Superpočítač předpovídá: Vznik budoucího superkontinentu začne v Pacifiku  
Australským tým simuloval superkontinentální cyklus naší planety, v němž se již nejméně 2 miliardy let srážejí a opět roztrhávají kontinenty. Podle těchto simulací se příští superkontinent, až se za zhruba 300 milionů objeví, vytvoří uzavřením Pacifiku, momentálně nejstaršího oceánu světa.

Amasia, za 280 milionů let. Kredit: Curtin University.
Amasia, za 280 milionů let. Kredit: Curtin University.
Už nějakou dobu víme, že naše planeta déle než 2 miliardy vězí v naprosto impozantním cyklu superkontinentů. Jednotlivé kontinenty se pohybují, vzdalují a pak zase přibližují, aby přibližně jednou za 600 milionů let vytvořili superkontinent, tedy situaci, kdy je téměř veškerá pevnina planety spojená do jediného obrovského kontinentu. Momentálně se nacházíme velmi zhruba v polovině superkontitentálního cyklu a kontinenty jsou navzájem poměrně vzdálené.

 

Modely příštího superkontinentu. Kredit: Hannah S. Davies/Lisbon University.
Modely příštího superkontinentu. Kredit: Hannah S. Davies/Lisbon University.
Jak bude vypadat příští superkontinent? Předpovědět to není jednoduché. Zemský povrch je pekelně složitý systém, kterému zatím úplně nerozumíme. V současné době existují nejméně čtyři různé modely budoucího superkontinentu – Amasia, Pangaea Proxima (P. Ultima), Novopangaea a Aurica.

 

Logo. Kredit: Curtin University.
Logo. Kredit: Curtin University.
Chuan Huang z australské Curtin University a jeho spolupracovníci sázejí na Amasii. Použili superpočítač a s jeho pomocí simulovali superkontinentální cyklus. Simulace ukázaly, že během postupného vychládání Země od doby jejího vzniku dochází k oslabování oceánských desek. Kvůli tomu je prý podstatně méně pravděpodobné, že se nový superkontinent utvoří uzavřením „mladých“ oceánů, jako je Atlantik nebo Indický oceán.

 

Badatelé jsou přesvědčeni, že se budoucí superkontinent, tedy ve verzi Amasia, vytvoří uzavřením starého dobrého Pacifiku, k němuž by mělo dojít asi tak za 200 až 300 milionů let. Simulace říkají, že se Amerika srazí s Asií. Pak dojde ke srážce Austrálie s Asií (a s již připojenou Amerikou), což prakticky uzavře Pacifik.

 

Dnešní Pacifik je vlastně pozůstatkem superoceánu Panthalassa, který obklopoval nejmladší známý superkontinent Pangeu. Je to momentálně nejstarší oceán na Zemi, i když se jeho velikost poslední desítky milionů let postupně zmenšuje, rychlostí pár centimetrů ročně. Pokud nedojde k zásadní změně, za 200 až 300 milionů let nezůstane z Pacifiku prakticky nic. Celý svět bude úplně jiný. Superkontinenty představují extrémní situaci, která zásadně ovlivní všechno, počínaje klimatem a mořskými proudy, až po společenstva rostlin a živočichů.

 

Literatura

Curtin University 30. 9. 2022.

National Science Review online 28. 9. 2022.

Datum: 02.10.2022
Tisk článku

Související články:

Země kdysi pohltila svůj vlastní superoceán. Mohlo by se to stát znovu?     Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2019)
Superhory v historii Země souvisejí s evolucí života     Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2022)
První kontinenty Země se ponořily do hlubin, aby se pak zase objevily     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2022)



Diskuze:

Roman Madala,2022-10-07 11:02:24

To sú špekulácie, ja by som počkal ako to v skutočnosti dopadne a potom by som sa k tomu rád vyjadril.

Odpovědět

superkontinenty?

Martin P,2022-10-03 12:21:30

Zajímalo by mě, proč se vědci domnívají, že v minulosti tvořily pevniny superkontinenty. Nerozporuji, že se pevniny srážejí, lámou a zase oddělují. Ale na základě čeho vědci usuzují, že se všechny pevniny srazily "naráz" v jeden superkontinent, pak se rozdělili, a pak se zase "naráz" spojily v jiný superkontinent. Je to jako tvrdit, že se kulečníkové koule každých pár šťouchů shluknou dohromady. Připadá mi přirozenější předpokládat, že některé kontinenty se srážejí, zatímco jiné se v tu chvíli od sebe vzdalují, tj. žádný superkontinent, ale několik kontinentů. Tvrdit něco jiného vyžaduje dost silné důkazy - vzhledem k tomu, že se to událo tak dávno a většina stop už je zahlazena.

Např. zde https://earthscience.stackexchange.com/questions/15616/why-do-supercontinents-form se dovolávají toho, že jakmile se kontinenty jednou srazí, tak se k sobě přilepí. Připadá mi to jako vysvětlení vycucané z prstu. Jak se dá něco takového podložit důkazy?

Odpovědět


Re: superkontinenty?

Martin Smatana,2022-10-03 16:59:46

Stačí porovnať línie pobrežia a ich horninové zloženie a doplniť do toho rýchlosť pohybu kontinentálnych platní a extrapolovať do do minulosti.

Tu máte pekné názorné mapky.
http://www.scotese.com/earth.htm

Odpovědět


Re: Re: superkontinenty?

Martin P,2022-10-04 16:03:38

Obrázky jsou to pěkné, ale neodpovídají na moji otázku - jak na to vědci došli? Jak moc je tato představa věrohodná?

Z obrázků plyne, že (prý) ve skutečnosti nikdy nešlo o jednolitou masu pevniny, vždy byla roztrhaná, ale koncentrovaná na jedné straně Země. Tím spíš mi to však připadá pochybné. Naprostá většina pevniny, která v té době existovala, je už někde v hlubinách nebo zerodovaná, dostupné jsou jen malé střípky, které byly původně vzdálené tisíce kilometrů. Není mi jasné, jak se dá určit, jak byly dříve poskládané a jak byly od sebe daleko.

Umím si představit, že se bere v úvahu např. orientace magnetického pole, která se otiskla v horninách při tuhnutí. Ale ani to nemůže být dostatečné. Např. v současné době jsou rozdíly v deklinaci až 50 stupňů, http://www.geomag.bgs.ac.uk/education/earthmag.html#_Toc2075556. Určení zemské šířky by mohlo být snazší (z inklinace), ale tam asi může vadit, že se orientace hornin mohla změnit např. vrásněním (nevím, jak se tomu odborně říká).

Odpovědět


Re: superkontinenty?

Vojta Ondříček,2022-10-04 06:45:46

Také mi to připadá spíš jako ryzí spekulace. Konvekční proudy v zemském plášti hýbou zemskou šlupkou sem a tam, nadzvedávají ji, potápí ji, trhají a srážejí ji naprosto náhodně ve vektoru, v rychlosti a energií, ovšem v časových intervalech milionů let. Dnešní pobřeží není hranou kontinentů, tu tvoří tektonické linie a ty jsou i pod dnem oceánů.

Pochopitelně je legitimní ze současného vektoru a rychlosti pohybu zemských desek usuzovat na jejich pozici v minulosti a extrapolovat ji také do budoucnosti. Jenže o konvekčních proudech v zemském plášti se toho ví moc málo. Měnící se magnetické pole Země ukazuje na ten náhodný chaos v zemském plášti hluboko od našimi nohami. Takže si myslím, že jde o čisté spekulace vykresluje-li se tvar a pozice kontinentů pro dobu někdy za stovky milionů let. Tedy onu Amaslu. Kdyby se to vzalo doslova, tak by byla Amasla obklopena jendním jediným oceánem, zabírajícím dvě třetiny povrchu Země.

Myslím, že důležitější je se zaměčit na řešení současných problémů na naší planetě a takovým je až na prvním místě přelidněnost. Pak příjdou potraviny, enegie, klima ...

Odpovědět

Každopádně

Dalimil Ryšavý,2022-10-03 09:40:47

bych byl rád, aby mi někdo vysvětlil pojem "uzavření oceánu". Mám za to, že všechna moře, oceány jsou propojené vodní masy, tudíž se při pohybu tektonických desek voda prostě přeleje jinam, že?

Odpovědět

Superkontinent

Jiří Brtnický,2022-10-03 09:31:28

Zrovna ta varianta vpravo dole je docela extrémní. Na obou pólech pevnina. To by mohlo vyvolat masivní zalednění a chladné klima na celé zeměkouli. Zajímalo by mě, proč Antarktida vězí už tři sta milionů let na jižním pólu a hodlá tam vězet dál. Ví to někdo?

Odpovědět


Re: Superkontinent

Dalimil Ryšavý,2022-10-03 09:42:21

Třeba za to může masa ledu, která Antarktidě brání v pohybu?

Odpovědět


Re: Re: Superkontinent

Vojta Ondříček,2022-10-04 06:12:43

Promiňte, nemohu si to odpustit.
Antartida se nehýbe z místa, protože je ukotvena hluboko zaraženou vlajkou na pólu.

Odpovědět

Amasia

Florian Stanislav,2022-10-02 21:41:33

Amasia na prvním obrázku ( Curtin University) se podstatně liší od Amasie na druhém obrázku (vpravo dole ) od Lisbon Univesity . Na prvém obrázku není prakticky žádná pevnina za polárním kruhem, na druhém je kolem jižního pólu, což by mělo mít vliv na výšku hladiny oceánu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace