Nově objevený „Orobinec“ by mohl být spirálním ramenem Mléčné dráhy  
Největší radioteleskop světa FAST vystopoval podivuhodný objekt z neutrálního vodíku na periferii Mléčné dráhy. „Orobinec“ by mohl být přerostlým mračnem kosmického plynu anebo doposud neznámým vnějším spirálním ramenem Galaxie. Ani jedna z těchto možností ale příliš nesedí, takže je to zatím záhada.

Ramena Mléčné dráhy. Kredit: Cmglee / NASA/JPL-Caltech/ESO/R. Hurt / Wikimedia Commons.
Ramena Mléčné dráhy. Kredit: Cmglee / NASA/JPL-Caltech/ESO/R. Hurt / Wikimedia Commons.
Mléčná dráha je pro nás nejbližší galaxií ze všech. Jsme doslova uvnitř. Výzkum Mléčné dráhy, především její galaktické struktury to ale paradoxně komplikuje. Schází nám potřebný nadhled. Proto stále ještě do detailu nevíme, jak Mléčná dráha vypadá a stále objevujeme nové prvky její struktury.

Největší radioteleskop světa FAST. Kredit: Absolute Cosmos / Wikimedia Commons.
Největší radioteleskop světa FAST. Kredit: Absolute Cosmos / Wikimedia Commons.

Čínský astronom Chong Li z Nanjing University a jeho spolupracovníci nedávno objevili dosud neznámou gigantickou strukturu Mléčné dráhy, která se nachází na periferii, ve vzdálenosti asi 70 tisíc světelných let od centra Galaxie. Pojmenovali ji „Cattail“, čili česky „Orobinec“, podle populární mokřadní traviny s „doutníky“.

 

Badatelé k objevu Orobince použili nedávno dokončený čínský Five-hundred-meter Aperture Spherical radio Telescope (FAST), momentálně největší radioteleskop na světě. Původně hledali mračna neutrálního vodíku v oblasti vzdálené asi 4,5 tisíce světelných let od Slunce. Přitom překvapivě narazili na masivní mračno neutrálního vodíku, které se rozkládá mnohem dál.

 

Z jejich pozorování vyplynulo, že mračno, tedy Orobinec, má délku asi 3,5 tisíce světelných let, což z něj dělá daleko největší a nejdelší vlákno kosmického plynu v Mléčné dráze. Další pozorování a porovnávání s jinými daty navíc ukázala, že Orobinec je zřejmě ještě mnohem větší než původní odhady. V současnosti jeho velikost odhadují na úctyhodných 16 tisíc světelných let.

Orobinec širolistý. Kredit: Bogdan / Wikimedia Commons.
Orobinec širolistý. Kredit: Bogdan / Wikimedia Commons.

Co je Orobinec zač? Autoři studie mají po ruce dvě možná vysvětlení. Mohlo by to být extrémně velké mračno, které je z nějakého důvodu mnohem větší než ostatní. Další možností je, že Orobinec představuje doposud neznámé spirální rameno Mléčné dráhy, které leží extrémně daleko od centra Galaxie.

 

Potíž je v tom, že moc nesedí ani jedna z uvedených možností. Vlastnosti Orobince příliš neodpovídají vláknům kosmického plynu, ať už jde o velikost, vzdálenost od galaktického centra anebo to, že se nezdá být napojený na známá spirální ramena Mléčné dráhy. Zároveň ale Orobinec postrádá tvar a uspořádání typické pro spirální ramena. Jak se zdá, kolem nově objevené gigantické struktury v Mléčné dráze je teď víc otázek než odpovědí. Není jasné co to je, ani jak to mohlo vzniknout. Astronomové se s Orobincem určitě nebudou nudit.

 

Literatura

IFL Science 6. 8. 2021.

arXiv:2108.01905.

Datum: 08.08.2021
Tisk článku

Související články:

Reverzní inženýrství Mléčné dráhy odhalilo Krakena     Autor: Stanislav Mihulka (17.11.2020)
Vesmírní archeologové vykopali fosilní galaxii Heracles v centru Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (25.11.2020)
Mléčná dráha před časem vyfoukla dvě obrovské rentgenové bubliny     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2020)



Diskuze:

Orobinec

Roman Dubravský,2021-08-09 14:39:46

Jestli ovšem ten název nemysleli doslovně, tedy Cattail = kočičí ocas.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace