Alternativy (dějin) filosofie  
Pokus o malý autoreferát.

Knížka je to poměrně tlustá, má 444 stran, navíc nejde vždy o úplně snadné čtení, místy i trochu těžší než moje články tady na Oslovi. Dalším důvodem, proč na ni těžko dělat reklamu je, že obsah je poněkud subverzní. Čtenář se nedozví „jak to je“, spíše mnoho verzí toho, jak to asi není. To ve škole neuplatní, ani nepomůže svému sebevědomí nějakou „nalezenou jistotou“. Kdyby přece jen někdo chtěl číst, tak okolnosti distribuce jsou dole v literatuře.

Důstojnou hru na školní učebnici jsem podstoupil v knize Filosofie mezi mýtem a vědou (Od Homéra po Descarta). Ta respektovala pravidla hry na školu, v daném případě na to, že můžeme podat poměrně konsenzuální poučení o vývoji filosofických myšlenek a pojmosloví. Teď je to naopak o zasouvaných problémech hry na školní poučení ve věcech filosofie; často dost cynicky, takové cvičení ve veselém pesimismu v duchu podobenství Andreje Stankoviče: „Bourání posvátných krav je součástí naší každodenní řeznické práce.“

Filosofie nepatří k nejspolehlivějším oblastem našeho vědění, je o tom spousta vtipů. Navíc těžko najít dvě školy, které by se na něčem shodly. Na rozdíl od přírodních věd, a zvláště od techniky, se ve filosofii za posledních 25 století jen těžko vykazuje nějaký pokrok, spíš proměny akcentů. Přesto je filosofie k mému velkému překvapení pořád žádaná značka, což se pozná podle toho, že kdejaká pitomost se ráda vydává za filosofii. V tom je paralela s postavením vědy v současném typu civilizace. Hodně lidí jí nedůvěřuje, nadává na ni, zesměšňuje ji, ale kdejaká hloupost tvrdí, že je „vědecká“. (Podobně je tomu i s logem univerzit, v krajním případě „univerzity života“, za niž bych se – nebýt soudobých kontextů – přimlouval.) Překvapivě mnoho lidí se sice neidentifikuje s evropskou školní tradicí, ale sedlo jí na lep v tom, že taky chtějí mít svou vlastní filosofii: duchovní všeho druhu, politici, obchodníci, militantní ženy, Afričané… Běda tomu, kdo by jim tenhle nárok zpochybňoval.

 

Ve škole chceme v každém oboru podat nějaký minimální spolehlivý základ. S filosofií je přitom potíž. Většinou se vezme několik vlivných konceptů, jejichž části se podusí dohromady tak dlouho, až vzniklý guláš působí dojmem jednotné terminologie, dokonce jednotné a spolehlivé nauky. Říká se tomu systematická filosofie. Poctivější možností je sledovat vývoj nauk, hlavně jejich pojmosloví. Říká se tomu dějiny filosofie. On totiž skoro každý pojem má u různých filosofů různé významy, někdy hodně rozdílné, takže napříč školami a časem se bez znalosti rozličných verzí těžko domluvíme. Nutno se však vyhnout další pasti, totiž ideologizaci dějin, jako kdyby dějiny měly nějakého ředitele a ten či onen cíl. Zlatá evoluce, tu nikdo neřídí, ani necílí k předem známému optimu.

Ve škole a při organizaci vědy musí být každý obor nějak zařazen. Filosofie skončila mezi humanitními vědami. Je velká otázka, nakolik je vědou, navíc humanitní. Jiný problém je, zda jí takové zařazení prospívá, i když s tím samozřejmě nic nenadělám. Jen si myslím, že by bylo adekvátnější traktovat filosofii jako myšlenkový pohyb uvnitř pomyslného trojúhelníku vědy (hlavně přírodní), umění a (někdy i) náboženství.

Stalo se vám někdy, že jste měli nutkání vykřiknout: „Všechno je jinak!“? Mně často, prý je to specifický příznak alternativců, neuspokojených deprivantů a buřičů. Naštěstí se mi to (zatím) nejčastěji stává při četbě nebo poslechu alternativců, národovců všech ras a kazatelů napříč náboženským i politickým spektrem. Zarážející ovšem je, že řada postupů našich tradičních a usedle působících učebnic filosofie silně připomíná výše zmíněné případy. Společným rysem je pokušení „smyslu dějin“, podloudné nabídky „smyslu života“, dokonce i práce s falzy textů. Ve škole sice postupně přiznáme, že jde o falza, i když je nazveme kulantněji jako „pozdější prameny“, ale dojem a základní struktura rozvrhu už zůstanou. Můj pokus o alternativu školní filosofie chce být méně alternativisticky angažovaný než bývá zvykem ve většině usedlých učebnic.

 

První část knihy jsem nazval Rozmotávání klubka nauk a otloukání domněnek. Pokouší se rozmotávat spletité vztahy různých tradic uvnitř dějin filosofie, různá určení filosofie, odkrývá v nich roli falz, hlavně však roli iluzí. Oklepávání fasády iluzí, pokrytecky zakrývajících myšlenkové stavby, má svou tradici od antiky po novodobou dekonstrukci, minimálně od Hérakleita, skeptiků a Lúkiana – po Nietzscheho a Derridu.

Mají dějiny smysl? Samozřejmě, přece jsme je napsali tak, aby měly právě ten, který chceme! Bez podvodů nemohou vypadat libovolně, přesto je možných alternativ velice mnoho. Záleží na výběru autorů a témat, na jejich utřídění, na akcentech výkladu...

Hodně místa věnuji rozkrývání pokryteckých iluzí (podstata, pravda, právo, důkaz, dialog…), což může místy bolet. Například: Proč jsme v naší civilizaci svěřili něco tak důležitého jako svobodu něčemu tak křehkému a dvojznačnému jako vůli? Řekové mluvili o svobodě, ne o svobodné vůli, a byli s tím dobře živi. Abych se vyhnul dnes častému kulturnímu sebemrskačství, tak poukazuji i na potřebu iluzí a se snažím o co možná vesele cynický tón.

První část končí úvahami o tom, jak velice různě lze pochopit filosofii i její dějiny; jak rozličně by se dějiny filosofie mohly zcela legitimně pojednat.

 

Druhou částí knihy je Náčrt jedné z alternativ dějin filosofie. Pozor, opravdu „jedné z“, není to návod na „správné“ dějiny filosofie. Nicméně jde o možnost, která není o nic méně řádná než to, na co jsme z různých škol zvyklí, jenom je místy záměrně provokativní. Občas vybírá témata jinde jen okrajová nebo zcela opomíjená, zmiňuje nečekané kontexty řady tradičně slavných témat, diskutuje možná rozcestí. Dokonce si zahrává s představou, že skok od iónských předsokratiků ke Galileimu, Darwinovi a kvantové fyzice (jakožto k filosofům) by nás ušetřil řady metafyzických pseudoproblémů a nadbytečných pojmů: podstat, celkového účelu, záměny náboženství s První Příčinou a Velkým Hodinářem, iluze jednoznačnosti, subjektu a objektu.

Za nejtíživější problém považuji nadvládu jazyka, do níž nás dostává jak tradiční metafyzika, tak sofistické myšlení, v nové době zase většina humanitně orientovaných kontextů filosofie. Tradiční rivalové, například Platón a sofisté, se z tohoto úhlu pohledu mnohdy ocitají v jedné partě jakožto ti, kdo jazykovým hrátkám důvěřují více než empirii a pozorování přírody. Dávám přednost moudrosti empiricky korigované přírodovědy před pojmově vytříbenou scholastikou i rétorickou postmodernou.

 

Knížku jsem psal za sebe, nikoli za akademické „my“ proto, abych dal najevo, že ve filosofii těžko hledat reálný konsensus, tedy krom faktografie jmen, datumů a názvů, i když i s těmi bývá potíž.

Snad to může potěšit lidi, kteří nemilují předstírání jistot, případně taky patří k nevoleným neelitám. A pokud by někdo nabyl dojmu, že jde o nezodpovědný produkt volného psaní v situaci naštvání na školní filosofické autority všech epoch, měl by vzít v úvahu, že to byla nejpracnější z mých více než deseti knih, včetně řady zcela akademických, a že jenom redakce odevzdaného textu probíhala déle než rok a nebyla vůbec snadná.

 

Literatura

Z. Kratochvíl: Alternativy (dějin) filosofie. Červený Kostelec: Pavel Mervart 2020, edice Amfibios, tedy produktů naší Katedry Filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK. (Zatím jen v e-shopu nakladatele, v distribuci Kosmas a od konce srpna, knihkupectvích od začátku září.)

Z. Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou. Od Homéra po Descarta. Praha: Academia 2009.

Datum: 18.08.2020
Tisk článku

Evoluce před Darwinem - Hladký Vojtěch, Kočandrle Radim, Kratochvíl Zdeněk
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 209 Kč
Evoluce před Darwinem
Hladký Vojtěch, Kočandrle Radim, Kratochvíl Zdeněk
Související články:

Theórie     Autor: Zdeněk Kratochvíl (18.09.2019)
Dražba filosofů     Autor: Zdeněk Kratochvíl (29.11.2019)
Co je pravda?     Autor: Zdeněk Kratochvíl (18.03.2020)
Hérakleitova „politická filosofie“     Autor: Zdeněk Kratochvíl (01.05.2020)



Diskuze:

Filozofie?

Tomáš Novák,2020-08-21 19:36:30

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika) - definice na Wikipedii. Zřejmě lze obojí, alespoň podle pravidel českého pravopisu.

Odpovědět


Re: Filozofie?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-21 22:12:11

Podle nových pravidel bylo dokonce povinné "z", pak se i v pravidelch snad začalo tolerovat taky "s", protože je tvrdohlavně píše většina lidí od fochu plus skoro všichni řečtináři. Kvůli ošklivéu významu slova "zofos".
Důležitější je, že kdybych se chtěl rychle a jednoduše domluvit, tak byl klidně použil i něco podobného té citované definici. Je to ale ve stylu "dej si pivo a nekomlipuj to". Jakmile dojde na odborné hledisko, tak se to komplikuje.

Ono už etymologicky to může mít spíš trochu slabší význam. "Fil" je v takovýchto kompozitech spíš jen náklonnost k něčemu, třeba "filhellénos" není ten, kdo miluje nějakého Řeka, ale kdo se myje, umí číst, psát, počítat a plavat, ocení divadlo a atletiku, nekrade (aspoň ne veřejně a často) a nezakuchává zezadu pravidelně. "Sofia" zase může být v některých kontextech taky zchytralost až vyčůranost. Ale "láska k moudrosti" je pěkná, nebo aspoň "náklonnost k něčemu moudrému nebo šikovnému", jenže obor se z toho zrovna neudělíá. Proto ten pokus o definici, který citujete.

Důležitější je, že nejmíň století se to vyvíjelo bez tohodle pojmenování, až byla tahle nejstsarší (a pro mě nejzajímavější) fáze do filosofie inkorporována díky Platónovi a Aristotelovi. Ti ovšem pracovali taky s tou (z mého hlediska neblahou) metafyzikou.
Problém je, že se lehko řekne "kriticky zkoumat skutečnost". Ale to by bylo na dlouhé lokte.

Odpovědět

Pavel Ondrejovic,2020-08-18 20:52:57

skoda, ze to nemate ako ebook, normalne by som si to asi kupil :)

Odpovědět


Re:

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 00:17:00

To není (naštěstí) moje starost, ale navrhnu to Pavlovi Mervartovi, tj. nakladateli. Díky za nápad, aspoň budu mít co ukázat v roli hlasu lidu. Sám jsem hlavně pro verze pro PC, ale to je zas jiné téma.

Odpovědět

Filozofie ?

stanislav vyskočil,2020-08-18 19:15:00

"Filozofie je dnes mrtvý obor,nedokázala udržet krok s rozvojem vědy,fyziky obzvláště.Štafetu v úsilí o poznání převzali od filozofů vědci" Stephen Hawking

Odpovědět


Re: Filozofie ?

Pavel Ouběch,2020-08-18 21:05:46

Základem každé velké fyzikální teorie je filosofický pohled na realitu.

Výjimkou jsou teorie, ke kterým jsou fyzici přinuceni experimentem. Takové teorie se pak zmítají v desítkách alternativních vysvětlení a škol, bez schopnosti odpovědi na otázku proč. Taková věda není víc, než sbírka známek. (Viz KM)

Odpovědět


Re: Re: Filozofie ?

Pavel Ouběch,2020-08-19 09:46:39

P.S.: Myslím, že pan Hawking v této citaci nepochopil úlohu, resp. roli filosofie a roli vědy.

Filosofie ukazuje cestu, zkoumá především kvalitativní parametry jsoucna.
Věda po té cestě kráčí, zkoumá hlavně kvantitativní parametry.

Mikuláš Koperník (Koperníkův princip), Galileo Galilei (Galileova transformace), Isaac Newton (Newtonovy pohybové zákony a princip gravitace), Hendrik Antoon Lorentz (Lorentzova transformace), Albert Einstein (Speciální a Obecná teorie relativity),

- dobrý fyzik používá filozofii jako ukazatel a základ pro své teorie (viz všichni jmenovaní výše)

Pak je tu ještě kategorie filosofů, kteří byli vědě neoddiskutovatelným přínosem, i když sami vědci nebyli - například Karl Popper nebo byli i vědci, ale svůj filosofický vklad dále nerozvinuli - například Ernst Mach.

Mimochodem, bylo velkým "trápením" Richarda Feynmana (jak sám napsal), geniálního fyzika, že on do vědy nepřispěl žádnou, z filosofického pohledu převratnou myšlenkou, teorií. Přitom Feynmanovy diagramy i přínos pro kvantovou teorii pole jsou jednoznačně geniální. - Ale jen z pohledu vědy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Filozofie ?

Bohumil S.,2020-08-19 10:26:52

Dobrý den. Z Vašeho příspěvku lze též implikovat, že Hawking nebyl dobrým fyzikem.

Jinak ohledně vztahu filosofie a vědy bych spíše řekl, že věda je určitý speciální případ filosofie, který však svým objemem výrazně převyšuje všechny ostatní oblasti filosofie.

(Podobně, jako lze organickou chemii chápat jako určitý speciální případ anorganické chemie, avšak množstvím sloučenin organická chemie výrazně převyšuje množství všech ostatních látek.)

Filosofii bych chápal jako nadmnožinu, vědu jako její podmnožinu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Josef Sysel,2020-08-20 03:18:37

Díky nedostatku filozofie se Hawking ve fyzice ztratil, důkazem je Hawkingovo záření jako vypařování ČD o tom svědčí, přitom stačila jediná věta: "Všechno má svůj začátek a konec."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Bohumil S.,2020-08-20 09:05:37

Mně by od Hawkinga stačily jiné dvě věty: "Teorie všeho" zatím není nadosah. A i kdybychom ji měli, zůstanou oblasti, kam fyzika nejspíš nikdy nedohlédne.

Fyzika zkoumá vnitřní zákonitosti časoprostoru. Ale jestli je například něco nad naším časoprostorem, nemá šanci posoudit. Tyto otázky přísluší jiným oblastem filosofie (které ale kvůli svojí ne-exaktnosti nelze ověřit a předpokládám, že jejich snahy o popis reality, bývají dost mimo). Takže nám zůstává okřídlené "Vím, že nic nevím."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Josef Sysel,2020-08-20 09:46:34

Pokud je něco nad má odpovědi na vše. Musí to úzce souviset s tím pod. Pokud pochopíte to nad, to pod už bude malina. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-20 10:47:32

Nějaké "nad" světem může znamenat buď trapnoou "zásvětní pojišťovnu" - nebo jenom to, že jsme ten svět pochopili moc úzce. To se v jednotlivých případech špatně rozlišuje.
Na jedné straně považuju za nemravné dovolávat se něčeho "nad", ale na druhé straně těžko ztotožňovat skutečný svět s naším pochopením světa. To je nutně vždy částečné. Jinak bychom už mohli vědu zabalit a jenom učit její výsledky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Josef Sysel,2020-08-20 11:16:32

Jenže každý díl má svůj smysl v celku, který nemusí být zřejmý z detailu. Člověk na ulici vidí méně než člověk z 10.patra a ten méně než člověk ze střechy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Josef Sysel,2020-08-20 11:20:23

Není třeba znát výsledky, stačí vodítko, nit.....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Bohumil S.,2020-08-20 11:39:41

Zdeněk Kratochvíl napsal: "...že jsme ten svět pochopili moc úzce..."

K této verzi se zcela přikláním. Problém je, že tato verze připouští nepřeberné množství hypotetických možností, co je tou širší podstatou světa, která se nachází nad naším příliž úzkým chápáním.

Představte si, že postavíte superpočítač, který bude výkonem o mnoho řádů převyšovat výkony těch současných. Tento počítač bude mít nějaké vnitřní softwarové prostředí. A pak na tomto počítači naprogramujete nějakou ultimátní umělou inteligenci. Té dáte za úkol, aby pochopila a popsala všechny známé zákonitosti, ale nedáte jí žádné senzory nebo periferie, kterými by mohla zkoumat fyzický svět vně superpočítače. Tato umělá inteligence bude (možná) shopná popsat binární zákonitosti svého světa, ale nebude mít ani potuchy, že existuje něco jako gravitace, teplota, zakřivení časoprostoru apod. Natož aby chápala kdo a proč ji naprogramoval.

Nechci tím podsouvat žádné konkrétní řešení otázky, co se nachází mimo naše úzké chápání světa, které jste zmínil. Nehájím tady nějakou teorii matrixu, Stvořitele apod. Jde mi pouze o to, abych nastínil nedosažitelnost kompletního exaktního poznání při pohledu "zevnitř", který je naším údělem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Jan Novák9,2020-08-22 17:05:49

Podle mě věda a filozofie nemá nic společného. Snaží se odpovědět na různé okruhy otázek a používají různý přístup. Filozofie nepoužívá vědeckou metodu - nemá falzifikovatelné teorie. Věda neodpovídá na otázky původu a účelu všehomíra.
Filozofie a náboženství ale hledají odpověď na stejný okruh otázek a používají podobné metody přístupu. Proto fyzikální teorie není filozofie, ale odpověď na otázku "kolik andělů se vejde na špičku jehly" filozofování je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-22 19:16:41

Na tohle vám i v rámci fochu řekne každý něco jiného.
Já sice nevěřím tomu, že filosofie je věda, ale přesto vidím společný moment v potřebě argumentace, věcné i logické. Falzifikované zdroje přísně vzato nemá, určitě není vědou v popperovském smyslu slova, ale vzdálenou analogií falzifikovatelnosti pokusem nebo pozorováním může být srážka s jakoukoli empirií.
Rozumná filosofie taky "neodpovídá na otázky původu a účelu všehomíra", zvláště účel je specialitou několika frakcí metafyziků a zásvětníků. Dneska jsou (bohužel) znova v módě.
S náboženstvím je podoba jenom tam, kde nějaké náboženství převzalo nějakou (většinou hodně nešťastnou) verzi filosofie, dokonce provedlo substituci svých témat za ni, jako v případě tomismu, neotomismu... Obecně to mimo scholastický prostor tak není. Možná by se našlo několik výjimek v buddhistickém nebo taoistickém prostoru, tím si nejsem jistý. V Řecku určitě ne, tam byly mezi filosofií a náboženství mnohem složitější vztahy.
Mimochodem, ač podobné příklady vůbec nemiluji, tak pro historickou poctivost: Ten bezpočet "andělů na špičce jehly" byl testovací otázkou na počet bodů v těsném okolí jednoho bodu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 10:28:17

Soukromě považuju za nejvýznamnější filosofy novověku Galileiho, Darwina a tvůrce kvantové fyziky. Ukázali nové pojetí skutečnosti, byť pokaždé z jiného konce.
Galilei obnovil jednotu pozemské a nebeské přírody, jednotu pozemské a nebeské fyziky.
Darwin obnovil jednotu lidského a ostatního života, navíc vysvětlil účelná uspořádání bez předpokladu globálního účelu ve světě (nebo dokonce nad světem).
Kvanťáci dorazili přežívající koncept podstat...
Ale to je mlj menšinový názor.

Odpovědět


Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 00:20:25

Boihužel musím s Vámi, resp. s páně Hawkingem zčásti souhlasit. Problém je, že se často povyšuje nad vědu, nebo se nechává ovlivňovat nekvalitními podobami humanitních věd. V něčem bych ale nesouhlasil, ale to bych opakoval to, co je v článu (a podrobněj v knížce). Filosofie dokáže být zajímavá tehdy, když problematizuje předpoklady, ať už své, nebo jakékoli. Když chce "odpovídat na otázky", tak je to horší.

Odpovědět


Re: Re: Filozofie ?

Pavel Brož,2020-08-19 09:59:24

Daniel C. Dennett ve své knížce "Druhy myslí" vyslovuje zajímavý názor, se kterým bych se určitě ztotožnil, a to že role filosofie je v pokládání úplně nových otázek. Myšleno samozřejmě ne technicky specifických otázek, jako třeba jaké je maximum energie uskladnitelné pomocí nějaké nové technologie, i když taková otázka je samozřejmě také důležitá, ale nadoborových otázek týkajících se nějakým způsobem nás všech, otázek, které z jejich podstaty asi každý z nás bude vnímat jako filosofické aniž by musel znát exaktní definici filosofie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 10:33:47

Asi tak. Děkuji.
Jen bych dodal, že exaktních definic filosofie jsem potkal přes 50, ale na žádné z nich se víc než jedna škola neshodne.
Navíc vidím roli filosofie v rozkrývání poředpokladů řady tvrzení i otázek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Vratislav Rýpar,2020-08-19 18:07:35

Ve výkladovém slovníku Necyklopedie čtu:

Filozofie - temnomilectví, opak to filosofie. Filosofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (milovat, toužit po něčem) a σοφια (sofia - moudrost) vs. ζόφος (zofos - temnota), tedy filozof = milovník temnoty. Filozofie zavedena Járou da Cimrmanem při zkoumání rychlosti šíření tmy. Nepochopením, či snad záměrnou zlomyslností, bylo temnomilectví, tedy filozofie protlačeno do nových pravidel pravopisu namísto původního mudromilectví neboli filosofie.

https://necyklopedie.org/wiki/V%C3%BDkladov%C3%BD_slovn%C3%ADk#F

Je to plausibilní tvrzení?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie ?

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 18:45:42

Ano, etymologicky je to přesně takhle.
Samozřejmě, že pravidla českého pravopisu jenom sjednotila z/s ve všech přejatých slova a neměla na mysli z tohoto hlediska nechtěný řecký význam kompozita filozofie, ani k tomu nepotřebovali Cimrmana. (Češtináři dnes většinou neznají řecky a není důvod to po nich chtít. Kdyby ovšem znali, mohli by uplatnit princip, že pravopis nemá evokovat neslušné kontexty. Slovo zofos může mít v řečtině občas i horší významy.)
Nicméně to hezky cynicky ilustruje situaci.

Odpovědět

Filozofie

Tomáš Novák,2020-08-18 19:13:27

...je zkrátka láska k vědění :-)

Odpovědět


Re: Filozofie

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-19 10:30:42

Jo, k tomhuhle etmologickému pochopení ("láska k moudrosti") se nakonec utíkáme. Z dálky viděno je to tuze pěkné, jenže v detailu z toho leze hodně chlupů, ale to by bylo na dlouhé lokte. Takhle pěkně by to těžko mohl být obor.

Odpovědět


Re: Re: Filozofie

Mojmir Kosco,2020-08-20 07:58:11

Ano příklad jak filozof neda na otázku jednotnou odpověď. U odpovedi víš filozofie = temntemno zde u vlakna niz = světlo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Filozofie

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-20 10:41:44

Tohle je docela jednoduché: Kvůli stručnosti a vstřícnosti jsem odpověděl tak, jako kdyby šlo o "filosofii". Musím to dělat nejmíň 10x denně, abych se domluvil bez nadbytečných komplikací. (Podobně předpokládám řadu oprav i ve vašem příspěvku a neodpovídám na doslovnou verzi,) V odpovědi na tu etymologii jsem tu "automatickou opravu" vypnul, protože šlo právě o tohle téma.
Závažné mnohhoznačnosti filosofie vypadají dost jinak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Filozofie

Mojmir Kosco,2020-08-20 11:19:43

No ale to je problem přesah filozofie je obrovsky zejmena u tech kteří se jiz propírají o víru, zároveň je filozofie jak u mnoha dobreho tak zlého. Filozoficje otazky jsou dneska velke napri. Autonomni rizeni je lepsi skupinu důchodců nebo tehotnou mladou zenu, etika vědy, emigranti (vztah k jine kulture) a co nam dava ?relativizaci vseho

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-20 12:03:15

Po vzoru Bertenda Russella se přimlouvám za to, abychom filosofii nespojovali s tpoiu či onou momentální představou o náboženství nebo dokonce s morálkou. Zatím z toho nikdy nic dobrého nevzešlo ani v těch případech, kdy to bylo dobře míněné. V reálu navíc většinou není a jde jen o prosazování vlatsního zájmu a vlastního mínění, obalené do vznešených slov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie

Mojmir Kosco,2020-08-20 12:10:53

Dobře možná jste někde odpověděl ale ktera definice filozofie je Vám nejbližší abyc znalohrazeni

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-20 14:49:37

"Zpochybňování ideologicky deklarovaných jistot a hledání předpokladů obvyklých otázek i odpovědí."

Ještě k tomu "relativismu". Z toho lidé filosofii často obviňují, ale je to dost podobné, jako kdyby někdo z relativismu obviňoval Einsteina (Jsou takoví).
Reállné nebezpečí filosofie bývá opačné: Předstírání jistot. Když se to spojí s hrou na smysl dějin nebo s kterýmkoliv jedině pravým náboženství, správnou rasou, národem, třídou atd., je velký malér.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie

Pavel Ouběch,2020-08-21 09:30:45

Řekl bych, že jste vložil do stejného "pytle" dvě různé věci.

"Jedině pravé náboženství" může být příznakem elitářství, tedy pýchy a arogance, ale stejně tak může být výrazem "pouhého" hledání pravdy a vírou v její - v určité vymezené oblasti - nalezení.

Naproti tomu "ta správná rasa, národ, třída, je vždy bez výjimek (!) znakem elitářství a pýchy, v drtivé většině ve spojení s dalšími běsy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Filozofie

Zdeněk Kratochvíl,2020-08-21 10:36:53

Samozřejmě, že každý to své náboženství, dokonce jeho určitou verzi, považuje za pravé a lepší než ostatní, přinejmenším pro sebe. Problém začne, když vyznavače ostatních (nebo ateisty) považuje za nižší kategorii nebo dokonce škodnou. Když chce ostatní chca nechca předělat na to své, nebo je vymýtit. Vždycky si k tomu najde "rozumná" zdůvodnění. Když se to spojí s dějinnou rolí, je to už úplně v pytli. S různými verzemi ateismu je tomu kupodivu podobně.
Asi jako když mám dobré jídlo nebo pití, tak je chci dát kamarádům ochutnat, ale normální člověk je k tomu nenutí, zvlášť v případě, kdyby jim nechutnalo.

Někdo třeba může být křesťan, dokonce katolík, ale nemusí to vtloukat povinně všem, a ještě v nějaké specifické verzi; dokonce se může obávat toho, co zrovna vychází z arcibiskupství (nejen kvůli ostudě pro křesťanství, ale jako ohrožení kultury, srovnatelné s bláboly kreacionistů nebo islamistů). Někdo může být ateista, ale nemusí se podílet na fyzické likvidaci náboženství, ani s jeho metodami souhlasit. Atd.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace