Porucha nebo adaptace? Dyslexie možná není tím, čím se zdá být  
Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

 

TitulniObr & Obr1 – Dyslexie se vyskytuje po celém světě. Kredit: Totesquatre / Wikimedia Commons. CC BY-SA 3.0
Dyslexie se vyskytuje po celém světě. Kredit: Totesquatre / Wikimedia Commons. CC BY-SA 3.0

Složitá lidská psychika zahrnuje celou řadu minoritních typů osobností a chování. Některé z nich komplikují život svému nositeli a často i svému okolí. V poslední době se ale stále častěji objevují názory, že minimálně u části z těchto minoritních „modelů“ lidské psychiky nejde o poruchy, ale o projevy specifických strategií, které nám do vínku nadělila evoluce.

 

Helen Taylor. Kredit: University of Cambridge.
Helen Taylor. Kredit: University of Cambridge.

Helen Taylor z britských University of Cambridge a University of Strathclyde se s kolegou zaměřila na fenomén dyslexie, proslaveného jevu, který trápí nespočet školou povinných dětí. Badatelé se přitom zaměřili na analýzu kognitivních schopností, chování a strukturu mozku.

 

Výsledky těchto analýz na všech studovaných úrovních, od zpracování vizuálních vjemů až po paměť, podle autorů studie přesvědčivě ukazují, že bychom měli změnit náš pohled na dyslexii jako na neurologickou či vývojovou poruchu. Taylorová s kolegou tvrdí, že dyslexie je vlastně specializovaná „explorativní“ strategie, která je skvělá v průzkumu neznámého. Podle nich jde o klíčovou součást lidských adaptací pro život v proměnlivém a různorodém prostředí.

 

Logo. Kredit: University of Cambridge.
Logo. Kredit: University of Cambridge.

Taylorová je přesvědčená, že těžkosti, kterým v dětském věku i během dospělosti čelí lidé s dyslexií, jsou vlastně důsledkem trade-offu mezi zkoumáním nových informací a využíváním existujících znalostí. Trade-off představuje situaci, kdy v podstatě není možné být vynikající v obou případech. Je nutné si „vybrat“, i když biologické trade-offy jsou typicky zcela nevědomé a zakódované v genech či struktuře těla.

 

Tento výzkum navazuje na častá anekdotická pozorování, tedy nikoliv získaná systematickým studiem, podle nichž lidé s dyslexií v řadě případů naopak v některých oblastech vynikají, například pokud jde o objevování nového, vynalézavost a kreativitu. Tyto zkušenosti již dříve nebyly příliš v souladu s obecným dojmem, že dyslexie je porucha.

 

Stěžejní problém s dyslexií je podle Taylorovové v tom, že standardní školy, akademické instituce a pracoviště obvykle nepočítají s explorativním typem myšlení. Z povahy tohoto myšlení vyplývá, že jeho nositelé mají problém se čtením, psaním a řadu dalších „základních“ dovedností. Taylorová navrhuje, že bychom tento stav měli urychleně změnit, protože vlastně plýtváme s lidským potenciálem. V případě dyslexie nejde o nic vzácného či výjimečného. V určité míře se vyskytuje až u jedné pětiny lidí, bez ohledu na státy, kultury či geografii.

 

Závěry týmu Taylorové jsou v souladu s teorií „Doplňujícího se poznávání světa“ (Complementary Cognition Theory). Podle této teorie se naši dávní předci vyvíjeli tak, aby v rámci tlup byli lidé s odlišným, ale ve skutečnosti se doplňujícím způsobem myšlení. To by mělo posilovat schopnost adaptace na komplikované prostředí a situace. Účinné využívání stávajících zdrojů a poznatků vyžaduje úplně jiný typ myšlení než intenzivní zkoumání nového. Pro dlouhodobý úspěch je ale často nutné oboje. V jedné osobě to je velmi těžké skloubit, takže zřejmě právě proto existuje minoritní strategie „dyslexie“. Bylo by skvělé, kdybychom se tento dávný recept na přežití naučili využívat i v dnešní době.

 

Literatura

University of Cambridge 24. 6. 2022.

Frontiers in Psychology online 24. 6. 2022.

Datum: 26.06.2022
Tisk článku

Související články:

Politická orientace je zadrátovaná v mozku     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2007)
Akční videohry pro děti zlepšují čtení dyslektiků     Autor: Stanislav Mihulka (05.03.2013)
Dělají z nás liberály a konzervativce geny?     Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Na dyslexii filtrem, nejlépe zeleným     Autor: Josef Pazdera (19.10.2018)



Diskuze:

Andrea Nová,2022-06-29 08:48:09

Chápu, co tím bylo myšleno (vše má své plusy a mínusy), ale teda nenazývala bych adaptací něco, co se projevuje tím, že je člověk tak nějak dysfunkční v základních podmínkách své existence. Tomu se dřív spíš říkalo degenerace.

Odpovědět

Re:

Petr Vizi,2022-06-27 12:43:26

A v tom je možná ten problém, myslíte, že učitelé základních škol jsou schopni objevovat či chápat objevování.

Odpovědět


Re: Re:

Eva M,2022-06-28 09:34:07

:) rozumím: "ty nemáš dyslexii? ... blbečku..."

Odpovědět


Re: Re:

Ondřej Glac,2022-06-29 09:42:05

Upřímně řečeno není hlavním úkolem učitelů na základní škole objevovat. Spíš by měli být průvodci malých objevitelů.

Odpovědět

Jiří Holý,2022-06-27 09:21:11

Myslím že je to jasné, všichni narušení jednici - maniodeprese, ADHD, paranoia, LGBT...., a další poruchy už nebudou poruchy, ale vývojové strategie zaměřené na explorativní myšlení.

Netušil jsem že už i University of Cambridge najelo na Plzeňský vysokoškolský systém. Tedy diplom za dovolenou.

Odpovědět


Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-06-27 09:45:41

Na druhou stranu dříve bylo za poruchu považováno i to, že je někdo levák. Leváci se násilím přeučovali, místo toho, aby jim společnost nebránila používat jejich schopnější ruku. Není v principu nic špatného na tom, když někdo zkoumá, jestli nějaká odchylka má také svoje zřetelná pozitiva. Špatné je to až tehdy, když se kolem toho začne dělat moc velký rozruch, kvóty na zaměstnance atd.

Odpovědět


Re: Re:

Ondřej Glac,2022-06-29 09:36:15

Levák může psát levou rukou, dyslektik to má s čtením těžší. Schopnost pozorného čtení (kterou se může naučit i dyslektik!) je ale pro naši společnost tak důležitá, že bych na ni určitě nerezignoval. V tomto jsem konzervativní jako kdysi svatý Cyrilek, když napsal, že "nahé jsou všechny národy bez knih" (=bez knih a jejich pozorného čtení skončíme s holým zadkem).

Odpovědět


Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-06-29 12:45:30

Pokud má někdo poruchu přesného čtení, může ji tréninkem zmírnit, nikoliv odstranit. A buď ho necháte házet lopatou, protože dělá chyby při práci s textem, nebo může být například schopným pracovníkem ve vývoji softwaru, kde mu naopak může být přínosem ta druhá stránka dyslexie popisovaná v článku. Myslím, že ta druhá varianta je pro společnost větším přínosem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Eva M,2022-06-30 09:18:58

To asi bude otázka míry té dysporuchy (jak už to většinou bývá...) - předpokládám, že vývojář SW, pro kterého bude "tuhle nějaké písmeno-tamhle nějaká závorka, holínky nebo hodinky, je to všechno stejné", může mít také problém...

Přinosem možná budou spíš ti, u nichž se ani tak nejednalo o vyloženou dysfunkci, jako spíš o jiné načasování dozrávání některých systémů v CNS
(bez nároku na 100% platnost výroku)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-06-30 15:26:54

Dobrý den. Vývoj software nemusí být jenom psaní kódu, ale třeba také testování nebo navrhování nových funkcí. K tomu je potřeba hlavně schopnost rychle se orientovat v novém prostředí resp. kreativita.

No dysfunkce se obvykle nediagnostikují neurologickým vyšetřením, ale podstoupením nějakého testu. A test nezjišťuje primárně, co se děje v hlavě, ale jak se jedinec projevuje navenek. Takže předpokládám, že se často různé běžné osobnostní rysy dostanou do škatulky spolu s nějakou dysfunkcí. A to, co popisuje článek, mi připadá, že má částečný překryv s extravertně projevovanou intuicí (teorie typů vycházející z Junga). Jiné načasování vývoje CNS by se pod to také mohlo schovat.

Odpovědět


Re:

Tomáš Hluska,2022-06-27 17:41:11

Nejvíc o Vás vypovídá, že dáváte na stejnou roveň LGBT a maniodeprese/paranoiu. I když to vlastně velý Váš komentář, tak co se divím, že?

Odpovědět


Re:

Jakub Fiala,2022-07-01 12:48:36

Stím, že některé dnešní poruchy nemohou být v budoucnu úspěšnou strategií případně začleněny do společnosti bych byl opatrný. Není to vědecká práce, ale napadá mě třeba - https://www.legie.info/kniha/1532-klany-alfanskeho-mesice/zakladni-info

Odpovědět

Trade off nebo porucha

Ondřej Glac,2022-06-27 09:19:39

Nevidím až takový rozdíl mezi významem slov "trade-off" a "porucha". Škola musí tak jako tak pracovat s tím, že jeden žák něco má, zatímco druhý ne.
Co se týká schopnosti objevovat nové věci, je velký úkol školy, aby dětem tuto činnost (a radost!) nebrala, i když je před nimi obrovská fůra objevů, které už učiněny byly, a ony si je mají osvojit.

Odpovědět


Re: Trade off nebo porucha

Tomáš Hluska,2022-06-27 17:37:48

Vy rozdíl nevidíte, protože nejste porouchaný. Ale zkuste to říct někomu, kdo potřebuje v lepším případě vyléčit, v horším případě rovnou opravit. Na slovech záleží.

Odpovědět


Re: Re: Trade off nebo porucha

D@1imi1 Hrušk@,2022-06-27 19:01:51

Trade-off a porucha - vždyť to přeci znamená obojí něco jiného! Prosím, nezavádějte nové eufemismy, které pouze matou přesný význam. Pokud má něco negativní podstatu, je jedno, jakým názvem to budete označovat - ten název stejně časem získá u lidí negativní konotaci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Trade off nebo porucha

Ondřej Glac,2022-06-29 09:29:57

Dívám se na to z pozice učitele, kterému v žádném případě nepřísluší hodnotit podstatu zdravotního či psychického stavu dítěte. O tom nechť se baví akademici (a samozřejmě na Osla taková diskuze patří!)
Z hlediska školního vzdělávání máte před sebou dítě, které by vzhledem ke své inteligenci mělo číst mnohem lépe, než čte. Musíte u něj používat jiné postupy, počítat s menšími pokroky a oceňovat to, že k jejich dosažení musí vyvíjet větší úsilí.
Pokud někdo nahlíží dyslexii jako "trade-off", pak bych ocenil především to, kdyby osvětlil, kde jsou pozitivní stránky této výměny a jak by bylo možné s nimi pracovat. Ale jestliže je to nedosažitelně mimo můj předmět, pak mi opravdu nezáleží na tom, jak odborníci daný jev nazývají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trade off nebo porucha

D@1imi1 Hrušk@,2022-06-29 13:55:36

Reagoval jsem hlavně na pana Hlusku. Dříve se například starcům říkalo starci. Potom komunisté zavedli důchod pro každého, a tak se jim začalo říkat honosně důchodci. Do té doby být důchodcem znamenalo lepší kastu. Teď už je slovo důchodce až hanlivé označení starého člověka, tak používáme slovo "senior". Základní problém, že stáří je spojené s chátráním těla i mysli, žádný eufemismus nezmění. Stejným případem jsou dvojice: slepý/nevidomý, hluchý/neslyšící.

A vyhýbat se slovu "porucha", abych se někoho náhodou nedotknul? No to snad ne! Jestli něco je, či není poruchou, by měl určovat rozum, nikoliv emoce.

Odpovědět


Re: Re: Trade off nebo porucha

Ondřej Glac,2022-06-29 09:20:18

1) Argument "zkuste to říct někomu, kdo..." bych raději nevyužíval. Některým lidem se některé věci říkat nemusí, i když jsou pravdivé.
2) Zatím jsem neslyšel o tom, že by šla dyslexie nějak vyléčit nebo opravit.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace