Chytrý kit Quicksink změní „hloupou“ bombu na ničivou zbraň proti lodím  
Ponorková torpéda nejsou na potápění lodí špatná. Ponorky ale nejsou vždy k mání a výstřel torpéda je velice nákladný. Američtí vojenští vývojáři vytvořili kit Quicksink, s jehož pomocí lze obyčejnou gravitační pumu změnit na sofistikovanou munici, která potopí loď jediným přesným zásahem, za zlomek nákladů na ponorkové torpédo.
Letoun s pumami Quicksink. Kredit: US Air Force photo/1st Lt Lindsey Heflin.
Letoun s pumami Quicksink. Kredit: US Air Force photo/1st Lt Lindsey Heflin.

V dnešní době se velké lodě protivníka potápějí anebo by měly být potápěny především torpédy vypouštěnými z ponorek, nebereme-li v úvahu protilodní rakety. Je to účinné, a také komplikované a velmi nákladné. Existují ale alternativy, jako je klasické bombardování z letadel. Už v roce 1921 s úspěchem testoval americký generál Billy Mitchell bombový útok na německou bitevní loď zabavenou poraženému Německu. Potopit velkou válečnou loď pouze bombami ale není jednoduché. Je nutné přesně zasahovat místa, kde exploze způsobí největší škody, a to obvykle při palbě protiletecké obrany.

 

 

Logo. Kredit: AFRL.
Logo. Kredit: AFRL.

Američtí vojenští vývojáři US Air Force Research Laboratory (AFRL) nedávno vyrobili podivuhodný kit s jednoznačným názvem „Quicksink“, který umožňuje zasahovat lodě leteckými pumami, s účinností ponorkových torpéd a přitom za zlomek finančních nákladů. Letos 28. dubna (2022) tento kit vyzkoušeli v Mexickém zálivu během testu „Quicksink Joint Capability Technology Demonstration (JCTD)“, přičemž potopili loď velikosti velké válečné lodi jedinou pumou GBU-31 Joint Direct Attack Munition (JDAM) s kitem Quicksink o váze 907 kg (2 000 liber).

 

Letoun F-15E s municí Quicksink při testu. . Kredit: US Air Force photo/1st Lt Lindsey Heflin.
Letoun F-15E s municí Quicksink při testu. . Kredit: US Air Force photo/1st Lt Lindsey Heflin.

Ponorková torpéda jsou dnes pro klasické potápění lodí první volbou. Například americké těžké torpédo US Type 46 dopraví výbušnou hlavici o hmotnosti 43,9 kg na přesně zvolené místo. Ideální bod pro explozi je přitom těsně pod kýlem, což bývá zárukou potopení lodi. Problém je ovšem v tom, že provoz ponorek je nákladný. Navíc nemusejí být po ruce. Jeden výstřel torpéda přijde na 1,2 milionů dolarů, takže si posádka ponorky pořádně rozmyslí, jestli torpédo použije.

 

Kit Quicksink změní „hloupou“ gravitační pumu na přesně naváděnou munici. Používá architekturu Weapon Open Systems Architecture (WOSA) a tvoří jej „návlek“ na těle pumy a jednotka na ocasu pumy, která využívá GPS a inerciální naváděcí systém. S pumou vybavenou kitem Quicksink je možné potopit loď, v případě jediného přesného zásahu, za pouhých 300 tisíc dolarů.

 

Další podstatnou výhodou je, že letouny s upravenými pumami „Quicksink“ mohou uskutečnit podstatně více úderů proti hladinovým cílům a na mnohem větší ploše, než by za stejný čas zvládla ponorka. Jak k tomu říká Gerry Tighe, který byl ve vedení zmíněného testu s potopením lodi (JCTD), vývoj technologií, jako je tato, je kriticky významný pro udržení technologické převahy Spojených států. Úspěšný test je podle něj významným milníkem. Očividně jsme svědky trendu, kdy namísto komplikovaného vývoje nových zbraňových systémů Pentagon (i armády jiných zemí) využívá důmyslných upgradů stávající munice a zbraní.

 

Video: Animace testu Quicksink

 

Literatura

New Atlas 6. 5. 2022.

Datum: 08.05.2022
Tisk článku

Související články:

Nový obranný systém Cheetah může zasáhnout proti leteckým bombám     Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2019)
Royal Navy vyvíjí 30metrovou robotickou ponorku     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2020)
Britská armáda vyvíjí střely, které si povídají mezi sebou     Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2021)



Diskuze:

Varcel Mašinka,2022-05-10 10:33:44

Jedná se o systém SVP-24 od firmy Gefest, který se od běžných zaměřovačů v režimu CCRP liší tím, že zpracovává údaje o podmínkách v místě cíle ze všech dostupných senzorů, včetně stanice pozemního návodčího která přenáší i meteorologickou situaci.

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/rusko-bombardovani-svp-24-gefest.A160204_201608_vojenstvi_erp

Odpovědět


Re:

Varcel Mašinka,2022-05-10 10:37:09

Pardon, špatně se to zařadilo. Jde o reakci na příspěvek ve vlákně Am Am - Josef Waters

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2022-05-10 11:02:58

No ano, zaměřovač spolupracuje i s autopilotem a zpracovává všechna dostupná data. To je celkem běžné a určitě není přesnost zásahu z velké výšky v jednotkách metrů, jak tvrdí Am-Am. Videa dopadů to i dokládají.
A že v Sýrii bombardovali převážně z velké výšky vidíte i tady:

https://www.youtube.com/watch?v=K4iCRnPBo18

Odpovědět

Varcel Mašinka,2022-05-09 19:49:42

Ten článek je strašně zmatený a nic nevysvětluje. Trošku lépe to objasňuje doložené video.
Jedná se v podstatě o rozšíření stávajícího kitu JDAM (který ve skutečnosti dělá z hloupých bomb ty chytré) o modul s infračerveným seekerem a algoritmus který bombu navede pod čáru ponoru lodě.

Odpovědět

Předpokládám, že...

Jan Pokorný1,2022-05-09 14:26:14

...jde o systém, který pouze zpřesní navigaci "hloupé" bomby na cíl.

Pilot shodí bombu z letadla jak nejlépe umí, ta si pomocí GPS vypočte svou předpokládanou trajektorii. Kamera nebo jiný senzor na její špici vyhledá cíl.

Třeba je tam i nějaká databáze, se kterou to spatřenou loď porovná a rozhodne se podle toho, kam přesně na ni zamířit.

Křidélka vzadu pak už jen regulují směr pádu na základě průběžně vyhodnocovaných dat.
Nakonec bomba dopadne na místo na lodi, kde napáchá mnohem víc škod.

Samozřejmě nejsem odborník, takže se můžu plést.

Odpovědět

Pavol Hudák,2022-05-09 11:15:56

A nestacilo by proste klasickym jdamom trafit bok lode pod hladinou ponoru?

Strasne by ma zaujimali marze vo vojenskom priemysle, ci naozaj musi kazda z pleca odpalovana raketka stat $200k, alebo su vyrobne naklady par tisic a zvysok je zisk.

Odpovědět

A jak se dostane ke kylu lode?

Petr Zaloha,2022-05-08 22:46:50

Vcelku jednoduchy upgrade. Ale kdyz uz se zminuje nejslabsi misto lode k potopeni, tak se musim domnivat, ze ta bomba bude schopna zautocit prave tam. To by znamenalo, ze bude mit pohon jak ve vzduchu, tak pod vodou. Pak jsme u torpeda shazovanem z letadla. Ale to prece uz snad davno existuje. Asi to bude low cost nahrada. Skoda ze uz Moskva je na dne. Ale mozna ze to UA vyzkousi na jine ruske lodicce.

Odpovědět


Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Jozef Vyskocil,2022-05-09 07:50:33

Rusi to majú dávno vo výzbroji. Tie plechy vpredu sú nosné plochy pre kĺzavý let, vzadu to má GPS a inerciálny navádzací systém. Majú tiež delostrelecké granáty navádzané laserom.

Odpovědět


Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Petr Zaloha,2022-05-09 08:10:08

Rusaci maji jako vzdy vsechno nej. Jenom jim to porad nejak nevychazi. Rusko je priklad na vsechno jak to nedelat. Na co sahnou, vse se po..e. Doufam ze se brzy rozpadne a uz nebude ohrozovat cely svet.

Odpovědět


Re: Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Gábor Vlkolinský,2022-05-09 13:02:48

A Židom hovoríš židáci?

Odpovědět


Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Am Am,2022-05-09 13:30:25

Rusko v Syrii pouzivalo system, ktery vypocitaval zdrojove parametry (rychlost letadla, atmosfericke podminky) a podle toho presne pomahal navadet letadlo a urcit presny okamzik odhozeni bomby. Diky tomu z mnozstvi starych bomb vicemene jiz na odpis vytvorili zbran s presnosti na jednotky metru.

Odpovědět


Re: Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Josef Waters,2022-05-09 22:32:19

Snad s přesností na desítky až stovky metrů, zvlášť když kvůli své "bezpečnosti" Sýrii bombardovali z velmi velkých výšek (5-10km). Prostě používají běžný bombardovací zaměřovač pro neřízené bomby a výsledkem je plošné "kobercové bombardování". Totéž použili i na Mariupol, těch "chirurgicky přesných" zásahů řízenou municí je z jejich strany minimum. Možná tak divadlo s krytem ...
Bombardování Sýrie na propagačním videu Minoborony RF:
https://www.youtube.com/watch?v=V76OqCGbQKk

Odpovědět


Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Josef Waters,2022-05-09 22:42:36

Tady máte na videu ten "klouzavý let":
https://www.youtube.com/watch?v=RmfRi2Vl3JQ
Puma dopadá samozřejmě téměř svisle, plechové "plůtky" na boku jí stabilizují a křidélka na zádi dokážou mírně korigovat. Určitě neplachtí, nebo neklouže :-)))
A co mají Rusi, to vidíme téměř denně, že ...

Odpovědět


Re: Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Gábor Vlkolinský,2022-05-10 09:58:02

Odkaz nefunguje, čo to je "stabilizácia plútkami", Kĺzavý pomer medzi výškou a doletom môže byť aj malé číslo. Aj napríklad uhol je stále uhlom aj keď je malý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Josef Waters,2022-05-10 11:35:00

Mě odkaz funguje (Ctlc-C, Ctrl-V), škoda že se tu nedají vkládat aktivní odkazy.

Plůtky jsou takové nízké, dlouhé, plechové "lišty", používají se na všech možných řízených raketách i na křídlech letadel (zvlášť těch s vysokou šípovitostí). Společně s kormidly to pumě umožní odchýlit se o pár stupňů od čistě balistické trajektorie. Klouzavost, pokud by se o ní vůbec dalo mluvit, musí být hooodně mrňavá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A jak se dostane ke kylu lode?

Gábor Vlkolinský,2022-05-10 13:32:12

Nebudem príspevky opakovať.

Odpovědět

Navádění na cíl?

František Kroupa,2022-05-08 21:46:46

V článku se neuvádí, jak je řešeno přesné navedení bomby na cíl, pouze v odkazovaném zdroji se zmiňuje "new seeker unit".
Bombu by bylo potřeba vypustit daleko od cíle a přitom dost vysoko, aby mohla k cíli doklouzat, což asi bude dost dlouho trvat, ledaže by měla i pohon. Navíc se cíl se bude pohybovat.

Odpovědět


Re: Navádění na cíl?

Libor Zak,2022-05-08 22:11:04

Z článku vyplívá, že něco montují na zadní část bomby (asi pohon), a že něco montují jako obal na přední část (asi nějaká ovladatelná křidélka). Takže z bomby udělají sebevražedný dron. Je to jen modifikace, se kterou přišly jiné země vlastnící zastaralé letouny. Prostě přidáte nějaké dálkové ovládání. Umělá inteligence je dnes za pakatel, takže necháte chvíli běžet simulace na nějakém silnějším počítači a pak to naroubujete na již existující zastaralou technologii, kterou vám kdekdo prodá za "pár" dolarů. Poté vám stačí úspěšnost nějakých 70%, což není tak těžké dosáhnout a máte z 60 let staré technologie supermoderní a levnou zbraň.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace