I mírný průběh covidu může zanechat stopy na mozku  
…tvrdí vědci z britského Oxfordu. Ale jak se říká, kaše se nemá jíst moc horká a je dobré se racionálně nad informacemi zamyslet, než podlehneme obavám.

První autorka studie Gwenaëlle Douaud, docentka na Nuffieldově katedře klinických neurověd Oxfordské univerzity Kredit: Nuffield department of Clinical Neurosciences University of Oxford, UK.
První autorka studie Gwenaëlle Douaud, docentka na Nuffieldově katedře klinických neurověd Oxfordské univerzity Kredit: Nuffield department of Clinical Neurosciences University of Oxford, UK.

Již na začátku covidového ohromení a pak i ochromení, o němž jsme netušili, že potrvá tři roky, se mezi prvními hlášenými příznaky objevily kromě ztráty chutě a čichu, teploty, extrémní únavy, kašle a pod i bolesti hlavy a "mozková mlha". S ní spojený pocit únavy, nesoustředěnost, zhoršení paměti a někdy i vidění nejednou přetrvávaly dlouho i po odeznění jiných symptomů.

 

To všechno jsou známá, chronicky opakovaná fakta. Obecně se ví i to, že u těžších průběhů virózy se potvrdily i změny na mozku související se záněty cév. Nyní britští vědci ze světoznámé Oxfordské univerzity ve své nové studii, kterou zveřejnil stejně prestižní odborný časopis Nature, tvrdí, že i při mírném průběhu nemoci může na mozku zanechat prokazatelné změny.


Díky rozsáhlé Britské biobanky vědci získali zdravotní údaje a skeny mozků z vyšetření magnetickou rezonancí z doby krátce před vypuknutím pandemie od 785 dobrovolníků – lidí, kteří souhlasili nejen s využitím starších dat, ale i s dalším monitoringem. Respondenti byli starší lidé ve věku 51 až 81 let. Přibližně polovina z nich překonala mírnou infekci, druhá polovina se virem SARS-CoV-2 do konce sledovaného období nenakazila. Přestože odborný článek vyšel až nyní, samotný výzkum se uskutečnil v roce 2020, tedy v době prvních  virových variant, kdy navíc ještě nebyly dostupné vakcíny. Takže studie ve výsledcích nezohledňuje vliv omikronu a očkování.

Letecký pohled na Oxford – výřez s pohledem na část slavné univerzity založené v roce 1096. Celý záběru s vysokým rozlišením zde. Kredit:  Chensiyuan, Wikipedia.
Letecký pohled na Oxford – výřez s pohledem na část slavné univerzity založené v roce 1096. Celý záběr s vysokým rozlišením zde. Kredit: Chensiyuan, Wikipedia.

 

Jaké specifické účinky mírné covidové infekce na strukturu a funkci mozku vědci díky magnetické rezonanci a kognitivním testům odhalili? U těch, kteří v průběhu pěti měsíců před novým vyšetřením byli nemocní, došlo ve srovnání s jejich před-covidovým MRI skenem k ztenčení mozkové tkáně v několika oblastech mozku v rozmezí od 0,2 % do asi 2 %, což v závislosti od stáří a neurologického zdravotního stavu odpovídá jednomu až šesti letům normálního stárnutí mozku. Nejvíce postiženou strukturou byl parahipokampální gyrus (část šedé mozkové kůry, která obklopuje hipokampus, souvisí s pamětí) a orbitofrontální kůra, která se nachází v přední části mozku, a kromě jiného přijímá podněty z primární čichové kůry, chuťové kůry a sekundární somatosenzorické kůry.

Jeden z analytických MRI snímků s označenými oblastmi pozorovatelných změn Kredit: Douaud, G. et al. SARS-CoV-2 is associated with changes in brain structure in UK Biobank. Nature (2022).
Jeden z analytických MRI snímků s označenými oblastmi pozorovatelných změn Kredit: Douaud, G. et al. SARS-CoV-2 is associated with changes in brain structure in UK Biobank. Nature (2022).

 

Na rozdíl od té „necovidové“ skupiny MRI skeny u té „post-covidové“ potvrdily i celkové zmenšení velikosti mozku a pozorovatelné změny mezi různými oblastmi související s čichem a chutí. Hůře dopadly i testy pozornosti a duševní flexibility, což je spojeno se snížením objemu v části mozečku souvisejícím s čichem a sociální vztahy.


Aby výzkumníci prokázali přímý souvis s covidem, stejným vyšetřením podrobili i skupinu lidí, kteří překonali pneumonii. Tato poměrně častá nemoc ale nezanechala na mozku žádné odhalitelné změny. Vědci naznačují, že i "mírná infekce COVID-19 může urychlit degeneraci mozku". Nezabývali se však přímo mechanizmy, jakými virus tyto změny způsobuje, s největší pravděpodobností jde o důsledek zánětu cév.

Uvědomme si však, že zkoumanou skupinou byli starší lidé a studie tak nic nevypovídá o těch mladších. A samozřejmě to neznamená, že u každého seniora, jenž překonal covid-19 v jeho mírnější formě, se to projeví i nějakou degradací v mozku. A zatím také není jasné, jestli, když již ke změnám došlo, jsou nevratné, nebo se mozek postupně vrátí do svých téměř původních objemů a k původním funkcím – samozřejmě s ohledem k přirozenému stárnutí.

 

Video: O struktuře a funkci hipokampu i okolních mozkových oblastech, i v článku zmíněném parahipokampálním gyru.

 

Literatura: Nature, Neuroscience

 

 


 

Nesouvisející informace:

Studii publikoval časopis Nature, který spolu s jinými vědeckými časopisy byl zejména ukrajinskými, ale i dalšími vědci vyzván, aby zabránil na svých stránkách publikovat ruským vědcům. Na straně druhé, nejen ruští odpůrci takové diskriminace tvrdí, že by to znamenalo postih i těch vědců, kteří se staví proti jednání své vlády, a že právě věda může fungovat jako diplomatický kanál. Časopisy jako Nature a Science v úvodnících odsoudily kroky Ruska, ale jen málo z nich odmítlo publikace z této země. Samotné Rusko prý již nepožaduje od svých vědců publikovat v mezinárodních časopisech indexovaných ve Web of Science nebo Scopus (zdroj).


 

Upozornění na akci probíhající tento týden

AVČR pořádá „Týden mozku“. Akce potrvá do neděle 20. března. Sem postupně budeme dodávat videa z přednášek.

Video: Mechanizmy vzniku bolesti a Nobelova cena za medicínu v roce 2021

Video: Moderní zobrazení nádorových procesů CNS. Jejich vliv na klinickou praxi

Video: Jak blízko jsme účinné léčbě epilepsie se špatnou odpovědí na medikaci?


Datum: 15.03.2022
Tisk článku

Související články:

Mě neoočkujete, jsem republikán     Autor: Miloslav Pouzar (10.12.2021)
Prochází SARS-CoV-2 z jedné buňky do další přímo?     Autor: Dagmar Gregorová (20.01.2022)
O (snad) neexistující koronavirové variantě Deltakron     Autor: Redakce (22.01.2022)
Spike protein aktivuje endogenní retroviry     Autor: Josef Pazdera (12.02.2022)
Jak to že dostaneme omikron, když nám v krvi kolují protilátky?     Autor: Josef Pazdera (12.03.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace