Jak čelit dopadům vývoje energetiky v Evropě na Česko?  
Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

I při posuzování vlivu energetiky na životní prostředí je třeba analyzovat všechny environmentální dopady, nejen emise oxidu uhličitého. Aby naše krajina zůstala krásná. Na snímku je okolí Modravy (foto Vladimír Wagner).
I při posuzování vlivu energetiky na životní prostředí je třeba analyzovat všechny environmentální dopady, nejen emise oxidu uhličitého. Aby naše krajina zůstala krásná. Na snímku je okolí Modravy (foto Vladimír Wagner).

Minulé úterý vyhlásilo české hnutí Fridays for Future připojení ke stávce za klima, která proběhne v pátek 24. září. Studenti se odvolávají na závěry vyhlášené nedávno Mezivládním panelem pro změnu klimatu IPCC. Už dříve jsem studenty vyzýval, aby poslouchali vědce, snažili se problematice porozumět a své požadavky opírali o reálná fakta a možnosti. Snažil jsem se s nimi diskutovat a psal jsem jim i svá doporučení.

 

Před novou stávkou bych si dovolil jim připomenout některé dramatické aspekty vývoje v evropské energetice z nedávné doby. V posledním roce se dramaticky zvedly ceny emisních povolenek. Evropská unie v nich vidí významný nástroj pro vytlačení uhelných elektráren. Cena povolenek vzrostla z hodnoty 6 EUR/tCO2 na více než 60 EUR/tCO2. Je to obrovský problém pro státy, které mají i nyní stále vysoký podíl uhelné elektřiny a které mají vysoký podíl průmyslové výrobě na tvorbě životní úrovně. U nich dochází k významnému růstu cen elektřiny a zhoršení konkurenceschopnosti průmyslu. Mezi ně patří i Česká republika.

 

Je třeba zmínit, že většinou jsou uhelné bloky nahrazovány plynovými. To má však řadu problematických aspektů. Plynové bloky mají také při spalování emise CO2. Ty jsou sice nižší, i více než dvakrát, ale i tak to znamená nutnost nákupu významného množství povolenek. Navíc jsou u zemního plynu významné emise skleníkových plynů i při jeho těžbě a dopravě. Reálně tak je plyn z hlediska emisí skleníkových plynů srovnatelný s uhlím. Ještě větším problémem je dramatické zvýšení ceny zemního plynu, ke kterému v poslední době došlo. Ta je způsobena hlavně zvyšující se poptávkou, která vzniká odstavováním jaderných a uhelných zdrojů.

Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 ve Francii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 70 % elektřiny, fosilní zdroje pak pouze 6 %. (Zdroj oenergetice).
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 ve Francii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 70 % elektřiny, fosilní zdroje pak pouze 6 %. (Zdroj oenergetice).

V budoucnu se bude poptávka po této surovině nejspíše nadále zvyšovat. Nelze tak čekat nějaké dramatické snižování jeho ceny. Současné zvyšování ceny povolenky i ceny plynu způsobuje, že uhlí těžené v blízkosti elektrárny je na tom cenově stále významně lépe, než je tomu u plynu. Je tak možné, že ekonomické vytlačení uhelných zdrojů v nejbližších letech, o kterém se mluví, neproběhne. Je také otázka, zda má smysl nahrazovat uhelné zdroje, jejichž výstavby už byla realizována novými plynovými zdroji, které se započtením emisí při těžbě a dopravě plynu nejsou o moc lepší než uhelné.

 

Náhrada fosilních a jaderných zdrojů nízkoemisními v našich podmínkách je značně problematická. Pokud nedojde k dramatickému technologickému zvratu v akumulaci, je možný podíl fotovoltaické produkce dán ročním koeficientem využití těchto zdrojů. Tento podíl tak těžko překročí pro naše geografické podmínky 15 % produkce elektřiny daného státu. To potvrzuje vývoj využití fotovoltaiky v Německu i dalších státech Evropy. U větrných zdrojů nemáme potenciál mořského pobřeží a obrovským problémem je akceptace výstavby velkého počtu turbín obyvatelstvem. Připomeňme, že pro náhradu výroby jednoho bloku v Temelíně, který vyrobí zhruba 8 % naší produkce elektřiny, by bylo potřeba zhruba 4 GWp ve větrných turbínách. Největší turbíny, které se u nás budují, mají výkon 2 až 3 MWp. Na náhradu jednoho temelínského bloku bychom tak potřebovali 1500 až 2000 turbín. Je třeba připomenout, že ani v Bavorsku, které je nám velmi podobné, se i při obrovském tlaku na výstavbu obnovitelných zdrojů nepovedlo překonat podíl větrné produkce v řádu několika procent. A bylo to právě kvůli odporu obyvatelstva. Lze těžko očekávat, že u nás na tom můžeme být lépe.


Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Belgii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 56 % elektřiny, plynové pak pouze 20 %. Po plánovaném odstavení všech jaderných zdrojů se to však dramaticky změní. (Zdroj oenergetice).
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Belgii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 56 % elektřiny, plynové pak pouze 20 %. Po plánovaném odstavení všech jaderných zdrojů se to však dramaticky změní. (Zdroj oenergetice).

Je také opravdu velice těžké předpokládat, že by se podařil ekvivalent výroby jednoho jaderného bloku s výkonem 1 GWe vybudovat ve větrných turbínách rychleji. Nejsou vybraná místa pro turbíny, nejsou stavební povolení a existuje zmíněný značný odpor obyvatel. Pro jaderné bloky máme vybraná místa a řada povolení už je získána. V daných místech má výstavba podporu obyvatel.

 

Lze také počítat s tím, že v době, kdy u nás fouká a svítí slunce, je podobná situace i u našich sousedů a v té době nebude problém elektřinu od nich dovést, i když tu fotovoltaiku a větrné turbíny nepostavíme. Elektřina bude chybět a nebude ji odkud dovézt v době, kdy nebudou fotovoltaiky a větrníky dodávat. Že si to státy, které se vydaly na cestu potlačení jaderné energetiky, uvědomují, ukazuje příklad Belgie a Německa.

 

Budoucnost nám ukazuje Belgie a Německo

Kam vede odchod od jaderné energetiky nám tak ukazuje právě Německo a velmi brzy důsledek takového rozhodnutí uvidíme na příkladu Belgie. Belgie má zhruba stejný počet obyvatel jako Česko a jedná se také o velmi průmyslovou zemi. Podobně, jako je tomu u nás, jsou zde relativně omezené možnosti využití vodní energie. Na rozdíl od nás může stavět velké větrníky v moři, které tak vyrábějí značný podíl její obnovitelné produkce elektřiny.


Belgie vybudovala silnou jadernou energetiku, která od konce osmdesátých let dodává okolo poloviny její produkce elektřiny. To ji umožnilo dramaticky snížit emise z elektroenergetiky. V současné době provozuje sedm jaderných bloků s celkovým výkonem téměř 6 GWe. Zároveň se v posledních desetiletích podařilo vybudovat i poměrně vysoký výkon obnovitelných zdrojů, ve větrných zdrojích jsou to téměř 4 GWp a ve fotovoltaice pak již instalovaný výkon překročil 6 GWp. I díky vysoké produkci z nízkoemisních zdrojů mohla Belgie úplně odejít od využívání uhlí.


V posledních letech tak měla každý rok okolo 50 % elektřiny z jádra, zhruba 25 % z nízkoemisních zdrojů a 25 % z plynu. Výjimkou byly roky 2018 a 2020, kdy byl podíl výroby z jádra nižší. V roce 2020 to bylo způsobeno hlavně snížením spotřeby daným epidemií COVID-19. V roce 2018 to bylo zjištěním, že v reaktorových nádobách některých belgických reaktorů jsou mikrotrhlinky. V dané podobě nepředstavovaly žádné riziko. Problém by byl, kdyby vznikaly v době provozu reaktoru a hrozilo zvyšování jejich počtu. Podrobným zkoumáním, které probíhalo právě i v tom roce 2018, se prokázalo, že mikrotrhlinky vznikly už při výrobě reaktorových nádob. Objeveny byly až díky zlepšeným moderním materiálovým analýzám, které se dnes využívají. Nepředstavují tak žádné bezpečnostní riziko.

Tlak zelených protijaderných aktivistů vedl k tomu, že byl v roce 2003 schválen zákon, který zakazuje výstavbu nových reaktorů a dobu provozování těch současných omezuje na 40 let. To by znamenalo, že by se nejstarší tři bloky odstavily už v roce 2012 a 2015. Vzhledem k nemožnosti náhrady jaderné produkce elektřiny v situaci, kdy se Belgie stávala stále závislejší na jejím dovozu, vláda i kvůli riziku nedostatku elektřiny, zvýšení emisí CO2 a růstu cen této komodity rozhodla o prodloužení provozu nejstarších bloků o deset let. K jejich odstavení by tak mělo dojít v letech 2022 a 2025. Současná vláda, ve které mají silnou pozici zelení, trvá na uzavření všech jaderných bloků do roku 2025.


Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Německu. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo stále 13 %, fosilní zdroje pak celkově 38 %. (Zdroj oEnergetice).
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Německu. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo stále 13 %, fosilní zdroje pak celkově 38 %. (Zdroj oEnergetice).

Je však jasné, že do této doby bude možné nahradit obnovitelnými zdroji minimum jaderné výroby i dostupného výkonu. Zároveň je jasné, že za současných podmínek nezačne nikdo budovat paroplynové zdroje, které by ty jaderné nahradily. I to je důvod, proč belgická vláda požádala Evropskou komisi o schválení pravidel pro kapacitní platby. Ty by měly zajistit možnost financování plynových elektráren a zároveň i omezení jejich provozu na minimum a tím i omezení jejich emisí CO2. Po ročním jednání Belgie schválení těchto pravidel od orgánů Evropské unie nedávno obdržela. Belgie tak předpokládá, že se ji podaří do roku 2025 vybudovat potřebné ˇaž 4 GW výkonu, které jsou nutné pro nahrazení jaderných bloků a udržení stability soustavy. I když se to uskuteční, bude v každém případě nutné část potřebné elektřiny i dovážet. Belgie je tak jeden z mála států, které měly velmi nízké emise CO2. V budoucnu však předpokládá nahrazení nízkoemisních zdrojů fosilními a poměrně dramatický růst emisí skleníkových plynů. Reálně bude tento nárůst daleko vyšší, než je deklarováno. K emisím, které vzniknou při spalování zemního plynu, je třeba připočítat emise při jeho těžbě a dopravě.

 

Vývoj produkce a spotřeby elektřiny v Německu během minulého týdne. Zeleně jsou obnovitelné zdroje, šedé klasické, fialová čára ukazuje spotřebu elektřiny a modrá pak její okamžitou cenu na burze, ta se pohybuje mezi 80 až 160 EUR/MWh (zdroj Agoraenergiewende).
Vývoj produkce a spotřeby elektřiny v Německu během minulého týdne. Zeleně jsou obnovitelné zdroje, šedé klasické, fialová čára ukazuje spotřebu elektřiny a modrá pak její okamžitou cenu na burze, ta se pohybuje mezi 80 až 160 EUR/MWh (zdroj Agoraenergiewende).

Podobnou cestu, jakou si zvolila Belgie, už delší dobu realizuje Německo. Zde také původně jádro dodávala velkou část nízkoemisní elektřiny. Nyní už je velká část německých jaderných reaktorů odstavena, na konci tohoto roku se odstaví další tři a na konci roku příštího pak zbývající tři. Německo tak přijde o 8 GW výkonu zdrojů, které ji v posledních třech letech dodávají zhruba 13 % produkce elektřiny. Německu je už od začátku jasné, že velkou část jejich produkce, a hlavně funkci při podpoře stability elektrické sítě, budou muset zastat nové fosilní zdroje. To byl důvod, proč se až donedávna budovaly nové uhelné bloky. U nich se teď sice předpokládá, že se budou postupně odstavovat, ale Německo předpokládá využívání uhlí až do roku 2038. Zároveň předpokládá intenzivní budování plynových zdrojů. I proto tak důrazně trvalo na dokončení plynovodu Nord Stream II. Zároveň si ještě dříve, než tomu bylo u Belgie, u Evropské komise zajistilo schválení pravidel pro kapacitní platby.

 

Německo má násobně vyšší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny, než mají státy, které intenzivně využívají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Takovými jsou Francie, Švédsko, Švýcarsko a doposud i zmíněná Belgie. A situace Německa se po odstavení jaderných bloků ještě dále významně zhorší. Německo sice formálně snižuje emise přechodem od uhlí k plynu, ale při započtení emisí při jeho těžbě a dopravě jde o snížení čistě papírové.

Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Česku. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 36 %, fosilní zdroje pak celkově 48 %. Podíl fosilních zdrojů tak není o moc větší, než je v Německu (zdroj oEnergetice).
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Česku. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 36 %, fosilní zdroje pak celkově 48 %. Podíl fosilních zdrojů tak není o moc větší, než je v Německu (zdroj oEnergetice).

 

Závěr

Na základě shrnutých zkušeností ze současného vývoje a situaci v Německu lze formulovat doporučení pro reálnou cestu pro realizaci nízkoemisní energetiky. Zvýšení cen povolenek a plynu dramaticky zvýšilo okamžitou cenu elektřiny na německém trhu, která v pracovní části minulého týdne byla v rozsahu 90 až 160 EUR/MWh. A tou je silně ovlivněna i cena na naší energetické burze. Roste cena i u dlouhodobých kontraktů, která bude mít dopady na obyvatelstvo i průmysl. Konkurenceschopnost našeho průmyslu se sníží a stejně tak i životní úroveň hlavně nízkopříjmových skupin obyvatelstva. To může mít i velmi dramatický vliv na sociální a politickou stabilitu společnosti.

Vývoj v Německu a předpokládaná změna po odstavení jádra v Belgii, ve srovnání se situací ve Francii nebo třeba Slovensku jasně ukazují, že realizace energetických koncepcí zelených protijaderných aktivistů je z hlediska emisí CO2 katastrofou. Je tak jasné, že by je středoškoláci z hnutí Friday for Futures určitě neměli poslouchat. Pokud jim ovšem opravdu jde o ekologii a snížení emisí CO2.

 

Na závěr bych si dovolil několik doporučení, co by studenti měli po politicích a budoucí vládě chtít, pokud jim opravdu jde o snížení emisí a environmentální ochranu. Nejdůležitější je trvat na co nejdelším bezpečném provozování již existujících jaderných bloků. V případě Dukovan to znamená šedesát let, tedy do roku 2045. Zároveň by měli tlačit na rychlé zahájení budování nového bloku v Dukovanech, a i dalších v Temelíně i Dukovanech. Pokud budou k dispozici komerční malé modulární reaktory, podporu si zaslouží také.

Podpořit by měli budování obnovitelných zdrojů hlavně v decentralizované podobě. Celkový instalovaný výkon fotovoltaiky by měl být před vyřešením problému s masivní akumulací optimálně takový, aby vykrýval letní denní špičky. Měli by se zasadit o zlepšování odolnosti a flexibility sítě zavedením inteligentních prvků regulace a akumulace. A pochopitelně by měli podporovat výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných a jaderných zdrojů i akumulace.


Česká krajina je moc hezká, snažme se ji chránit i tím, že budeme znát a respektovat přírodní a technologické zákonitosti. Kopečky v okolí Králík (foto Vladimír Wagner).
Česká krajina je moc hezká, snažme se ji chránit i tím, že budeme znát a respektovat přírodní a technologické zákonitosti. Kopečky v okolí Králík (foto Vladimír Wagner).

Po přechodnou dobu, než se dostatečně zvýší podíl nízkoemisních zdrojů na úkor těch fosilních, je tyto třeba využívat. Zdroje jaderné, ale ani obnovitelné, a akumulační prvky nelze postavit v odpovídající výrobní kapacitě za pár let. Pokud nám opravdu jde o celkovou emisi skleníkových plynů, tak nemá příliš význam nahrazovat za každou cenu uhelné zdroje za plynové. Zvláště, když jde o velmi časově omezené využívání a musí se budovat nový zdroj. Uzavření supermoderní německé uhelné elektrárny Moorburg opravdu není příklad hodný následování. Co je však velmi důležité, aby naše vláda, stejně jako ta německá a belgická, vyjednala pravidla pro kapacitní platby. To umožní udržet regulační služby a pokrytí chybějícího výkonu v daném čase fosilními zdroji a zároveň maximálně sníží jejich emise. Je nutné si uvědomit to, že pokud uzavřením jaderných a fosilních zdrojů bez náhrady způsobíme rozsáhlé dlouhodobé masivní výpadky dodávek, k jednomu takovému už na začátku tohoto roku nebylo daleko, a sociální kolaps společnosti, tak to opravdu k cestě k nízkoemisní energetice a environmentální udržitelnosti nepřispěje. Po dobu, než se přejde k nízkoemisnímu mixu, není vhodné prosazovat přechod k elektromobilitě za každou cenu. Zvláště, pokud může mít dost dramatický dopad na životní a sociální úroveň hlavně nízkopříjmových obyvatel.

 

Byl bych moc rád, aby se studenti nad předloženými skutečnostmi a doporučeními zamysleli, než se pustí do stávky a budou formulovat své požadavky. Hlavně by se však měli podrobně seznámit s přírodními, technologickými i sociologickými zákonitostmi, které s danou problematikou souvisí. Přehnané emoce a ideologizace, které zastírají racionální a realistický pohled, nejsou tím nejsprávnějším vodítkem. Právě taková atmosféra ovlivněná ideologizací u politiků v současné době bohužel převládá. I o tom by mladí lidé měli přemýšlet.

Datum: 05.09.2021
Tisk článku


Diskuze:

JEDU vs JETE

Jiri Coupek,2021-09-10 13:22:54

Taková technická otázka.
Pokud mají JEDU licenci do roku 2045(45-21=24let). Pokud uvažujeme o stavbě nového bloku v dané lokalitě, pak se bavíme o čas 15-20.let není tedy brzo s tím začínat?
Nemělo by se spíše uvažovat o stavbě bloku 3. bloku v JETE, na to návazně dostavět nové bloky 5, 6, v JEDU. Potom se opět vrátit do JETE na dostavbu 4.bloku.
Ono postavit v sérii 4 bloky by mohlo dost srazit cenu.

Přitom i 1,2 blok v JETE při uvažované životnosti 60.let tu nebudou věčně. Pokud je budeme chtít nahradit znamená to zahájit stavbu po roce 2040/45.

Z tohoto pohledu vypadá plán na dostavbu 5. bloku v Dukovanech spíše jako plácnutí do vody.

Ono čekat na modulární reaktory je super, ale na moderní efektivní uhelné elektrárny, také čekáme. (efektivnější provoz = méně emisí = menší vliv povolenky)
V Německu si je stihli postavit.

Odpovědět

Změň to!

Honza Štefánek,2021-09-09 08:03:05

Studenti by mohli nejen uvažovat o tom, jak elektřinu vyrábět, ale také o tom, jak ji efektivně využívat, pravděpodobně to nepůjde bez změn celé struktury hospodářství. Zřejmě bude nutné sestavit detailní přehledy energetických potřeb jednotlivých sektorů a tady pak osekávat nepotřebné a zbytné i za cenu silných regulací. Třeba budeme muset bydlet víc ve dřevě než v betonu. Dalším sektorem je doprava, kde energeticky náročnou výrobu a distribuci paliv nahradí jiná potřeba v podobě nabíjení elektromobilů. A mnoho dalších prostorů a skulin je v našem prostoru zahlceném nesmyslným konzumerismem a a neustálým plýtváním zdrojů... neviděl bych to tak bledě...

Odpovědět


Re: Změň to!

Jan Novák9,2021-09-09 14:44:00

Souhlasím. Zahoďte počítač, chopte se motyky a hurá okopat nějaký ten kilometr řepy. Samozřejmě pěšky. V zimě se zahřívejte prací, v teplárně zakázali uhlí, plyn je drahý a nedostatkový a větrníky a panely v zamračené inverzi nefungují.
Začněte u sebe, veďte příkladem.

Odpovědět


Re: Změň to!

D. Hruška,2021-09-09 15:50:31

V rozumném hospodaření určitě rezervy jsou a je to jedna z věcí, na kterou se musíme dlouhodobě zaměřovat. Problém je v tom, že to nemůže fungovat násilně formou příkazů, zákazů, dotací a pokut. Tím akorát podpoříte byrokracii. Úředníci nedokážou myslet koncepčně a nechápou, kdy slepé vynucování nějakého pravidla věci prospívá a kdy škodí. Vizte třeba povinné přimíchávání biosložky do paliv. Pro úředníka je důležité splnit tabulkový předpis o podílu obnovitelné energie, ale že to uhlíkovou stopu vůbec nesnižuje a ještě to způsobuje další ekologické škody, už úředník nechápe. A když slepě nařídíte stavět ze dřeva místo z betonu, bude efekt podobný.

Úředníci by měli zasahovat jenom tam, kde je jejich přínos naprosto jednoznačný - například v potírání černých skládek, znečišťování řek, bránění svévolné výstavbě apod. Když vám ale úředník kecá například do toho, jestli smíte prodat nemovitost bez energetického štítku, je něco špatně.

Odpovědět


Re: Re: Změň to!

Jiri Coupek,2021-09-10 14:35:52

Nejednoduší způsob je zvýšení ceny. Pak lidé co na to nemají se začnou chovat ekologicky.
Bohužel, bez uplatňování zákazu na neekologické chování to nejde.

Stejně jako přínos v zabránění klamání zákazníka. Pokud by bylo normální poskytnout všechny informace o prodávané věci, nemusel by to úředník vymáhat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změň to!

D. Hruška,2021-09-10 15:13:36

Tak už jste konečně dorazil...
Ale to já přece vím, že váš hlavní cíl je donutit lidi "chovat se ekologicky" tím, že se díky zelenému sociálnímu inženýrství všechno zdraží na neúnosnou míru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Změň to!

Jan Novák9,2021-09-10 20:10:53

Děkuji, soudruhu.
To jsme tady měli 40 let. Skupina lidí rozhodovala v zájmu budování světlých zítřků co je pro ostatní nejlepší a všichni museli být za to povinně vděční. Všichni museli být povinně šťastní. Jsem zvědav jak se budou oslovovat Zelení socialisté, u nás možná piráte?

Severní Korea je velice ekologická, téměř žádná auta, samý vegetarián, sem-tam nějaký ten zákaz ale to vám nevadí, možná byste se tam chtěl odstěhovat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Změň to!

Jiri Coupek,2021-09-11 07:36:10

Chovat se slušně k ostatním by snad mělo být normální v každé společnosti.
Bohužel, lidem jako vy přijde normální ostatním okolo kazit život. Myslí si, že je to jejich "právo". Ne, není. Vaše svoboda konči na hranici svobody lidí z okolí.

Odpovědět

Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Jiří Pospíšil,2021-09-09 05:31:00

Tak jsem si přečetl tu vaši debatu o skladování a používání vodíku a napadlo mě kacířsky.
Což takhle vyzkoušet do spalovacích motorů benzín nebo naftu, drahý Diesele?

Odpovědět


Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Eva M,2021-09-09 10:06:07

obávám se, drahý Watsone, že úvaha je jednoduchá: pokud má živobytí pohánět slunce, hodí se k osídlení kraje, kde svítí; ostatně tam se lidé nejvíce přemnožili a to mluví samo za sebe.

jinak buď se vyřeší ta dálková doprava elektřiny, nebo musí zapracovat chemici a vytvořit nějakou obdobu "fotosyntézy", jejímž produktem bude něco využitelného a dopravovatelného -- :)) vodík se fakt nehodí, nehledě na to, že prý "Země ztrácí hélium, které jako příliš lehký plyn uniká do vesmíru" -- připravit se o vodu průmyslovým používáním vodíku (kromě odpadního) je výhledově docela blbost

s těmi jader. elektrárnami jsou různé problémy - včetně podceňovaných politických; v zásadě nic proti, pokud by byly splněny určité podmínky, které patrně splněny nebudou.....


ovšem na nic již nemáme vliv...

Odpovědět


Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Jan Novák9,2021-09-09 14:49:35

Benzin i nafta se dá vyrábět i z energie. Dá se snadno dopravit kdekoliv na zemi, má velkou energetickou kapacitu - daleko větší než vodík. Máme na ně dopravu i infrastrukturu. Jejich syntéza je zvládnutá i když složitější než vodík - ten je jen surovina.

Odpovědět


Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Eva M,2021-09-09 16:44:28

Prostě obecně - hledá se jednoduchá látka, která je snadno a levně syntetizovatelná při využití sluneční energie (ta je zdarma), a poté dobře využitelná v řiditelné exotermní reakci - snad to říkám dobře.

:) wiki v tomto směru není moc inspirativní.


naftu tuším experimentálně sesmolili na univerzitě ve Zlíně, :) ale bylo toho nějak málo, tak asi bude vhodno ještě hledat.... pokud tedy "řešení existuje".

ani v takovém případě by ale ČR nebyla v top 10 obyvatelnosti.... ty šialené nutné investice a náš pěkný rozpočtový schodek také mluví samy za sebe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Josef Hrncirik,2021-09-10 21:12:43

Máte smolíka. Bionafta je obvykle metylester mastných kyselin, obvykle z triglyceridů (tuků) rostlinného původu. Ve Zlíně rafinovaně použili odpadní tuky živočišného původu. Prostě vyšli ze základního Faradayova zákona. Publish or perish! Stejně to nikdo nečte, nikdo tomu nerozumí, prostě klobouk v křoví!

Odpovědět


Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Jiri Coupek,2021-09-10 14:14:42

Z energie se vyrábí prvky v urychlovačích částic .
To co myslíte vy je spíše přeměna. Ale ta má vždy větší vstupy než výstupy (efektivita).
Na tom všechna syntetická paliva prohrávají z bateriemi.

Pokud se někdy tyhle věci v budoucnu uplatní pak v akumulaci energie. Statická zařízení mají větší efektivitu než automobil(+ v podstatě neomezený zásobník). Přitom BEV je jedno z čeho se ta elektřina vyrobila.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

D. Hruška,2021-09-10 17:56:55

Coupek - člověk, který blekotá nesmysly o výrobě prvků z energie v urychlovačích částic, ale chtěl by pomocí příkazů a zákazů diktovat celé společnosti. Vy byste si rozuměl s Miloušem Jakešem. Určitě byste si dobře popovídali jak brojlerech a bojlerech, tak o řízení totalitního státu.

V urychlovačích se obvykle nevyrábí prvky a pokud výjimečně ano, tak rozhodně ne z energie, nýbrž srážkami hmotých částic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

Jiri Coupek,2021-09-11 07:40:30

Jsme na odborném webu. Pokud by na výrobu nových prvků stačili jen srážky částic, pak by se nemuseli stavět zařízení jako CERN. Ono to totiž nestačí, potřebujete těm částicím přidat energii (kinetickou, rychlost). Teprve pak vám začnou za pomoci této energie tvořit nové částice.
Proto urychlovač (vkládá energii ve formě rychlosti, těžší částice dokáže uložit více energie).

Základy totality si necháme na jindy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Což zkusit v automobilech benzín nebo naftu?

D. Hruška,2021-09-11 07:55:48

Coupku, tady je ukázkově vidět vaše neutuchající potřeba vyjadřovat se (a bohužel také rozhodovat) o věcech, kterým vůbec nerozumíte. Ano, urychlovač dodává částicím energii, ale bez hmotných částic by to nefungovalo. Stejně jako by nefungovala syntéza benzinu a nafty bez hmotných částic, kterým dodáte energii. Takže nejdřív máte potřebu druhé opravovat a pak plácnete úplně stejnou hloupost.

A CERN není zařízení, CERN je organizace. A jestli myslíte LHC, tak tam se prvky rozhodně nevyrábí. Takže zase vedle.

Jenomže u vás je bohužel jedno, jestli se zrovna vyjadřujete k energetice nebo k urychlovačům. Vaše představy jsou pořád stejně dětinské. Tragické je, že na základě vašich dětinských představ chcete druhým přikazovat a zakazovat.

Odpovědět

Řazení koláčových grafů

Jiří Krautwurm,2021-09-08 22:38:04

Pro téma článku by bylo možná vhodnější zvolit jiné řazení příspěvků zdrojů do koláčových grafů s využitím sdružení do skupin, např. zdroje skupin: fosilní, jaderné, obnovitelné, ostatní.
V dané skupině pak zachovat řazení dle hodnoty příspěvku.
Více by vynikl nefosilní charakter u Francie a fosilní u Německa.
U některých typů zdrojů může být diskutabilní, kam je zařadit,
např. přečerpávací bych navrhl do "ostatní", protože se nejedná o zdroj, ale o akumulaci a její využití.

Odpovědět

Marek Holub,2021-09-07 18:13:18

Dovoluji si tímto váženému odbornému publiku nabídnout tuto krátkou úvahu k posouzení. Souvislost s článkem dále v textu. Předestírám, že jsem zastáncem jaderné energetiky a pravicového založení a níže nastíněné mě spíše děsí, ale nenalézám v tom žádnou zásadní chybu krom dále uvedených.

Představme si dominantní automobilový koncern, který vyvine pro všechny své elektromobily unifikovanou tedy z hlediska tvaru, mechanických vlastností a konektivity kompatibilní baterii, která je snadno vyměnitelná. Baterie se u moderních elektromobilů montují do podlahy, předpokládejme její umístění tamtéž přístupné odspodu. Těchto baterií začne vyrábět velké množství. Baterii by patrně bylo možné jednorázově nouzově dobít na část kapacity pro dojetí, ale opakované individuální nabíjení by neumožňovala.
Dále si představme, že se koncern domluví s některou ze sítí čerpacích stanic, která má významné celoplošné zastoupení, že jim k nejprve některým čerpacím stanicím přistaví zařízení pro robotickou výměnu baterií (vizuálně bytelnější obdoba myčky) a podzemní mezisklad. Tento mezisklad bude nadále pravidelně doplňovat a odvážet baterie vybité. Tyto bude svážet do uzlového úložiště, umístěného patrně v blízkosti významného uzlu energetického nebo přímo elektrárny. Naznačený postup samozřejmě obsahuje významná bezpečnostní rizika, mnohá ale mají již objevená řešení (podzemní uložení, inertní atmosféra, pojištění…).
Tato již značně rozsáhlá uzlová úložiště by mohla nabíjením kompenzovat energetické špičky obnovitelných zdrojů a opačně pokrýt výpadky, než naběhnou zdroje záložní. Pokud by se podařilo takto podchytit většinu minimálně osobních automobilů, jednalo by se jistě již o významnou kapacitu. Baterie by patrně zůstávaly v majetku koncernu, řešení rizik ať už pomocí pojištění či zálohy je nasnadě.
Co to řeší?
1) Rychlost nabíjení. Výměna baterie může v optimalizovaném robotizovaném provozu proběhnout rychleji než čerpání PHM.
2) Kapacitu rozvodné sítě. Vybudování přípojek k uzlovým úložištím je marginální náklad oproti prakticky zdvojnásobení kapacity celé sítě zamýšleném pro převážně individuální nabíjení dnešní.
3) Koncová kupní cena elektromobilů. Výrobní cena elektromobilu bez baterie je obvykle nižší, než vozu obdobné kategorie se spalovacím motorem. Baterie zůstává majetkem koncernu, který její opotřebení následně promítne do ceny služby. Tato by se zřejmě sestávala z fixní ceny za výměnu baterie včetně opotřebení a variabilní ceny za energii použitou k jejímu dobití.
4) Problematiku obnovitelných zdrojů. Při dostatečném pokrytí vytváří tento systém významnou kapacitu pro uchování jinak nevyužitelné energie ze špiček OZ a zároveň může alespoň krátkodobě pokrývat výpadky způsobené OZ i jinými vlivy
Co to neřeší?
1) Tak jako tak nutné navýšení celkové produkce elektřiny, potřebu záložních zdrojů atp.
2) Zásoby Lithia a dalších potřebných vzácných prvků. Nevíme, kolik jich je skutečně na zemi k vytěžení.
3) Antimonopolní zákon (progresivní politici rádi vyřeší)

Závěrem prosím nekamenujte mě, úvaha je laická, nejsem odborníkem na energetiku, ale zároveň prosím, hledejte chyby. Děkuji

Odpovědět


Re:

Pavel Gašperík,2021-09-07 18:39:19

Ako by ste si predstavoval návratnosť investície do určitého množstva vymenitelných recyklovatelných batérií a spolu s nákladmi na ich nabitie a ked tak za aký čas by sa vám investícia vrátila ???

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-07 19:03:51

Fixní poplatek by obsahoval částku vypočtenou vydělením výrobních nákladů počtem nabíjecích cyklů, které je daný typ baterie schopný absolvovat. Dejme tomu 250.000Kč/1000cyklů=250Kč ke každé výměně +cena za distribuci +cena za elektřinu +obvyklé provozní náklady. Vše nad to je zisk, navíc nabízená kompenzační energetická kapacita by patrně alespoň z části pokrývala cenu za odběr pro nabíjení. Přebytečná elektřina z OZ je velmi levná a u moderních baterií lze měnit v určitém rozsahu nabíjecí příkon docela dynamicky.

Odpovědět


Re:

Pavel Slavík,2021-09-07 20:55:55

To už tu bylo dávno. Neujalo se to.

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 06:48:25

Můžete být konkrétnější, prosím? Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re:

David Oplatek,2021-09-08 09:55:01

Nedávno se něco takového zkoušelo tuším v Izraeli se solárním nabíjením a konceptem okamžité výměny baterie za nabitou. Výsledkem bylo, že se vybité baterie/auta srocovaly na nabíjecích stanicích a tvořily se fronty nasraných lidí, kteří si nemohli svá auta VČAS vyzvednout.

To slovíčko VČAS je tam důležité víc, než si myslíte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 15:37:43

Upřímně se vůbec nedivím, pokud pracovali lokálně a pouze na solár. Popsaný systém odebírá elektřinu z distribuční sítě. Někdy hodně, někdy málo, někdy naopak dodává, podle ceny a potřeby. Koncern by jistě brzy na základě statistiky došel k tomu, kolik potřebuje mít na jedno auto baterií a tolik by jich vyráběl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Josef Hrncirik,2021-09-10 21:17:49

Koncern by se musel jmenovat IG Farben a mít jeho pravomoci. Potom by to klapalo bez problémů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:16:38

P.s.: nemáte k tomu nějaký odkaz? Děkuji

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

David Oplatek,2021-09-09 08:20:42

Zkusím večer dohledat, bylo to celkem zajímavé.

Mám matný dojem, že to ani tak nebylo kvůli sluneční energii, jako spíš kvůli energii jako takové. Nestíhali to dobíjet pak ani z konvenční sítě. Navíc část baterií byla rozbitá úplně nebo za zenitem, poruchová - ty taky měnili, a docházely jim baterie co jsou v pořádku. Prostě celý to byla jedna velká vopičárna... a to těch aut byly jen desetitisíce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

David Oplatek,2021-09-10 11:16:22

Času se mi moc nedostává, ale myslím, že to byla firma BetterPlace. Problémů tam bylo víc, existují i poměrně podrobné texty v češtině.

Odpovědět


Re: Re: Re:

David Oplatek,2021-09-08 09:55:02

Nedávno se něco takového zkoušelo tuším v Izraeli se solárním nabíjením a konceptem okamžité výměny baterie za nabitou. Výsledkem bylo, že se vybité baterie/auta srocovaly na nabíjecích stanicích a tvořily se fronty nasraných lidí, kteří si nemohli svá auta VČAS vyzvednout.

To slovíčko VČAS je tam důležité víc, než si myslíte.

Odpovědět


Re:

Ivo Kučera,2021-09-08 07:19:30

Někde jsem četl, že tak vlastně na 1 autíčko potřebujete 1,5 až 2 baterie. Takže buď každému podle jeho potřeb, nebo auto bude stát o dalších 300.000,- víc?

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:07:09

Během životnosti samotného vozidla byste baterii zaplatil při výměnách možná i několikrát, životnost elektromobilu pokud nepočítáme baterii může být i vyšší než vozu se spalovacím motorem, jedná se o mechanicky výrazně jednodušší zařízení. Netuším ale, jak by se to mělo projevit na kupní ceně vozu, který dle uvedeného konceptu kupujete bez baterie.

Odpovědět


Re:

Petr Nejedlý,2021-09-08 09:21:46

Chybí vám tam přenos energie napříč ročními obdobími. Na takové to domácí popošťouchávání přes noc nebo týden není třeba monopolního hráče s měnícími baterkami (*), na to úplně stačí naalokovat horních 10-20% kapacity soukromých elektromobilů připojených do sítě chytrých nabíječek a provozovat je v módu negativní akumulace - přes noc, kdy máme naše elektrické miláčky v garáži a na nabíječce, se nám nabijí na 80-100% kapacity, dle přebytků v základním pásmu. Auta se nabíjí ke 100%, ale pokud ostatní zatížení sítě příliš vzroste, odpojí se auta co mají nad 80%. To je stejně dobré, jako přihodit do sítě rychlý zdroj na vykrytí zátěže. Výhoda je v tom, že baterie v soukromém vlastnictví neprotočí žádnou extra energii, čili majitelům se baterky extra neopotřebovávají. Nevýhoda je pochopitelně v tom, že žádná extra noční energie sama nevznikne a bez vybíjení se solární neposune, a tak se musí přes noc dodat větrná a v základním pásmu nejlépe jaderná.


[*] Měnicí baterky, v řádu desítek sekund předváděla Tesla někdy kolem roku 2013. Na silnicích je mnoho kusů modelu S, které jsou takového kabaretního vystoupení schopny, přesto se historie ubírala jiným směrem.

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:51:34

Domnívám se, že to co navrhujete, by vyžadovalo ke všem těm garážím natáhnout silnější dráty. Dopředu. Stávající kapacita prostě nemůže stačit. Neumím si představit kdo a z čeho by to bez motivace zaplatil. Navíc by vznikala významná přenosová ztráta. Není to stejně dobré jako přihodit do sítě rychlý zdroj na vykrytí zátěže, protože to nemůže jít do plusu a pracuje to zejména v době, kdy, jak uvádíte, slunce nesvítí. Pokud by ovšem koncern vstoupil na energetický trh např. pořízením vlasních elektráren, což se jeví logické, posílení sítě ze strany původních výrobců energie a majitelů drátů by už konkurenční smysl mělo. Určitě se tedy jedná o alternativu, konkurenční model. Děkuji

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr Nejedlý,2021-09-09 00:33:00

"Domnívám se, že to co navrhujete, by vyžadovalo ke všem těm garážím natáhnout silnější dráty."
To se v daném modelu domníváte zcela nesprávně, a to hned z několika důvodů.
1. Nabíjet mohu různou rychlostí. Např. já doma nabíjím jen 3.6kW, přestože auto by si klidně vzalo 6kW. Mám tak naschvál nastavenou nabíječku, abych, čistě pocitově, mohl přes den nabít plně z vlastního solárního systému. Kdybych potřeboval nabít rychleji. mohl bych nabíječku popoštelovat, ale za poslední dva roky jsem to nepotřeboval. 3.6kW, to je o trochu víc než rychlovarka. Sušička prádla mi bere 5.5kW, sporák s troubou si občas vezmou přes 8kW, ale k tomu jsou ty dráty vskutku silnější.
2. Tak jako tak v té garáži EV nabíjím, ať už takovým či makovým výkonem. Jediný rozdíl spočívá v tom, že si část kapacity baterky nechám volnou pro potřeby regulace sítě. O tom dále.
3. Chytrou nabíječku, co se takto domluví se sítí bych si zainvestoval sám. Plynula by mi z toho totiž výhoda slevy - těch 20% elektriky bych si kupoval pouze ve chvílích přebytku, kdy by mi provozovatel sítě nabídl slevu. Ve chvíli nedostatku bych nabil naplno (a připlatil si) jen kdybych věděl, že ráno budu nutně potřebovat baterku úplně plnou.
4. Dle již zmíněného je zřejmé, že takový systém nerealizuje žádné další cyklové ztráty, na rozdíl třeba od přečerpávací elektrárny. Elektřina se dodá jen tam, kde je ji beztak potřeba, ale dodá se tam ve vhodnější chvíli.

No a teď ty slabší stránky:
1. Při 100.000 EV garážovaných na pomalých nabíječkách je to stále jen ke 350MW regulační zátěže.
2. Při dlouhodobě nízké výrobě by se regulační efekt ztrácel.
3. Systém by mohl být náchylný na spekulace a s tím souvisejícím "runu na elektrárnu" nad ránem. Řekněme, že by mnoho řidičů ve skutečnosti potřebovalo ráno "plnou", ale nechtěli by nakoupit bez slevy. Nastavili by si tedy systém tak, aby nabíjení odkládal (očekávajíce přebytek v síti někde později v noci), ale když už by to dále odložit nešlo (třeba "do plné mi chybí 2 hodiny nabíjení"), zahájili by nabíjení víceméně současně brzy ráno. Tento efekt je v síti pozorovatelný z jiných důvodů (milion rychlovarných konvic), ale nemívá charakter trvalé dvouhodinové zátěže.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Marek Holub,2021-09-09 08:05:55

Musím říct, že stabilita Vašeho života je svým způsobem fascinující, ale nic pro mě. Zapátral jsem v paměti po nejdelším úseku, kdy bych měl každou noc minimálně deset hodin času na dobíjení. Došel jsem k číslu šest dnů, ale většinou o dost méně. Nutnost přizpůsobovat do té míry autu svůj denní rozvrh vnímám jako znásilňující. Ale proti gustu... předpokládám, že (by) se to třeba v Bavorsku nebo v Rakousku docela ujalo, u nás asi moc ne, ale třeba náš národ přeceňuji. Navíc baterie, kterou plně nabijete za noc příkonem 3,6kW, nepatří k těm nejsilnějším, podle internetových zdrojů je nynější průměrná kapacita něco pod 60.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Petr Nejedlý,2021-09-10 00:40:29

Pro mne je spíše fascinující přímočarost vašeho uvažování ve stylu "baterka má 60kWh, tak do ní přes noc (každou noc) musím narvat 60kWh".
Pro průměrný denní nájezd 30 mil bych měl tu baterku zpět plnou asi za dvě hodiny. Ale právě proto, že můj život není zdaleka tak stabilní, nabíjím teď spíše tak obden a 5-6 hodin, protože místo denního dojíždění do kanceláře (což bývalo tak 25 mil za den včetně nákupů po cestě) teď pracuji převážně z domova, zato asi 3x do týdne jedu někam dál.

Co by mne mohlo omezovat spíše než rychlost domácího nabíjení je vskutku kapacita baterky. S větší baterkou bych ale stejně průměrně nenajezdil těch mil o mnoho více, jen bych měl větší rezervu. Kdybych ji tedy nakrásně nějaký den potřeboval, potenciální problém by stále nastal pouze pokud bych hned další den zase potřeboval jet daleko.

Ale v případě dvou dlouhých cest těsně po sobě se stále mohu stavit na rychlonabíječce a nabít za půl hodiny. Stejně jako bych se před druhou dlouhou cestou stavil na benzínce se spalovačem.

To stále nic nemění na faktu, že těch 3.6kW je moje volba a domácí nabíječky se běžně staví na 6-10kW. I já bych doma mohl takovým výkonem nabíjet, kdybych měl tu potřebu. Vaše obava ohledně silnějších drátů do garáže je beztak lichá, protože v cílové skupině vede typicky do garáže hlavní přívod a je v ní umístěn samotný pojistkový panel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-10 13:44:36

Běžnému uživateli baterie 60+kW vydrží na 7-14dní. Přitom si je schopen ji dobít během jediného slunečného dne z domácí FV po 8 měsíců v roce.

To, ale nevylučuje existenci lidí co najedou denně přes 1000km, takže potřebují dobíjet i externě.
Ale pro ty se staví veřejné dobíjecí stanice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-10 13:47:33

Ono taky z čeho by většina lidí platila benzín, naftu na takové cestování (1800+Kč/den).

Odpovědět


Re:

Josef Šoltes,2021-09-08 12:23:33

Chyby bych našel v tom, že o to nebude u zákazníků zájem se dobrovolně zbavovat největších výhod elektromobility. Další chybou je, že lithiové baterie mohou hořet i v inertní atmosféře, protože si termickým rozkladem vyrábí kyslík vlastní.

Jinak ty věci uváděné jako řešení nejsou realistické. Rychlost nabíjení řeší i nové grafenové baterie z Číny. Kapacity přenosové sítě nejsou problém. Problémem jsou maximálně kapacity distribuční sítě, ale vy asi nebudete stavět nabíječky tam, kde nejsou dostatečné kapacity.
Cenově vychází nakonec pronájem baterií dráž než jejich koupě. A co se týče OZE, problém není krátkodobé skladování a vyrovnávání sítě, to se vyplácí pomocí baterií už teď. Problém je dlouhodobé skladování obrovského množství energie (desítky TWh) v případě velkého množství OZE, což ani tento koncept neřeší.

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:00:45

Promiňte netuším jakou největší výhodu máte na mysli. Baterie může hořet sama, ale většinu jejich požárů rozpoutá vzdušný kyslík, že si potom vystačí samy, je jiná věc. Nic není dokonalé, ale lidé jsou vynalézaví..
O různých zázračných bateriích zde čtu co čtrnáct dnů, až to uvídím fungovat, budu tomu věřit. Kapacita sítě v kontextu elektromobility a OZ je všude zmiňovaná jako problém, ale třeba mi něco uteklo. Ohledně výsledné ceny/zisku z baterií rozhodně netvrdím, že nemáte pravdu, ale rád bych nějaká podklady. S dlouhodobým skladováním máte nepochybně pravdu. Děkuji

Odpovědět


Re: Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:26:23

P.s.: patrně jsem v textu omylem zaměnil pojmy rozvodná/distribuční síť. Omlouvám se.

Odpovědět


Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-10 13:38:47

Ono zatím by stačilo skladování na vykrytí celodenní produkce, tam by byla efektivita vysoká.
Vypadlo by vám držení zálohy na celý den, případně více dnů v řadě.

Odpovědět


Re:

Aleš Procháska,2021-09-08 13:22:34

Automobilkám by se to určitě líbilo, každý raději prodává službu než výrobky. Lidi by platili za nabití + časový pronájem baterií, ale to by určitě přinejmenším těm kteří jezdí jen málo připadalo nevýhodné a nechtěli by to. Podle zkušeností z obdobnými obchodními modely (pronájem software, pronájem tlakových lahví, ...) tenhle nebývá příliš oblíbený, nejspíš právě z tohoto důvodu.

Odpovědět


Re: Re:

Marek Holub,2021-09-08 16:13:35

O časovém pronájmu není v úvaze ani slovo, předpokládal bych spíše zprůměrování poplatku, někdo zase jezdí hodně. Připadá mi to spíš jako dílčí problém obchodního modelu, ale každopádně děkuji, je to podnětné.

Odpovědět


Re:

Jiri Coupek,2021-09-10 13:32:16

1) Rychlost nabíjení 99% času není problém. Vozidlo máte nabité na 70% každé ráno.
2) Pokud uvažujete se solárními elektrárnami na střechách domů, pak tu levnou elektřinu musíte přepravit pouze před dům. Tedy posilování sítě přes celou CR vůbec nepotřebujete pro provoz BEV.
Krom toho, koncová síť se musí posílit bez ohledu na elektromobilitu.
3) Služba = cena věc + práce + zisk > cena věci
4) To samé zvládne plovoucí cena nabíjení. Málo elektřiny = vyšší cena, hodně elektřiny z OZE = nižší cena. Zbytek vyřeší zákazníci. Pro běžné ježdění vám stačí nabíjet 0,5-1x týdně(7-14dní).
1) To řeší každý systém z BEV
2) Výměna baterii = více zdrojů = složitější změny systému při změně výrobního procesu.
3) Vyřazení trhu = vyšší cena.

Odpovědět

Situácia na Slovensku

Pavel Gašperík,2021-09-07 09:08:12

Ďakujem pekne p.doc.Wagnerovi za informatívne zdelenie . Tu je situácia s podielom jednotlivých zdrojov elektrickej energie na Slovensku : https://www.seas.sk/zakladne-udaje .
Zároveň ale dodávam, že napriek tomu sú ceny elektrickej energie pre slovenského spotrebitela , myslím tým domácnosť , extrémne deformované .

Odpovědět

Investice

David Oplatek,2021-09-07 07:46:31

Kolik investuje ročně Česká republika do vývoje fúzních zařízení?

Odpovědět


Re: Investice

Jan Novák9,2021-09-07 11:42:05

Za 70 let vývoje se podařilo prokázat že jaderná fúze není poháněna penězi. Ani kdybychom investovali do výzkumu celý rozpočet ČR nebude to znamenat že máme hotovo za pár (desítek) let. Do výzkumu se už investovalo daleko víc. Peníze nejsou všemocné, výzkum vedou lidé a tam jsou zdroje omezené. Žádné peníze na světě nepředělají Mostecká sídliště na výzkumá centra s obyvateli jako vědci :-))

Odpovědět


Re: Re: Investice

Pavel Slavík,2021-09-07 14:46:27

V ČR, kde věda funguje tak, že tam politici peníze dají a pak je vykradou přes zakázky, to skutečně ne. :-)

Odpovědět


Re: Re: Investice

David Oplatek,2021-09-07 16:34:33

Za 40k mesicne (kdyz jsem hodne velky optimista) vas to proste musi bavit. Penize v tom hraji velkou roli stale.

Odpovědět


Re: Re: Re: Investice

David Oplatek,2021-09-07 16:35:37

* penize a politicko-marketingovy akcent

Odpovědět

Celá EU jde do kopru

Richard Vacek,2021-09-06 19:27:54

A to se projevuje i v energetice. Dobrovolně se zbavila kompetencí v jaderné energetice. Zvyšuje svou závislost na zemním plynu, baterkách a fv panelech z Číny.
V Bruselu musí být ruští a čínští agenti, kteří makají na potopení Evropy. A to jim jde dobře.

Odpovědět


Re: Celá EU jde do kopru

Pavel Slavík,2021-09-06 19:43:34

To už jde poměrně dlouhou dobu, včetně eura, ale pořád v tom kopru tak nějak není. Ruští a čínští agenti tu jsou nepochybně a nevím jestli makají na potopení EU. Rusko na EU v některých věcech docela spoléhá a také tu je spousta Rusů a mají tu spoustu majetku. Tak trochu by potopili i sami sebe.
Myslím, že je to spíš o tlaku na výzkum a vývoj, tzn. EU nechce staré jaderné elektrárny (obtížně zlikvidovatelné monolity), a nechce drancovat uhlí. Plyn je něco, co je lepší spálit, a to jak ten fosilní, tak ten bio: jsou zaměnitelné, je to skleníkový plyn a když samovolně uniká, dělá to binec.
Asi si myslí, že modulární reaktory a termojádro prostě brzo budou. Kogenerace je také u nás dost málo, takže tento výkon asi také nikdo moc nepočítal.

Odpovědět

Filip Fuksa,2021-09-06 17:03:02

Dobrý den,

Když si dám požadavky studentů před sebe, dávají mi docela smysl. Zkusím to vzít popořadě v souvislostech, dotaz mám na konci.

1) studenti si vzali do ruky poslední zprávu IPCC* a z ní jasně vyplývá, že musíme docela svižně začít snižovat emise, nechceme li se dostat na hranici kolapsu společnosti, případně za ní.
2) podívali se na Pařížskou dohodu, ve které se jasně stanovil cíl maximálního růstu průměrné globální teploty o +2 °C, ideálně pouze o +1,5 °C.
3) Na základě dvou předchozích bodů se stanovilo, že do roku 2030 je třeba snížit emise o 55 %, do roku 2050 je třeba dosáhnout uhlíkové neutrality **
4) Stavba jaderného reaktoru je z globální průměru cca na 7,5 letech. S přihlédnutím na podmínky kladené na jádro v EU je dosažení takové délky stavby "minimálně problematické". Viz stavby Finsko, GB., Temelín se dostavěl za 15 let.
5) Kombinace potřeb - do 10 let snížit emise a nároků na jádro - relativně dlouhá stavba, podle mne pochopitelně vychází podpora OZE. I přes problémy, které to má.

Nevidím na jejich úvahách nic problematického. Jsem si vědom problémům OZE, ale nevidím je tak černě.

Když bych vzal v úvahu výše uvedené, jak si představujete řešení zastavení růstu průměrné globální teploty?

* pokud si pamatuji, za hnutím FFF stojí právě zpráva IPCC, ale ne ta souhrnná, co vyšla letos, ale jedna z předchozích.
** data vyplývající z poslední zprávy IPCC AR6 říkají, že se otepluje rychleji, než jsme předpokádali. Je tedy třeba přidat. + platí hlavně pro EU, ale klimatické cíle mají všechny velké státy kromě Ruska, Brazílie a Indie. USA má takový přilblble definový cíl.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2021-09-06 18:13:26

Jak jsem zdůrazňoval, tak ekvivalent jaderného bloku u nás v OZE (větru a OZE s odpovídající akumulací) u nás nemá šanci být postaven dříve, než ten jaderný blok. Ale pochopitelně můžeme o tom začít diskutovat a nedohodneme se. Proto by bylo rozumné ukázat, co reálně a v jaké době jsme schopni realizovat. Tedy podpořit stavbu bloku v Dukovanech a referenční projekty větrníků a OZE s akumulací. Podle výsledků by se pak mohl realizovat opravdu reálný přechod k nízkoemisnímu mixu. Ale o tom jsem již psal: https://www.osel.cz/11254-muze-byt-shoda-na-energeticke-koncepci-v-cesku.html a https://www.osel.cz/11366-co-delat-prave-nyni-v-ceske-energetice.html .
Jak ukazuji, zatím se neukázalo, že by se dal nízkoemisní mix postavit čistě na obnovitelných zdrojích. A to v žádném čase (ani rychle ani pomalu). Naopak Francie, Belgie či Švédsko jasně ukázaly, že lze nízkoemisní energetiku realizovat pomocí jádra s doplňkem OZE, a to velice rychle.

Odpovědět


Re: Re:

Filip Fuksa,2021-09-07 11:47:23

Díky za odpověď. Ještě mne k tomu napadlo několik věcí.

Francie má průměrný věk reaktoru zhruba 34 let a podle mne začne velmi rychle narážet na problém obnovy elektráren. Což si myslím, je problém i obecně. Pokud se podívám na globální podíl zastoupení různých typů energie, jádro od roku 2000 kleslo z 17 % na 10 % v roce 2019. Mám za to, že tedy není schopno ani samo sebe nahrazovat. Nemyslíte si, že je z dlouhodobého hlediska problém?

Zároveň si nejsem jist, zda příklady států, které jste uvedl jsou ty nejlepší. Francie má průměrný věk reaktoru více 34 let, Belgie postavila poslední reaktor v roce 1985, Švédsko také v roce 1985. Možná jsem vás špatně pochopil, ale nemyslím, že vzhledem k uvedenému lze tvrdit, tyto státy "nízkoemisní energetiku realizovat pomocí jádra s doplňkem OZE, a to velice rychle". Prostě měly reaktory mnohem dříve. Nebo jste to myslel nějak jinak?

Je opravdu tak důležité stavět naši energetiku / republiku jako soběstačnou? Tiše předpokládám, že to předpokládáte ve svých plánech, neboť se diskuze vlastně točí jen kolem ČR. Není lepší řešení, pokud podle vás nemáme možnosti OZE, spojit se s dalšími státy, kde takové podmínky existují? Jsme závislí prakticky ve všem, snad jen kromě blbých politiků, nepovažujete proto cestu spolupráce za řešení?

Díky za váš čas.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Eva M,2021-09-07 13:58:37

"Není lepší řešení, pokud podle vás nemáme možnosti OZE, spojit se s dalšími státy, kde takové podmínky existují?" -- Dobrý muži, co navrhujete dáti do výměny?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Filip Fuksa,2021-09-07 15:06:36

Dobrá ženo, nechci být nijak prudérní a zbytečně vás upozorňovat na věci zřejmé, ale například benzín ve vozech, které se u nás používají pochází z ropy. Ropa se v ČR prakticky netěží (rozhodně to nepokryje spotřebu), získáváme ji výměnou za peníze. A stejně jako si kupujeme ropu, můžeme si kupovat i elektrickou energii. Osobně nepředpokládám, že by to pro spotřebitele byla nějaká výrazná změna. Ceny naší energie se stejně neurčují u nás.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

D. Hruška,2021-09-07 15:26:13

Pane Fukso, základní myšlenka je v pořádku, problém je v maximální vzdálenosti, na kterou lze elektřinu bez extrémních nákladů a ztrát přepravovat. Ta se pohybuje v řádu několika set kilometrů (ropu můžete smysluplně převážet prakticky přes půl Zeměkoule). Pro vykrývání zimních špiček ve spotřebě tak můžete kalkulovat pouze s našimi přímými sousedy. Přebytky bezemisní elektřiny nedisponuje v zimě žádný z nich.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2021-09-07 18:36:39

"získáváme ji výměnou za peníze. A stejně jako si kupujeme ropu, můžeme si kupovat i elektrickou energii." -- já mám dojem, že už i s tou ropou a penězi to má nějaké háčky...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-09-08 12:04:47

OK dobrý (ale duchem chudý) muži, Elektřinu nebude KDE nakupovat. Nikde v dosahu nebude v dostatečném množství a celá EU ji bude potřebovat koupit současně. Tma a bezvětří v celé EU není vyjímkou - navíc kapacita vedení nestačí na přenos ani když fouká jenom na jedné polovině.

Vymyslete tanker na elektřinu se stejným obsahem energie. Už dnes Evropa nakupuje elektrickou energii v Turecku a na balkáně a to v takovém množství že přenos vypadává (víc se prostě nedá přenést), navíc je ta energie výhradně z UHLÍ-tak proč ji nevyrábět rovnou doma. Ropa se dá skladovat roky ve velkém, má vysokou hustotu energie, tj. můžeme mít klidně zásobu na celý rok. Baterie za stovky miliard nám dají zásobu na pár hodin - a to bez započtení elektrické energie která by byla potřeba pro elektromobily, elektronáklaďáky a další dopravu.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vladimír Wagner,2021-09-07 21:51:08

Vzhledem k tomu, Francie se už k obnově připravuje. Staví už šest bloků EPR. Právě tento typ bloků by měl nahradit ty stávající. Dva už běží v Číně. Další dva, které měly všechny možné bolesti prvních prototypů stavěných po dlouhé pauze. Dva v Hinkley Point C už by přece jen měly ukázat, zda se tyto porodní bolesti podařilo překonat. Ale pořád má dost času. Stávající bloky by mělo být v principu možné provozovat 50 až 60 let, takže je pro obnovu pořád relativně dost času. Výkon a roční dodávka elektřiny v posledních více než dvaceti letech jsou relativně stabilní. Relativní pokles je dán zvyšováním celkové světové produkce elektřiny. Takže to je tak, že se zatím právě obnovuje (je to však většinou tak, že v jedněch státech se jaderné bloky uzavírají a v dalších se naopak staví).
Proč jsem mluvil o Francii a Belgii, a že rychle srazily emise (přešly k nízkoemisnímu mixu), je dáno tím, že ony opravdu během zhruba dvou desetiletí rychlou výstavbou jaderných bloků svoji razantně zbavily velké části emisí CO2.Realizovaly tak přechod k nízkoemisnímu mixu velice rychle. Německá Energiewende už trvá přes dvacet let, emise se však nijak radikálně nesnížily.
Můžete mi prosím napsat, ze kterým z našich sousedů se máme spojit, aby nám dodal elektřinu, když v této části Evropy nesvítí Slunce a nefouká? S kým tak v tomto můžeme spolupracovat?

Odpovědět


Re:

Jan Dostál,2021-09-06 18:19:49

"Když bych vzal v úvahu výše uvedené, jak si představujete řešení zastavení růstu průměrné globální teploty?" Když řekneme, že opravdovým pachatelm je CO2, tak v článku je jasná odpověď.

Když to vezmem celoevropsky, jak je možné, že se zavírají postavené a funkční bezemisní zdroje v podobě JE v Německu? Asi to tedy pro zelené není tak horké.

Dále věta "Jsem si vědom problémů OZE, ale nevidím to tak černě.", by šla parodovat "Jsem si vědom omezení vyplývajících z fyzikálních zákonů, ale nevidím to tak černě."

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Slavík,2021-09-06 19:49:46

Oddělil bych: otepluje se a je to díky CO2.
První, otepluje se, je bez debaty.
S tím druhým, je to CO2, bych byl velmi opatrný, protože korelace a příčinná souvislost jsou dvě různé věci. Pokud se otepluje rychleji, než jsme předpokládali, znamená to, že naše modely nejsou správné a mohou být i zcela chybné. Mohlo by se ukázat, že to je jako s chemickými zbraněmi v Iráku, jakože ty tam byly (viz naše jednotka a naměřený Sarin po sestřelu Scudu), ale najít se je nepodařilo.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr A,2021-09-06 20:37:04

Do modelů se vždycky jednoduše kope, že ano.

Zpochybňovat model jako celek jen proto že rok co rok uplně nepasuje a je třeba ho kalibrovat je asi tak jako zpochybňovat Newtnovy zákony protože to hapruje kolem rychlosti světla. Naopak mám pocit že to pasuje až moc dobře už od dob co studie unikly z Exxonu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Otakar Ištvánfy,2021-09-07 02:36:42

Model, ktorý je treba každý rok prekalibrovávať je zmetok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Petr A,2021-09-07 14:40:55

Model neni vědma. Když model předpokládá že lidstvo vyprodukuje 3, a místo toho vyprodukovalo 5, tak to asi předem dost dobře nemůže vědět. S nesmyslným vstupem Vám samozřejmě vyjde posunutý výsledek. A posunutý výsledek nebo výkyv samozřejmě ignorant bude interpretovat jako že celý model je špatně a že on všechno ví líp z toho jak to vyčet z lahve piva.

Odpovědět


Re:

Pavel Slavík,2021-09-07 14:54:11

Problém je, že historicky byl na Zemi obsah CO2 ještě mnohem vyšší, a to relativně docela nedávno. :-) Není to tedy o tom, že jsme se dostali někam, kde jsme nikdy nebyli. Je ale pravda, že ho lidstvo zvýšilo dosti rychle. Je ale nejspíš také pravda, že s tím zase rychle přestane.
Trochu mi to připomíná obavy z minulého století, co až dojde uhlí. :-) Teď to vypadá, že než dojde, přestane se spalovat. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Otakar Ištvánfy,2021-09-07 16:59:46

Model je vždy zjednodušeným popisom skutočnosti. Preto sa aj od skutočnosti líši o určitú chybu. Ak máte model nakalibrovaný na historické dáta, tak sa dá očakávať, že nový rok sa od modelu bude líšiť s chybou zrovnateľnou s historickými dátami. Ak nakalibrujete model aj s novým rokom, model by sa prakticky nemal zmeniť. V opačnom prípade sa model na prognózovanie nedá použiť. Ak sú dáta nanič, tak akákoľvek snaha o modelovanie je márna a každý, kto tvrdí, že to vie je šarlatán.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Otakar Ištvánfy,2021-09-07 17:01:04

Model je vždy zjednodušeným popisom skutočnosti. Preto sa aj od skutočnosti líši o určitú chybu. Ak máte model nakalibrovaný na historické dáta, tak sa dá očakávať, že nový rok sa od modelu bude líšiť s chybou zrovnateľnou s historickými dátami. Ak nakalibrujete model aj s novým rokom, model by sa prakticky nemal zmeniť. V opačnom prípade sa model na prognózovanie nedá použiť. Ak sú dáta nanič, tak akákoľvek snaha o modelovanie je márna a každý, kto tvrdí, že to vie je šarlatán.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel Slavík,2021-09-07 20:59:44

Vytvořit model na historická data, který se aktualizuje každý další rok není model, ale nesmysl. Důkazem správnosti teorie je především předpověď zatím neznámého. Ta u klimatického modelu očividně nefunguje. Než o vědu, jde zjevně o víru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-09-07 12:13:42

Modely hlavně předpovídají vzestup hladin v centimetrech ze kterých Al Gore udělal metry. Přestože se ke lhaní přiznal nikde to nebylo prezentováno a opraveno. Stejně jako hokejkový graf vytvořený na základě letokruhů jediného stromu na poloostrově Kola je stále v materiálech IPCC přestože byl mnohokrát vyvrácen a nepotvrdil své predikce v realitě.

Modely předpovídají na rok 2100 škody způsobené oteplováním ve výši 2.6% světového HDP.
Green Deal přinese vyšší škody už v roce 2050. Takové řešení je jako uškrtit dítě aby se mu něco nestalo. Navíc Green Deal neřeší nic kromě toho že sníží životní úroveň a uvrhne většinu Evropy do chudoby. Na hladinu CO2 bude mít minimální vliv, výroba zelených větrníků se přesune ještě víc do Číny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-10 14:51:18

I udržené současného stavu má náklady. Přitom to je stav neudržitelný, změna by musela nastat i bez Green Deal.
To, že se do budoucna budeme méně závislí na externích vstupech je správný směr.

O výrobu bych se nebál. Chce to lépe číst, dle Green Dealu se budou věci zdaňovat podle ekologičnosti jejich výroby. Když si k tomu ještě přičtete dopravu, tak věci z Číny velice rychle zdraží. Ano, bude to na úkor našeho blahobytu, ale to už se musíte rozhodnout sám co vlastně chcete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-09-10 16:56:19

Kdybych se mohl rozhodnout sám, tak žádné zdanění nechci. Žádný Green Deal, žádný konec fosilních paliv dokud všichni dobrovolně nepřejdou na neregulované a nedotované elektromobily. Žádné fyzikálně nemožné limity na spalovací motory.

Takže jestli si můžu vybrat co chci tak kde se mám o to přihlásit, soudruhu Zelený socialisto.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-11 07:45:16

Pokud něco nejde fyzikálně (chemicky), tak by to nemělo jít nikdy. Ale ukazuje se, že pokaždé se ta fyzika ohne, a limity se splní. Tím se dá snadno dokázat jaké lži věříte.

Však si nechte zapojit výfuk do kabiny, a nemusíte limity vypouštění do ovzduší řešit.
Mě nazýváte socialistou, ale jste to vy kdo chce mezi všechny přidělovat vaše soukromé škodliviny. To je totiž znak socialismu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D. Hruška,2021-09-11 08:00:33

Zkuste si na hlavu nasadit igelitový pytel a zavázat si ho kolem krku. Uvidíme, jak dlouho přežijete v tom, co vydechujete. Takže zakážeme Coupka, aby na nás na ostatní nevydechoval svoje sokromé škodliviny... To je vaše logika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Zdenek Svindrych,2021-09-07 18:55:07

Až opadne móda Green Craze, vyrojí se modely s naprosto opačnými závěry...

Odpovědět


Re: Re: Re:

Filip Fuksa,2021-09-07 11:50:50

Vřele vám v tomto směru doporučuji vlákno na twitteru, které si klade otázku: "Jak víme, že jsou to jsou lidé, kdo je odpovědný za růst průměrné globální teploty?" a zároveň na ni odpovídá.
https://twitter.com/faktaoklimatu/status/1403979036335001602

Korelace opravdu neznamená kauzalitu, ale zde je ta příčinná souvislost prostě jasná.

Odpovědět


Re:

Pavel Slavík,2021-09-07 14:45:00

Na to, aby byla jasná, by bylo třeba mít model. Ten model ale musí fungovat. I když funguje, pořád může jít o korelaci. Pokud předpověď nevychází, pak model evidentně nefunguje a další debata je zbytečná.
To ovšem neznamená, že není dobré přestat pálit všechno, co můžeme a nezískávat energie lépe nebo efektivněji. To určitě ano. Jen bych vynechal to plašení a tvrzení, že je třeba ještě přitvrdit, protože je to ještě horší než jsme doufali. To je čirá demagogie.

Odpovědět


Re: Re:

Jan Novák9,2021-09-10 17:13:29

To máte pravdu. Třeba EU bojuje o to co bude dřív. Jestli combo Green Deal a Great Reset s nastolením diktatury zeleného proletariátu a sociálním kreditem nebo Chalifát Evropa.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jiri Coupek,2021-09-11 08:13:14

Je to v podstatě stejná otázka jako u "freonů".
Správná odpověď na ni je opět otázka:
Můžeme si dovolit se mýlit?
Jaké náklady bude mít pokud se pleteme. Většina lidí se tváří, že ano. Ale když mají zaplatit jen z svoje osobní škodliviny začnou blekotat o nepřiměřených zásazích státu. Přitom, pokud se spleteme, tak ty nápravné opatření budou muset být opravdu razantní. Pak se nebude koukat na osobní komfort, budeme bojovat o přežití (dostatečná obyvatelnost planety pro současnou generaci).

Pak najednou budou všichni mít plné ústa slov, proč jste nás tenkrát nevarovali. Když řešení tu byli.

Odpovědět


Re: Re:

Filip Fuksa,2021-09-07 10:46:37

Díky za poznámku a super vtipný komentář o fyzikálních zákonech a dovolím si na vaše další komentáře nereagovat. Přeji pěkný den.

Odpovědět


Re:

Mojmir Kosco,2021-09-06 18:35:57

A ke všemu se vůbec alespoň v česku nevymezují vůči jádru nebo jsem to na českých stránkách nenašel .

Odpovědět


Re:

Vinkler Slavomil,2021-09-06 20:15:27

Pane Fuksa, základní poznatek filosofie diskuse je, že opakem pravdy není lež, ale pravda jiná :(.

Dostat na hranici kolapsu se lze i nedostatkem energie. ZKUSTE SI PŘEDSTAVIT MĚSÍČNÍ BLACKOUT v naší civilizaci. Skončí to rabováním a pak vládou mafie.
To studentům zatím nikdo, ani život nevysvětlil, že před lidmi nejsou zářné zítřky, ale jen pohyb mezi Scilou a Charybdou.

Odpovědět


Re:

D. Hruška,2021-09-06 20:23:38

Dobrý den,

Žádná energetika se neobejde bez uhlíkové stopy:

Když chcete postavit větrnou turbínu, nejdříve musíte vytvořit základy z mnoha m3 betonu (výroba cementu tvoří 8% všech emisí CO2). Potom potřebujete stometrový ocelový pilíř (výroba oceli je další velký zdroj emisí CO2). Na lopatky o rozměrech několika desítek metrů zase spotřebujete obrovské množství sklolaminátu, který po skončení životnosti nelze recyklovat. Životnost větrné elektrárny je 25 let. Další uhlíkovou stopu vytvářejí energetické zdroje nezbytné pro zálohování větrníků.

Výroba solárních panelů je energeticky velmi náročná. Většina solárů se vyrábí v Číně, která je závislá na uhelné energetice. Životnost panelů je také omezená. Stejně jako u větrníků vziká další uhlíková stopa v záložních zdrojích vykrývajících výpadky solárů.

Dokonce i ta jaderná energetika má uhlíkovou stopu kvůli spotřebě cementu a hutních výrobků při stavbě elektrárny.

Závěr:
Jediná cesta k dramatickému snížení produkce CO2 je v dramatickém omezení spotřeby čehokoliv na úroveň nezbytnou k holému přežití. To znamená necestovat, oblečení nosit do roztrhání, hračky si nekupovat, ale vyřezávat ve volném čase ze dřeva. Bydlet po deseti lidech v jednom bytě, aby se nemuselo tolik stavět a aby se uštřila vytápěná plocha.
Jde to? JDE! Ale nevšiml jsem si, že za toto by mládež bojovala.

Odpovědět


Re: Re:

Petr A,2021-09-06 21:41:28

Jste stresovaný 8 % problému natolik, že jste uplně zapoměl na těch 92 %. Najděte si Amdahlův zákon.

Odpovědět


Re: Re: Re:

D. Hruška,2021-09-06 22:30:16

Petře, jste stresovaný 8% toho, co jsem napsal, až jste úplně zapomněl na 92% zbylého textu.

Odpovědět

Ta

Mojmir Kosco,2021-09-06 11:11:04

Sak stavejte k výstavbě bloku Vám v Temelíně nic nebrání a určitě ne studenti...

Odpovědět


Re: Ta

Petr A,2021-09-06 19:25:42

^^^^^^^^^^

Odpovědět

Cena

Josef Šoltes,2021-09-06 08:01:36

Velkoobchodní cena baterií v Číně dále klesá. Dnes jsme již na ceně za kWh ve výši kolem 60 dolarů s průměrně 5000 cykly do 80 % kapacity. Je to nový super byznys, do kterého když se naskočí včas, bude to velké rito. Co na tom, že je potřeba cena MWh aspoň 150 Euro + kapacitní platby a platby za horké zálohy, aby se to v rozumné době vyplatilo. Však lidé v EU si přece nebojí za ekologii pořádně zaplatit, ne? Nevadí vám přece pětinásobná cena elektřiny, vždyť o nic nejde, ne?

Odpovědět

Vodik

Marek Brož,2021-09-06 06:56:05

Nestaveji ty plynove elektrarny kvuli moznemu vyuziti na vodik v budoucnu? Preci jen se da predpokladat zefektivneni elektolyzy vody a nasledna masova vyroba vodiku z obnovitelnych zdroju. Elektromobilita uz se timto smerem pomalu vydava. Pokud by se toto povedlo, tak muzeme ruskemu plynu udela pa pa..

Odpovědět


Re: Vodik

Josef Šoltes,2021-09-06 08:03:55

Je to kravina. Vodík je velmi problematicky skladovatelný. Náklady na jeho výrobu mohou být klidně i nulové (spotřeba aktuálně nespotřebovatelných přebytků OZE), ale náklady na jeho obsluhu i tak převyšují cenu všeho ostatního. Nedávno jsem to počítal a i přes nulovou cenu samotného vodíku by vycházelo ježdění na vodík v autě asi 2,5x dráž než na naftu.

Odpovědět


Re: Re: Vodik

Josef Šoltes,2021-09-06 08:04:25

A to samozřejmě počítám s tím, že na naftě jsou spotřební daň a DPH a na vodíku NIC.

Odpovědět


Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-06 11:10:22

Není to tak hrozné s tím skladováním, pokud jde o stacionární použití. Například půlkulová "nafukovací hala" o poloměru 50 m pojme vodík se spalným teplem cca 1 GWh, to by nejspíš šlo vyrobit bez extrémních nákladů. Spíš jako technický oříšek vidím tu výrobu vodíku (nebo jakýkoliv proces P2G), to ještě v takových dimenzích ani náznakem neexistuje a jak to tak vypadá, ještě s tím bude spousta práce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vodik

D. Hruška,2021-09-06 11:30:09

Velkosklad vodíku v nafukovací hale - to snad nemůžete myslet vážně :DD

A jen tak mimochodem psát takové věci veřejně na internet, kde si to můžou číst děti a různí fantasti je docela nebezpečné. Oni si prostě jenom zapamatují, že skladování vodíku vlastně není problém a už jim nikdy nevysvětlíte, že se z důvodu bezpečnosti takto neskladuje ani zemní plyn, natož vodík.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-06 11:43:48

Myslím to vážně, nafukovací plynojemy existují a z minulosti jsou vyzkoušené i další fungující technologie. Bezpečnost by se nejspíš dala zajistit polohou (výsypky starých dolů, ...) nebo konstrukcí. Je například známo, že středotlaký plynojem v Praze na Palmovce byl za války prostřelen a několik dní hořel bez dalšího poškození a následně byl opraven. Pokud se mýlím, napište v čem, třeba to fakt nejde a já jen něco nevidím. Neurazím se, naopak poděkuji za zlepšení informovanosti :-) Co se týká té mládeže, pořád budu radši, když si někde v klidu a tiše budou stavět plynojem, než když mi zakážou jezdit autem :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

D. Hruška,2021-09-06 12:49:42

Jde hlavně o pevnost a tepelnou odolnost obalu plynojemu. Když prostřelíte kovový plynojem, díra se nebude dále zvětšovat, ani když unikající plyn začne hořet. Když prostřelíte vodíkovou halu, můžete leda skočit do krytu a počkat pár minut, než to celé shoří. Když vznikne malý požár vedle kovového plynojemu, nestane se vůbec nic, ani když budou plameny olizovat jeho plášť. Když vznikne drobný požár vedle vodíkové haly, můžete opět rovnou skočit do krytu a počkat, až to celé dohoří. Samozřejmě, že by to šlo řešit vytvořením nějaké zakázané zóny s ostnatým drátem třeba 100m dokola, ale tím už se to skladování komplikuje.

Další problém je kontrola těsnosti. U sportovních přetlakových hal drobné úniky nevadí. U vodíkové haly by úniky prostě být nesměly. Pravidelně kontrolovat 50m nafukovací kupoli by byl celkem oříšek.

Podobným způsobem, jako navrhujete, se skladuje plyn v bioplynkách, ale tam jde o nesrovnatelně menší objemy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-06 17:05:35

Asi je tam dost věcí které by se musely vyřešit, ale pořád to nevidím jako tak strašné nebezpečí. Viz třeba požár plynojemu v Praze v Michli v padesátých letech (plechový válec 80 metrů vysoký), tam taky byl největší problém s požárem těsnicího oleje, ne vlastního svítiplynu, to prý jen vystoupala ohnivá koule kilometr vysoko, ale jinak nic neudělala, až potom ten olej.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Eva M,2021-09-06 18:55:51

"to prý jen vystoupala ohnivá koule kilometr vysoko, ale jinak nic neudělala, až potom ten olej"

:-D :-D :-D

Odpovědět


Re: Re: Re: Vodik

Jan Novák9,2021-09-06 11:43:55

JJ, není problém, se skladováním vodíku jsou přece zkušenosti.
Naposledy se takhle skladoval vodík v nafukovací lětající hale jménem Hindenbug. Hořelo to krásně a rychle.

Ale ještě lepší by bylo kdyby do té haly prokousala nějaká myš malou díru...
Po smíchání se vzduchem je vodík na slunci samozápalný a máte krásnou 1GWh Mother of All Bombs-MOAB. Bezpečně srovná se zemí široké okolí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-06 11:52:36

Nechci se dostat do pozice obhájce vodíkové energetiky, protože jsem k ní v zásadě skeptický, ale co se týká Hindenburgu, ten klidně shořel a dokonce většina lidí na palubě katastrofu přežila. Stejně tak nevidím principiální problém v bezpečnosti samotného plynojemu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Pavel Slavík,2021-09-06 19:57:21

Ano, tzv. katastrofu Hindenburgu doporučuji srovnat s havárií běžného letadla: tu hodně často nepřežije nikdo.
Jinak nejlépe se vodík skladuje ve sloučenině: hydridu železa. Takže tento problém je vyřešen. Problém jiný: efektivita produkce, vyřešen není. Vodík je jen akumulátor, a to s ne dobrou efektivitou. Nejlepší varianta je vodík -> palivový článek, ale i ten není lepší, než LiIon.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vodik

Florian Stanislav,2021-09-07 01:18:54

Nafukovací hala na vodík se mi jeví nereálná navždy. Doporučuji autorovi návrhu vyzkoušet si školní pokus naplnit ze zdola plechovku vodíkem na nechat nahoře štěrbinu, kde se to zapálí. Plechovku to neroztrhne a vyletí do stropu. Výroba vodíku, která zanechává emisní stopu CO2 nemá smysl. Skoro bezemisní je vodní energetika. Jaderná elektrická energie se dá akumulovat jako přečerpávací vodní. Skladování vodíku velkokapacitní snad nějak pod zemí.
https://www.tuvsud.com/cs-cz/odvetvi/energetika/konvencni-energie/vodikova-energie/skladovani-preprava-a-distribuce-vodiku
"Snad největší překážkou rozvoje možností vodíkové energie je extrémně nízká objemová hustota tohoto plynu – ta je 3,2krát nižší než u zemního plynu a 2700krát nižší než u benzínu. Vodík musí být proto stlačen nebo zkapalněn, aby mohl cenově konkurovat jiným formám energie. Dosažení tohoto cíle však přináší řadu technických výzev a obtíží:

nebezpečí – stlačený vodík může být výbušný
vodík se zkapalňuje při teplotě -253 °C, což je energeticky náročná forma skladování
předpisy pro skladování vodíku se po celém světě výrazně liší
bezpečné míchání vodíku se zemním plynem v potrubích je náročné
poškození – vodík může zvyšovat křehkost součástí a skladovacích materiálů
Aby se vodík stal skutečně konkurenčním zdrojem zelené energie, musí se snížit náklady na jeho skladování a přepravu."

Můj názor: Vodík má podstatně menší molekuly, než třeba CH4. Nároky na těsnost spojů jsou pro vodík velké. Při 300 K se pohybují molekuly H2 1900 m/s, dusík asi 500 m/s.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-07 09:24:57

Když ten vodík nebude smíchaný se vzduchem, plechovka nevyletí, stejně jako výše zmíněná vzducholoď nevybouchla, jen shořela. Jestli si to zkoušel autor nápadu nevím, já nafukovací plynojemy nevynalezl :-) S ostatním souhlasím, vodík mi také přijde nepraktický (a pro pohon automobilů dvojnásob), ale argumentace by měla vycházet z reality a ne všechny námitky proti vodíku mi připadají oprávněné.

Ještě detail k té akumulaci - jadernou energii je zbytečné akumulovat, předpokládám, že je to překlep a že mělo jít o větrnou a sluneční. Vodní přečerpávací elektrárny se na to bohužel použít nedají, aspoň ne v našich podmínkách, kde jsou nejspíš už všechna vhodná místa obsazena.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Josef Šoltes,2021-09-07 10:48:47

Problém není u vodíku s těsností spojů, problém u nafukovacího vodíkového plynojemu bude se ztrátami. Nafoukněte si balónek heliem a sledujte, co se stane a za jak dlouho. A to je helium dvakrát tak velký atom. Kdybyste balónek nafouknul vodíkem, bude za pár hodin prázdný. Vodík má při skladování opravdu velké technické problémy. On samozřejmě existuje důvod, proč se to nedělá... Kdyby to bylo tak jednoduché, dělají to všichni. Problém s výrobou opravdu zásadní není, elektrolýza má účinnost i 90 %.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

D. Hruška,2021-09-07 12:20:01

Já jsem si doma balónek vodíkem nafukoval a vydržel v létajícím stavu zhruba den. Problém balónku je v extrémě tenké stěně. Navíc při natažení se v pryži zvětší póry. Z toho důvodu se balónek časem vyfoukne, i když jej naplníte obyčejným vzduchem, který má molekuly větší.

Ale je vtipné, jak se pět lidí, kteří stejně nevěří vodíkové energetice, dohadují, jestli by šel vodík skladovat :-))

Jinak pro pana Prochásku:
Naše dvě nejvýznamější přečerpávací elektrárny byly postaveny k noční akumulaci jaderné elektřiny. Díky tomu, že cyklus nabytí-vybití probíhal 1x denně, měla investice velmi rychlou návratnost (u PVE Dlouhé stráně to bylo 7 let). Pokud by přečerpávací elektrárna měla sloužit primárně pro ukládání letní energie na zimu, bude návratnost 365x delší (zjednodušeně).

Také není pravda, že by u nás byla všechna vhodná místa pro přečerpávací elektrárny byla obsazena. Například jenom v Krušných horách by šlo postavit bez zásadních problémů třeba 10 přečerpávaček s podobnou kapacitou jako Dlouhé stráně. Důvod, proč se přečerpávačky už nestaví je jiný - dnešní doba nepřeje velkým projektům. Je to stejný důvod jako proč už třeba nemáme ve výstavbě další blok v Dukovanech nebo proč není už v provozu ITER.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-07 14:17:24

Souhlasím, v Krušných horách by to šlo, ale zároveň je tu ten důvod, jak píšete, proč to nejde...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

D. Hruška,2021-09-07 14:36:47

No on to není jeden důvod, spíš komplex různých příčin. Obecně se velkým projektům daří tam, kde je silná centrální moc (nemusí jít nutně o diktaturu - vizte třeba USA v 60tých letech). Obecně škodí velkým projektům extrémní individualismus moderní doby (uškodit jednotlivci je hřích, uškodit celku už nikoliv). A jakýmkoliv užitečným projektům škodí setrvale rostoucí byrokracie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Aleš Procháska,2021-09-07 13:39:05

Z gumového balónku uteče hned (v řádu dnů), v balónku z polyesterové metalizované fólie (jako je například https://www.reaspack.cz/sortiment/balonek-c-3-nafukovaci-foliovy-40-cm-detail) vydrží velmi dlouho, jeden mi od narozeninové oslavy vydržel pod stropem pracovny skoro rok (nechal jsem ho tam schválně, protože mě zrovna tohle zajímalo).

Všichni to nedělají, protože ač je to jednoduché, není důvod vodík nárazově vyrábět a skladovat za atmosférického tlaku :-)

Odpovědět


C

Florian Stanislav,2021-09-07 21:49:44

Píšete :"není důvod vodík nárazově vyrábět a skladovat za atmosférického tlaku :-)"
Ano. Takže Vaše diskuze o nafukovací hale na skladování vodíku kvůli akumulaci energie je o ničem.
Zemní plyn má 3x větší výhřevnost jak vodík (výhřevností jen 10 MJ/m3), skladuje se stlačený a pod zemí. Lze zkapalnit ( teplota varu CH4 je -161°C ale vodík -253°C).
Vámi zmiňovaná vzducholoď Hindenburg měla asi 200 000 m3, textilní impregnovaný povrch a duralové výztuže. Celkový vztlak 240 tun.
JE Temelín vyrobí za den asi 42 GWh el. energie.
1 kWh =3,6 MJ, pak výhřevnost vodíku odpovídá 2,77 kWh/m3.
Na zálohování jednodenní výroby elektřiny Temelína by bylo třeba 42 000 000 000 /2 770 = asi 15 milionů m3 vodíku za atmosférického tlaku, čili kvádr asi 15 mx1000mx1000m. Vztlak takového balonku by byl asi 15 milionů kg, takže takže ta Vaše polyesterová metalizovaná fólie by musela být hodně fest zakotvena do země...

Odpovědět


Re: C

Aleš Procháska,2021-09-07 22:10:49

Já jsem hned hlásil, že mě vodíková energetika moc nebere :-) Jen nemám rád chybné argumenty na žádné straně diskuse a ten, že vodík se problematicky skladuje, mi v případě stacionárního použití chybný přišel, protože technologie skladování vodíku (svítiplynu - směs plynů s obsahem vodíku) byla vyvinuta před stoletím, ale byla opuštěna, protože zemní plyn se ukázal ve všech ohledech výhodnější. U toho kotvení balónku mi vyvracíte něco co netvrdím, ale když už výpočty tak do důsledku: odpovídá to hmotnosti základové desky 15 kg na čtvereční metr, takovou mi odmítnou vybetonovat, že je moc tenká :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodik

Josef Hrncirik,2021-09-09 08:07:33

Účinnost elektrolýzy kazí hlavně velké přepětí při nutném uvolňování kyslíku.
Určitě není ani 70%, ani u vysokoteplotní elektrolýzy.
Navíc bývá často zmatečně vztahována k výhřevnosti, nikoliv ke změně Gibbsovy energie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vodik

Radoslav Porizek,2021-09-09 09:18:27

Skuste si nafukat a zaviazat balonik heliom (vysoko vybusny vodik nebudem doporucovat) a pozorujte, o kolko rychlejsie sa bude vyfukovat.

Vodik je najmensia molekula, pri ktorej uz vacsina tesneni nebude tesnit. Ak nema vobec unikat z obrovskej nafukacej haly, tak to nebude lacne - nehovoriac uz o spominanej bezpecnosti.

Odpovědět


Re: Vodik

Petr A,2021-09-08 01:38:20

Jediné využití vodíku je že je to jen jeden z dalších podvodů a misdirekcí fosilů. V současné době je to převlečený zemní plyn.

Elektrolýza je naprosto irelevantní když pak spotřebujete neuvěřitelné množství energie na zkapalnění.

Odpovědět

Úložištia

Otakar Ištvánfy,2021-09-06 01:57:44

Tvrdenie že:"Lze také počítat s tím, že v době, kdy u nás fouká a svítí slunce, je podobná situace i u našich sousedů a v té době nebude problém elektřinu od nich dovést." je veľmi silný argument. Než konkurovať v oblasti obnoviteľných zdrojov by asi bolo lepšie investovať do úložísk.

Odpovědět


Re: Úložištia

Oldřich Vašíček st.,2021-09-06 22:57:44

Osobně si myslím, že než investovat do pochybných neekologických úložišť by bylo vhodnější investovat do kvalitních a stabilních zdrojů. Díky našim podmínkám není možné konkurovat okolí v OZE, ale vybudovat tu stabilní centrum energie, kterou můžeme okolí poskytnout v nepříznivých podmínkách. Když se už snažíme globálně koordinovat odchod od CO2, tak využijme OZE tam kde jsou na to podmínky bez toho, aby si musely stejné státy budovat zálohu v plynových elektrárnách a poskytněme jim tuto kapacitu v jádru. :) Když to oni u nich nechtějí.
Samozřejmě cena energie v přebytku nemůže být určují jako cena energie ze stabilního zdroje v době nedostatku :). Kolik by bylo Německo, Belgie nebo Rakousko ochotno zaplatit za energii, když nebude svítit a ani foukat na půlce nebo celé Evropě?

Odpovědět


Re: Re: Úložištia

Otakar Ištvánfy,2021-09-07 15:36:13

Prečerpávacia vodná elektráreň Čierny Váh dokáže dodávať 700 MW po dobu skoro 6 hodín, leží v národnom parku a nik neprotestuje. Ale je pravda, že stabilné zdroje majú svoje výhody, ktoré úložiská nemajú. A naopak.

Odpovědět

Elementární hloupost

František Kalva,2021-09-05 21:33:52

pátečních stávek za "klima"je jasná každému, krom inkriminovaných studentů, je přece lepší stávkovat za imaginární cíl, než zařezávat ve škole. Navíc mám obsedantní pocit, že noví věrozvěsti hrdě přijali odkaz předválečných "užitečných idiotů" a stejně jako oni, silou protlačují ideologii bez znalostí pozadí. Jsem přesvědčen, že tento vývoj je jen důsledek ruské plynové politiky, na kterou zvláště Němci radostně naskočili a vůbec nechápou, jak je geopoliticky riskantní uvázat se na jednu plynovou trubku, na rozdíl od Poláků a Ukrajinců, kterým to již setsakra intenzivně došlo. Chápu, že středoškoláky moc netrápí, že evropské plynové zásobníky jsou poloprázdné, na rozdíl od nás, co jsme zažili mnohé uhelné prázdniny počátkem sedmdesátek, což nás tehdy samozřejmě také netrápilo, přesto jsem dokázali pochopit rozdíl mezi mW a MW a také, že elektřina nevzniká v zásuvce.

Odpovědět

Studenti jen zase ukazují že mladý a blbý jsou synonyma

Jan Novák9,2021-09-05 20:53:11

Člověka donutí dospět až životní okolnosti. Dnes, když už není povinná vojenská služba je to založení vlastní rodiny a nutnost se o ni starat. Protože průměrně se rodina zakládá později tak by se věk dospělosti mohl posunout tak na 25. Není nutné emancipovat 18tileté děti které rodiče živí dalších x let. Dnes už je v 18 do války neposíláme.

Levice se naopak snaží věk emancipace snížit, čím mladší tím snadněji ovlivnitelný. Mladí se ještě nenaučili ze zkušenosti že každý složitý problém má jednoduché ale špatné řešení.

Odpovědět


Re: Studenti jen zase ukazují že mladý a blbý jsou synonyma

Lubomír Oršulík,2021-09-06 09:45:48

Tím ale nemyslíte komunistickou levici...

Odpovědět


Re: Re: Studenti jen zase ukazují že mladý a blbý jsou synonyma

Jan Novák9,2021-09-06 11:52:36

Komunistická levice už není co bývala. Dnešní KSČM by Brusel klidně označil za pravicovou stranu. Je jenom těsně nalevo od Fialovy ODS společně s KDU.
Já myslím skutečnou levici usilující o Zelený socialismus - Klimatismus. Green Deal a Great Reset - moderní ekvivalent Velkého Skoku v Číně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Studenti jen zase ukazují že mladý a blbý jsou synonyma

Pavel Pavel1,2021-09-07 19:53:33

V tom případě je u nás tou "skutečnou levicí" agent bureš a právě komouši. Tzv. green deal bez odporu podepsal právě agent bureš, stačilo aby von der Leyenové zadupala. Dále, hraní si na konzervy v podání komunistů nemá s nějakou pravolevou orientací žádnou souvislost. Jde o čistý pro důchodce určený populismus. Když dojde na bruselské zelené plány jsou komouši stejní kývači jako bureš. Stačí se poinformovat o čem blábolí komunistická poslankyně konečná. "Bio" a zelenou barvu si zrovna tento komunistický exemplář bere do huby jako zářný cíl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Studenti jen zase ukazují že mladý a blbý jsou synonyma

Jan Novák9,2021-09-08 14:02:14

Společnosti bez jakéhokoliv ručení založené za účelem zisku jako Ano nebo SPD je těžké zařadit na politickém spektru protože se rychle změní s poptávkou. V tom je ale naděje že když bude chtít dost lidí a dají to najevo tak se orientace najednou změní.

Pravdou je že teď snad nemáme jedinou středovou stranu (možná Trikolóra?) natož tak pravicovou. To že Brusel považuje odpírače imigrace za pravici jen ukazuje na to jak daleko nalevo Brusel je. V Alianci evropských národních hnutí není z ČR nikdo.

Odpovědět

Studenti

Peter Somatz,2021-09-05 20:07:11

Podla mna nema zmysel ist s prosikom za studentmi, aby sa laskavo zamysleli nad svojim protestom. Treba pouzivat tu istu medicinu. Financne podporeny, racionalne zdovodneny medialny tlak a "proti-protesty". Pretoze ak sa v Cesku dostanu k moci Pirati (sprava sa ako klon nasho Matovica) a podobni, tak na Babisa budu Cesi este s laskou spominat. Co Matovic zoberie do ruk to pokazi (zamerne, v niekoho prospech - ale obcania SR to nie su). Prezidentka s lahkostou zrusila referendum podporene 600 tis. ludmi. A vobec by som necudoval keby tu zaviedli feudalizmus. Oficialne pravomoci a volu na to maju a Ustavu uz davno porusuju. Aj ti co ich volili uz lutuju. Nesuhlas s rezimom prejavuje vyse 80% ludi.
Cesko ma oproti nam 2 vyhody. Prezidentske volby az 2023 a to ze Cesi (dufam) vidia co sa deje na Slovensku.

Odpovědět

Naše proruská vláda

Am Am,2021-09-05 19:58:58

S článkem lze souhlasit. Časem navíc budou platit vyšší emisní povolenky i těžaři plynu za unikající plyn při těžbě (řádově tvoří procenta z objemu) a za unikající metan (metan má prý 80x větší vliv na skleníkový efekt), takže plyn bude dražší i kvůli této další položce.

Takže přechod na plyn bude v celkovém důsledku za pár let cenově i ekologicky 1:1, takže přecházet nemá smysl, navíc když to bude stát daňové poplatníky přes 100 miliard Kč navíc.

Jak je to s jinými benefity? Četl jsem, že spalováním plynu se produkuje řádově 100x méně popílku, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a dioxinů než spalování uhlí.

Jinak naši vládu tvoří samí skrytí rušní agenti. Tváří se, že zařízli Rusku kšeft s jadernou elektrárnou, ale zároveň tím zařídili Rusku na několik desetiletí kontinuální odběr obrovského množství plynu, nejspíš za mnohonásobek ceny jaderné elektrárny.

Zajímavá mapa ekologičnosti výroby energie. Ale vychází z těch zjednodušených dat, např. ten plyn počítá jako 50% ekologičtější než uhlí, takže jinak by mapa vypadala trochu jinak. Mapa tuším zobrazuje aktuální stav, tedy každý den a každou denní dobu může být mapa mírně jinak barevná v závisloti na aktuální spotřebě a na aktuální produkci solárních elektráren.

Odpovědět


Re: Naše proruská vláda

Am Am,2021-09-05 20:04:51

Zapomněl jsem vložit odkaz na tu mapu: www.electricitymap.org

Odpovědět


Re: Naše proruská vláda

František Kalva,2021-09-05 21:38:41

Jako obvykle se představy předbíhají před realitou. Plynofikace energetiky by byla v pořádku, kdyby se podařilo komercionalizovat těžbu metanhydrátu, tam jsou zásoby na stovky let, přičemž odpadá starost o setrvalost dodávek z nestabilního regionu. Pro potenciální kritiky poukazuji na současné přiškrcení kohoutku.

Odpovědět


Re: Naše proruská vláda

Robert Frischer,2021-09-06 07:55:36

Jak jsme pochopil, výstavba a provoz plynových elektráren je pouze dočasné řešení a ústupkem EU a jedná se o povolení na přechodnou dobu (2030? 2035? už nevím). Osobně vidím jedinou šanci v jádře, které je dlouhodobě udržitelné a bez kterého bychom nebyli tam, kde jsme. V dlouhodobé výhledu (2030+) bude jedinou energeticky soběstačnou zemí Francie, která má jádro pevně zakotvené ve své energetice.

Odpovědět


Re: Re: Naše proruská vláda

Oldřich Vašíček st.,2021-09-06 23:10:14

Taky si myslím, že stavět "dočasné" elektrárny místo fungujících je naprostý nesmysl. Místo to postavit stabilní jádro a vytvořit centrum stability pro okolí mi připadá smysluplnější.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace