistů s nezaplachtovaným odpalovacím vozidlem s chybějící raketou, odváženým na východ"
Problem s dataci digitalnich medii; 3 dny pred mh17 byl sestrelen ukrajinsky vojensky Antonov a nasledoval zrejme uklid BUKu, ze ktereho fotky/videa pochazeji.

"komu to nesedí ideologicky, vše zpochybní"
Nebo bude hajit do roztrhani tela; btw ideologii resp. jeji podsouvani oponentovi sem tahate jen Vy.

"Napište článeček, předložte vaše důkazy"
Kvuli Vam opravdu ne; jak jsem uz uvedl v minulem postu, je mi lhostejne co si myslite. Udelejte si to sam. Musel byste ale cist i neco jineho nez Bellingcat.

Stacilo.

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2020-08-07 23:47:15

Překvapuje mě, kam až jste ochoten zajít a jak všechno přesně "víte". Ten Antonov 26 byl 14-tého sestřelen nad hraničním přechodem Izvarine, který byl odříznutý. Proč by ho pak přes Luhansk "uklízeli" jako malí školáci chycení na švestkách (nakvap - ani ho nezaplachtovali) do Ruska směrem na Millerovo (cestou byl taky vyfocen)? To by snad ani tou konkrétní křižovatkou z videa neprojížděli. A hlavně proč, když hrdinně sestřelili vojenský letoun ukrajinských "fašistů", jak je nazývají.

Pokud jde o zdroje, všiml jste si snad, že nedávám žádné odkazy na Bellingcat, nebo jiné "západní". Všechno jen z Ruska (až na toho Obamu), aby vám to bylo bližší :o)

Odpovědět

Omyl

Martin Zeithaml,2020-08-06 13:13:13

To že samotný dusičnan amonný nevybuchuje si patrně myslely ti co ho skladovali. Ano za nízkých teplot je jako okysličovadlo, ale za vysoké teploty a tlaku je palivem samotný Dusík a Vodík z rozloženého ledku za vzniku oxidů dusíku a vody. Proto se do ANFO přidává jen velmi malé množství hořlaviny, jen pro iniciaci.

Odpovědět


Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-06 13:26:45

Mohu odpovědět to samé co ostatním. Doložte jednu jedinou historickou událost, kdy hořel či vybuhl čistý dusičnan amonný.

To dřív najdete důkazy samovznícení starosty Varšavy v roce 1546, nebo incidentu, kdy ve 12. století v Burgundsku pršeli sledi.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Martin Sluka,2020-08-06 13:41:10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dusičnan_amonný

"Dusičnan amonný se při zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru: NH4NO3 → N2O + 2 H2O Jestliže však dojde k detonaci, je tento rozklad doprovázen výbuchem."

My, analytičtí chemici, víme své. ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-06 14:18:01

To není odpověď ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Omyl

Eliška Skorcová,2020-08-06 16:47:42

Pane Přibyle, smím se zeptat co je Vaše profese? Ať si lidi udělají představu, jakou váhu Vašim slovům mají dávat? Díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-07 16:26:48

Jestli se ptáte na to, zda mám nějakou kvalifikaci, která by dávala mým slovům větší váhu, tak nemám.

Stejně jako ji nemá žádný zdejší diskutující, ani autor článku a ani novináři, kteří to dokola opisují jeden od druhého.

Ale na rozdíl od většiny ostatních mám s ledky praktické zkušenosti a informace a zkušenosti s tím spojené sbírám v rámci svého koníčku. Ono když vyrábíte raketové palivo a raketové motory, kde se ledky používají jako okysličovalo paliva (nikoliv jako palivo), tak nějaké povědomí o charakteristikách těch látek, jak a s čím hoří, reagují, jaké mají vlastnosti atd. mít chcete i kvůli bezpečnosti.

Proto mě poněkud irituje, kolik se najednou za posledních pár dní všude vyrojilo expertů, kteří ještě předevčírem nevěděli, že něco jménem ledek existuje a dnes se jsou schopni hádat, že je to trhavina, protože si přečetli jeden odstavec na wiki.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Pavei P,2020-08-06 22:15:28

https://en.wikipedia.org/wiki/West_Fertilizer_Company_explosion

Odpovědět


Re: Re: Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-07 16:56:14

No to se plete.

Tamní ledek amonný byl značně znečištěný. Byl totiž na místo převezen z dřívějšího skladu, kde došlo k požáru. Pravděpodobně byl znečištěný sazemi (uhlík). Ledek s uhlíkem, jak jistě víte jsou základní složky střelného prachu (ikdyž ne amonný - jen tím prokazuji, že uhlík s okysličovadlem je třaskavý).

Byl skladovaný v hale na hromadě v bezprostřední blízkosti dalších hald s osivem a dalšími hořlavinami a blíže neupřesněnými dalšími hnojivy a chemikáliemi. Ono spolu s okysličovadlem je schopno hořet a vybuchovat kde co. Celulóza, škroby (mění se na dextrin), cukry, asfalt, kaučuky...
A taky tam skladovali dehydrovaný amoniak, který se skladuje v tlakových nádržích.

BTW na to že všichni experti dnes vědí, že klasickým průvodním znakem exploze dusičnanu amonného je červený oblak, tak při explozi ve West Fertilizer Company byl oblak černý ;)

Gratuluji. Jste již asi desátý člověk, který se mé tvrzení, že samotný ledek nevybouchne snaží vyvrátit uvedením nějakého historického příkladu, kdy vybuchl ledek smíchaný se spoustou dalších látek, které jsou hořlavé. Nic si z toho nedělejte. Zatím to nezvládl nikdo ;)
Jen by jste si mohl ověřit informace, kterými argumentujete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Omyl

Pavei P,2020-08-08 10:26:37

JInými slovy jste popsal podmínky v Bejrútu. To ale není podstatné. Co je podstatné, je to, že jste chtěl uvést příklady. Když vám bylo doloženo přesně to co jste chtěl a co jste zřejmě ani nenamáhal přečíst, tak jste si začal cucat z prstu dojmy, aniž by jste se obtěžoval k tomu samému, co požadujete od ostatních, tedy doložení svých dojmů. BTW - jestli experti dnes něco vědí tak to, že ve Westu vybuchl právě dusičnan amonný a nádrže na bezvodý amoniak nebyly porušeny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-10 12:32:19

Já jsem napsal, doložte jeden jediný historický případ, kyd vybuchl čistý dusičnan amonný.

Vy jste na to reagoval uvedením West Fertilizer Company jako tohoto příkladu.

Já jsem vám zcela bez debat jasně vyvrátil, že by tam šlo o čistý dusičnan amonný. U tohoto výbuchu se přímo uvádí, že byl naopak značně znečištěný a že byl sladován spolu s dalšími hořlavinami.

Jestli tomuto říkáte, že jste doložil přesně to co jsem chtěl, tak jste mimo, nebo jste nedával pozor na co jste reagoval.

Tak znovu. Uveďte případ výbuchu čistého dusičnannu amonného.

Já tvrdím, že ani v Bejrútu a ani v West Fertilizer Company nešlo o čistý dusičnan.

Situace v West Fertilizer Company byla popsána výše.
Nešlo o čistý dusičnan a navíc skladovaný vedle hořlavin.

V Bejrútu zas byl sice čistý dusičnan amonný (98%), ale skladovaný společně se zatím neupřesněným množstvím pyrotechniky a buhví čím dalším.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Z Z,2020-08-11 00:52:54

A čo príklad uvedený v "Viktor Volmut,2020-08-07 17:52:34"?
Pokiaľ teda neprevezmete zábavnú námietku "kolegu" o prímesi železničného vagóna.
V každom prípade ide o posun od tvrdenia, že dusičnan amonný musí byť s niečim zmiešaný aby explodoval, ale už vám zrazu stačí, že blízko čistého dusičnanu amonného vybuchne "zatím neupřesné množství pyrotechniky".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Jan Přibyl,2020-08-11 17:00:05

Upřímně už jsem líný to dohledávat.
Na mojí výzvu "uveďte jediný historický případ exploze čistého dusičnanu amonného" už tady + v jiných diskusích reagovalo asi tak deset lidí. A vždy to byla blbost - nikdy nešlo o samotný čistý dusičnan amonný. Já si vždycky dám tu práci a dohledám si podrobnosti. Stojí mě to třebas čtvrt hodiny času a vždy zjistím, že tam rozhodne nefiguroval jen ten ledek. Naopak tam vždy najdu zdroj paliva.

Bohužel ti oponenti si s tím naopak vůbec žádnou práci nedávají. Prostě hrábnou do wiki do článku o dusičnanu amonném, kde je uvedený jakýsi seznam historických událostí, které jsou vydávány za exploze toho ledku, vyloví z něj něco co jim příjde pod ruku jako první a plácnou mě to jako odpověď.

Jinak vám se samozřejmě vyjádřím k tomu "posunu od nutnosti smíchání ledku a něčím". Myslím, že tady mě vkládáte do úst něco co jsem neřekl. Ano, jsem přesvědčený, že samotný ledek by nevybouchl a jsem přesvědčený, že ta bylo něco jako palivo, ale nikdy jsem netvrdil, že složky musí být nějak dokonale promíchané. Naopak jsem vyslovil domněnku, že vedle ledku se tam vyskytovalo něco jako palivo a pyrotechnika či munice.
Exploze pyrotechniky má určitě potenciál poškodit obaly uloženého materiálu a rozvířit ho, stejně jako požár samotný.
Tedy ano, tvrdím, že palivo s okysličovadlem musí být promíchané a zároveň věřím, že většina uložených látek promíchaná nebyla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omyl

Z Z,2020-08-13 08:15:34

A ten vzorový "případ exploze čistého dusičnanu amonného" si predstavujete ako?
Ako uskladnenie vo vákuu pri nemeniacej sa teplote, kde by len tak z "ničoho nič" dusičnan amónny vybuchol?
Stále vás neprešlo zahmlievanie s "okysličovadlom"?
Iní diskutujúci tu vyvrátili vaše nesprávne domnienky, že ide vždy len o "okysličovadlo", ktoré musí byť zmiešané s "palivom" aby malo nejaké účinky.
Ale že samotný dusičnan amónny môže fungovať ako to "palivo", ktoré exloduje, dokonca vám tu dali aj chemické reakcie, podľa ktorých to nastáva.

Odpovědět


Re: Re: Omyl

Anunnaki Z hvězd,2020-08-07 09:13:06

Máte pravdu.............https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=NN1qTmTcin4&feature=emb_logo

Odpovědět

Dobrá reklama na česká sila

Martin Redl,2020-08-06 10:57:37

Česká sila odstíní i malý jaderný výbuch. Jsme prostě dobří. Atomový dóm v Hirošimě, z kterého je dnes památník, projektoval český architekt Jan Letzel. Atomový dóm stál 160m od epicentra.

Odpovědět

ledek nebouchá

Jan Přibyl,2020-08-06 10:42:49

Zase a zase všude omílaný nesmysl, že vybouchnul ledek.

Podle prvních informací tam byl uskladněný Nitroprill HD, což je 98% dusičnan amonný a ten opravdu nebouchne. Je nehořlavý. V článku je sice na jednom místě správně uvedeno, že je k ledku třeba nějaké palivo, ale přesto se tam opakovaně uvádí, že ledek vybuchuje a že se to historicky stalo.

Ledky jsou nehořlavé. Jen podporují hoření. Pokud se přimíchají do hořlaviny, tak mohou rychlos jejího hoření natolik urychlit, že půjde o explozi. Samotný ledek toho prostě není schopný.
Termicky se rozkládá na plyny, které jsou taktéž nehořlavé.

Odkaz na další události, jako například Texas City, které je uvedeno v článku jen podporuje to co říkám já.
Při explozi v Texas City byl totiž ledek smíchaný s ropnými produkty, jíly obsahující hliník, parafíny atd. Tj. samé hořlavé látky. V blízkosti se nacházelo 1600 tun síry a tak dále.
Ani náhodou nešlo o explozi samotného ledku.

Stejně tak v Bejrůtu muselo být ve skladu krom ledku zcela jistě něco hořlavého a právě spíše o této látce by se mělo mluvit jako o tom co vybouchlo,

Že neustále omílají dokola media jako idnes jak tam vybouchnul ledek a jak je to nebezpečná látka a trhavina už si začínám zvykat, ale od Osla bych čekal důslednější informace.

Odpovědět


Re: ledek nebouchá

Míla Vaněk,2020-08-06 11:36:53

Jeden z novějších předpokladů je, že ... jak vedle je to obilné silo.... tak roznětkou byl ten sedavý prach ze sila a spolu s ledkem zadělal na problém. Takže tu máme obilí a ledek ... mně nepřipadá takový prohřešek, do doby než se zjistí jak to bylo, jestli se to někdy zjistí psát, že tím hlavním, co přivodilo výbuch, je přítomnost dusičnanu amonného. Respektive hnojiva, připadalo by mi divné psát, že bouchalo obilí.

Odpovědět


Re: Re: ledek nebouchá

Jan Přibyl,2020-08-06 11:44:20

No obecně z ledků se při termickém rozkladu uvolňuje kyslík. Proto ledky podporují hoření. Hořlavá látka smíchaná s ledkem nemusí pro své hoření brát kyslík z okolní atmosféry, ale mocně ji zásobuje ledek. Proto je hoření s okysličovadlem výrazně urychleno. Někdy tak, že reakce je natolik prudká, že mluvíme o výbuchu.

To co hoří je palivo a to co poskytuje kyslík je okysličovadlo.

Když vám doma bouchne plyn, tak dojde k prudkému zahořený plynu, který si bere kyslík ze vzduchu. A řeknete že vám doma bouchnul plyn, nebo řeknete, že vám doma bouchnul vzduch?
V komínu vám bouchnou saze, nebo vám tam bouchnul vzduch?

Když někde bude uskladněný ledek s například hliníkem a bouchne to, tak logicky z výbuchu obviním ten hliník.

Odpovědět


Re: ledek nebouchá

Michal Lichvár,2020-08-06 12:43:37

Osel je žial v týchto otázkach dlhodobo mainstream. Rovnako vehementne podporovali teóriu o sarínovom útoku od Asada, hoci bolo dosť dôkazov, že sarín si vedeli vyrobiť aj rebely a že to vôbec nemusel byť sarín, ale chlór.

Ale potešil ste ma, tiež som v tom nemal jasno, hľadal som ako reaguje liadok a bol som prekvapený, že to je vlastne okysličovadlo (bol som v tom, že je to nejakým spôsobom horľavina). A vtedy som si povedal, kurnik, keď je to okysličovadlo, čo bolo palivom.

A zrazu sedí teória z najkonšpiračnejšieho webu v našim končinách ... termobarická bomba.

Dôvod: Hizbaláh tam mal sklad zbraní, spoliehal nato, že k útoku nedôjde, lebo je to v obývanej oblasti. Libanonská vláda teraz útok neprizná, lebo by musela priznať, že dovolila Hizbaláhu sklad/výrobňu zbraní priamo v centre hlavného mesta ... možno aj toho uskladneného liadku ... alebo ešte horšie, že totálne nemá šancu voči Hizbaláhu zasiahnuť. Útočník bude držať hubu, samozrejme. Kto útočil ... ponúka sa Izrael alebo Saudi (saudské média najviac kričia o sklade Hizbaláhu).

Západný mainstream bude držať líniu nehody, pretože ... ľudia by sa mohli začať pýtať a zaujímať, resp. by asi neprešlo, že nejaký náš blízkovýchodný spojenec spáchal taký útok, hoci mal k tomu z vojenského hľadiska motív.

Odpovědět


Re: Re: ledek nebouchá

Jan Přibyl,2020-08-06 13:12:57

Nemyslím si. Ani nejsem příznivce konspiračních teorií.

Oni tam mají prostě bordel. Zjevně skladovali v jedné hale velké množství ledku a zároveň hotovou zábavní pyrotechniku (nebo munici). A s největší pravděpodobností další látky a to hořlavé.
Ten ledek co tam byl z té lodi byl určený na výrobu výbušnin a nikoliv jako hnojivo. Byl na cestě z ruska do jemenu či kam. Buhví co tam s ním ještě měli.

Požár způsobil exploze té pyrotechniky. Je to vidět v záběrech krátce před výbuchem.
Explodující pyrotechnika zřejmě poškodila obaly uloženého ledku a dalších látek uskladněných ve stejné hale a způsobila jejich smíchání a explozi.

Obecně okysličovadla bývá v palivech a trhavinách více, než paliva. Poměry jsou cca 65-90% okysličovadla, takže oni všichni furt vidí ten ledek....

Odpovědět


Re: Re: Re: ledek nebouchá

Radim Polášek,2020-08-06 14:37:41

Nejspíš to bylo obyčejné hnojivo. Na výrobu výbušnin to téměř určitě nebylo, protože co by dělali v Jemenu nebo v jiné africké zemi s 3 000 tuny výbušniny. Ledkoamonné, tudíž velmi omezeně použitelné výbušniny. A jak velkou pozornost by taková dodávka přilákala? Vojensky se taková výbušnina dá použít pouze jako velmi velké nálože, do velkých leteckých pum, protilodních torpéd, dělostřeleckých granátů největších ráží, velkých raket... Nic z toho se v Jemenu ani v jiné průměrné africké zemi nedělá. Pokud by potřebovali teroristickou nálož,dovezli by si těch potřebných pár tun úplně nepozorovaně v nějakém náklaďáčku s falešnými doklady, ne 3000 tun oficiálně lodí.
A 3000 tun trhaviny by měli tak na stavbu přehrady nebo průplavu v kameni o velikosti tak poloviny Suezského kanálu....
Jediné, co mě napadá, že by mohlo mít něco společného s trhavinami, že v některém bagu tam Rus místo jedné tuny ledku amonného nacpal skutečně nějakou trhavinu. Aby jim tam s krytím 2700 tun ledku amonného jako hnojiva pro zemědělce propašoval i nějakou tunu trhaviny pro místní vojáčky či teroristy.

Odpovědět


Re: Re: Re: ledek nebouchá

Josef Waters,2020-08-06 14:51:54

Osobně bych nikomu nezazlíval, že "vybuchl ledek", když to skladované množství bylo podstatně větší, než malé. Byl prostě hlavní příčinou výbuchu, i když bylo potřeba samozřejmě i něco (skoro cokoliv) jiného. Když jsem na vojně pracoval s kyslíkem, vždy nás varovali, že při styku s mastnotou může vybuchnout (ten kyslík, nikdo neříkal vybuchne olej ...).

Ale opravdu hodně mě baví, jak konspirátoři (kteří ještě včera nevěděli, že ledek je okysličovadlo) hned mají hotové velmi komplikované a "propracované", málem "vědecké" teorie o zlém západu a jeho mainstreamu. Jen se divím, že působí i tady na Oslovi - jestli ono to není nakonec nakažlivé ;-)

Odpovědět


Re: ledek nebouchá

Mojmir Kosco,2020-08-06 13:00:10

Za vhodných podminek bouchne i voda .iniciatorem byl sklad pyrotechniky kteryhiz horel

Odpovědět


Re: Re: ledek nebouchá

Mojmir Kosco,2020-08-06 13:12:43

Coz presne nastalo 1.rozklad na rajsky plyn + voda,2 voda na kyslik a vodik ,3 vodik nikdo nejimal a buch

Odpovědět


Re: Re: Re: ledek nebouchá

Jan Přibyl,2020-08-06 13:23:32

Někteří argumentuj tím, že historie zná několik případů obřích výbuchů ledku amonného.
Jako Texas City, Oppau atd.

Problém je v tom, že ani v jednom případu nešlo o čistý ledek amonný.
V Texas City byl naopak smíchaný s několika hořlavinami a vyskytovalo se tam velké množství síry v bezprostřední blízkosti atd.

V Oppau šlo o směs dusičnanu amonného a síranu amonného (který po termickém rozkladu hoří).
Jak se dočtete na wiki, tak dělníci prováděli roky odstřely z této slepené hromady trhavinou. Provedli na 20 tisíc odstřelů, než se jim to podařilo zapálit.

A tak dále. Zkuste najít jednu historickou dobře zadokumentovanou událost, kdy vybuchl dusičnan amonný samotný.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ledek nebouchá

Miloš Brejcha,2020-08-06 13:44:48

Nechápu kam míříte, podle mě prostě slovíčkaříte. Je to jako tvrdit, že plastická trhavina samotná neexploduje. No jasně že ne :D Materiál se také nevznítí pokud mu nedodáte určitou energii.

Co třeba převrácený nákláďák dusičnanu amonného ? Takže co, budete tvrdit, že nádrž nafty je příčinou 6.5m velkého kráteru nebo prostě řekneme, že následem hoření expodoval náklad dus.amo.?


https://en.wikipedia.org/wiki/Ammonium_nitrate_disaster

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ledek nebouchá

Jan Přibyl,2020-08-06 14:32:02

Ne opravdu to nechápete.

Není to jako tvrdit, že plastická trhavina sama nevybouchne.
Je to jako tvrdit, že bedna písku sama nevybouchne.

Čistý ledek prostě nehoří a nebouchá. Ten odkaz co jste poslal obsahuje mnoho událostí.

Problém je ten, že neobsahuje události, kde by bouchal čistý ledek, ale obsahuje události, kde byl ledek přítomný.

Jak už tu zaznělo, třeba ANFO výbušniny obsahují jen cca 6% oleje a zbytek je dusičnan amonný.
Takových 500kg nafty z nádrží náklaďáku je vyhovující palivo k 10-20 tunám okysličovadla atd.

Odpovědět


Re: ledek nebouchá

Martin Sluka,2020-08-06 13:22:22

Vážený pane, stačí pohled na wiki, aby bylo jasné, že blábolíte nesmysly!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dusičnan_amonný

Citace: "Dusičnan amonný se při zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru: NH4NO3 → N2O + 2 H2O Jestliže však dojde k detonaci, je tento rozklad doprovázen výbuchem."

Takže pokud dojde k iniciaci tak i čistý HN4NO3 vybouchne.

Nitroprill HD je granulovaný NH4NO3 a granule jsou pokryty povlakem mletého CaCO3, aby se neslévaly a potlačila se tak náchylnost k explozi. Jenomže za 6 nebo 7 let skladování mohlo dojít k degradaci a poškození obalů, v prostředí s vysokou vlhkostí a teplotou (přístav) mohlo dojít částečnému rozpuštění zrn a vytvoření větších zhluků, které jsou samozřejmě mnohem citlivější.

https://twitter.com/IntelCrab/status/1290782284686266372/photo/1

Odpovědět


Re: ledek nebouchá

Radim Polášek,2020-08-06 14:16:34

Palivem je v ledku amonném vodík z amonného iontu NH4+ a okysličovadlem kyslík z dusičnanového iontu NO3- . Proto čistý dusičnan amonný vybuchuje, sice velmi neochotně, ale při pořádné iniciaci skutečně vybuchuje. Podobně jako jiné amonné soli s hodně okysličujícím aniontem, chlorečnany a chloristany amonné.

Odpovědět

Ledek

Přemysl Červenka,2020-08-06 10:41:14

Dusičnany obecně jsou hodně silná okysličovadla, z nich ledek amonný je používán nejvíce, protože zplynuje bez pevných zbytků. Nejdůležitější je jako hnojivo, avšak je také vytouženou ingrediencí všech puberťáků bez rozdílu věku. My starší pamatujeme formuli Travex s cukrem (to byl ovšem chlorečnan, ještě výživnější), to to krásně bouchalo! Od časů Žižkových je ceněnou surovinou ledek seškrábaný ze stěn starých chlívků (lidi záchody neměli), kam vzlínal s močí ustájených zvířat. Ten byl hlavní složkou černého střelného prachu. Po objevení ložisek v Chile už nebyly chlívky tak zajímavé. To vše byl ovšem ledek sodný, velmi navlhavý a s žíravými zbytky. Amonný je bezezbytkový, čistý je téměř bezpečný, avšak stačí drobná příměs organické látky (ten cukr, nebo nafta, třeba i piliny) a máme tu slušnou výbušninu (Perunit, používaný v dolech a lomech snad až dodnes) a vyhledávanou teroristy. Má poloviční brizanci oproti TNT, ale stačí to - jestliže v Bejrútu bouchlo 2,75 tis t. ledku, je to jako 1,3 kt TNT- takže to v klidu sfouklo celé město a je klika, že z druhé strany bylo moře. Je pravda, že čistý amonný ledek hoří a bouchá žlutě až oranžově, ovšem příměs ledku draselného, ostatně mnohem běžnějšího, nám plameny zbarví do červena, což včera "experty" zmátlo a hádali i jádro (to by byla koule bílá až do modra). Zajímavá byla bílá koule rázové vlny, šířící se nadzvukovou rychlostí, brzy zpomalená a "vymizelá", aby udělala místo ráně výbuchu a pohledu na plameny.

Odpovědět


Re: Ledek

Jan Přibyl,2020-08-06 10:51:06

Do střelného prachu se imho používá dusičnan draselný, nikoliv amonný.

Ad vytoužená ingredience puberťáků. Ledem amonná je silně hygroskopický. To zhoršuje jeho použitelnost. Dnes je již nedostupný. Zato dusičnan draselný je běžně dostupný, netáhne tak vlhkost a s cukrem se ochotně rozkládá a hoří, na rozdíl od většiny ostatních ledků.
Dusičan draselný s cukrem (respektive se používá spíše alkoholický cukr sorbitol) je celosvětově absolutně nejrozšířenější raketové palivo modelářů. Ledek amonný prakticky nikdo nepoužívá.

Počítat sílu exploze v Bejrůtu podle množství ledku je nesmysl. Ledek samotný nehoří a nevybuchuje a dokud nebudeme vědět jaká hořlavna a v jakém množství tam byla s tím ledkem uskladněná, tak nemůžeme nic počítat.

Podle současných informací tam byl uskladněný 98% ledek amonný uskladněný v žocích a ten opravdu nevybouchne jen tak sám.

Odpovědět


Re: Ledek

Jan Přibyl,2020-08-06 11:02:38

Ještě bych reagoval na větu "je pravda, že čistý amonný ledek hoří a bouchá žlutě až oranžově, ovšem příměs ledku draselného, ostatně mnohem běžnějšího, nám plameny zbarví do červena,"

"čistý amonný ledek hoří" - nesmysl - nemá tam co hořet.

dusičnan draselný rozhodně nebarví do červena. Ani plameny a ani kouř (na záběrech z Bejrůtu je červený především kouř).
Jako modelář s ledky pracuji a pálím je s kde čím a zrovna při hoření draselného ledku není plamen nijak výrazný a kouř je bílý, ať už hoří s cukrem, kovy či čímkoliv jiným.

Do červena barví plamen dusičnan strontnatý, nebo lithný, ale kouř nebarví ani ty.

Odpovědět


Re: Ledek

Martin Sluka,2020-08-06 13:36:38

Do červena barví i vápník. A vrstvičkou mletého CaCO3 byly granule Nitroprill HD potaženy. Právě proto, aby se potlačila náchylnost k nasákavání vodní páry a slévání zrn. Jenomže v prostředí vysoké vzdušné vlhkosti (přístav) a vysokých teplot se, pokud byly obaly poškozeny, mohly zrna rozpouštět a rekrystalovat. A bylo zaděláno na průšvih.

Odpovědět

Jaderná exploze

Luděk Horáček,2020-08-06 10:00:09

První co mě napadlo bylo to, že nejde o jadernou explozi, ale vzhledem k lokální situaci nikdo nemůže zaručit co všechno bylo rozmetáno. Tj. myšlenky byly směrem k (samozřejmě nechtěné) špinavé bombě. Snad tam teda někdo ty dozimetry má.

Odpovědět

ledek amonný

Florian Stanislav,2020-08-06 09:11:03

Do ledkových hnojiv v granulích se přidává vápenec, čili je ledek amonný s vápencem. Ten možnost exploze omezuje. Pokud ruská loď vezla hnojivo, není důvod, aby v něm stabilizující vápenec při troše rozumu nebyl.
Jako kluk jsem ledek rozpustil, vápenec odfiltroval a roztok odpařil v plechovce. Nevalil se z toho červenohnědý NO2 (jak známe z reakce Cu+ HNO3 konc.), takže voňavý bezbarvý rajský plyn N2O nenápadně působil až jsem zjistil, že se válím po trávě a chechtám se. Na štěstí to nebouchlo.
Od té doby jsem nikdy nefetoval.

https://vtm.zive.cz/clanky/dusicnan-amonny-ledek-bejrut/sc-870-a-205308/default.aspx
"V minulosti se dusičnan amonný těžil v nejsušších oblastech chilské pouště Atacama."
Komentář: Píše odborník na slovo cokoliv, chilský ledek je NaNO3.

Odpovědět


Re: ledek amonný

Jan Přibyl,2020-08-06 10:32:14

Ne nebyl.

Podle fotografií uskladněného ledku šlo o Nitroprill HD, což je společností Orica vyráběný granulovaný dusičnan amonný v koncentraci 98%.

Nicméně ani takto čistý ledek nemůže vybouchnout.

Odpovědět


Re: Re: ledek amonný

Martin Sluka,2020-08-06 13:37:33

Může, viz wiki:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dusičnan_amonný

"Dusičnan amonný se při zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru: NH4NO3 → N2O + 2 H2O Jestliže však dojde k detonaci, je tento rozklad doprovázen výbuchem.

Odpovědět

Bláznivý

Mojmir Kosco,2020-08-06 08:08:01

Stát jenom municni sklad tam v okoli chybí

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace