Ambiciózní Space Solar Power Project se chystá na oběžnou dráhu  
Na Caltechu běží ostře sledovaný a velmi náročný Space Solar Power Project, jehož cílem je vyvinout technologie pro těžbu solární energie na orbitě a její bezdrátový přenos na Zemi, včetně ultralehkých, velmi výkonných a velmi levných solárních panelů. V prosinci by mělo dojít na první testy prototypů ve vesmíru.
Ultralehký prototyp zařízení pro těžbu solární energie na orbitě. Kredit: Caltech.
Ultralehký prototyp zařízení pro těžbu solární energie na orbitě. Kredit: Caltech.

Těžba energie na oběžné dráze je velmi lákavá. Slunce je tam dostupné 24 hodin, aniž by jeho záření oslabovala pozemská atmosféra. Teoreticky je tam k dispozici asi osmkrát více energie na metr čtvereční solárního panelu než na zemském povrchu. Problém je v tom, jak dostat tu energii dolů na Zemi a jak to celé zaplatit.

 

Zamýšlená struktura těžebních solárních komplexů. Kredit: Caltech.
Zamýšlená struktura těžebních solárních komplexů. Kredit: Caltech.

Na americkém Caltechu již delší dobu běží velmi ambiciózní Space Solar Power Project, jehož cílem je vývoj technologií pro těžbu solární energie na orbitě. Jak teprve nedávno vyšlo najevo, v roce 2013 dostali více než 100 milionů dolarů od Donalda Brena, šéfa společnosti Irvine Company. V roce 2017 na projekt přispěla i společnost Northrop Grumman, částkou 17,5 milionů dolarů.

 

Vedoucí výzkumných týmů projektu: Sergio Pellegrino, Harry Atwater a Ali Hajimiri. Kredit: Steve Babuljak/Caltech.
Vedoucí výzkumných týmů projektu: Sergio Pellegrino, Harry Atwater a Ali Hajimiri. Kredit: Steve Babuljak/Caltech.

Výzkum v rámci tohoto projekt běží třemi směry. Jedna skupina pracuje na bláznivě lehkých a neméně efektivních solárních panelech, jejichž účinnost by měla být asi 50-100krát vyšší než u solárních panelů využívaných na ISS nebo moderních satelitech.

 

Druhý tým se soustředí na miniaturní, ultralehké a zároveň levné vybavení pro přeměnu vytěžené solární elektřiny na rádiové vlny, jimiž bude možné posílat energii na Zemi. Třetí tým připravuje solární komplexy (spacecraft array), které budou využívat uvedené technologie v podobě velikých solárních ploch o rozloze kolem 9 čtverečních kilometrů.

 

Všechny uvedené technologie je nutné neustále optimalizovat a ladit, především pokud jde o ekonomickou životaschopnost orbitální solární energetiky. Je to velmi náročné a badatelé se pohybují na neprozkoumaném území.

Zároveň se objevují projekty pro bezdrátový přenos energie vytěžené na Zemi, jako je například projekt novozélandské společnosti Emrod, které do jisté míry představují konkurenci.

 

Space Solar Power Project to každopádně nevzdává. V rámci projektu již vznikly desítky odborných publikací. To ale samo o sobě nestačí. Letos v prosinci by se měl odehrát významný milník projektu, testování prototypu zařízení na oběžné dráze. Očekávání jsou veliká, uvidíme, jak jim povede.

 

Video: Space Solar Power: A New Beginning

 

Video: Space Solar Power Project

 

Literatura

New Atlas 18. 10. 2022.

Datum: 24.10.2022
Tisk článku



Diskuze:

Spacecraft Array

Jiri Tesitel,2022-10-25 11:10:16

Me by zajimalo, jak chteji udrzet roj druzic tak, aby byly stejne daleko odsebe. Jestli nebudou pevne spojeny, tak musi mit motory a stale korigovat drahu. A je jedno jestli budou na obezne draze vys/niz, nebo vedle sebe.

Odpovědět


Re: Spacecraft Array

Vojta Ondříček,2022-10-25 17:12:51

To by byl také prakticky neřešitelný problém - tlak slunečního větru na obrovskou lehounkou plochu. Takže by taková sluneční elektrárna na orbitu musela manévrovat různým nastavením FV panelů ... a jde o miliony čtverečních metrů.
Ale rovněž neřešitelným problémem je rozptyl mikrovlnného záření používaného na přenos el. energie satelit - Země. Nábízí se pochopitelně také dlouhovlnný (IR) laser ...

Zkrátka mi tenhle projekt připadá zhruba stejně "realizovatelný" jako realizace onoho "výtahu" na geostacionérní pozici a nad ni.

Odpovědět


Re: Re: Spacecraft Array

Radoslav Porizek,2022-10-25 21:03:44

> Zkrátka mi tenhle projekt připadá zhruba stejně "realizovatelný" jako realizace onoho "výtahu" na geostacionérní pozici a nad ni.

Ktoreho vytahu konkretne? K tomu Rajske Fontany - Arthur Clark nam chyba iba vyrobit lano s karbonovych nanorurok v dostatocnom mnozstve a kvalite, ostatne veci su viac-menej doriesene.

Odpovědět


Re: Re: Re: Spacecraft Array

Zicho Trenčiansky,2022-10-26 13:36:51

osobne si myslim, ze Arthur C. Clark pozabudol vo svojej uvahe na jednu zasadnu skutocnost. Vzduch je izolant medzi dvoma elektricky nabitymi materialmi. Zem je vodiva, ionosfera je vodiva.

Spojte to, obzvlast vodivymi uhlikovymi nanotrubkami a zoskratujete elektromagneticku ochranu zeme. OK, s tou ochranou je to nadsadzka, ale prud by tiekol. Chvilu, nez by to zhorelo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Spacecraft Array

Vojta Ondříček,2022-10-26 19:52:39

To je právě ta velká neznámá, jaký vliv by měl takový elektrický vodič o délce 70 000 km na ionosféru a na druhé straně jaký vliv by měla ionosféra na tenhle vodič. To, že by jím tekl elektrický náboj je celkem pravděpodobné a tak by mohlo dojít i k elektro-erozi povrchu tohoto vodiče.
I průchod vrsvou ozónu by mohl mit negativní vliv na strukturu onoho vodiče a co teprv relativně intenzivní UV záření a bombardování materiálem slunečních větrů. No a onen prostor nad 100km po geostationérní pozici je doslovně zahnojen odpadem z různých rachejtlí a toho odpadu razantně přibývá. To lano výtahu uhnout nemůže.

Ale to nejsou zdaleka všechny problémy. 1 litr diamantu má hmotnost 3,5 kg. Jen to lano by mělo mít objem (průřez x délka) dejme 100 dm čtverečních x 700 000 000 dm = 7 000 000 000 dm krychlových, což je prakticky 21 000 000 000 kg = 21 milionů tun a to musí být raketami vynešeno na geostacionární pozici, na které vypukne montáž dílů symetricky dolů k Zemi a nahoru od Země.

To není ovšem zdaleka vše. Nějaká nákladní platforma, či kontainer, potřebuje vodící kolejnici a hlavně pohon, aby se vyškrábal oněch 36 000 km od povrchu Země až na konečnou na geostacionérní stanici.

A.C. Clarke to myslel pozitivně, ale nechal se fantazií unést daleko, daleko, moc daleko od uskutečnitelné reality. Také psal o zmražení lidí na delší let Vesmírem a opětného probuzení rozmražením. V románu Odysea 2000 letěla lidské posádka k jednomu z Jupiterových měsíců ... loď byla řízena umělou inteligencí a ta se vzbouřila a zabila členy lidské posádky až na jednu výjimku a ta výjimka zabila na oplátku onu umělou inteligenci. Rok 2000 jsme už měli a to bez vyvraždění lidké posádky umělou inteligencí. Přesto je to fascinující příběh, včetně zalidněného Měsíce a nálezu hranolu tamtéž tak dokonale černého, že na něm není vidět stín předmětu omezujícího tok slunečního světla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Spacecraft Array

David Oplatek,2022-10-27 07:41:52

Pohon je to posledni, pokud pouzijete zavazi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spacecraft Array

Vojta Ondříček,2022-10-27 16:40:11

Proti závaží jaké se používá v klasickém výtahu vyžaduje lano o délce zdvihu + délku lana ve strojovně.

Pro vesmírný výtah by to bylo lano o délce 36 000 kilometrů s oběžným kolem a strojovnou na geostacionérní pozici. Kolik by to lano asi vážilo, jak by bylo tlusté, jak velké by bylo ono oběžné kolo??

Ne, ne, tudy cestička nevede. Odvážní SciFi autoři chtějí buď světelný tlak laserového paprsku a nebo elekrický lineární pohon. Ovšem jde o 36 tisíc kilometrů dlouhou vertikální trať a to na projektu, kde každý kilogram hmotnosti by měl cenu zlata.

Odpovědět

polovina času ve stínu

Florian Stanislav,2022-10-25 01:28:08

Polovina času ( a zisku energie Slunce) je ve stínu. Čtvrtina energie Slunce vyjde, když Slunce svítí na neotočnou plochu, povrch koule je 4x větší jak průřez. Jen 1/3 energie Slunce je ztracena v atmosféře ( asi hlavně odraz od mraků, nad nimiž ale družice létají.)
Družice ve výšce okolo 300 km oběhnou asi za 90 minut, okolo výšky 20 000 km nad Zemí oběžná doba družice činí 12 hodin.
Doba pohybu ve stínu je zhruba polovina času oběhu. Zemská atmosféra odrazí průměrně 1/3 slunečního záření. Při kolmém nastavení ke Slunci to bude na povrchu asi 1000 W/m2..Průměrně na kulatý povrch Země dopadne 342 W/m2 ( solární konstanta /4). Solární panel na střeše nebo na louce se ke Slunci nenatáčí, takže má 4x méně dopadu záření z tohoto důvodu. Fotovoltaické panely na oběžné dráze se točit mohou, jejich rotaci (skoro) nic nebrání, takže s malými ztrátami.
Dopravu vyrobené elektřiny na potřebné místo na Zemi vidím jako neřešitelné a to i v budoucnosti vzhledem k devastaci území, na něž dopadá. Soustředění slunečního světla zrcadly na povrchu se jeví jako jednodušší. Zatím nejsme schopni vyřešit ani efektní vedení elektřiny třeba ze Sahary, kde je slunečního světla dost.

Odpovědět

I Jára Cimrman

Miroslav Gretschelst,2022-10-24 23:07:01

strávil svůj život vědce zkoumáním slepých uliček vývoje, a jak je dneska slavný!

Odpovědět


Re: I Jára Cimrman

Vojta Ondříček,2022-10-25 05:48:14

Vesmírnou technologií se ale moc nezabýval.
Teda kromě jedné příhody při jeho cestě na Ruskem, kde pozoroval zoufalého člověka, celého černého od černého střelného prachu. Chvíli na toho nešťastníka se sežehnutým obočím kouká a pak povídá "Ty, Ciolkovskyj, obrať tu raketu tryskou dolů k zemi, pak ti to poletí nahoru."
Ciolkovsky pak své rakety ze vděčnosti označoval iniciálemi přítele Járy Cimrmana, tedy velkým "C".

Odpovědět

A dolů tu energii pošlou na padáku?

Petr Mikulášek,2022-10-24 22:04:46

Rádiem by to byla docela sranda. Pokud by se jim povedlo vyrobit vysílací anténu, u které bude rozptyl paprsku jenom 5°, tak to z 300 km osvítí oblast s průměrem kolem 26 km, jestli dobře počítám. To je nějakých 531 km^2 s průměrnou hodnotou RF vln 1.88 MW/km^2 u 1GW elektrárny. Takže aby z toho něco bylo, anténa velikosti Černobylské zóny a to nemluvím o účinnosti přeměny RF na DC... Solární panely přímo na Zemi by toho daly víc bez ohledu na mraky a rotaci Země (protože i ta blbina ve vesmíru bude lítat zemským stínem).

V Kocourkově nosili světlo v pytlích, tady budou elektriku asi balit do kartónových krabic a shazovat z vesmíru na padáku...

Odpovědět


Re: A dolů tu energii pošlou na padáku?

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-24 22:20:53

Rádiem pošlou tu energii dolů v digitální podobě. Od přijímače se dál bude rozvádět pomocí optických datových kabelů. Kdo bude mít dobré mobilní připojení k internetu, bude si ji moci zkomprimovanou stáhnout do svého telefonu a po dekomprimaci si s ní nabíjet baterii.

Odpovědět


Re: Re: A dolů tu energii pošlou na padáku?

Jiří Kocurek,2022-10-25 00:16:10

S dovolením přidám šifrování, aby ji po cestě neukradl router. :)

Odpovědět


Trosku konspiracie

Macko Pu1,2022-10-24 22:45:54

Ak vidim neekonomicky projekt, a to teda vzhladom na orbit plny muskovych satelitou, nemoznost udrzby, tak mi pripada to chapem ako vojensky projekt. Matne si spominam na bondovku goldeneye, pripadne hitlerove sny o niceni celych armad z kozmu. Mikrovlnkou by slo lacno palit rozsiahle uzemia. Mylim sa?

Odpovědět


Re: Trosku konspiracie

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-24 22:59:52

No vzhledem k zapojení Northropu mezi sponzory by se nad něčím takovým uvažovat dalo.

Odpovědět


Re: Re: Trosku konspiracie

Zicho Trenčiansky,2022-10-25 14:34:06

konieckoncov ako mnoho zelenych veci, aj toto sa pouziva na strategicky boj s nepriatelom.

Jedny zeleny zakazuju v Nemecku jadrovky, cim geopoliticky pritiahli Nemecko k Rusku. Druhy zeleny zakazuju CO2, cim Nemecko chceli odtiahnut od Ruska.

A teraz to mame akoze mierovy projekt, ktory ale budeme moct vyuzit vojensky, keby ekonomicky zlyhal. Coz nutne musi zlyhat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Trosku konspiracie

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-25 15:16:22

Boj proti CO2 přitáhnul Německo k Rusku asi ještě víc než boj proti jaderkám. Šlo o náhradu uhlí za plyn. Zavřeli si i supermoderní uhelnou elektrárnu, která byla schopná rychlých změn výkonu. Nahrazena plynovými. Čistě z důvodu CO2.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trosku konspiracie

Zicho Trenčiansky,2022-10-26 13:39:17

Tak toto mi uniklo, nakoľko pokiaľ viem, keď odpojili jadrovky, tak začali vo veľkom ťažiť tie svoje uhoľné zásoby. Lebo plynom to proste pokryť nevedeli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Trosku konspiracie

Zicho Trenčiansky,2022-10-26 13:41:32

Ste nabúral moju teóriu o dvoch geopolitických vplyvoch na zelených ;)

Lebo inak to krásne zapadá:
jadroNet = plynDa
co2No = gasNo

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Trosku konspiracie

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-26 17:54:37

Energeticky soběstačné a sebevědomé Německo není přeci výhodné pro žádnou velmoc.
Rusové udělali Němce závislé na svém plynu, teď je akorát USA vykopli a převzali jejich roli. Občasné Zdroje Elektřiny bez záložních elektráren provozovat nelze a geopolitičtí stratégové to jistě dobře vědí. Ty záložní elektrárny můžou byt buď:
- uhelné (ty jsou fuj, protože uhlí je černé, špinavé a hlavně by si ho Němci těžili sami, což je špatně)
- plynové (ty jsou zatím košer, protože mocipáni můžou rejžovat na LNG)
- vodíkové (ty jsou jen v PR materiálech zelených ideologů. Ani pro průmysl se nevyplatí vodík vyrábět z OZE, ale vyrábí se z fosilních paliv)

co2No = humble Europe Yes
co2No = money from LNG Yes

Nuclear power = too rich and confident Europe
Nuclear power = money from LNG No

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trosku konspiracie

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-26 18:05:03

Trochu je to jako v tom vtipu, jak sověti začali natírat Měsíc na rudo. Američani jim v tom počínání nijak nebránili a když byl Měsíc celý červený, vzali akorát bílou barvu a přidali tam nápis Coca Cola.

Odpovědět


Re: A dolů tu energii pošlou na padáku?

Vojta Ondříček,2022-10-25 06:05:07

Akorát, že ta vesmírná elektrárna by dávala smysl pouze na geostacionární pozici, to jest 36 000 km daleko od povrchu země. To proto, že by kromě doby kolem rovnodennosti byla neustále osvětlená Sluncem. To zastínění Zemí o rovnodennosti by bylo max 1,3h ve 24h cyklu.

Odpovědět


Re: Re: A dolů tu energii pošlou na padáku?

Vojta Ondříček,2022-10-25 06:09:46

Oprava
To zastínění Zemí o rovnodennosti by bylo max 2h 10minut ve 24h cyklu.

Odpovědět

8x vyšší účinnost

Petr Vojvodik,2022-10-24 17:57:13

Ano, je to správně. Starship to vynese podstatně levněji. Nové panely na ISS jsou jiná liga.
Číňané plánují obdobu. Jen se to nesmí pomást a směřování přenosu na Zemi by nemělo jít do civilizace.
Číňané plánují obdobu. Dtto britové.

Odpovědět

ÚČINNOST 50-100KRÁT VYŠŠÍ ?!?!?

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-24 17:18:07

Solární panely na ISS mají účinnost nižší než 1%? Nebo se naopak tito zločinci snaží vážně vyrobit panely, které vyrobí desetkrát víc elektrické energie, než na ně dopadne ve formě záření?

Fabulujte si, ale prosím aspoň ne tak okatě. Jinak vám ty žabičky začnou vyskakovat ven.

Odpovědět


Re: ÚČINNOST 50-100KRÁT VYŠŠÍ ?!?!?

Radoslav Porizek,2022-10-24 19:49:42

Google vravi, ze ucinnost ISS panelov je 14%, poretoze klucovy vykon na vahu a spolahlivost. Polku casu v tieni bude 7%, nie menej, pretoze panely sa za Slnkom natacaju a navyse zachytavaju aj energiu Zemskeho svitu - abelda.

Dalsia podozriva vec je 24-hodinove dodavanie energie, ktore vylucuje geostacionarnu drahu, co znamena, takze prijmacia stanica by musela cestovat po Zemskom povrchu (oceane) zaroven s druzicou.

Odpovědět


Re: Re: ÚČINNOST 50-100KRÁT VYŠŠÍ ?!?!?

Jiří Kocurek,2022-10-25 00:11:09

V článku uvedený 50 až 100násobek nám dává účinnost 70 až 140 % a vážně by mě zajímalo, k čemu to teda vztáhli.

Napadá mě jen porovnání výkonu na hmotnost zařízení. Pak se ale nedá mluvit o účinnosti, ale jedná se výkon. 50 až 100násobný výkon při stejné hmotnosti by byl uvěřitelný. Jenže tohle je čirá spekulace.

Odpovědět


Re: Re: Re: ÚČINNOST 50-100KRÁT VYŠŠÍ ?!?!?

Pavel Kaňkovský,2022-10-27 21:21:02

Není třeba spekulovat, stačí se podívat na originál, kde slibují 50 až 100-krát lepší "power-to-weight ratio", tedy výkon na jednotku hmotnosti. Takže to asi popletl překladatel.

Odpovědět

Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Karel Marsalek,2022-10-24 14:04:21

Prominte obycejnemu elektroinzenyrovi jeho smele srovnani:
Na Zemi, pod atmosferou mame ca. 1000 W/m2. Na obezne draze 1330 W/m2. Je opravdu rentabilni -kvuli vylouceni vlivu atmosfery- platit vyneseni cele techologie do kosmu? Pro mne naprosto nerentabilni projekt, ktery nemohl nikdo soudny povolit. Bohuzel, v soucasnosti se setkavame stale casteji s podobnymi nesmyslnymi projekty.

Odpovědět


Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Zicho Trenčiansky,2022-10-24 16:05:14

V článku píšu teoreticky 8x vyššia. Teda asi za predpokladu 24h plných ziskov za deň.

Kde ste našli tých 1330, v nejakom tom videu?

Odpovědět


Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

František Kroupa,2022-10-24 19:50:56

Odpověď na Vaši otázku najdete nejjednodušeji na wikipedii včetně historie jejího měření; viz odkaz - říká se tomu sluneční (solární) konstanta a "zahrnuje celé spektrum slunečního záření, nejen viditelné světlo". Solární panely jsou schopny přeměnit jen část spektra, a pokud se neobjeví zcela nové řešení, nelze čekat zázraky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

František Kroupa,2022-10-24 19:51:31

Ještě odkaz https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie

Odpovědět


Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Karel Marsalek,2022-10-25 16:35:34

1330 W/m2 jsme se ucili ve fyzice na gymnaziu, A.D. 1989.

Odpovědět


Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Stanislav Čeřovský,2022-10-24 16:19:30

Zapomněl jste na skutečnost, že na Zemi ty panely opravdu dobře fungují jen několik hodin během dne, tedy nikoli v noci, a vám uváděný rozdíl by platil pouze za jasného počasí. Navíc bych řekl, že tady dole je ten výkon nižší než 1000 W.

Odpovědět


Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Miroslav Fiala,2022-10-24 16:52:58

Mýlíte se kolego, panely jsou stavěné na 1000w/m2, v létě se intenzita osvitu blíží dvojnásobku což způsobuje takový paradox:V létě podává FVE nižší výkon, protože víc než svých 22% z 1000w/m2 neumí přeměnit a začne se zahřívat. A když si představím, jak moc klesne výkon když slunce klesne k horizontu, tedy zvětší se vrstva atmosféry, kterou musejí paprsky projít (klidně na 1/3) tak docela věřím, že ve vesmíru je ten výkon na m2 o řád jinde.
Jen si nejsem jistý, jak hodlají vyřešit právě to zahřívání panelů...

Odpovědět


Re: Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

František Kroupa,2022-10-25 00:17:59

Nějak se mi nezdá ta dvojnásobná intenzita osvitu - co má být? Pokud množství energie, které Sluníčko posílá na 1 m2 zemského povrchu každou sekundu, pak je to celoročně zhruba těch 1 000 J, (vně atmosféry 1 360,8 ± 0,5) vic ani ránu. Skutečně jsou ty panely dimenzovány tak, jak uvádíte?

Odpovědět


Re: Re: Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Vojta Ondříček,2022-10-25 05:37:07

Mno.
Ono to není tak strašné. Plech s emisní konstantou 1 (černý, matný) přijme od Slunce pro 1m² oněch 1330W a zase je vyzáří do Vesmíru s teplotou pozadí 3k. Tím se ale ohřeje na 332K, což dá bratru 59°C.

U fotovoltaiky je z panelu odebráno 20% tepla a přeměněno na El Energii, zůstane tedy 1064W tepelný příkon a ten ohřeje panel s emisní konstantou 0,9 na 323K, tedy na 49°C. Myslím, že to jde.
Měl-li by FV panel účinnost 25%, tak je konečná teplota 317K, tedy 44°C.

Odpovědět


Re: Solarni konstanta 1000 W/m2 vs. 1330 W/m2

Radoslav Porizek,2022-10-24 19:57:27

Dost ma udivuje, ze prezenatcii/reklame nepouzili najsilnejsiu stranku takehoto riesenia, ktory solarny panel na Zemi nikdy nebude mat:
Solarny panel na obeznej drahe by nemusel "tienit" na Zem, mohol by zachytavat ziarenie navyse, ktore nesmeruje na Zem.
Pretoze solarne panely na Zemi kradnu ekosystemu potrebne ziarenie.

Odpovědět

No ja neviem

Zicho Trenčiansky,2022-10-24 13:33:31

Pri doprave na orbitu hrá cena za kilo prím, nie?
A stále na jednotku hmotnosti/výkon je najlepším zdrojom jadrová energia, nie?

Schválne, aký výkon bude mať to solárne čudo a aký výkon by mal rovnako ťažký jadrový reaktor.
S tým množstvom peňazí by sa s tým dalo krásne pohrať, jedem okruh, uzavretý vodný cyklus, chladenie vyžarovaním IR do vákua. Vynieslo by sa hore naraz palivo na 30 rokov, dlhšie aj tak tie solárne srandy nevydržia.

Fakt mi prijde ujeté do čoho investuje ľudstvo peniaze a čas v poslednej dobe. Jedným z pozitív studenej vojny bol ťah na cieľ pri vesmírnych pretekoch. Na viny nebol čas.

Odpovědět


Re: No ja neviem

Stanislav Čeřovský,2022-10-24 16:20:23

Jaký smysl by mělo vynášet jaderný reaktor na orbitu?

Odpovědět


Re: Re: No ja neviem

Radoslav Porizek,2022-10-24 19:11:36

Nuz napriklad, aby nebolo treba riesit problem tienenia pred radiacou a bezpecnosti. :)

Pokial by mal solarny panel horsi pomer vyrobenej energie na kilogram, tak by malo vacsi zmysel tam vystrelit onen jadrovy reaktor, pretoze daleko najdrajhsou polozkou je vaha na vynesena na obeznu drahu. V tom pripade pokial nema zmysel vynasat jadrovy reaktor, tak uz vobec nema zmysel vynasat onen solarny panel.

Odpovědět


Re: Re: Re: No ja neviem

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-24 19:53:33

Aby nebylo potřeba řešit stínění a bezpečnost? Jaderný reaktor na orbitě = časovaná špinavá bomba. Ten reaktor by plynule ztrácel výšku jako všechny předměty na nízké oběžné dráze, až by se nakonec rozpadl v atmosféře.

Navíc jaderný reaktor ani nevyrábí elektřinu, narozdíl od solárních panelů. Vyrábí teplo.

Zkrátka vynášet reaktor na orbitu je ještě větší blbost než stavět tam solární elektrárnu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: No ja neviem

Radoslav Porizek,2022-10-24 20:02:01

> Zkrátka vynášet reaktor na orbitu je ještě větší blbost než stavět tam solární elektrárnu.

Mieru blbosti urcuje hlavne pomer mnozstva vyrobenej energie na kilogram. Pokial je mensia, ako energia potrebna na vynesenie na obeznu drahu, tak je to ocividna blbost. ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: No ja neviem

D@1imi1 Hrušk@,2022-10-24 20:16:43

Jaderná elektrárna není jenom reaktor. Něco musí vyrobenou tepelnou energii převádět na elektřinu. Účinnost takové přeměny bývá zhruba 33%. Zbyde vám 67% energie ve formě nízkoteplotního tepla a té se musíte nějakým způsobem zbavit. Ve vesmíru je jediná technická možnost, jak se té energie zbavovat - radiačními chladiči. Vzhledem k tomu, že by teplota chladiva byla nízká, sálání do prostoru by bylo pomalé a chladiče by proto musely být hooodně velké. Dost pravděpodobně by jen jejich hmotnost i plocha musely být větší, než ekvivalentní solární elektrárna. A to bez započítání hmotnosti reaktoru a tepelného motoru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: No ja neviem

Radoslav Porizek,2022-10-24 23:18:34

preto som zacal prispevok slovom POKIAL : "Pokial by mal solarny panel horsi pomer vyrobenej energie na kilogram ..."

Odpovědět


Re: No ja neviem

Pavel Krušina,2022-10-24 18:55:04

To neinvestuje lidstvo, ale pan Donald Bren. Pokud máte dojem, že nějaký výzkum by byl výhodnější, můžete samozřejmě sám investovat podle svých představ.

Odpovědět


Re: Re: No ja neviem

Josef Hrncirik,2022-10-25 07:06:00

Northrop si ty prachy vytáhne z Evropy i s nekřesťanským úrokem.

Odpovědět


Re: Re: Re: No ja neviem

Josef Hrncirik,2022-10-25 07:36:27

Posvítí SI na VÁS a nagriluje do zlatova.

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2022-10-24 12:51:17

Ešte že na to nedočiahnu ekoteroristi, pre ktorých je zdraviu škodlivý mobil aj internet.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace