Etruskové stále záhadní  
Genomy Etrusků prozradily mnohé, ale zároveň postavily vědce před nové záhady.

Etruský pár. Sarkofág. Kredit: Gerard M, Vikimedia,CC BY-SA 3.0
Etruský pár. Sarkofág. Kredit: Gerard M, Vikimedia,CC BY-SA 3.0

V době železné vládli střední Itálii Etruskové. Byli mistry ve zpracování kovů a mluvili podivnou řečí, která nepatří do indoevropské skupiny jazyků. Vědci stále ještě nepřišli mnohým záhadám spojeným s Etrusky na kloub. Na úplné rozluštění čeká třeba etruština. Genetici ale nyní „rozluštili“ kompletní dědičnou generaci osmadvaceti lidí žijících v době mezi rokem 800 př. n. l. a 1000 n. l . na dvanácti různých italských lokalitách a mohli díky tomu zodpovědět na otázky:

 

1)Odkud Etruskové pocházejí?

2) Co se s nimi stalo?

 

Etruská žena. Terakotová soška Kredit: Thomas IhleCC BY-SA 3.0
Etruská žena. Terakotová soška Kredit: Thomas Ihle, CC BY-SA 3.0
O původu Etrusků se lidé dohadovali už ve starověku. Například starořecký historik Hérodotos (484 až 425 př. n. l.) byl přesvědčený, že přišli na Apeninský poloostrov z Anatolie. Římský historik Dionýsios z Halikarnassu (54 př. n. l. až 8. n. l.) naopak zastával názor, že Etruskové byli místní etnikum, které na Apeninský poloostrov nepotřebovalo putovat migrací přes půlku Středomoří. Tenhle náhled na původ Etrusků si drží i současná věda, která vidí v záhadném etniku pokračovatele villanovské kultury z doby bronzové.

Prof. Dr. Johannes Krause, je německý genetik a biochemik, rodák z Durynska. Kredit: Max Planck Institute.  
Prof. Dr. Johannes Krause, je německý genetik a biochemik, rodák z Durynska. Kredit: Max Planck Institute.

Početný mezinárodní tým vedený Johannesem Krausem z Ústavu Maxe Plancka pro historii lidstva v německé Jeně nyní nakoukl do původu Etrusků genetickými analýzami, jejichž výsledky zveřejnil vědecký časopis Science Advances.

Výsledky práce Krauseho týmu dokládají, že se Etruskové geneticky nelišili od italických kmenů žijících v sousedství. Většina dědičné informace Etrusků má původ v dědičné informaci nomádských pastevců jámové kultury, kteří dorazili do Evropy ze stepí na jihu dnešního Ruska v době bronzové a přinesli s sebou indoevropský jazyk.

Díky genetikům máme sice jasno o genetickém původu Etrusků, ale záhada jejich jazyka se tím nevysvětlila, naopak, zdá se ještě záhadnější.

Hlava etruského bojovníka sloužící jako "cippus" (náhrobní kámen) v pohřebišti Crocifisso del Tufo u města Orvieto. Kredit:   Nixdorf, Wikimedia, CC BY-SA 3.0
Hlava etruského bojovníka sloužící jako "cippus" (náhrobní kámen) v pohřebišti Crocifisso del Tufo u města Orvieto. Kredit:  Nixdorf, Wikimedia, CC BY-SA 3.0

„Tahle jazyková perzistence spolu s genetickým „převratem“ vrhá pochybnosti na jednoduchý předpoklad, podle kterého se geny rovnají jazyku, a nabízí komplikovanější scénář. Podle něj původní obyvatelé hovořící etruštinou asimilovali příchozí etnikum hovořící italickým jazykem. Zřejmě se to odehrálo během poměrně dlouhého období v druhém tisíciletí před naším letopočtem,“ vysvětluje nález Krauseho týmu italský antropolog David Caramelli z university ve Florencii.

 

Etruskové tvořili geneticky stabilní populaci po dlouhých 800 let od doby železné až po období římské republiky. Sem tam se k nim někdo „přimíchal“. Tu někdo ze severu Afriky, tu někdo z východního Středomoří nebo ze střední Evropy. Ale jinak zůstávali geneticky „svoji“. To se zásadně změnilo s vytvořením římského impéria. Tehdy došlo k velkému genetickému „zemětřesení“. Etruskové zažili velký příliv genů z východního Středomoří, což se zřejmě odehrálo dovozem otroků a svou roli sehrály patrně také přesuny vojenských jednotek v rámci impéria.

 

Další genetické změny přišly s pádem říše římské v raném středověku, kdy je v genech obyvatelstva etruského původu jasně patrný příliv genů se severu Evropy. Jde zřejmě o přistěhovalce germánského původu a snad i o vliv nově vzniklého langobardského království. Od té doby už se obyvatelé této oblasti geneticky příliš neměnili.

Datum: 26.09.2021
Tisk článku

Související články:

Desatero smyslů a lahodnost saké     Autor: Jaroslav Petr (31.01.2021)
Čtrnáct dní a dost?     Autor: Jaroslav Petr (22.03.2021)
Shakespeare v karanténě     Autor: Jaroslav Petr (04.04.2021)
Skrytý talent genetického nešiky     Autor: Jaroslav Petr (21.06.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz