U pobřeží Papui v roce 2014 zřejmě dopadl mezihvězdný objekt  
Objekt známý jako CNEOS 2014-01-08 by mohl být mezihvězdného původu. Nejnověji to potvrzuje částečně odtajněná informace velitelství Space Operations Command, jejichž utajovaný satelit hraje v tomto případu významnou roli. Pokud všechno sedí, tak máme v Tichém oceánu mezihvězdný balvan. Teď už jenom stačí ho najít a zrodí se mezihvězdný výzkum.
Zdánlivá trajektorie objektu ʻOumuamua. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.
Zdánlivá trajektorie objektu ʻOumuamua. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.

Dneska nám to přijde jako příběh z předaleké galaxie, kde lidé měli jen nějaké úsměvné patálie. Ale není to tak dlouho, co jsme prožívali nadšení z mezihvězdných objektů ve Sluneční soustavě. V roce 2017 přišel šokující objev mezihvězdného tělesa 1I/ʻOumuamua, v roce 2019 byla objevena mezihvězdná kometa 2I/Borisov. V obou případech mnozí litovali, že nemáme prostředky a vlastně ani technologie, abychom tyto mezihvězdné „posly“ pronásledovali a třeba se i pokusili odebrat nějaké vzorky.

 

Avi Loeb. Kredit: Harvard University.
Avi Loeb.
Kredit: Harvard University.

V současnosti jsme svědky dalšího šoku. Stále více to vypadá, že se jsme se za objekty ʻOumuamua ani Borisov vlastně honit nemuseli. Je totiž pravděpodobné, že už 8. ledna 2014 spadl další mezihvězdný objekt přímo na Zemi, do Tichého oceánu v bezprostřední blízkosti Papui-Nové Guineje. Stačí ho najít a dostaneme se k prvním mezihvězdným vzorkům v historii. Podmořská expedice nebude snadná, ale případný výtěžek v podobě vědeckého poznání a prestiže by byl astronomický.

 

Jde o objekt známý jako CNEOS 2014-01-08. Měl by mít tak asi půl metru v průměru a jeho mezihvězdný původ jako první objevili Amir Siraj a Avi Loeb z amerického Harvardu, což, upřímně řečeno, není žádné překvapení. Loeb, zkušený odborník a popularizátor, si v posledních letech poněkud pošramotil pověst vášnivou obhajobou představy, že mezihvězdné objekty, jako ʻOumuamua nebo Borisov, jsou umělého původu. Nicméně nebo spíše naštěstí, v případě objektu CNEOS 2014-01-08 drží Loeb (zatím) jazyk na uzdě a neoznačuje ho za ztroskotanou mimozemskou sondu.

 

Kometa Borisov, prosinec 2019. Kredit: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA) / Wikimedia Commons.
Kometa Borisov, prosinec 2019. Kredit: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA) / Wikimedia Commons.

Siraj s Loebem analyzovali dostupná data o trajektorii objektu CNEOS 2014-01-08 a dospěli k závěru, že zřejmě přiletěl z mezihvězdného prostoru. Jejich analýza má ale háček. Je postavená na údajích amerického špionážního satelitu, který monitoruje vojenské aktivity na Zemi. Problém spočívá v tom, že detaily o provozu a pozorováních satelitu jsou přísně tajné. Pentagon nechce, aby se vědělo, jaké jsou reálné možnosti jejich satelitů. Bez informací o zmíněném satelitu je ale studie Siraje a Loeba na vodě. Proto zůstává v podobě rukopisu a ještě ani neprošla recenzním řízením.

 

Letos v dubnu se ale stalo něco, co tento bizarní příběh přeřadilo na vyšší obrátky. Joel Mozer, hlavní vědec velitelství vesmírných sil USA Space Operations Command, zřejmě analyzoval utajovaná data, o která jde v případě objektu CNEOS 2014-01-08, a zveřejnil oficiální vyjádření, v němž „potvrzuje, že parametry dráhy objektu, které byly poskytnuty NASA, jsou dostatečně přesné na to, aby mohly potvrdit mezihvězdnou trajektorii objektu“.

Možnosti publikace zmíněné studie to příliš neovlivní, ale pro Siraje s Loebem to bylo dostačující pro zahájení příprav na pátrání po objektu CNEOS 2014-01-08. Jsou přesvědčeni, že na základě dostupných údajů a pozorování mohou zúžit oblast Tichého oceánu pro pátrání na pouhých 10 krát 10 kilometrů. Přitom by mělo být výhodou, že dotyčný meteorit je zřejmě magnetický. To usnadní jeho hledání, které ale stejně bude velmi obtížné. Kdyby uspěli a něco mezihvězdného našli, ať už to bude cokoliv, bude to životní úspěch a fantastický objev. Držme jim palce.

 

Video: Interview: Oumuamua, Aliens and Astrophysics with Dr. Avi Loeb

 

Literatura

Universe Today 3. 8. 2022.

Datum: 06.08.2022
Tisk článku

Související články:

Mohl by mezihvězdný objekt 'Oumuamua být mimozemskou plachetnicí?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2018)
Mezihvězdná kometa Borisov přiletěla z velmi studeného systému     Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2020)
Harvardský astronom považuje Oumuamuu za mimozemskou technologii     Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2021)



Diskuze:

Každopádně

Dalimil Ryšavý,2022-08-08 08:37:33

celá tahle událost svědčí o šmírování, které je posunuto na velice vysoký level. Uznejte, půlmetrový šutr a oni ho ti kluci mazaní dokázali sledovat až do místa dopadu... Jak přesně dokáží šmírovat nás, obyčejné smrtelníky, že?

Odpovědět


Re: Každopádně

Marek Fucila,2022-08-08 21:04:30

Otázka je, či to nebolo opačne: Špionážny satelit zachytil explóziu s presnosťou na centimetre, alebo možno aj dráhu letu, a keď vylúčili zablúdenú Kimovu raketu, zaokrúhlené údaje poslali vedcom na analýzu...

Odpovědět


Re: Každopádně

Pavel A1,2022-08-08 22:45:47

Ti "kluci mazaní" nejspíše jen sledovali stopu bolidu, a pěkně jsou vidět i meteory které jsou způsobeny kamínky pár centimetrů velkými. Takže vidět bolid, který měl při vstupu do atmosféry pravděpodobně několik desítek metrů zase až tak velký kumšt není. A analýzou té stopy se odhaduje jak odkud ten šutr přiletěl a jak rychle, tak i to, kolik z něj zbylo a kam dopadl. Ale můžete si být jistý, že ten půlmetrový šutr neviděli. Jestli vás to zajímá, tak na astro.cz najdete několik článků, které rozebírají jak se taková analýza stopy bolidu dělá.

Odpovědět


Re: Každopádně

Petr Vojvodik,2022-08-09 20:37:24

Jak píšu níže, sledování ionosféry a zvukové vlny.
Pri erupci HHHH to psali.

Odpovědět

Povedal by som, že

Vladimír Bzdušek,2022-08-07 13:41:19

čím väčší objekt, tým jednoznačnejšie sa dá určiť jeho predchádzajúca dráha. Už len preto, lebo ho skôr zaregistrujeme a dlhšie sledujeme. Vôbec si však neviem predstaviť, ako to dokázať u metrových telies. (Asi ale malo viac pri vstupe do atmosféry). Ako napr. vieme, že prudko nezmenilo dráhu gravitačným efektom pri tesnom oblete väčšieho telesa?

Odpovědět


Re: Povedal by som, že

Z Z,2022-08-08 03:14:42

Stačí zistiť, že sa teleso pohybovalo dostatočne rýchlejšie, než je úniková rýchlosť zo Slnečnej sústavy.

Odpovědět


Re: Re: Povedal by som, že

Vladimír Bzdušek,2022-08-08 09:04:46

Veď práve to! Tú vysokú dopadovú rýchlosť mohlo získať práve tým gravitačným prakom pri tesnom oblete niektorej planéty. Predtým mohlo kľudne obiehať miliardu rokov v pásme asteroidov. Otázka je, či sa toto dá dokázať alebo vyvrátiť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Povedal by som, že

Z Z,2022-08-08 09:53:12

Predpokladám, že "Gravitačný prak" funguje tak, že menšie teleso zmení smer a získa nejakú rýchlosť v smere obehu planéty, no nie neobmedzene a únikovú rýchlosť tým obvykle nezíska. To by asi musela mať samotná planéta únikovú rýchlosť voči Slnku. A tiež bude asi závisieť, či má teleso napr 3-násobok únikovej rýchlosti alebo 1,05 násobok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Povedal by som, že

Vladimír Bzdušek,2022-08-08 09:57:37

A ako sme dostali Pioneery a Voyagery od Slnka?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Povedal by som, že

Z Z,2022-08-08 10:27:24

Asi by to bez ich motorov nešlo. A okrem toho sa pohybujú v smere od Slnka, urýchlenie na výraznejšie prekročenie únikovej rýchlosti z pásma asteroidov a ešte smerom na Slnko k Zemi bude asi ťažko "prirodzene" dosiahnuteľné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Povedal by som, že

Jan Pokorný1,2022-08-08 11:55:44

Pokud jsme sledovali jeho dráhu, tak se dá určitě zpětně odvodit odkud objekt přiletěl a zda a jak moc byl urychlen gravitačním prakem.

Pokud ta věc přiletěla z jiného směru než je rovina ekliptiky, také by to mohl být indikátor možného mezihvězdného původu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Povedal by som, že

Jiří Kocurek,2022-08-09 00:56:42

Ikdyby těleso při příletu do Sluneční soustavy protnulo dráhu Pluta... nebo Jupitera, tak je pořád vysoká šance, že nešťastná obviňovaná planeta zrovna byla na opačné straně od Slunce a tak je zbytečné ji do případu zatahovat. Odhadem je přinejmenším 330 ° z 360 ° oběžné dráhy, kde je gravitační síla planety zanedbatelná pro takové manévry. Zjistit polohu planety zpětně několik (stovek) roků není problém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Povedal by som, že

Petr Vojvodik,2022-08-09 20:35:24

Zjistit polohu planety zpětně několik (stovek) roků není problém.
To ano, ale jsou tam rozdíly. A u malých těles včetně družic veliké.
Stačí sledovat CAPSTONE a KPLO. NASA - JPL na to má manuál
https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons/manual.html

Odpovědět

Škoda jen

Petr Vojvodik,2022-08-07 11:54:10

Že některé technologie nemůže civil Používat. Přitom se tuší jak fungují.
Psalo se o tom při erupci https://en.m.wikipedia.org/wiki/2022_Hunga_Tonga%E2%80%93Hunga_Ha%27apai_eruption_and_tsunami
Zvukové vlny ve spojení se sledováním ionosféry.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace