Bude kavkazská Kalina oslepovat snímkující satelity?  
Jednu z nejdůležitějších výzvědných úkolů nejen ve válečných konfliktech plní satelity. Je tedy celkem logické, že souběžně s vývojem satelitní špionáže se rozvíjí se i obrana proti ní.

Umělecká fikce ruského kosmického laseru. Kredit: U.S. National Archives
Umělecká fikce ruského kosmického laseru. Kredit: U.S. National Archives

Na serveru Space.com, věnovanému výzkumu vesmíru a kosmonautice, redaktor Brett Tingley zveřejnil článek, v němž uvádí, že nedávné snímky Google Earth odhalují v oblasti severních svahů Velkého Kavkazu, u vrcholu hory Čapal konstrukci něčeho, co prý připomíná sofistikovaný laserový systém určený k oslepení nepřátelských satelitů.

 

Rádio-optický systém rozpoznávání vesmírných objektů Krona na hoře Čapal (2130 m.n.m.) na severní straně pohoří Velký Kavkaz Kredit: mapy.cz (výřez)
Rádio-optický systém rozpoznávání vesmírných objektů Krona na hoře Čapal (2130 m.n.m.) na severní straně pohoří Velký Kavkaz Kredit: mapy.cz (výřez)

Měl by se nacházet v objektu rádio-optického komplexu KRONA pro identifikaci vesmírných objektů (Радиооптический комплекс распознавания космических объектов «Крона»), které je součástí Centra pro monitorování vesmíru Ruských kosmických sil a spadá pod správu Ministerstva obrany RF.

 

Jak Tingley uvádí, redakce Space Review analyzovala veřejné dostupné satelitní snímky, dokumenty ruských průmyslových dodavatelů a „ruské finanční dokumenty“. Tyto zdroje prý svědčí o realizaci projektu laserového systému s názvem Kalina, který je určen k úplnému oslepování nepřátelských satelitů pomocí silných laserových pulzů schopných natrvalo poškodit optické senzory. Zařízení, jehož výstavba se prý opozdila o několik let, bude spolupracovat se stávajícími radarovými systémy a LIDARem – laserovým přístrojem na přesné měření velkých vzdáleností, které jsou součástí vybavení komplexu KRONA.


Podle získaných informací laserové zařízení Kalina má disponovat samostatným sledovacím systémem s adaptivní optikou, kompenzující rušivý vliv atmosféry. Laserový vysílací a přijímací systém Kaliny by měl být natolik přesný, že bude schopen cílit přímo na optiku satelitu.


Odkazy

Celý článek na Space.com

 

Podrobnější analýza na The Space Review (internetové stránky věnované podrobným článkům, komentářům a recenzím týkajících se všech aspektů průzkumu vesmíru): Kalina: a Russian ground-based laser to dazzle imaging satellites (Kalina: ruský pozemní laser k oslňování zobrazovacích satelitů). Odkazy pod obrázky v článku vedou k původním ruským zdrojům.

 

Video: Lasery ve vesmíru: Francie se zapojila do závodů ve zbrojení proti satelitům.

Video: Vývoj ruského mobilního laseru Peresvet (Peresvet: Die Neue Russische Laserwaffe / Doku) Rusko má prý v arzenálu i novější a výkonnější (proto)typ Zadira.

Autor: Redakce
Datum: 08.07.2022
Tisk článku



Diskuze:

No

Václav Dvořák,2022-07-12 10:18:40

Nicméně jediné co můžou dostat do vesmíru, aby tím neporušili napřímo dohody o militarizaci může být laserový paprsek nebo kinetická zbraň.
Magnetický puls/mikrovlny mají rozptyl, takže to by nešlo, muselo by nejspíš jít o objekty přímo na oběžné dráze (byť krátkodobě umístěné)...
Jinak si myslím, že co se týká toho oslepení nebo přehřátí záleží hlavně na výkonu toho pozemního zařízení. Citlivé optické senzory asi půjdou jednoduše oslepit, Starlinky by se musely trackovat a koncentrovat výkon. Nepochybuju o tom, že Musk by byl rychle schopen udělat protiopatření např. odolné štíty, u drahých velkých špionážních satelitů by to byl asi větší problém.

Odpovědět


Re: No

Václav Dvořák,2022-07-12 10:19:30

Měla to být reakce na pana Hrnčiříka Re: A je

Odpovědět

Obrana proti obraně

Jirka Novotný,2022-07-11 23:05:31

Ostatní budou muset vyvinout něco jako je samozatmívací svářecí kukla.

Odpovědět


Re: Obrana proti obraně

Václav Dvořák,2022-07-12 00:14:57

Pochopitelně. Důležitá bude reakční doba a nejspíš bude nutné i spolupracovat s více družicemi v okolí... V případě nebezpečí se třeba automaticky předem nastaví clona/závěrka atp. tak, aby absorbovaná energie pulsu byla pod přípustným maximem, během reakce ztmívacího štítu.

Odpovědět

Stacionární?

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-09 13:36:16

Jaký přínos má takové zařízení, je-li stacionární? V době míru se speciální oslepovací operace cizích satelitů dělat nesmějí. A v době války to bude jeden z prvních cílů, kde přistane balistická raketa.

Odpovědět


Re: Stacionární?

Z Z,2022-07-10 20:42:09

Aký by bol svet pekný, keby štáty nerobili to, čo sa "nesmie".
Chcelo by to dovysvetliť "dobu mieru" o ktoré "cudzie satelity" ide a pod.
Ak Rusko odpáli súkromné satelity, ktoré v súčasnosti môžu teoreticky pomôcť alebo pomohli Ukrajine, tak čo?
Vypáli potom armáda USA na uvedené "stacionárne zariadenie" atómovú bombu?

Odpovědět


Re: Re: Stacionární?

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 23:23:16

O které státy se jedná? Špionážní satelity jsou doménou USA. Rusáci si občas dovolí na slabšího, do křížku s USA se ale pouštět nechtějí. A jestli by vypálili atomovku? Možná by pro začátek stačil tomahawk nebo něco podobného.

Spíše si říkám, jestli se ruská strana akorát nesnaží stvořit mýtus o další ruské wunderwaffe.

Odpovědět


Re: Re: Stacionární?

Václav Dvořák,2022-07-12 00:19:31

Jako Mědvěděv něco blábolil o myšlence sestřelit Starlinky, ale vzhledem k tisícovým počtům by to nebylo tak jednoduché. A ve výsledku by na to doplatily i ruské špionažní družice....
Toto zařízení bude mířit jen na určité snímkovací satelity, myslím že protiopatření nebude takový problém zavést. Smysl života Rusáka je ve vytváření hrozeb, ale není to Bůh nebo sám Satan nadaný mimozemskými schopnostmi, aby dokázal bojovat proti celému světu. Jen se tím vyčerpá a uvrhne do bídy, ze které před staletími vzešel.

Odpovědět

Trochu prízemnejšia otázka

Vladimír Bzdušek,2022-07-09 09:30:06

Susedova kamera má v zábere aj môj dom. Keby som mu do nej zasvietil laserom, už nebude. Aký výkon by stačil na zničenie senzora 15m ďaleko? Udávajte v nejakých inžinierskych jednotkách, napr. okamžite prepáli kanc. papier na dva metre. Otázka je samozrejme čisto teoretická!

Odpovědět


Re: Trochu prízemnejšia otázka

Franta Liska,2022-07-09 12:53:18

Lasery na doma jsou dost nebezpecna vec, jednou jsem chtel udelat takove zarizeni pro srandu, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Stacil by blby odlesk od okna nebo neco, zasvitilo by to na sitnici, a je zle.

Odpovědět


Re: Trochu prízemnejšia otázka

Franta Liska,2022-07-09 12:54:39

Soused by vas stejne videl na zaznamu z kamery ze jste to byl vy, tak nemate lepsi vzduchovku? Mate to bezpecnejsi, a nepujdete videt na zaberu, kdyz to udelate sikovne. Muzete tuj kameru i prostrelit z boku a rozstrilet.

Odpovědět


Re: Trochu prízemnejšia otázka

Franta Liska,2022-07-09 12:55:35

A lepsi mate, kdyz souseda pozadate, aby kameru spravne natocil, a vas dum nebyl v zaberu.

Odpovědět


Re: Paprsky smrti inž. Gagarina

Josef Hrncirik,2022-07-11 22:09:25

Brett Tingley ? alias Bart Hendrickx; Tuesday, July 5, 2022: Kalina a Russian ground-based laser to dazzle imaging satellites. Na s 3.:Its purpose is twofold: it can accurately measure the distance to satellites as well as illuminate satellites at any time of the day for photography.
Na s. cca 12: It has to be capable of transferring laser beams with a wavelength of 1.0645 microns, a power density of 0.1 gigawatts per square centimeter, a pulse length of 10 nanoseconds, and a pulse repetition rate of 3 KHz.
To i při tajné ploše cm2 šmíráckého souseda vysublimuje i s camerou obscura a udělá dírku do jeho domu k volné prohlídce.
Like all such systems, it is a combination of instruments (including a deformable mirror, waveguide sensor, and data processing system) to compensate for atmospheric turbulence and thus enhance the resolution of the images. The atmospheric turbulence is probably measured by using laser beams to create an artificial guide star in the vicinity of the targeted object.

Na s.8: Kalina most likely needs the adaptive optics system to produce images of the target that are sharp and detailed enough to make sure that the laser beams can subsequently be accurately aimed at the object’s optical systems. Judging from the 2012 document, this aiming is done manually. It says that an “operator” can simultaneously see the corrected image and the emitted laser beam and then select a spot on the target that needs to be “illuminated”. The system can also be used in daylight by filtering out background light.
Místo pálení po optice je to prostě pálení optiky.
Na s. 17 je u laserového systému Zadira pod položkou 9. ukázány 3 velké tlakové lahve s chlorem.
Chlorem a singletovým kyslíkem nic nepokazíte, nanejvýš si to spletou se sarinem!

Odpovědět


Re: Re: Paprsky smrti inž. Gagarina

Josef Hrncirik,2022-07-12 07:57:02

Propalovat se laserem do tlusté vrstvy kovu není možné. Při intenzitě ?IR paprsku nad 100 MW/cm2 dochází k el. průrazu vzduchu, vzniku plazma a pohlcování a rozptylu.
50 kW laser propálí karbonový laminát snadněji než Al plech. K propálení 1 mm tl. Al plechu při letu 100 m/s je nutné aby byl natřen (neodrážel světlo) a je nutno cca 300 W/cm2 po dobu nejméně 1s. Fe plech již vyžaduje cca 800 W/cm2. 1 cm tlustý Al 3,2 kW/cm2 jen hřeje na 400°C.
Cca 1 cm tlustou Fe stěnu střely minometu 30 kW/ohniska průměru palec (6 kW/cm2 při letu cca 150 m/s) nutno hřát cca 4 s pro její destrukci zapálením náplně. I pomalá rotace miny křidélky 0,1 Hz prodlužuje dobu zapálení na 10-20 s. Čeká se na vrchol dráhy a pomalejší let cca 2-3 km od výstřelu. Granát má silnější stěny, rychle rotuje a je lépe chlazen. Nelze je jednoduše zapálit jako ev. pomalé tenkostěnné laminátové rakety.

Odpovědět

...

Gábor Vlkolinský,2022-07-09 08:34:44

Treba si uvedomiť, že družice sú mimoriadne citlivé na poškodenie a pohoda ich služieb môže veľmi rýchlo skončiť.

Odpovědět


Re: ...

Václav Dvořák,2022-07-12 00:24:42

No tak skončí. Od toho mají USA Space Forces... Prostě lotři jsou všude a proto je nutné si nemyslet, že bude vždycky idylky. A tím nemyslím jen Rusko, ale i jiné zlovolné státy typu S.Korea, Irán, Pakistán a další. Stále vymýšlejí a hledají možnosti, jak zaútočit, že se jim to zatím nedaří je dané tím, že jsou menší a nemají tolik financí. Ale jednou se jim to podaří - a Západ s tím by už dávno měl počítat. Stále platí starověké Para bellum, kdykoli se na to zapomnělo, skončilo to naprostou katastrofou !

Odpovědět


Re: ...

Josef Hrncirik,2022-07-12 09:23:07

Nezabíjí proud, napětí či výkon, ale předaná ničící energie tj. výkon.čas. ¨
Kolik J/cm2 ničí senzor, ev. k jak velkému ohřevu v jak tlusté vrstvě musí dojít v elektrickém OKU či biooku?

Odpovědět


Re: ...

Josef Hrncirik,2022-07-13 15:16:44

Technická čísla je mimořádně obtížné najít.

Odpovědět

snad

Petr Petr,2022-07-09 06:22:03

Nevím, těžko říci. Ale technologii na to mají různé státy.
Nejen svítit na Měsíc (silnými pulsy).
https://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Laser_Ranging_experiment
Ale i optická komunikace se satelity se používá.
Či optické měření vzdálenosti (například GNSS) satelitů zaměřovanými lasery...
Otázka je, zda to není příliš konspirační teorie (podobně jako HAARP...).

Odpovědět

A je

Mojmir Kosco,2022-07-09 05:47:55

To funkční systém?má někdo něco podobného?Oslepovat jak?spálením elektroniky? ?

Odpovědět


Re: A je

Josef Hrncirik,2022-07-09 08:50:36

Již Odysseus (Nikdo) musel Osle/pit obra Polyféma.
Stejně Jim (US) Odysseus věří.

Odpovědět


Re: A je

Václav Dvořák,2022-07-12 00:28:53

Když ta elektronika s tím nepočítá, tak je to celkem jednoduché... Komerční snímkovací satelity a starší vojenské s tím nepochybně budou mít problém.
Stejně tak by ale USA mohly postavit podobné zařízení (a na území NATO) a oslepit všechny ruské družice, těch je podstatně méně. Nic tím Rus nezíská, než krátkodobý pocit převahy. Podobně jako když vypálili ty svoje dva Kinžály. A tím to taky skončilo. Možná jich mají ve výzbroji 30ks, možná je pár (podobný případ jako Armaty).

Odpovědět


Re: A je

Josef Hrncirik,2022-07-12 09:51:07

Elektroniku spaluje EMI, nebo geomagnetická bouře (letos prý 40 ks Starlink).
Optikou zkoncentrované světlo sluneční či laserové by mohlo zahltit až přehřát nejspíš jen tranzistory ve struktuře posuvu nábojů na chipu. Dočasně oslnit.
Oslepení robustnější struktury (která mimo noční snímky) nemusí být příliš citlivá by asi vyžadovalo ?ně? kolik s pohledu do Slunce ?x J/cm2 v impulzu dosti krátkém i pro
BIOOKO.

Odpovědět


Re: Re: A je

Josef Hrncirik,2022-07-12 11:29:39

Pavel Cagaš ve svém materiálu: CCD kamery v astronomii popisuje jejich historii, funkci a detaily použití i v návaznosti na astronomickou optiku. Z toho se dá usoudit, že:
CCD má nyní běžně ABG chránící i proti přeexpozici 1000x, stále při možnosti přesné fotometrie.
Rozlišitený bod je dobré zobrazit alespoň přes 2 px. Straně řekněme 4 kpx z běžných 16 Mpx odpovídá úhel záběru cca 4 k´´, tj 1°, či na snímku Země cca ?1 km. Pokud Sam nečumí do Kaliny, nebude oslněn. ?Geostacionární záběr má cca stranu 120 km.
Běžný? seeing atmosféry u povrchu cca 5´´ odpovídá přidané divergenci svazku laseru cca 5´´ a nemá smysl jít s průměrem objektivu nad 20 cm jak vidno u pozemních laserových zbraní, které na 10 km mají průměr ohniště i mnohem větší než 7 cm. Difrakční limit 1,2 m teleskopu Kalina je cca 1´´ (urad = cca úhl.s), po kompenzaci deformovatelnými zrcadly snad jen 2´´. Na 300 km vzdálené družici bude rozlišení i ohniště cca 0,6 m; na geostac. 40 kkm již ale 80 m.
Takový teleskop tam Sam ještě nemá. Nešťastný operátor optiku neuvidí a tudíž dím nezaměří. Možná že ji i oslní Atmosféra do Vsegomira prý pohltí až 98% 1 um k cíli i opět 98% zpět. Pro pikantní foto musí Kalina šajnit nadoraz. Na vlně 1,4 um je to prý jen á 86% absorbance (z grafů pro Samovi zbraně).
Jak maximálně robustní může teoreticky CCD být?. Na Si waferu 450 mm, tj. 17´´, řekněme min. cca 300x než na 1´´ chipu.
Jakým prasátkem však může Volodi Mír Sama pošimrat?

Odpovědět


Re: Re: Re: A je to

Josef Hrncirik,2022-07-12 17:22:24

Na straně nabídky:
Si IC mohou přežívat i při práci při 350°C. Přitom se ochlazují sáláním z ?obou povrchů až celkem 1,7 W/cm2. Takovéto osálání ze vstupu by měly přetrpět. Při tloušťce 100 um Si zahřátím na 350°C absorbuje cca 5,3 J/cm2 difuzivitou 30 mm2/a pro Si, tj. cca během 300 us, tj. výkonem cca 18 kW/cm2. Ev. clona by tedy měla reagovat pod 100 us.
Největší chip formátu large-format film 8x10´´ potřebuje k ugrilování dodat minimálně 3,7 kJ skrzevá tele skot. Ohřev by měl probíhat minimálně příkonem cca 4 W/cm2 chipu (40 Sun), aby jasně vítězil nad ochlazováním sáláním. Nutno uvážid, že plocha pupily 1 m tele skotu je cca 11,1 x větší než chip 8x12´´.
Na straně poptávky.
Zcela běžné jsou v NATO SS lasery 30-?200 kW, nejčastěji vláknové s účinností media 0,5 a buzení 0,25, tj. celkem jen 0,125. Nd sklo lze nabudit 200 kJ/m3 a do paprsku z toho převést až 100 kJ, tj. cca 25 g TNT energie s frekvencí opakování danou dobou života Nd* a výkonu buzení a chlazení.
Dejme tomu, že Kalina má trofejní předpotopní la sere 30 kW. Optimysticky předpokládejme, že atmosférou projde 14%, tj. 4,2 kW a min. polovina bude v ohništi Samova teleskopu, i když operátor je jako vždy ožrán jako Dán. Stejně kvůli metanolu a difrakci optiku nemohl vidět a třásly se mu ruce. Pokud teleskot nebude zasněžen, chip bude nekompromisně ugrilován.
Leda, že by Sam blížící se Kalině na exact coordinates being 43°43'2"N, 41°13'41"E díval do tmy jako v pytli o cca 1° mimo, nebo holý chip před žhavou Kalinou cudně zaclonil dlaněmi.
Na geostacionární dráze 133 x vzdálenější je situace cca 18 000x horší. Teleskotem prochází tedy jen cca 0,23 W navíc což ani v půlnoční tmě nehraje roli. Nepomůže ani Volodˇuv trofejní laser 200 kW levně zakoupený.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A je to

Josef Hrncirik,2022-07-12 20:32:17

Pokud Sam zírá přímo do Kalinky jen z nadhlavníku ze 300 km, ohniště bude chipem procházet jen cca 2,4 km/7,8 km/s = cca 0,3 s ale předané teplo odpovídá jen osvitu z maxima dlouhému pí/8*0,3 s, tj. 2,4 kW.3,14.0,3/8=0,28 kJ=280 J. Sam to ustojí ještě při 5,3 J/cm2 CCD, tj. pokud má chip vetší než 53 cm2, tj. se stranou 7,3 cm a NATO špioni mají. 200 kW trofejní laser by ani nestačil na CCD 6x9 cm tj. medium format a při vyleštěném atmosferickém okně s transmitancí 83% by se neugriloval ani chip 8x10´´.

Odpovědět


Voloďa stejně jako Sluníčko rád svítí i nad Rusí poletující Čertovo Kvítí.

Josef Hrncirik,2022-07-13 17:56:34

Jak vidno, přisvětluje je láskyplněji než konopí v solárku. Že Sam chipy sám griluje v dobře zaostřeném ohništi svého teleskopu je jen jeho věc. Některé senzory mohou mít pixely až strany 250 um. V LSST přehlídkovém teleskopu px strany 10 um pokrývá 0,2 ´´/px , tj. formálně by pak měl obvykle mít obraz laserového reflektoru Kaliny stranu cca 50 um, tj. cca 20 000x menší než průměr teleskopu kam může vstoupit až oněch zmíněných 280 J. Do 1 cm2 obrazu pak padne do Samova el. oka 280.200.200/(4.200)=2,8 MJ/cm2, kde 4 cm je délka řezu v chipu zvědavého Sama. Pokud by px byl 250 um, pak by zatížení obrazové stopy bylo 125x menší, tj. 22 kJ/cm2 oproti ?oslepujícím 6 J/cm2 stopy.
Na GS orbitu bude osvětlení cca 18000x slabší. Rozlišení 1´´ z GS je na pozorované Zemi cca 40 m. 2 px/1´´ pak při 16 Mpx je úhel záběru cca 2000´´ tj. 1/2°. Do pixle pak svítí cca 280 J/18000.0.3 s = 52 mW. Pokud mizí ve 4 px, tj. v ploše 20x20 um, upalování Samova chipu probíhá intenzitou cca 0,052.500.500=13000 W/cm2. To Sam neustojí.
Proč však stále čumí do Kaliny jako nenapravitelný Šmírák?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace