Webbův teleskop je k nezastavení: Galaxie z vesmíru starého 235 milionů let  
Vesmírný dalekohled Jamese Webba ulovil kandidáta na rekordně vzdálenou galaxii CEERS-93316. Pozorujeme ho ve vesmíru jen 235 milionů let po Velkém třesku. Skutečná vzdálenost tohoto objektu s rudým posuvem z = 16,7 činí asi 35 miliard světelných let, kvůli rozpínání vesmíru.
Kandidátní galaxie CEERS-93316. Kredit: Sophie Jewell/Clara Pollock.
Kandidátní galaxie CEERS-93316. Kredit: Sophie Jewell/Clara Pollock.

Ještě to není ani měsíc, co americký prezident Joe Biden zveřejnil první plnohodnotný snímek vesmírného dalekohledu Jamese Webba, a už se na nás valí jeden zajímavý objev za druhým. Nejnovějším úlovkem nového ultimátního teleskopu je galaxie s nestoudně velkým rudým posuvem z = 16,7.

 

Callum Donnan. Kredit: C. Donnan.
Callum Donnan. Kredit: C. Donnan.

Callum Donnan z britské University of Edinburgh a jeho kolegové vystopovali galaxii nebo přesněji řečeno kandidáta na galaxii CEERS-93316. Pokud bude potvrzeno, že je to galaxie a že je její vzdálenost správná, půjde o galaxii, kterou pozorujeme ve vesmíru pouhých 235 milionů let po Velkém třesku. Vzhledem ke stáří vesmíru to znamená, že světlo této galaxii k nám letělo zhruba 13,56 miliard let.

 

Jak je to se vzdáleností kandidátní galaxie CEERS-93316? Odpověď bývá v podobných případech poněkud komplikovaná. Uvedených 13,56 miliard světelných let představuje „dráhu světelných paprsků“ (light travel distance). Skutečná vzdálenost (proper distance) je ale podstatně větší, zhruba 35 miliard světelných let. Je to dané rozpínáním vesmíru.

Logo. Kredit: University of Edinburgh.
Logo. Kredit: University of Edinburgh.

 

Galaxie z vesmíru starého 235 milionů let je fascinující pozorování. Je to velmi blízko době, ve které se podle našich představ teprve začaly tvořit první galaxie a jen asi 135 milionů let po vzniku prvních hvězd ve vesmíru. Cokoliv s rudým posuvem větším než 10 pozorujeme ve vesmíru, který byl starý jen pár set milionů let. Doposud jsme znali jedinou potvrzenou galaxii s takovou vzdáleností. Jde o před pár lety objevenou galaxii GN-z11, jejíž rudý posuv naměřil Hubbleův teleskop a teleskop Keck I na z = 11.

 

Webbův teleskop je pro pozorování rekordně vzdálených galaxií z úsvitu vesmíru obzvláště vhodný. Je vybavený rozsáhlou optikou, která zachytí hodně přicházejícího záření. Zároveň má k dispozici systémy pro pozorování v infračervené oblasti, takže může pozorovat dávné, velmi slabé a červené galaxie s obrovským rudým posuvem, lépe, než jiné výkonné teleskopy. Odborníci předpokládají, že nový rekord nemusí vydržet dlouho. Webbův teleskop je totiž přinejmenším teoreticky schopný detekovat galaxie s rudým posuvem větším než 20, tedy ve vesmíru ani ne 200 milionů let po Velkém třesku.

 

Literatura

New Atlas 3. 8. 2022.

arXiv:2207.12356.

Datum: 05.08.2022
Tisk článku

Související články:

Nová nejvzdálenější galaxie ulovena Keckovou observatoří     Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2015)
Hubble zlomil rekord: Máme galaxii 400 milionů let po Velkém třesku     Autor: Stanislav Mihulka (05.03.2016)
Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu     Autor: Vladimír Wagner (20.01.2022)



Diskuze:

Trocha skepse -

Dalimil Ryšavý,2022-08-07 03:06:05

Mně by spíše zajímalo co bylo PŘED tím "slavným" Velkým třeskem, kdy tedy byl náš vesmír soustředěn do malého, JAK malého tělesa? Klidně nahodím hypotézu, že takových objektů je nekonečné množství, pak je na místě otázka - CO se s nimi, tedy s těmi ostatními objekty, dělo (děje), když tedy ten "náš" jaksi explodoval??? Tomuto problému se hodlám věnovat a budu chtít nějaký(é) grant!

Odpovědět


Re: Trocha skepse -

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-07 08:45:28

Co se dělo před Velkým třeskem by zajímalo mnohem víc lidí. Prakticky všechny, které zajímá vesmír a Velký třesk nevylučují. A hypotéz je už v současnosti hodně, budete mít těžké přijít s originální myšlenkou.

Odpovědět


Re: Re: Trocha skepse -

Radoslav Porizek,2022-08-07 10:21:01

Problem je, ze podla sucasnej fyziky (Vseobecna teoria relativity) nie je su casopriestorove udalosti "pred Velkym treskom" kauzalne prepojene s nasim vesmirom. Pokial sa teda nemylime, nie je principialne mozne pozorovanim zistit, co bolo pred Velkym treskom. Spekulacie o tom, co mohlo byt pred Velkym treskom teda nie su vedecke hypotezy, pretoze ich pozorovanim nemozme potvrdit ani vyvratit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Trocha skepse -

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-07 11:32:35

Například Roger Penrose by s Vámi nesouhlasil asi v ničem, co jste právě napsal. Co bylo před Velkým třeskem vysvětluje svojí hypotézou cyklického vesmíru, kde pomocí konformní geometrie dokazuje, že před expanzí nemuselo napřed dojít k žádnému smrštění. A na současný cyklus vesmíru podle něj mělo vliv rozložení supermasivních černých děr v předchozím cyklu, což se snaží vyčíst z fluktuací mikrovlnného pozadí vesmíru (ty fluktuace tam jsou, on je jen používá k podepření svojí hypotézy).

Takže Vaše tvrzení, že Obecná teorie relativity vylučuje kauzální propojenost událostí před Velkým třeskem se současným vesmírem, je mimo. Penrose se tak nějak zabýval OTR celý život, takže Vámi popsané omezení Obecnou teorí relativity by mu docvaklo, kdyby existovalo.

Dále OTR není celá současná fyzika, natož Teorie všeho, kterou by šlo komplexně popsat celou fyzikální realitu.

A to, že nějakou hypotézu neumíte (zatím?) potvrdit ani vyvrátit, znamená, že je nevědecká? Znamená to pouze, že to není potvrzená teorie, ale jen hypotéza.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trocha skepse -

Radoslav Porizek,2022-08-11 10:09:46

Zla dedukcia. Hypoteza Rogera Penrose o cyklickom vesmire nevyvracia tvrdenie, ze vramci Vseobecnej teorii relativity (VTR) kauzalne prepojenie nie je mozne. Jeho hypoteza totiz nevychadza len zo VTR, ale pridava k tomu kvantovu teoriu.

Rovnako VTR nepripusta unik hmoty z ciernej diery, ale ked pridame kvantovu teoriu, tak Hawkingovo ziarenie ho uz umoznuje. Hawking sa tiez VTR zaoberal cely zivot, a dobre vedel o obmedzeni v ramci VTR. Ale tiez vedel, ze VTR nie je uplna.

Toto su uplne zaklady metodologie exaktnej vedy: hypotezy mozu byt iba falzifikovatelne tvrdenia, teda tvrdenia, ktore je principialne mozne potvrdit, alebo vyvratit. Neskuma, kolko anjelov sa zmesti na spicky ihly. Ano, niekedy moze byt problem, urcit hranicu: napriklad pri teorii strun a sluciek sa uz desatrocia "hrajkame" s matematikou, bez moznosti overit tieto hypotezy - a ozyvaju hlasy, ci je to tak spravne.

Odpovědět


Re: Trocha skepse -

Vítěslav Smrčný,2022-08-07 14:24:36

Dalimil Ryšavý,2022-08-07 03:06:05

Mně by spíše zajímalo co bylo PŘED tím "slavným" Velkým třeskem, kdy tedy byl náš vesmír soustředěn do malého, JAK malého tělesa? Klidně nahodím hypotézu, že takových objektů je nekonečné množství, pak je na místě otázka - CO se s nimi, tedy s těmi ostatními objekty, dělo (děje), když tedy ten "náš" jaksi explodoval??? Tomuto problému se hodlám věnovat a budu chtít nějaký(é) grant!

Vezměme to takto:
-0 +0 = 0 = 1 (singularita)
-0 +0 = -1=+2, -4=+3, -6=+5, -8=+7, -9 = 0=1(singularita)
-0+0 = +\-8/8m = +\-9/9t = 0 = 1 (singularita)
-0 =čistá energie = bez vakua nemůže vytvořit prostor- v zastoupení záporných prvočísel -1,-4,-6,-8 = 0=1(singularita)
+0=čisté vakuum = bez energie nemůže vytvořit hmotu- v zastoupení kladných prvočísel +2,+3,+5,+7=0=1(singularita)
Energie (vlna slisovaná tak, že na pidisekundu vytvoří smyčku s kolmou rotací) roztočí vakuum v jiném směru a při návratu k 'normálu's ním škubne, dojde k fázovému posuvu a následným převléknutím vakua do sebe, toto polapí energii a vytvoří z nulového bodu nulový dynamický bod - jedničku). Tento dynamický nulový bod vytvoří 'bariéru' a spustí řetězovou reakci v pořadí -/-, -/+, +/+, +/-,-/-,-/+,+/+,+/-. Mohli bychom tvrdit, že interagují najednou (včera), ovšem vždy na různých místech (kvantová provázanost - snaha vyrovnat 'hmotnost' rotace na obou (všech) stranách ) - vytvoří čas -0=-9=-8=+7=-6=+5=-4=+3=+2=-1=+0=-0=-9=-8=+7=.... Vidíme že devítka je vždy asymetrická (jeden rozměr ke všem ostatním - čas) v poměru k 8/8m. Singularita tedy bude vyosená a je nasnadě, že bude "tunelovat" okolní prázdný prostor - čím dále koukáme 'proti času', tím vidíme stále mladší hvězdy a je otázkou vnímání času, který vesmír je starší - zdali naše realita, nebo - jak tvrdíme - realita bigbengu...

Jen bych chtěl ještě připomenout, že kdo se ještě začátkem devadesátek zmiňoval o velkém třesku, byl považován za poťouchlého vědáta.
V nedávné minulosti byl ovšem velký třesk povýšen na reálnou - směroplatnou teorii ovšem bez jakýchkoliv důkazů.
A protože soudruzi řekli, že to tak je, spousty současných vědátů, pobírající vagony peněz na výzkum v podstatě nesmyslu nejsou sto si uvědomit, že jsou - třeba neé - ve slepé ulici a ke všemu - což je nejhorší šlapou po čemkoliv jiném, jen pro to, že takhle je to pohodlné.
A na základě těchto zkutečností mi dovolte si plácat, co uznám za vhodné, protože nikdo doopravdy neví jak to je, tak co kdyby náhodou, že jó...
Ale pro představu dobré, coó?lepší než nic...

Odpovědět


Re: Re: Trocha skepse -

Dalimil Ryšavý,2022-08-08 09:42:19

Já si dokonce myslím, že výše grantů by se měla, a to zcela logicky, odvíjet od počtu hypotéz, které ten který konkrétní vědátor vygeneruje :-)

Odpovědět


Re: Re: Trocha skepse -

Vítěslav Smrčný,2022-08-10 22:41:10

Zde jsem si ještě dovolil dva obrázky.

https://uloz.to/tamhle/LJ5zsMc9uaek/name/Nahrano-10-8-2022-v-22-36-00?view=gallery&sort=exif_date#!ZJSvLGR2AmpjAwExATH0ZGAxZQOwATgyLKIKL0A5FGqPYGV3AN==

Odpovědět

Není 35 miliard světelných let moc??

Lukáš Pipin,2022-08-06 13:32:02

Mohl by mi prosím někdo nějak jednoduše vysvětlit, jak je možné, že je galaxie vzdálena 35 miliard ly, když světlo z ní k nám letělo jen 13,6 miliard ly???
Je to myšleno tak, že kdybych teď k té galaxii "vystřelil" parsek světla, tak k ní doputuje za až za 35 miliard let?

Odpovědět


Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Lukáš Pipin,2022-08-06 13:33:43

* jen 13,6 miliard let???

Odpovědět


Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-06 14:09:38

Ne, ve skutečnosti, kdybychom k té galaxii vyslali paprsek světla, nedoputuje k ní už nikdy. Její současná poloha je pro nás za horizontem událostí. My jí už nikdy nemůžeme nijak ovlivnit a ona nemůže ovlivnit nás. Ovlivnit nás mohla jen v raném vesmíru, kdy k nám byla dostatečně blízko. Jenže prostor mezi ní a námi se neustále rozpíná. Ve vesmíru se nemůže žádný předmět nebo informace šířit rychleji než rychlostí světla, ale to nijak nebrání tomu, aby se vesmír na velkých vzdálenostech rozpínal rychleji než je rychlost světla. Když víme, že se prostor neustále rozpíná a známe rychlost jeho rozpínání, lze z toho spočítat tu vzdálenost 35mld světelných let.

Jde samozřejmě o modely limitované současnými znalostmi a předpokladem, že v celém vesmíru fungují fyzikální zákony stejně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Radoslav Porizek,2022-08-07 10:29:16

> Když víme, že se prostor neustále rozpíná a známe rychlost jeho rozpínání, lze z toho spočítat tu vzdálenost 35mld světelných let.

A pozname? V sucasnosti nas rozne pozorovania vedu k odlisnym hodnotam Hubblovej konstany. Nie je za tohto stavu trochu odvazne tvrdit, ze pozname rychlost rozpinania Vesmiru prakticky za celu dobu jeho existencie?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Petr Haering,2022-08-09 08:44:19

Vše je otázkou přesnosti. Pokud se hodnoty Hubbleovy kobstanty od sebe liší v jednotkách procent, můžete vědět, že jste řádově správně.

Vše se samozřejmě může někdy na základě nových poznatků změnit, ale obraty o 180 stupňů poznatků změnit, ale obrat o 180 stupňů se neděje často. Gravitační konstanta se taky stále mění.

Odpovědět


Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Pavel Pesek,2022-08-09 16:54:33

Kosmologové říkají, že světlo urazilo vzdálonost 13.6 mld. světelných let, ale prostor, který urazilo, se mezitím roztáhnul na 35 mld.
Ale i mě to není jasné, protože ta galaxie se za 13.6 mld let dostala na vzdálenost 35 mld. světelných let, což podle mě znamená, že se pohybovala nadsvětelnou rychlostí.
Podle mě není možné rozlišit pobyb, pokud se dva body v prostoru od sebe pohybují, od případu, pokud tyto body v prostoru stojí a mezi nimi se rozpíná prostor.
Podle mě tohle nejde rozlišit a proto je to to samé. A proto tihle lidé vlastně říkají, že se něco pohybuje nadvětelnou rychlostí.
Já bych strašně rád znal názor a vysvětlení pana Wágnera, protože to je tak zásadní věc. Musím říct, že vysvětlení od pana Mihulky, mi stačit nebude, ve vší slušnosti, občas ho podezřívám, že nerozumí úplně všem zákonům fyziky. Konstantní rychlost světla je nepřekročitelný postulát.
Podle mě, rozpínání prostoru a rychlost jedno jest a vztahuje se na ně postulát.

Odpovědět


Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-09 20:52:27

Od zmíněných autorů odpověď nečekejte. Pan Mihulka do diskusí nepřispívá a pan Wagner v poslední době občas nestíhá reagovat ani pod svými vlastními články, takže si Váš příspěvek pravděpodobně nepřečte. Osel navíc začal diskuse po týdnu od vydání článku uzavírat, tak se Vám pokusím laicky odpovědět, než diskusi zavřou:

Rychlost světla je konstantní v rámci teorie RELATIVITY a ta zároveň pracuje s tím, že neexistuje žádná objektivní vztažná soustava. Dva objekty nebo dvě částice se vůči sobě nemohou pohybovat rychleji než světlo, ale platí to pouze z jejich relativního pohledu. Ta galaxie vzdálená 35mld. světelných let RELATIVNĚ k nám vlastně vůbec neexistuje. Nikdy nás neovlivní a my neovlivníme ji. Takže teorie relativity porušena není. Relativně k nám existuje pouze galaxie ve vzdálenosti 13,6 mld. let, která se vzdaluje podsvětelnou rychlostí. Vše je tedy v pořádku.

Ještě si představte, že Země je nafukovací balón a vy jste na rovníku v autě, které má maximální technickou rychlost 100km/h. Vyjedete z bodu A maximální rychlostí. Bod A se bude od Vašeho auta vzdalovat rychlostí 100km/h. Když urazíte 1/4 obvodu rovníku, Země se začne nafukovat tak, že se obvod rovníku zvětší o 500km/h. Vaše auto se bude v tuto chvíli vzdalovat od bodu A rychlostí 225km/h, přesto technická rychlost vozidla 100km/h není překročena. Technická rychlost udává, jak rychle je vozidlo schopné se pohybovat relativně vůči vozovce a okolnímuu vzduchu, ne vůči nějakému bodu na jiné polokouli, který Vás nijak neovlivňuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Pavel Pesek,2022-08-09 21:54:03

Ale tohle vysvetleni neberu. To, ze se ta galaxie ted nachazi za horizontem udalosti znamena, ze se musela pohybovat nadsvetelnou rychlosti. Ja vim, ze to vysvetlujete rozpinanim prostoru, na ktery tento limit neexistuje. Ale informace, kterou rikam, je, ze neni mozne odlisit rozpinani vesmiru od pohybu. Pokud je neni mozne odlisit, musi to byt to same. A pak se i na rozpinani vesmiru vztahuje postulat OTR. A to je skutecne postulat, ktery je hluboko zabudovany jak v kvantove teorii pole tak obecne teorii relativity.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Pavel Pesek,2022-08-09 22:10:00

Opravdu bych rad slysel fundovane argumenty, jak odlisit pohyb dvou bodu od sebe a dva stojici body, mezi kterymi se rozpina prostor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-09 22:54:36

A co si myslíte, že byste slyšel od doktora Wagnera jiného? Vy nechápete základy. Točíte se v kruhu, protože si myslíte, že se rychlost světla vztahuje k nějakému objektivnímu 3D prostoru, ale z hlediska relativity žádný objektivní 3D prostor neexistuje.

Z hlediska relativity existují pouze relativní vztažné soustavy, zatímco prostor i čas se dle potřeby mění pro každou soustavu jinak.

V kvantové teorii navíc funguje provázanost částic, kterou rychlost světla také neomezuje.

Rychlost světla je nejvyšší možná rychlost, kterou se můžou vzájemě dvě vztažné soustavy ovlivňovat. - Tuto větu bych Vám nejradši napsal tučně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není 35 miliard světelných let moc??

Pavel Pesek,2022-08-10 11:15:12

To, co pisete, neni relevantni k tomu, co rikam.

Kdybyste si to poradne precetl, tak o zadne inercialni ani neinercialni soustave nemluvim. Temhle vecem si myslim, ze rozumim vice nez vy, bez urazky. Tady je zasadni, jestli ty dva procesy jde nejakym experimentem odlisit. A podle me nejde. A proto je to to same a plati na na oba procesy postulat konstantni rychlosti svetla. Ten uz potom implikuje neprekrocitelnost rychlosti svetla pro hmotne castice, to uz je dusledek.

V kvantove souvztaznosti jde o to, jestli se tim da prenaset informace. I prenos informace je omezen rychlosti svetla. A kvantovou souvztaznosti se neda prenaset informace, to je podstata, ktera resi paradox. Pokud tim nejde prenaset informace, neni mozne porusit kauzalnost. Pokud by se ukazalo v nejakem experimentu, ze tim jde prenaset informace, pak by to zborilo vsechny zname teorie naprosto v zakladu.

Odpovědět

Skutocnu vzdialenost nevieme

Radoslav Porizek,2022-08-05 21:40:18

"Pozorujeme ho ve vesmíru jen 235 milionů let po Velkém třesku. Skutečná vzdálenost tohoto objektu s rudým posuvem z = 16,7 činí asi 35 miliard světelných let, kvůli rozpínání vesmíru."

Na skutocny vek a vzdialenost by sme potrebovali poznat rychlost rozpinania vesmiru pocas celeho obdobia, pocas ktoreho nam svetlo letelo - co iba dost hrubo odhadujeme. Miesto sermovania cislami je vhodnejsie uskromnit sa na to co naozajvieme: Ide o velmi vzdialeny objekt z velmi ranneho vesmiru, ktory je vzdialenejsi a startsi nez hocico, co sme predtym pozorovali.

Odpovědět

zrcadlení

Jaroslav P.,2022-08-05 12:02:47

Když existuje ve vesmíru čočkování, mohlo by existovat zrcadlení? Mohly by nejvzdállennější objekty být zrcadlové obrazy o hodně bližších objektů?

Odpovědět


Re: zrcadlení

Pepa Vondrák,2022-08-05 12:39:12

Správná otázka, hledal bych dvě vakua s různým indexem lomu. Je to skutečný úkol hodný vědce, protože se musí povznést nad nesmyslnost takového zadání a pořádný fyzik si zadání přeformuluje tak aby bylo co hledat a nebyl přitomnza šaška.

Odpovědět


Re: Re: zrcadlení

Pavel Pesek,2022-08-09 22:02:29

Ale tahle kreativita me vzdycky pobavi. Dve vakua s ruznym indexem lomu. Naposledy jsem se tak zasmal u clanku s fotkou Jupitera, kde byla jeho polarni zare a clanek byl o Jupiterove rude svrne. Aspon planeta sedela. Ale lide diskutovali, jestli by se ta toci ruda skvrna nedala pouzit pro vyrobu ekologicke energie z vetrniku a jestli by slo ji pouzit na elektricke rakety. To jsem se rehtal

Odpovědět


Re: zrcadlení

Tomas Novak,2022-08-05 18:26:02

Vesmir je plny Fermiho zrcadel urychlujicich nabite castice. Ale zatim neni znamy proces co by zrcadlil svetlo.

Odpovědět


Re: Re: zrcadlení

Jaroslav P.,2022-08-06 08:37:50

Okraj vesmíru by mohl zrcadlit světlo. Kdyby třeba byla pravda, že jsme uvnitř černé díry, tak co by se stalo se světlem na okraji černé díry?

Odpovědět


Re: Re: Re: zrcadlení

D@1imi1 Hrušk@,2022-08-06 14:26:10

Nejdřív je dobré si uvědomit, co znamená pojem černá díra. Lze ho chápat dvěma způsoby:

1. Je to hypotetický objekt předpovězený obecnou teorií relativity. Je to výsledek fyzikální rovnice, do které někdo zkusil dosadit extrémní parametry hmotnosti. A ta fyzikální rovnice ani není dokonalá, protože se nedaří ji sladit s kvantovou teorií do tzv. "Teorie všeho".

2. Je to objekt, který astronomové pozorují nepřímo formou gravitačního čočkování, zářícího akrečního disku a nebo gravitačních vln.

Z prvního pohledu obecné teorie relativity se v černé díře zcela zastavuje čas, z druhého (astronomickéh) pohledu zase nevidíme za horizont událostí, takže zkoumat, co se děje uvnitř, jsou čiré spekulace.

A prostor pro spekulace samozřejmě dráždí lidskou fantazii k vymýšlení bizarností :-)

Odpovědět


Re: zrcadlení

Ivan Bílý b,2022-08-06 08:43:14

V uzavřeném vesmíru se dá koukat na sebe sama v minulosti. Dokonce obraz může být zrcadlově obrácený.

Bohužel nemáme žádný náznak, že by to byl případ našeho Vesmíru.

Odpovědět


Re: Re: zrcadlení

Vítěslav Smrčný,2022-08-07 08:59:07

Zrcadlení,
obecně lze uvažovat takto..., podíváme li se do zrcadla, vidíme minulost. Je to sice krátký časový úsek, ale minulost to je.
Dále je třeba si uvědomit, že mozek nám automaticky vše zrcadlí ze své podstaty.
Zrcadlo nám tedy ukazuje, jak se v reálu zapisuje minulost a co tedy vlastně vidíme v dalekohledu.
Je nasnadě otázka zdali tedy všechny naše rovnice nejsou odvozeny od představy, že mozek zpracovává realitu správně.
...Hodinky na levé ruce se sice zrcadlí vlevo, ale jdou obráceně. Ovšem z pohledu minulosti (odraz v zrcadle - reálný (mozkem nezpracovaný) "historický" záznam) jsou hodinky na pravé ruce a jdou správně!
Mým jednoduchým, selským rozumem docházím k pochybám, zdali bychom všem vesmírným zákonům a kolotání jaxi neměli nastavit zrcadlo, nehledě na to - posuňme se ještě o kousek - , že ryzí výsledek by mohl být kdesi na půl cesty, nebo kupříkladu na 'dvaapůl' cesty....\8:))

Odpovědět

Dotaz

Pepa Vondrák,2022-08-05 10:32:30

A jak se vypořádali s rozporem, že první hvězdy vznikaly kolem 250 milionů let po Velkém Třesku? Jestli tedy v této galaxii JSOU hvězdy? Jsou tam hvězdy, ne? Jinak by to nebyla galaxie ...

https://insmart.cz/nejstarsi-objevena-galaxie/

Odpovědět


Re: Dotaz

Karel Ralský,2022-08-05 13:01:29

Oni to už nějak vysvětlí přidají nějakou konstantu změní časovou osu a to by v tom byl čert aby se do "velkého třesku" trefili, a že to může být jinak si nepřipustí vždyť na "velkém třesku" někteří vyrostli a nauč starého psa novým kouskům moc se to dařit nebude.

Odpovědět


Re: Dotaz

Tomas Novak,2022-08-05 18:32:07

Neci si o tom prectete nez zacnete placat nesmysly na internetu. 250e6 let dobre souhlasi s odhady nasich modelu vyvoje vesmiru po velkem tresku.

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

Pepa Vondrák,2022-08-05 19:16:31

Pane, vaše invektiva není odpovědí na mou otázku, pouze vyjadřuje vaši bezradnost, jak argumentační, tak sociálně společenskou. Upřimně nechápu vaše nutkání něco odpovídat, když někdo již odpověděl před vámi. Jestli vám to náhodou ještě nedošlo, tak diskuse slouží ke kladení otázek, nevím proč si tedy mám něco číst. A na závěr, jestli váš model vesmíru ignoruje rozpory v číslech, tak si ho strčte do prdele a jen doufejte aby v něm nedošlo k další inflaci.

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

Karel Ralský,2022-08-07 15:19:00

Vždyť o rozporu s teorií "velkého třesku" tedy 235 miliónů let po této "události již jsou celé galaxie(stovky miliard hvězd) což je v rozporu celé OTR neboť baryonová hmota nemůže v prostoru dosáhnout několika setnásobné rychlosti světla může se jí pouze přiblížit.Vždyť o tom píši od samého počátku osla zde v diskuzích včetně řešení a jsem rád že se mé laické domněnky potvrzují, nejenže se vesmír rozpíná podle posledního pozorování v rozporu s teoriemi mnohem rychleji, ale také jsem v předstihu předpověděl jak bude vypadat "černá díra" a jak budou vypadat snímky hlubokého vesmíru až se na něj zaměří Webův dalekohled, a výpočty vzdálenosti reliktního záření také nesedí neboť je v rozporu s teorií "velkého třesku" mnohem blíž.....
Pro ještě větší laiky než jsem já jak velká je třeba z menších galaxiích 400 tisíc světelných let 535 by se jich vešlo po "velkém třesku bez mezer do 235 miliónů let nejméně 100x je větší mezera podle snímku(další galaxie zatím o 50 miliónů let blíže).....

Odpovědět


Re: Re: Re: Dotaz

Zicho Trenčiansky,2022-08-08 13:50:17

Vaše príspevky som asi prehliadol. Ako ste predpovedal "čiernu dieru"? Tiež ju dávam do úvodzoviek, lebo si nemyslím, že je tam niečo ako singularita. IMO to čo pozorujeme je prejavom supersilného elektromagnetického objektu. Rozmýšlam, kedy sa model stane tak komplikovaný, že ho zahodia ako zahodili model éteru.

Odpovědět


Re: Dotaz

Vlasta Holeček,2022-08-05 19:38:25

Řekl bych, že profesor Kulhánek je podstatně spolehlivější zdroj informací;
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2018_18_dar.php

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

Petr Vojvodik,2022-08-05 21:02:30

Model pulzujícího vesmíru nemá s tím problém. Kulhánek a další by si měli nastudovat o čem pulzující vesmír je. Velký třesk byla vždy hypotéza. Potíž je ve sledování objektů viz článek.

Odpovědět


Re: Dotaz

Radoslav Porizek,2022-08-05 23:43:32

"A jak se vypořádali s rozporem, že první hvězdy vznikaly kolem 250 milionů let po Velkém Třesku?"

Ziaden rozpor tam nie je, akurat treba vediet citat clanok https://insmart.cz/nejstarsi-objevena-galaxie/ s porozumenim. Pise ze starymi teleskopmi sa pozorovala galaxia 250 milionov rokov, nie ze starsie hviezdy nemozu existovat. Webbov teleskop dovidi dalej, takze sa podarilo pozorovat este starsiu galaxiu 235 milionov rokov.

Ono tie casove udaje su aj tak len udaje z nejako zavedej casovej mierky pre cerveny posuv, pretoze vyvoj rozpinania vesmiru mozme len odhadovat.

Odpovědět

Tiež Webb

Vladimír Bzdušek,2022-08-05 10:08:03

https://magazin.aktualne.cz/vedec-chtel-upozornit-na-hoaxy-na-sitich-misto-hvezdy-sdilel/r~eee90c3c148111ed8c6f0cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-3&utm_campaign=Aktualne

Odpovědět


Pulzující vesmír

Vítěslav Smrčný,2022-08-10 22:43:41

Jak si představit pulzující vesmír...

https://uloz.to/tamhle/LJ5zsMc9uaek/name/Nahrano-10-8-2022-v-22-36-00?view=gallery&sort=exif_date#!ZJSvLGR2AmpjAwExATH0ZGAxZQOwATgyLKIKL0A5FGqPYGV3AN==

Odpovědět

Na velký třesk opatrně

Petr Vojvodik,2022-08-05 08:42:48

Je to hypotéza. Vesmír může být pulzující.

Odpovědět


Re: Na velký třesk opatrně

Roman Rodak,2022-08-05 09:27:59

Ako by vyzerali snímky takéhoto pulzujúceho vesmíru?

Odpovědět


Re: Re: Na velký třesk opatrně

Petr Vojvodik,2022-08-05 10:11:35

Od Země stejně.

Odpovědět


Re: Re: Na velký třesk opatrně

Karel Ralský,2022-08-05 13:10:31

Myslím si že by vypadal by jako donut(prstenec) kdy hmota a energie se pohybuje od středu k okraji a zpět téměř rychlostí světla v mírně klesající dvourozměrné spirále.Je to jako když strouháte tužku kdy střed je v jiné časové dimenzi(viz černé díry a temná hmota) než okraj prstence.

Odpovědět


Re: Re: Re: Na velký třesk opatrně

Karel Ralský,2022-08-05 13:16:38

a jednotlivé vrstvy té "krouhané" tužky tvoří v jiném čase tří a vícerozměrný prostor ze kterého kodenzuje hmota.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Na velký třesk opatrně

Petr Vojvodik,2022-08-05 21:26:50

Změňte Fridmana a einsteina. Je vesmír casoptostorově nehomogenní.
To nevíme. Máme jeden sledovací bod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Na velký třesk opatrně

Zicho Trenčiansky,2022-08-08 13:52:09

alebo prečo by mala byť c konštanta, že?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Na velký třesk opatrně

Petr Vojvodik,2022-08-05 21:26:51

Změňte Fridmana a einsteina. Je vesmír casoptostorově nehomogenní.
To nevíme. Máme jeden sledovací bod.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace